Nezdanitelné části, odčitatelné položky, slevy na dani z příjmů - strana 10

  • Článek
Daňové zvýhodnění se zaměřením na plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti včetně dotazů a odpovědí Jana Šmídová Pro účely správné aplikace daňového zvýhodnění v roce 2017...
Vydáno: 24. 08. 2017
  • Článek
V článku si ukážeme možnosti uplatnění paušálních výdajů ve zdaňovacím období 2017 u poplatníka daně z příjmů fyzických osob, který hodlá uplatnit slevu na dani na manželku a daňové zvýhodnění na vyživované děti žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, a to v návaznosti na novelu zákona o daně z příjmů - sněmovní tisk č. 873.
Vydáno: 01. 06. 2017
  • Článek
Starobní důchodce má příjem z důchodu, který je od daně z příjmů osvobozen. Dále má příjem z odkupu dluhopisů, který se zdaňuje srážkovou daní. Může podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob a uplatnit si základní slevu na poplatníka 24 840 Kč podle § 35ba odst. 1 písm. a) zákona, čímž by se mu daň z dluhopisů vrátila?
Vydáno: 25. 05. 2017
  • Článek
Poplatník s příjmy ze závislé činnosti si uplatnil za rok 2014 a 2015 odpočet na zaplacené soukromé životní pojištění podle § 15 odst. 6 ZDP , a to každý rok 9 000 Kč. V roce 2016 smlouvu zrušil a nechal si pojistné vyplatit (nepřevedl finanční prostředky na žádnou novou smlouvu). Musí poplatník za rok 2016 podat daňové přiznání, ve kterém částku 18 000 Kč uvede jako příjem dílčího základu daně podle § 10 ZDP , nebo je částka do limitu 30 000 Kč od daně osvobozena? Pokud by si poplatník uplatnil jako odpočet v minulých letech částku do limitu 6 000 Kč, nemusel by daňové přiznání podávat a částku dodaňovat?
Vydáno: 25. 05. 2017
  • Článek
Manžel si hodlá uplatnit slevu na manželku, která měla pouze nízký příjem ze závislé činnosti. Zahrnuje se do limitu příjmů manželky mzda za prosinec vyplacená v lednu následujícího roku?
Vydáno: 25. 05. 2017
  • Článek
Druh žije ve společně hospodařící domácnosti s družkou a vychovávají společné dítě. Družka, matka dítěte, má příjem pouze z rodičovského příspěvku. Může na ni druh, který je otcem dítěte, uplatnit slevu na dani?
Vydáno: 25. 05. 2017
  • Článek
Manžel uplatňuje slevu na manželku jako na vyživovanou osobu. Zahrnuje se do vlastního příjmu manželky i příjem z titulu dávek pěstounské péče?
Vydáno: 25. 05. 2017
  • Článek
Dcera studuje vysokou školu, bydlí na vysokoškolské koleji s tím, že domů jezdí na víkend. Může si otec na dceru uplatnit slevu na dani na vyživované dítě?
Vydáno: 25. 05. 2017
  • Článek
Dcera ukončila učební obor výučním listem až v září, protože opakovala zkoušku. Na úřad práce se dostavila v říjnu. Může si otec uplatnit odpočet na dítě ještě za měsíc srpen?
Vydáno: 25. 05. 2017
  • Článek
Poplatník má příjmy ze závislé činnosti s tím, že při zaměstnání studuje vysokou školu. Může si u zaměstnavatele uplatnit slevu na dani na studenta?
Vydáno: 25. 05. 2017
  • Článek
Podnikatel bude mít příjem ze živnosti podle § 7 odst. 1 písm. b) ZDP ve výši cca 300 000 Kč, výdaje uplatní paušální částkou podle § 7 odst. 7 ZDP . Dále má podíl na komanditní společnosti ve výši cca 500 000 Kč. Může si uplatnit slevu na dani na manželku a daňové zvýhodnění na dvě děti?
Vydáno: 25. 05. 2017
  • Článek
Podnikatel bude mít příjem ze živnosti podle § 7 odst. 1 písm. b) ZDP ve výši cca 100 000 Kč, výdaje uplatní paušální částkou podle § 7 odst. 7 ZDP . Dále bude mít podíl na příjmech a výdajích manželky ve výši cca 500 000 Kč, u které je spolupracující osobou podle § 13 ZDP s tím, že manželka-podnikatelka uplatňuje výdaje ve skutečné vynaložené výši podle § 24 ZDP . Může si manžel uplatnit daňové zvýhodnění na dvě děti?
Vydáno: 25. 05. 2017
  • Článek
Nezletilé dítě žije v domácnosti se svými rodiči a babičkou. Matka dítěte pobírá rodičovský příspěvek a žádné další příjmy nemá. Otec dítěte má pouze příjmy z podnikání a rád by výhodně uplatnil výdaje procentem z příjmů, tedy paušálem. Může si v takovém případě uplatňovat daňové zvýhodnění na vnouče babička u svého zaměstnavatele, když otec dítěte fakticky nemá příjmy, z nichž by si mohl daňové zvýhodnění v souladu s § 35ca ZDP uplatnit?
Vydáno: 25. 05. 2017
  • Článek
Může babička uplatnit dodatečně za rok 2014 a 2015 daňové zvýhodnění na vyživované dítě, vnuka, podle § 35c odst. 6 ZDP ? V uvedeném období vnuk navštěvoval střední školu v místě bydliště babičky a žil celoročně v její domácnosti. Babička podniká a podává daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob s tím, že výdaje uplatňuje ve skutečné doložené výši. Matka a nevlastní otec dítěte daňové zvýhodněné nemohli uplatnit, protože příjem žádného z nich nedosáhl potřebné výše, tj. alespoň šestinásobku minimální mzdy za kalendářní rok.
Vydáno: 25. 05. 2017
  • Článek
Zaměstnanec odpracoval u zaměstnavatele v roce 2016 jen 6 měsíců s tím, že před nástupem do zaměstnání byl evidován na úřadu práce jako nezaměstnaný. Zaměstnanec uplatňuje daňové zvýhodnění na 3 děti. Lze při ročním daňovém zúčtování poskytnout zaměstnanci daňové zvýhodnění v plné částce na každé dítě, když manželka je v domácnosti, a proto daňové zvýhodnění na děti neuplatňovala?
Vydáno: 25. 05. 2017
  • Článek
V následujícím příspěvku se budeme věnovat problematice slev na dani, konkrétně těch slev, které se týkají výhradně poplatníků fyzických osob. Slevy na dani jsou částky, které si mohou poplatníci odečíst od zjištěné daně, jejich efekt je tedy pro poplatníka mnohem vyšší, než je tomu u nezdanitelných a odpočitatelných částek, které snižují pouze základ daně. Úprava slev na dani je obsažena v § 35ba zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), úprava daňového zvýhodnění na vyživované dítě, které také patří mezi slevy na dani, je upravena v § 35c a 35d ZDP . Relativně nově ZDP také obsahuje slevu za umístění dítěte, a to v § 35bb, a slevu na evidenci tržeb v § 35bc.
Vydáno: 22. 05. 2017
  • Článek
Jsme střední škola, příspěvková ­organizace zřízená krajem. Vedle své hlavní činnosti provozujeme také činnost doplňkovou, která plně podléhá dani z příjmů. Pravidelně využíváme možnosti odečítat od základu daně 300 000 Kč (viz § 20 odst. 7 zákona). Ve třech bezprostředně následujících obdobích však musíme prokázat její použití pro hlavní činnost, která není předmětem daně. Ptám se, co všechno se může vykázat na použití prostředků získaných úsporou daně dle § 20 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), z předcházejících období? Jedná se o ten odpočet 300 000 Kč, tzn. u nás ročně 57 000 Kč. Předpokládám, že se tam může použít: 1) Čerpání na provoz z rezervního fondu (myslím, že je to ale mimo darů do rezervního fondu). 2) Čerpání na mzdy z fondu odměn. 3) Dále platba, která není z rezervního fondu, ale je u ní napsáno, že je to náklad z hlavní činnosti, který slouží k prokázání daňové ztráty za zdaňovací období např. 2015, ve výši např. 50 000 = částka na faktuře za opravy. Ale výsledek hospodaření to v podstatě neovlivní. Předpokladem ovšem je, že máme záporný výsledek hospodaření v hlavní činnosti. 4) Dále si nejsem jista, jestli se tam může počítat i převod z rezervního fondu do investičního fondu.
Vydáno: 19. 05. 2017
  • Článek
V následujícím článku si uvedeme limity platné pro rok 2017 obsažené v jednotlivých ustanoveních zákona o daních z příjmů , které ovlivňují zdanění fyzických osob a které vycházejí z minimální a průměrné mzdy.
Vydáno: 10. 05. 2017
  • Článek
Student české veřejné vysoké školy má 22 let a kvůli nástupu do zaměstnání změnil prezenční (denní) formu studium na tzv. kombinovanou (dálkovou). Považuje se i nadále za nezaopatřené (vyživované) dítě a může si u zaměstnavatele nárokovat daňovou slevu na studenta (4 020 Kč) a rodiče na něj uplatnit daňové zvýhodnění?
Vydáno: 03. 05. 2017
  • Článek
Pro nevýdělečné organizace je charakteristické vícezdrojové financování, protože zajištění finančních prostředků je pro organizace tohoto typu zásadním problémem. Vícezdrojové financování je tedy nutností, protože většina nevýdělečných organizací nevyprodukuje dostatek vlastních zdrojů na svou činnost. Tyto organizace jsou financovány různými způsoby, podstatným zdrojem jejich financování jsou dotace, a to ze státního rozpočtu, rozpočtů krajů, obcí nebo fondů. Kromě dotací tvoří externí zdroje financování dary a příjmy z reklam. K dalším zdrojům financování patří členské příspěvky a dále příjmy z vlastní činnosti, prováděné především v rámci činnosti vedlejší (hospodářské). Jako další možnost financování neziskových organizací jsou v některých státech zavedeny daňové asignace, kterým bude věnován následující příspěvek.
Vydáno: 10. 04. 2017