Nezdanitelné části, odčitatelné položky, slevy na dani z příjmů - strana 8

V uplynulých měsících vydal Nejvyšší správní soud několik zásadních judikátů k otázce vlivu vykázání a možného uplatnění daňové ztráty jako položky odčitatelné od základu daně na běh lhůty pro stanovení daně. Tyto judikáty vyvolaly podstatnou změnu dosavadních výkladových stanovisek Finanční správy k aplikaci § 38r odst. 2 zákona o daních z příjmů . Jednalo se o rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 13. května 2020, čj. 8 Afs 58/2019-48 , a ze dne 18. června 2020, čj. 2 Afs 388/2019-70 , zakazující tzv. řetězení ztrát, a dále rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 2. července 2020, čj. 9 Afs 81/2020-40 , a ze dne 17. července 2020, čj. 4 Afs 101/2020-41 , k vlivu úkonů činěných ve smyslu § 148 odst. 2 až 4 daňového řádu na běh lhůty pro stanovení daně a k maximální délce lhůty pro stanovení daně ve smyslu § 148 odst. 5 daňového řádu .

Podnikající fyzické osoby alias osoby samostatně výdělečně činné (dále jen OSVČ) v praxi často využívají nejrůznějších forem výpomoci rodinných příslušníků. Zpravidla se neřeší tištěné podklady a neuzavírají pracovní ani jiné smlouvy, vše stojí na důvěře, ochotě a loajalitě. Společný cíl je totiž nasnadě – podpořit rodinnou firmu, neboť její zisk se přímo či nepřímo promítne do osobní sféry každého člena rodiny. Této obvyklé praxi byl uzpůsoben právní institut spolupracující osoba/osoby. Ten umožňuje rozdělení společně vydělaných peněz mezi podnikatele a jeho rodinné pomocníky. Dnešní soudnička ale vyjeví, že není radno podcenit zákonné podmínky dělení zisku.

Odpočet na podporu výzkumu a vývoje (dále jen „odpočet“) byl zaveden do zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZDP “ nebo „zákon o daních z příjmů “) s účinností od roku 2005 a od té doby zaznamenal řadu změn. Podmínky pro uplatnění odpočtu v základu daně jsou pro rok 2020 definovány v ustanovení § 34 odst. 4, 5–34d ZDP . Podle § 34e ZDP může poplatník požádat správce daně o závazné posouzení nákladů vynaložených na výzkum a vývoj zahrnovaných do odpočtu. Závazné posouzení je zpoplatněno.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 7. 2020, čj. 9 Afs 81/2020-40

Podnikatel měl ze zákona začít evidovat tržby přes EET v roce 2020. Opatřením kvůli koronaviru byla tato povinnost do 31. 12. 2020 zrušena. Z toho důvodu si podnikatel ani pokladnu EET nepořídil. Ve kterém roce si bude moci od daně z příjmů fyzických osob jednorázově odečíst 5 000 Kč?

Manžel-OSVČ rozděluje část svých příjmů z podnikání na spolupracující děti žijící s ním ve společné domácnosti (studenti VŠ do 26 let). Může manželka uplatnit daňové zvýhodnění na tyto vyživované děti dle § 35c zákona o daních z příjmů , pokud jsou zároveň spolupracující osoby manžela?

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 5. 2020, čj. 8 Afs 58/2019-48

Fyzické i právnické osoby mohou – při splnění zákonem stanovených podmínek – snížit svou daňovou povinnost (Pozor! Nejedná se o snížení daňového základu, kdy hovoříme o položkách snižujících základ daně.) o některou ze slev na dani. V následujícím textu se zaměřím na slevy určené fyzickým osobám, a to v aktuálním stavu a výši pro rok 2020.

Zaměstnavatel zaměstnává více než 50 % invalidních zaměstnanců. Jeden zaměstnanec měl invalidní důchod III. stupně do 27. 3. 2020. Poté dle posudkového lékaře mu byl invalidní důchod změněn na II. stupeň. Chápeme dobře, že zaměstnavatel bude v daňovém přiznání za rok 2020 uplatňovat slevu na dani za zmíněného zaměstnance do 27. 3. ve výši pro III. stupeň a od 28. 3. již ve výši pro II. stupeň?

V dnešním výběru judikatury správních soudů se zaměříme na problémy poplatníků daně z příjmů při obhajování některých odečitatelných položek (nezdanitelných částek základu daně) a slev na dani.

Lze požádat o zpětvzetí přiznání k dani z příjmu fyzických osob prosím? Vysvětlení: manželka s příjmem 65 000 Kč (v roce 2019) podala přiznání k dani z příjmů za rok 2019 již v únoru roku 2020. Manžel zpracovává své daňové přiznání až teď a chtěl by uplatnit plnou slevu na manželku podle § 35 ba odst. 1 písm. b) ZDP, se kterou žije ve společně hospodařící domácnosti.

Odečet úroků z hypotečního úvěru a z úvěru ze stavebního spoření je vzhledem k preferenci vlastnického bydlení v České republice položkou, se kterou se plátci při provádění ročního zúčtování setkávají stále častěji. Pro uplatnění nároku na odečet je přitom třeba splnit více zákonem stanovených podmínek. Při současném stavu realitního trhu se objevují různá řešení bytových potřeb poplatníků, ne všechna tato řešení však zakládají nárok na uplatnění nezdanitelné částky.

Fyzické osoby, kterým vznikla za rok 2019 povinnost podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob, tak musí učinit nejpozději ve středu, 1. 4. 2020, resp. (zpracovává-li jim přiznání na základě plné moci daňový poradce) ve středu, 1. 7. 2020. Ke stejnému datu je daň splatná.

S překvapením jsem si přečetla rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. září 2019, čj. 9 Afs 103/2018-41 , který se snaží moji sedmadvacetiletou praxi ve Finanční správě obrátit naruby. Předmětem mého článku tak je bližší vysvětlení smyslu ustanovení § 38l zákona o daních z příjmů , jeho praktická aplikace a vazba či nevazba k podávání daňového přiznání a souvislosti s možnostmi zaměstnavatele a správce daně k ověřování skutečností uplatňovaných poplatníky u nezdanitelné části základu daně z důvodu zaplacených úroků z úvěru ze stavebního spoření nebo hypotečního úvěru (což je problematika, která je předmětem uvedeného rozsudku). Pro srovnání jsou uvedené i příklady jiných nezdanitelných částek a slev na dani.

Do jakého období se zahrnuje příjem nemocenské u manželky, který obdržela v lednu 2019 za prosinec 2018 pro účely posouzení, zda manžel má nárok na uplatnění slevy podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP ? Dále manželka pobírá výživné (alimenty) na dítě od předchozího partnera. Je toto výživné příjmem manželky, který by se měl zahrnout do jejích příjmů pro posouzení možnosti uplatnit slevu na manželku?

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne ze dne 6. 9. 2019, čj. 9 Afs 103/2018-41

Moje dcera se stala v roce 2019 držitelkou průkazu ZTP. Mohu si na dceru uplatnit vyšší částku slevy na dani?

V článku se zaměříme na daňové podmínky zaměstnání studentů, především z pohledu jejich brigádnických aktivit po dobu letních prázdnin (studentské brigády za účelem přivýdělku). Půjde především o uzavření dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Zákoník práce specifikuje určité omezující pracovní podmínky mladistvých zaměstnanců v § 243 až 247, přičemž mladistvými zaměstnanci jsou dle § 350 odst. 2 ZP zaměstnanci mladší než 18 let. Z § 35 ObčZ vyplývá, že nezletilý, který dovrší 15 let, se může zavázat k výkonu závislé činnosti podle ZP , přičemž jako den nástupu do práce nesmí být sjednán den, který by předcházel dni, kdy nezletilý ukončí povinnou školní docházku.

1. Cíl příspěvku Cílem příspěvku je posílení právní jistoty na straně daňových poplatníků v případě ukončení smlouvy o soukromém životním pojištění a následném uzavření nové smlouvy o soukromém životním...

Do 30. 6. 2018 uplatňoval otec na studující dceru daňové zvýhodnění podle § 35c zákona o daních z příjmů . Dne 30. 6. 2018 se konala svatba a od 1. 7. 2018 bydlí dcera již s manželem, který také studuje a nemá dostatečné příjmy, z nichž by mohl uplatnit slevu na dani (§ 35c odst. 8 zákona o daních z příjmů ). Novomanželé tedy bydlí s rodiči manžela a daňové zvýhodnění na dceru nemůže uplatnit ani rodič manžela, protože není jeho dítětem. Podle § 21e zákona o daních z příjmů se společně hospodařící domácností rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Poplatník uvedený v § 2 zákona o daních z příjmů má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (dále jen „daňové zvýhodnění“) ve výši … (§ 35c odst. 1 zákona o daních z příjmů ). Otec dceru však nadále finančně podporuje (hradí náklady na její potřeby). Existuje zákonná možnost, aby otec na dceru nadále uplatňoval daňové zvýhodnění? Na danou problematiku existují v odborné veřejnosti různé názory, podle jedněch má otec právo nadále daňové zvýhodnění uplatňovat, protože stále hradí náklady na její potřeby, i když už dcera žije s manželem v rodinném domě s jeho rodiči. Jak vlastně chápat pojem společně hospodařící domácnost ve smyslu § 21e zákona o daních z příjmů a § 35c odst. 1 zákona o daních z příjmů ?