Odpočet DPH a jeho vracení - strana 12

Společnost s r. o., plátce DPH, ukončila nájem v budově, kde během posledních 5 let uskutečnila významné opravy nad 200 000 Kč, kdy si nárokovala z oprav DPH a současně na některých fakturách byla přenesená daňová povinnosti. Musíme nyní udělat úpravu DPH při skončení nájmu a chápeme správně, že nejpozději v DPH 12/2022 musíme DPH na vstupu vrátit v poměrné výši a to na základě testovaného období 10 let? Výše vráceného DPH bude uvedeno ve formuláři k DPH na řádku 45 - korekce odpočtu? 

Společnost, plátce DPH, používá zálohový koeficient 71%. Neuplatněné DPH účtuje do provozních nákladů na účet 548. Při rekonstrukci nemovitosti, byl původním záměrem její prodej, z technického zhodnocení si tedy společnost nárokovala DPH, respektive zmiňovaných 71%. Nyní se záměr změnil a byt začala společnost pronajímat (osvobozené plnění). Uplatněné DPH bude vracet zpět finančnímu úřadu. Zajímalo by mne, zda neuplatněné DPH (tj. 29%), účtované v letošním roce v provozních nákladech, má přeúčtovat zpětně do pořizovací hodnoty bytu a byt z této částky odepisovat, nebo již nikoliv.

Mám dotaz ohledně výstavby rekreačních domků. Představa developerů je, že když zákazníci nemají peníze na zaplacení, neřešit převod domků ihned kvůli odvodu DPH, ale poskytnout jim přechodné rekreačního ubytování nebo nájem (neplátcům), ten samozřejmě jak jinak primárně osvobozený, jelikož nezáleží zda je příjemce plnění případně plátce. Když nedokončenou výrobu – zkolaudovaný RD převedou do obchodního majetku dlouhodobý HIM tedy na 022 mohou ho začít pronajímat a nebo uskutečňovat ideálně ubytovací služby, aby zůstal odpočet zachovaný, protože nájem je osvobozený a tedy developer by musel každoročně vracet 1/10 uplatněného odpočtu a navíc v dalších letech případně koeficientem krátit uplatněný odpočet při další výstavbě (podle výše osvobozených plnění předchozího roku). Nebo by bylo možné, aby i nadále uplatňoval 100% odpočtu s tím, že předpokládá následný prodej v režimu zdanitelného plnění? Nebo aby zůstal odpočet zachovaný poskytovat v RD skutečně ubytovací služby s 10%. Když nastane situace, že se RD nepodaří prodat ani po 5 letech, znamená to, že může být převeden osvobozený od DPH, ale vrací se celá část uplatněného odpočtu na jeho výstavbu (chová se jako zboží, nebo jako majetek?) brala bych to tak, že pokud by nedošlo k přeřazení do vlastního majetku, ale stále by bylo evidováno jako 112 = zboží, tak by se při osvobozeném prodeji po 5 letech musel vrátit celý uplatněný odpočet. Když by došlo k převodu do vlastního majetku a následně po 5 letech k jeho prodeji, bude odpočet zachovaný alespoň po dobu co byly příjmy z ubytování daněny 10 % a nebo se vrátí stejně jako u zboží? Nebo by stačilo vrátit z 10 letého testu jen těch 5 let, pokud by předchozích 5 let byl už vracen každoročně odpočet z titulu poskytování osvobozeného nájmu a nebo de facto poskytování zdanitelné ubytovací služby? A ještě jeden dotaz navrch, RD splňuje podmínky sociálního bydlení, ale jedná se o rekreační dům, je tedy podstatné co je zapsáno v katastru? Pokud tedy by to byl RD pro sociální bydlení z pohledu DPH, zapsaný v KN jako bydlení pak lze prodávat s 15%, co ale když se jedná o RD sice splňující parametr sociálního bydlení, ale zapisovaný do KN jako rekreační bydlení, prodává se skutečně s 21%? Pozemek je totiž zahrnutý v územním plánu jako pozemek sportoviště, rodinná rekreace. Proto se staví sice rodinné domy, ale rekreačního charakteru. To znamená, že v katastru bude uvedeno jako zápis „rekreační dům“, způsob využití „rodinné rekreace“. Bohužel tam nelze zapsat bydlení, jelikož to územní plán obce v současné době neumožňuje.  

Majitel s. r. o. koupil pro zaměstnance 150 ks vánočních kolekcí. Může si nárokovat DPH a dát do uznatelných nákladů? Na kolekci bude logo společnosti.

Firma nakoupila vánoční výzdobu na recepci (ozdoby, čajové svíčky, aroma lampy, světýlka apod.). Lze tyto položky zařadit jako daňové uznatelné a odečíst z nich DPH?

Rozsudek Nejvyššího správního soudu 9 Afs 147/2020-34 ve věci fyzické osoby V. H., ze dne 21. července 2022, který rozhodl, že správce daně si může od policie vyžádat informace z kamerových systémů o pohybu konkrétního motorového vozidla pro účely odpočtu DPH z pořízeného automobilu.

Je nutné na faktuře mít jednotkové ceny bez DPH a případně, jak velký problém to je, pokud tam jednotkovou cenu máme uvedenou pouze včetně DPH. V § 29 zákona o DPH se píše, že náležitostí daňového dokladu je jednotková cena bez daně a sleva, není-li obsažena v jednotkové ceně. A v následujícím odstavci, že nemusí obsahovat jednotkovou cenu bez daně a slevu, není-li obsažena v jednotkové ceně, pokud vznikla povinnost přiznat daň nebo přiznat plnění ke dni přijetí úplaty. Tím je myšlen daňový doklad k přijaté platbě?  

Ručení příjemce zdanitelného plnění představuje jeden z nástrojů, který měl sloužit k potírání daňových podvodů. Jeho smyslem bylo založit ručitelský závazek příjemce zdanitelného plnění za daň, která z tohoto plnění nebyla úmyslně odvedena, a to za situace, kdy o tom věděl nebo vědět měl a mohl. Jako takový byl do § 109 zákona o dani z přidané hodnoty vložen s účinností od 1. 4. 2011 zákonem č. 47/2011 Sb. Postupem času pak byly přidávány zvláštní skutkové podstaty, s nimiž zákonodárce vznik ručení spojoval. Jedná se přitom o poměrně svéráznou implementaci čl. 205 směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty. Cílem tohoto článku je poukázat na dvě výkladová úskalí spojená se vznikem ručitelského závazku podle § 109 zákona o dani z přidané hodnoty , a to, zda jej lze aplikovat na situaci, kdy se daňový subjekt účastní podvodu na dani z přidané hodnoty, a na situaci, kdy obchoduje s osobou se statusem nespolehlivého plátce.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 6. 2022, čj. 10 Afs 469/2021-50

Naše společnost, s. r. o., je plátcem DPH. Naši zaměstnanci byli nyní na služební cestě v Polsku, kde jim byla vystavena faktura za ubytování, kterou platili na místě platební kartou. Na faktuře je v měně PLN vyměřeno také 8% DPH. Chceme ji zaúčtovat na MD 512/D 325. Nevím však, jak postupovat z hlediska DPH. Jaké zadat členění DPH? Jak mám částku do systému zadat: celou vč. DPH, nebo bez DPH a DPH vyměřit zvlášť, stejně jako v případě dovozu zboží z EU? Nebo nezahrnovat do DPH a zadat celou částku vč. DPH a DPH nevyměřovat? Zaměstnanci také přinesli účtenku v měně PLN za nákup květiny pro obchodního partnera a nákup pohonných hmot, rovněž s 8% DPH, budeme postupovat stejně?

OSVČ, plátce DPH, přijatá faktura nad 10 000 Kč, v hlavičce není uvedeno jeho DIČ, ale faktura byla zadána v sekci B2 kontrolního hlášení. Přišla výzva z FÚ, protože druhá strana tedy neuvedla naše DIČ a údaje se nespárovaly. Druhá strana tvrdí, že jim systém neumožňuje opravu, ale že si DIČ můžeme na doklad doplnit a DPH si uplatnit. Jak teď postupovat dál, prosím? Jak odpovědět na výzvu?

OSVČ koupil v 05/2018 osobní automobil. Uplatnil DPH 100% i odpisy 2018–2021. Koncem roku 2022 by chtěl vůz prodat. Musí provést úpravu odpočtu, když ještě neuběhlo 5 let? Může vůz nejdříve vyřadit a potom prodat? Jak správně postupovat?

Společnost pořídila zboží od dodavatele se slovenským DIČ, daňový doklad je vystaven 30. 9. 2022, zboží bylo doručeno kurýrem dne 10. 10 2022. K jakému datu vzniká povinnost přiznat DPH a zároveň k jakému datu je nárok na odpočet? Faktura je vyčíslena a přepočtena na české koruny jejich vnitropodnikovým kurzem. Jaká hodnota jde do přiznání v základu daně?

Dne 26. září 2022 jsme přijali zboží od dodavatele, který je registrovaný v USA. Toto zboží bylo odesláno z Rakouska. Dodavatel není v Rakousku registrovaný a nemá do dnešního dne přiděleno VAT. (Vyřizuje si registraci.) Do 15. dne následujícího měsíce jsme neobdrželi fakturu. Máme povinnost přiznat v měsíci říjnu 2022 daň z přidané hodnoty, pokud ano, z jakého základu? Bude toto zboží bez nároku na odpočet daně?

Fyzická osoba (plátce DPH) pronajímá podle § 9 ZDP svá dvě osobní vozidla, u kterých si nárokovala odpočet DPH při jejich pořízení od jiného plátce. Jedno vozidlo bylo pořízeno v roce 2017, druhé 2021, k 31. 12. 2022 chce ukončit svoji ekonomickou činnost v ČR (důvodem je změna rezidenství) a chce zrušit plátcovství k DPH. Vozidla budou prodána po zrušení plátcovství k DPH. Jaké dopady to bude mít do DPH při zrušení plátcovství s ohledem na to, že první vozidlo je po termínu pro úpravu odpočtu DPH a druhé není? Prodej po zrušení plátcovství je už bez DPH? Pokud byl plátcovství k DPH nebylo zrušeno a vozidla by byla po lhůtě pro úpravu odpočtu DPH a druhá varianta, že by nebyly po lhůtě, tak pak je prodej bez/či s DPH z kupní ceny?

Rozsudek Nejvyššího správního soudu 3 Afs 223/2020-66 ve věci BERAN JIŘÍ s. r. o. ze dne 19. dubna 2022, který rozhodl, že není možné paušálně a bez důkladného uvážení tvrdit, že podnikatel musí opatřovat nespecifikované důkazní prostředky tak, aby vždy v budoucnu vyhověl požadavkům daňových orgánů.

Podnikatel OSVČ neplátce DPH v říjnu 2021 zaplatit zálohu 100 000 Kč na nový automobil. V prosinci 2021 se stal plátcem DPH, ale v prvním přiznání tento odpočet neuplatnil. Nyní v říjnu 2022 se při dodání a vyúčtování celé kupní ceny na tento problém přišlo na základě přiloženého daňového dokladu k zaplacené záloze z října 2021. Lze nyní podat opravné DPH za 12/2021, kde bychom si uvedené neodečtené DPH nárokovali zpět?

Jednateli předepisuji k úhradě 20 % telefonních poplatků, procento je nastavené podle rozpisu za první období v roce, každý rok v lednu přepočítávám, částka je orientační a nedá se zcela jednoznačně označit soukromé a pracovní hovory, proto tento „odhad“. Jak mám postupovat při nákupu telefonu, který účtuji přímo do spotřeby jako drobný hmotný majetek, je potřeba také krátit DPH na vstupu o těchto 20 %? Telefon také slouží jako navigace, přeposílání mailů, ne jen na hovory. Mohu jeho využití považovat za 100% firemní, i když nadále předepisuji 20 % hovorného k úhradě?

OSVČ květinářství se stalo od 9/2022 plátcem DPH. Nakupujeme zboží (květiny), nárokujeme si odpočet DPH. Měsíčně je vytvořen protokol (záznam) o prokázané likvidaci zboží – květin (jedná se o uschlé květiny, zmetky při vazbě květin, degradace květin v květináčích atd.). Předpokládáme, že nemusíme vyrovnávat odpočet daně dle § 77 odst. 2 písm. c) zákona o DPH, jestliže vše bude řádně doloženo. Co by všechno měl protokol obsahovat? OSVČ je v obchodě sama, bez zaměstnanců. Měla by se vytvářet např. i fotodokumentace?

Fyzická osoba má příjmy ze zaměstnání dle § 6 ZDP, z projektování (OSVČ-neplátce) dle § 7 ZDP cca 500.000 Kč a ostatní příjmy dle § 10 ZDP. Do ostatních příjmů zahrnul prodej dřeva ze svého soukromého lesa v souvislosti s kůrovcovou kalamitou ve výši 1,5 milionu a zdanil je dle § 10 ZDP s 80 % paušálních výdajů. Finanční úřad zahájil kontrolu, příjmy dle § 10 započetl do obratu pro DPH, udělal z něj plátce a doměřil velkou sumu na DPH a příslušenství. Je to v pořádku? Pokud by výše zmíněná osoba měla příjmy ze zaměstnání, z podnikání jako neplátce cca 800 000 Kč a z pronájmu bytu dle § 9 (pronájem občanovi...) cca 400 000 Kč, počítá se příjem z pronájmu dle § 9 ZDP do obratu pro povinnou registraci k DPH a stal by se takový podnikatel také plátcem daně?