Odpočet DPH a jeho vracení - strana 11

Společnost s r. o. (stavební firma) v rámci své činnosti realizuje první developerský projekt výstavby bytového domu – dokončení (kolaudace) v 5/2022, kdy stavba bytového domu probíhá na klíč ze strany jiné stavební firmy. Pozemky s. r. o. vlastní od roku 2016. Společnost se v rámci své stavební činnosti zaměřuje na jiný typ staveb, proto externí dodavatel. Po kolaudaci na základě prohlášení vlastníka byl bytový dům rozdělen na bytové jednotky (v 6/2022), kdy následně některé jednotky byly prodány konečným vlastníkům v režimu zdanitelných plnění a některé jednotky si s. r. o. ponechala ve svém vlastnictví a začala v 7/2022 pronajímat v režimu osvobozených plnění bez nároku na odpočet. Společnost v rámci dosavadní činnosti uskutečňovala pouze zdanitelná plnění s plným nárokem na odpočet (tj. neaplikovala krátící koeficient), krátící koeficient tak připadá poprvé do úvahy za rok 2022.Dle předběžného odhadu s ohledem na hodnotu zdanitelných plnění a hodnotu osvobozených nájmů za rok 2022 vyjde vypořádací koeficient nad 95 %, tj. společnost bude mít plný nárok na odpočet. V rámci výstavby bytového domu společnost uplatňovala plné nároky na odpočet (v dané situaci nebylo uvažováno o režimu „majetku vytvořeného vlastní činností“).Dotaz č. 1: Je nutné řešit problematiku „majetku vytvořeného vlastní činností“ dle § 13 odst. 4 písm. b) zákona o DPH i u plátce DPH, který má z roku 2021 vypořádací koeficient 100 % (= zálohový koeficient pro rok 2022) a tedy i k datu zařazení dlouhodobého majetku v 5/2021, u kterého ale připadá do úvahy za rok 2022 krácení nároku na odpočet DPH, kdy výsledný vypořádací koeficient za rok 2022 dle předběžné kalkulace vychází nad 95 % a plátce má tak plný nárok na odpočet DPH? Pokud ano, pak se stejně přiznaná výše daně bude rovnat nároku na odpočet DPH – tzn. nula s nulou. Pro s. r. o. stavbu prováděl jeden generální dodavatel na klíč, pozemek s. r. o. vlastnila od roku 2016 = tj. dle všeho naplnění části podmínek pro aplikaci režimu „majetku vytvořeného vlastní činností“ dle posledních výkladů Finanční správy a judikatury NSS (2 Afs 232/2020-70). Dotaz č. 2: Jaký vliv na nárok na odpočet DPH v rámci uvedeného projektu bude mít rozdělení bytového domu na bytové jednotky na základě prohlášení vlastníka (v 6/2022), kdy některé jednotky budou použity ke zdanitelným plněním (prodej) a některé k osvobozeným plněním bez nároku na odpočet (nájem). Tj. jak bude zohledněno použití některých jednotek k osvobozeným nájmům? Napadají mne 2 varianty, z nichž jedna má oporu v zákoně o DPH (varianta č. 1) a druhá (varianta č. 2) nikoliv. Uvedené varianty zahrnují pouze první rok zařazení dlouhodobého majetku do užívání – tj. rok 2022.1. varianta – nárok na odpočet bude řešen dle § 76 zákona o DPH, tj. v režimu krácení. V případě aplikace „majetku vytvořeného vlastní činností“ mělo být přiznáno v 5/2022 a ve stejném měsíci nárok na odpočet ve výši přiznané daně. V měsíci 12/2022 pak propočet vypořádacího koeficientu dle předběžné kalkulace vypořádací koeficient za rok 2022 bude nad 95 %, tj. plný nárok na odpočet. Uvedené tak znamená, že s ohledem na výši vypořádacího koeficientu bude mít s. r. o. plný nárok na odpočet z titulu výstavby, jelikož plátce DPH má pouze 1 krátící (vypořádací) koeficient a ten v daném případě bude nad 95 %.2. varianta – na základě rozdělení bytového domu na bytové jednotky (dle Prohlášení vlastníka) bude nutné z pohledu DPH rozdělit přijatá plnění v rámci výstavby na jednotlivé jednotky (např. dle kritéria podlahové plochy) a u jednotek pronajatých v režimu osvobození bez nároku na odpočet DPH bude nutné vrátit část uplatněného nároku na odpočet v plné výši připadající na pronajatou jednotku. Pro tuto variantu nenacházím oporu v zákoně o DPH, jelikož § 75 zákona o DPH (poměrný koeficient) se týká situace, kdy je přijaté plnění použito jak pro účely svých uskutečněných plnění, tak pro jiné účely – v našem případě tyto podmínky naplněny nejsou, jelikož oba případy představují uskutečněné plnění v rámci ekonomické činnosti (zdanitelné a osvobozené bez nároku na odpočet).

Podnikatel, fyzická osoba, plátce DPH zakoupil v r. 2010 nemovitost, kterou zařadil do obchodního majetku a používá k podnikatelské činnosti. Od roku 2011 začal provádět na nemovitosti technické zhodnocení, které provádí doposud a stále nemá dokončeno a tudíž ani zkolaudováno. U technického zhodnocení si od r.2011 doposud uplatňuje odpočet DPH. V r.2011 si uplatnil odpočet ve výši 21 000, v r.2012 odpočet 8 000, v r.2013 odpočet 42 000, v r.2014 odpočet 26 000, v r.2015 odpočet 24 000, v r.2016 odpočet 45 000, v r.2017 odpočet 19 000, v r.2018 odpočet 15 000, v r.2019 odpočet 9 000, v r.2020 odpočet 11 000, v r.2021 odpočet 13 000, v r. 2022 odpočet 4 000 Kč. Podnikatel předpokládá, že v r.2023 již jeho obrat nedosáhne 2 milionů korun povinných k registraci k DPH. Proto by chtěl po 12 po sobě jdoucích měsících, kdy nedosáhne obratu 2 milionu korun zažádat o zrušení registrace k DPH. Jak přesně má postupovat po zrušení registrace k DPH? Jak přesně vypočítat částku DPH technického zhodnocení, kterou bude muset vrátit? Prosím o ilustraci na konkrétním příkladě.

Obec v roce 2022 prodala stavební pozemky jak fyzickým osobám, tak i právnické osobě na stavbu rodinných domů. Z příjmu za prodané pozemky odvedla daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. V roce 2023 chce právnická osoba, která je plátcem DPH, odstoupit od smlouvy a žádá po obci, aby pozemek zpět odkoupila. Bude mít obec při uskutečnění tohoto zpětného odkupu stavebního pozemku, na kterém neproběhla žádná změna (pozemek bez stavebních prací), nárok na odpočet daně ve výši 21%? Lze předpokládat, že pozemek následně obec prodá jinému zájemci a opět odvede DPH.

OSVČ plátce DPH, má osobní auto v majetku firmy a uplatňuje si vratku DPH z PHM. Také pronajímá byty (§ 9 zákona o daních z příjmů). Z příjmů dle § 7 zákona o daních z příjmů uplatňuje 60% paušál. U příjmů z nájmu uplatňuje skutečné výdaje. Může si do těch skutečných výdajů připočítat paušální náklady na dopravu, které můžou činit až 48 000 Kč za rok (viz rada, kterou jsem našla na jiném portálu: „Pokud vlastníte nemovitost a pronajímáte ji, tak příjmy z pronájmu je možné danit dvěma způsoby. Můžete využít 30% paušální náklady, nebo uplatnit reálné náklady. Při uplatnění reálných nákladů lze pak mimo jiné využít paušální náklady na dopravu, které můžou činit až 48 000 Kč za rok.“)

Osoba A, neplátce DPH (fyzická osoba nepodnikatel zdaňující v § 9 ZDP), pronajímá komerční budovu osobě B, plátci DPH, a ta ji následně podnajímá osobám C, D, E, F. Pokud proběhnou na budově větší opravy, může si nájemce B dát opravy a technická zhodnocení do nákladů a uplatnit DPH?

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 6. 10. 2022 ve věci C 293/21 Vittamed technologijos

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 29. 9. 2022 ve věci C 235/21 Raiffeisen Leasing

Společnost plátce DPH uskutečňuje zdanitelné plnění s nárokem na odpočet daně místem plnění v tuzemsku. V letošním roce v červnu a červenci uskutečnila vyjímečně dvě zdanitelná plnění bez nároku na odpočet daně. V tomto období vykazovala příslušné vstupy v přiznání k DPH ve sloupci „krácený odpočet“. Od srpna do konce roku žádné zdanitelné plnění bez nároku na odpočet neuskutečnila ani svou činností nesměřovala k tomu, aby taková plnění uskutečnila. Může od srpna veškeré přijaté vstupy nárokovat v plné výši (všechny vykazovat v přiznání k DPH ve sloupci „v plné výši“)? Nebo i v tomto období, kdy se rozhodla neuskutečňovat žádné plnění bez nároku na odpočet (a ani žádné neuskutečnila), musí u režijních vstupů krátit nárok na odpočet DPH (nájem, telefony, kancelářské potřeby)?

Společnost v r. 2022 pořídila nový osobní automobil, který bude zaměstnanec používat i k soukromým účelům. Při pořízení společnost DPH uplatnila pouze v poměrné výši. Na konci roku roku 2022 bylo zjištěno, že podíl soukromých km byl vyšší než bylo původně odhadováno a tato změna činí více než 10 % bodů, a tedy bude muset být provena úprava odpočtu DPH. Jak zaúčtovat výši DPH, kterou nelze uplatnit jako DPH na vstupu (při pořízení vozu) - stane se součástí vstupní ceny? A při následné úpravě odpočtu na konci roku (v roce pořízení vozu) - musí být upravena vstupní cena vozu nebo lze účtovat jako daňový náklad?

Dvě osoby vlastní nemovitost v podílovém spoluvlastnictví, nájem z nemovitosti daní dle § 9 zákona o daních z příjmů, uplatňují paušální výdaje. Jeden spoluvlastník se stane plátcem DPH. Jak postupovat při sepisování smluv, vystavování dokladů na nájemné? Každý spoluvlastník bude vystavovat doklad sám za sebe - jeden s DPH a druhý bez DPH? V případě, že by plátce DPH začal uplatňovat výdaje ve skutečné výši, může si z nákupů uplatnit DPH - v celé výši nebo pouze v poloviční výši?

Rozsudek SD EU ve věci C-293/21 – UAB „Vittamedtechnologijos“ v likvidaci, ze dne 4.října 2022, který se zabýval nárokem na odpočet DPH při vstupu společnosti do likvidace.

Společnost s r. o. v roce 2019 nakoupila stavební stroje a byla plátcem DPH. Při nákupu strojů si tak uplatnila odpočet DPH. V roce 2022 měla obrat nižší než 2 000 000 Kč , chtěla by proto požádat o zrušení registrace k DPH. Pokud by se společnost v letošním roce 2023 rozhodla stroje prodat a již by nebyla plátcem DPH ,je společnost pak povinná vrátit FÚ částku odpočtu DPH, který si v roce 2019 uplatnila při nákupu těchto strojů? 

V majetku máme budovu. V roce 2022 došlo k požáru (cizí zavinění) a celá budova shořela, po odstranění zbytků stavby byla budova vymazaná z katastru nemovitostí. Moje otázka je na DPH, které bylo uplatněno při technickém zhodnocení budovy. Kdyby se jednalo o prodej, tak bychom se dívali 10 let zpětně a případně vraceli DPH v poměru desetin, pokud by byl prodej bez DPH. Pokud však vyřazujeme budovu z důvodu požáru, máme i tak povinnost vracet poměrnou část uplatněného DPH pokud od technického zhodnocení neuplynulo 10 let? Děkuji

Fyzická osoba pronajímá nemovitosti dle § 9 a je plátcem DPH. Uzavřela Smlouvu o služebnosti s majitelem sousední nemovitosti o jediném přístupu na svůj pozemek, na kterém má vybudované garáže, které pronajímá (zdaňuje DPH). Tento přístup je vlastně průjezd s vraty sousedního domu, který majitel používá pouze k vývozu odpadu. Ve smlouvě o služebnosti (je zapsaná v katastru nemovitostí) je uvedeno, že opravy průjezdu včetně jeho povrchu a vrat bude provádět osoba oprávněná - fyzická osoba. Tyto opravy budou nyní významné, protože průjezd je ve špatném stavu. Je to vlastně vjezd a výjezd ze zmiňovaných garáží. Tato smlouva o služebnosti je sjednána bezúplatně. Osoba povinná je v nepřímé příbuzenské linii. Jsou tyto opravy (cizího majetku) daňovým výdajem s nárokem na odpočet DPH fyzické osoby?

Předmětem diskuzí a analýz v oblasti daně z přidané hodnoty jsou patrně nejčastěji situace odepření nároku na odpočet správcem daně v případech, kdy tvrzené zdanitelné plnění, ze kterého byl nárok na odpočet uplatněn, prokazatelně neexistovalo nebo nebylo daňovým subjektem prokázáno, případně správce daně detekoval podvod na dani z přidané hodnoty. V tomto příspěvku se naopak zabývám v poslední době čím dále častěji detekovanými situacemi, kdy daňový subjekt uplatněním nároku na odpočet daně (popřípadě jiným daňovým postupem) necílí prvoplánově do daňové oblasti. Jedná se o situace, kdy podnikatelský (a tedy i daňový) subjekt sleduje své vlastní specifické podnikatelské cíle. Ekonomické operace, které k zajištění těchto cílů realizuje, však ovlivňují zprostředkovaně také výslednou daňovou povinnosti.

Společnost s r. o., plátce DPH, zakoupila starší vůz-při koupi vozu nevznikl společnosti nárok na odpočet DPH (původní majitel vozu byla fyzická osoba-neplátce DPH). Může si společnost uplatňovat DPH z nákupu pohonných hmot? Vozidlo používá výhradně pro svou ekonomickou činnost.

Právnická osoba (s.r.o.), developer, neplátce DPH, začal v roce 2021 s výstavbou několika rodinných domů (RD) na pozemcích, které jsou jeho majetkem. V lednu 2023 budou RD kolaudovány a následně postupně prodány. Developer tedy očekává, že se zhruba v březnu roku 2023 stane plátcem daně ze zákona, tj. překročí obrat 2 mil. Kč (prodejem prvního RD). Otázka zní, zda je možné uplatnit nárok na odpočet při registraci k DPH (§ 79 ZDPH) z přijatých plnění (nákup materiálu, stavební práce - tj. v souhrnu z neprodaných RD), když u developera nejsou RD považovány za dlouhodobý majetek, ale za zásoby (vlastní výrobky). Tzn. zřejmě není a asi ani nemůže být splněna podmínka § 79 odst. 2, tj. že musí jít o dlouhodobý majetek. Možnost uplatnit odpočet by tak byla pouze podle § 79 odst. 1, tedy jen z plnění přijatých 12 měsíců před registrací, kdy se tato plnění stala součástí obchodního majetku - zásob?

V článku jsou nejprve stručně shrnuta aktuálně platná pravidla podle zákona o DPH pro registraci osoby povinné k dani při překročení limitu obratu a pro zrušení registrace plátce v roce 2022 a upozorněno na změny očekávané s účinností od 1. 1. 2023. Návazně jsou vysvětlena s využitím příkladů pravidla pro snížení uplatněného odpočtu daně při zrušení registrace plátce na jeho žádost.

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 15. 9. 2022 ve věci C-227/21 HA.EN.

Plátce DPH rekonstruoval starý objekt bývalé sýpky. Jedná se o dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností. Podle § 72 odst. 1 písm. a) + § 72 odst. 2 písm. c) ZDPH uplatnil plátce plný nárok na odpočet daně na vstupu ze zdanitelných plnění přijatých v souvislosti s vytvářením dlouhodobého majetku. Ke dni uvedení do užívání, který se považuje za den zdanitelného plnění, provede fiktivní dodání tohoto majetku v souladu s § 13 odst. 4 písm. b) ZDPH, tzn. jako by jej dodal sám sobě. V průběhu rekonstrukce se několikrát měnil záměr. Původně měla stavba obsahovat nebytové prostory (kavárna, galerie, butiky...) a prostory určené k bydlení. Protože o nebytové prostory nebyl zájem, bude stavba při kolaudaci obsahovat jen prostory k bydlení, tzn. bude se jednat o stavbu k bydlení, popř. sociálnímu bydlení. Do budoucna ale není vyloučena změna části stavby na nebytové prostory nebo rozdělení na jednotky a jejich prodej. Má možnost plátce uplatnit odpočet DPH odvedené podle § 13 odst. 4 písm. b) ZDPH s tím, že následujících deset let bude provádět úpravu odpočtu podle § 78 ZDPH a následujících? Nebo nemá nárok na odpočet, protože stavba bude sloužit (alespoň zpočátku po kolaudaci) jen k osvobozeným plněním bez nároku na odpočet?