Odpočet DPH a jeho vracení - strana 9

Jak plyne z právě citovaného, povinnost odvést daň uvedenou na faktuře je v souladu se zásadou daňové neutrality omezena možností opravit jakoukoli bezdůvodně naúčtovanou daň, pokud vystavitel faktury prokáže, že včas zcela odstranil nebezpečí ztráty daňových příjmů (viz rovněž rozsudky ve věci Stadeco, body 36 a 37, a ve věci Stroy trans, bod 33, a tam citovaná judikatura). Pokud se však sám vystavitel faktury opravy nedovolá, není správce daně povinen ověřovat, zda naúčtovaná a přiznaná daň odpovídá (reálně uskutečněným) zdanitelným plněním (rozsudek ve věci Stroy trans, bod 35). To platí i ve zvláštním případě, kdy se z důvodu kruhovitosti plnění obě pravidla týkají téže osoby, tedy je-li stejnou osobou totéž plnění za tutéž cenu fiktivně prodáno a (zpětně) nakoupeno (viz rozsudek ve věci EN.SA., body 20 až 36). Již krajský soud přitom stěžovateli vysvětlil, že v situacích, kdy je faktura vystavena nesprávně, tj. DPH je na ní uvedena bezdůvodně, je na daňovém subjektu, aby podle § 43 zákona o DPH provedl opravu nesprávně vyúčtované DPH postupem podle § 43 odst. 1 až 4 zákona o DPH . Jak vyplývá z textu zákona i z judikatury, nezbytnou podmínku pro provedení opravy základu daně a daně, tedy pro nápravu právního pochybení učiněného plátcem při vystavení chybného daňového dokladu, představují vystavení opravného daňového dokladu a jeho doručení odběrateli (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 3. 2021, č. j. 9 Afs 240/2019 - 41). Podmínění opravy DPH bezdůvodně uvedené na faktuře tím, že tato faktura bude opravena, nejde v zásadě nad rámec toho, co je nezbytné k dosažení cíle vyloučit nebezpečí ztráty daňových příjmů (viz výše uvedený rozsudek ve věci Stadeco, body 40 a 47). Stěžovatel přitom v řízení nijak nezpochybnil, že možnosti postupu podle § 43 zákona o DPH vůbec nevyužil. Neuvedl ani překážky, které by mu v tomto kroku objektivně bránily. Nepředložil tedy žádné důvody, pro které by snad v jeho případě byly zákonné podmínky, za kterých lze provést opravu daně, nemožné či nepřiměřeně náročné. Sám bezdůvodně nevyužil možnosti požadovat vrácení daně obsažené na faktuře za fiktivní plnění (neodpovídající žádnému skutečnému zdanitelnému plnění), kterou měl povinnost odvést podle § 108 odst. 1 písm. i) zákona o DPH a v této souvislosti případně prokázat, že realizované transakce s JPM nevedly k žádné ztrátě daňových příjmů. Za této situace není namístě uvažovat o opravě výši daně z moci úřední (správcem daně) tím způsobem, že vůbec nebude stanovena povinnost k úhradě DPH podle § 108 odst. 1 písm. i) zákona o DPH (srov. rozsudek tohoto soudu ze dne 26. 10. 2021, č. j. 7 Afs 73/2020 - 35).

S. r. o., plátce DPH, půjčí na dva dny pro své zaměstnance elektrokola. Je tento náklad daňově uznatelný a je možné si nárokovat DPH? V případě, že by tato kola půjčil i svým zákazníkům, bude taky tento náklad daňově uznatelný s nárokem na odpočet? 

Klientka, plátce DPH, vlastní bytový dům, cca 8 bytů + nebytové prostory v poměru 60:40. Nemovitost je zkolaudována jako bytový dům. Byty pronajímá v režimu osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně, v přiznání DPH ř. 50. Teď pronajala nebytové prostory firmě která je též plátce DPH. V jakém režimu má pronájem nebytových prostor fakturovat: s 21% DPH nebo v režimu osvobození?

Dostala jsem na stůl fakturu ze země EU za služby od osoby registrované v jiném členském státě. Je tam přenesená DPH. Faktura splňuje všechny náležitosti. Faktura je vystavená v březnu. Co se týká samovyměření odpočtu (DPH na vstupu), mohu dát do výkazu DPH za duben (březen je již uzavřený a přiznání k DPH odeslaná)? Ale můžu tak stejně dát do dubna samovyměřenou DPH na výstupu? Nebo musím kvůli tomu udělat dodatečné DPH za březen a uvést tam samovyměření na výstupu DPH?

Pokud řidiči chybí nějaké zboží (jedná se o potraviny s 15 % DPH), pak jsou tyto položky přefakturovány k úhradě zaměstnavateli tohoto řidiče. Je to tak, že se jedná o škodu a nelze proto uplatnit zmíněných 15 % DPH za zboží v přiznání zaměstnavatele - plátce DPH, i když je na faktuře DPH vyčíslená?

Firma obdržela fakturu za obědy, které zajistila pro své zaměstnance. Obědy zaměstnanci dostávají v boxech a můžou si je sníst ve firemní kuchyňce. Obědy jsou za 1 545 Kč vč. 15 % DPH, na faktuře dále doprava v ceně 450 Kč vč. 15 % DPH. Dle dohody zaměstnanci hradí 40 % z ceny obědů vč. DPH formou srážky ze mzdy. Jak správně zaúčtovat? Lze dát do daňově uznatelných nákladů také náklady vynaložené na dopravu? Jsou moje úvahy ohledně účtování níže správné? Faktura přijatá 55 % z ceny obědů bez DPH 738,91 Kč MD 527/D 321, 110,84 Kč MD 343/D 321 část ceny obědů hrazená zaměstnanci 537,39 Kč MD 527.1/D 321 80,61 Kč, MD 343/D 321 částka, co je nad limit 77,25 Kč MD 528/D 321 předpis zaměstnancům vč. srážky 537,39 Kč MD 315/D 648, 80,61 Kč MD 315/D 343, 618 Kč MD 331/D 315.

Jak správně postupovat v situaci, kdy končící zaměstnanec si chce od firmy, plátce DPH, odkoupit firemní NTB zařazený v drobném majetku za stanovenou cenu obvyklou dle situace na trhu? Forma úhrady byla zvolena srážka ze mzdy, dohoda podepsána písemně se souhlasem zaměstnance. V tomto případě se domnívám, že by se z dané částky měla odvést DPH, protože v minulosti byl na NTB uplatněn odpočet. Účtování bude následující: MD 331/D 335 - Předpis pohledávky za zaměstnance, odečet částky ze mzdy zaměstnance MD 335/D 641 - Ostatní pohledávky za zaměstnance a zaúčtován výnos z prodeje drobného majetku, MD 335/D 343 - odvod DPH?

Společnost s r. o. má možnost investice do pořízení horského apartmánu (v ČR). Tento by pronajímala k rekreačním účelům, tedy pravděpodobně týdenní pobyty. Jak je to prosím v tomto případě s DPH? Úhrada kupní ceny by probíhala v asi 6 splátkách, vždy s připočtením DPH. Je možné DPH průběžně uplatnit? Má nějaký vliv to, že se jedná o výstavbu a apartmán bude zkolaudován až koncem roku 2024? 

Většina plátců má v obchodním majetku pro účely zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “) automobil. Při pořízení automobilu jako dlouhodobého majetku vzniká plátci nárok na odpočet daně za splnění obecných zákonných podmínek. Častou situací je, že plátce pořízený automobil používá jak pro účely svých uskutečněných plnění, tak i pro jiné účely, tj. svou osobní potřebu nebo osobní potřebu zaměstnanců. V článku jsou nejprve shrnuta základní pravidla pro uplatňování odpočtu daně, která platí i v případě pořízení automobilu do obchodního majetku plátce. Návazně jsou vysvětlena pravidla pro uplatnění odpočtu v poměrné výši, je-li plátcem pořízený automobil využíván jak pro účely uskutečněných plnění, tak i pro jiné účely, dále také pravidla pro uplatňování odpočtu u nákladů spojených s provozem takového automobilu. V závěrečné části textu jsou vysvětlena pravidla pro úpravu odpočtu daně v případě změny rozsahu použití automobilu pro účely uskutečněných plnění.

Firma plátce DPH si koupila před lety od neplátce nemovitost, kterou si nechala od spojené osoby (také plátce DPH) opravit a přestavět s úmyslem dalšího prodeje. Vše v režimu přenesené daňové povinnosti. Nyní tato firma dostala po roce výzvu přímo od FÚ, že již rok nevykázala žádné výstupy, zda nechce registraci k DPH zrušit. Zároveň se našel kupec na výše uvedenou nemovitost (občan, neplátce DPH).  Nebude FÚ chtít po odhlášení DPH a následném prodeji tomuto občanovi i tak zaplatit DPH z tohoto prodeje? 

Poplatník plátce DPH zrušil DPH k 31. 3. 2023. V období plátcovství platil dle platebního kalendáře zálohy na energie a z těchto zaplacených záloh uplatnil odpočet DPH. Začátkem května 2023 přišlo vyúčtování energií s UZP po ukončení plátcovství DPH poplatníka. Musí poplatník ke dni zrušení plátcovství DPH vracet DPH z uplatněných zaplacených záloh?

OSVČ, plátce DPH, si pořídila kuchyňský robot a elektronický hrnec v jednom. Předmětem činnosti OSVČ je obchod. Mohl by to být daňově uznatelný výdaj v těchto případech a lze nárokovat odpočet DPH? 1) OSVČ nemá zaměstnance. 2) OSVČ má pouze jednu zaměstnankyni na DPP (cca 25 hodin měsíčně). Má malou kuchyňku pro sebe a pro ni. 3) OSVČ má 3 zaměstnance na plný pracovní úvazek. Má na pracovišti vybavenou kuchyňku, aby se mohli zaměstnanci v průběhu dne stravovat. Zajišťuje tím sociální vybavení pro zaměstnance.

Firma, plátce DPH, účtovala DDP za energie jako MD 314.900 /D 314.100 a DPH MD 343.000 / D 314.100. Dne 23. 3. 2023 byla zrušena registrace k DPH a dne 26. 3. 2023 došlo vyúčtování energií do 22. 3. 2023. DUZP je 26. 3. 2023. Spotřeba energie - 33 768,88 Kč, DPH - 7 091,46 Kč. Zaúčtované to máme jako: vyúčtování energie: MD 502 /D 321 40 860,34 Kč, odečet záloh: MD 314.900 /D 321 -10 942,16 Kč, odečet DPH: MD 343 /D 321 -2 297,84 Kč. Rozdíl ke zdanění je 22 826,72 Kč a 4 793,61 Kč DPH. Když to mám takto zaúčtované, tak mi na účtu 343 zůstává odečet DPH. Jak je to s účtováním, když firma zruší registraci k DPH a přijde vyúčtování za energie, ze které si odečítala DPH? Nebo si můžeme, i přesto, že už nejsme plátci DPH, uplatnit DPH z této faktury, když byly zálohy v době, kdy jsme plátci ještě byli?

Společnost provozující v určitém regionu pravidelnou přepravu osob uspořádá volbu miss, do které se mohou na základě veřejného vyhlášení soutěže přihlásit soutěžící (splňující podmínku věku 17 až 35 let, jiné omezující podmínky nejsou stanoveny). Proběhnou dvě výběrová kola, všechny účastnice obdrží odměnu za účast 2 000 Kč, porota vybere 12 finalistek, které se budou týden v tuzemském hotelu připravovat na finálový večer a následně vlastní finálový večer. Finalistky obdrží odměny 15 000 Kč, první tři v pořadí pak ještě 100 000 Kč, 50 000 Kč a 30 000 Kč. Krom finančních odměn vynaloží společnost náklady na pobyt v hotelu, pronájmy sálů na výběrová kola i finále, moderátory, kulturní doprovodný program (hudební skupinu), technické zajištění soutěže, náklady na prezentaci soutěže v tisku a na sociálních sítích, samozřejmě také na občerstvení při konání finále. Celou tuto aktivitu společnost dělá za účelem vlastní propadace regionálního dopravce. Vstup na finálový večer budou mít pouze pozvané osoby (představitelé regionu, obchodní partneři společnosti a doprovod finalistek), nebudou žádné prodávané vstupenky, tedy žádné výnosy. Protože se jedná o sebeprezentaci společnosti, nebudou ani žádné výnosy za reklamu poskytnutou jiným subjektům. Soutěž je dlouhodobě jak v období přípravy tak i následně po finálovém večeru veřejně dosti rozsáhle prezentována. Lze vynaložené náklady považovat za daňově uznatelné náklady na propagaci a lze uplatnit odpočty DPH na vstupu? Na výstupu společnost odvádí DPH z jízdného z pravidelné přepravy osob. 

Zákon o dani z přidané hodnoty v § 79 řeší nárok na odpočet daně při registraci a zrušení registrace. V této souvislosti mne napadá otázka, jaký dopad to bude mít z hlediska daně z příjmů. Dlouhodobý majetek, zahrnutý do obchodního majetku před obdobím, kdy se osoba povinná k dani stala plátem DPH, byl odpisován. Součástí pořizovací ceny, v té době, byla i daň z přidané hodnoty. V případě uplatnění nároku na odpočet, je nějaké řešení z hlediska daně z příjmů?

Plátce DPH koupil v roce 2008 osobní automobil od neplátce DPH (soukromé osoby). Automobil byl v plné výši používán pro zdanitelné činnosti plátce. V letošním roce má být prodán. Bude prodej podléhat DPH na výstupu, nebo bude od daně osvobozen?

O vrácení daně zaplacené v jiném členském státě žádá plátce elektronicky prostřednictvím aplikace, a to v českém jazyce. Požádat je možné již o částku daně, která v součtu převýší 50 EUR nebo ekvivalent v měně státu, do něhož je o vrácení daně žádáno. Na podání žádosti za rok 2022 je stále ještě čas, lhůta uplyne až 30. 9.

České právo však kromě řádného pracovního poměru zná mnoho dalších forem výkonu práce, jako například dohodu o provedení práce, dohodu o pracovní činnosti či výkon práce v rámci smlouvy o dílo. Kromě těchto standardních a právem aprobovaných způsobů je obecně známou skutečností, že v České republice je poměrně rozšířený i zastřený výkon závislé práce formálně realizovaný v rámci vztahů mezi podnikateli (tzv. švarcsystém) a v nezanedbatelné míře se lze setkat i s výkonem nelegální práce, tedy faktické realizace závislé práce bez jakéhokoliv smluvního základu a zpravidla i bez odvádění příslušných povinných plateb do veřejných rozpočtů. Z hlediska stěžovatelky je přitom nerozhodné, v jakém vztahu byly osoby realizující sporné zakázky k jejím obchodním partnerům. V dané věci totiž tížilo stěžovatelku důkazní břemeno jen ve vztahu k otázce, zda vykázaná plnění byla vůbec a kým realizována. I kdyby tak její obchodní partneři při uskutečnění těchto zakázek porušili pracovněprávní předpisy a předmětné služby by za ně fakticky prováděly osoby odlišné od řádných zaměstnanců či dokonce vykonávající nelegální práci, nemohla by tato skutečnost mít žádný vliv na postavení stěžovatelky z hlediska jejího nároku na odpočet daně.

Závěrem NSS uvádí, že nová judikatura nepředstavuje jakýsi paušální poukaz na zrušení všech zamítavých soudních i správních rozhodnutí, která předcházela rozsudkům ve věci Kemwater ProChemie, bez ohledu na okolnosti konkrétní věci. Vrátit věc až do daňového řízení je naopak namístě zpravidla tehdy, pokud tu existuje alespoň nějaká indicie ukazující na osobu odlišnou od deklarovaného dodavatele, která mohla fakticky dodat sporná plnění.

Jak je to s nárokem na odpočet DPH u profesionálního sportovce-OSVČ uplatňující výdaje paušálem? Jeho klub mu vystavuje faktury za ubytování, obědy a vitamíny. U ubytování nárok na odpočet uplatňuje, ale je možné také u obědů a vitamínů?