Osoby povinné a identifikované, registrace, zdaňovací období - strana 5

Identifikovaná osoba přijala službu od ORD z jiného členského státu - jedná se o služby booking.com, kdy IO nabízí prostřednictvím této služby své ubytování. Došla jí faktura od ORD s datem vydáním 05.01.2022 za období prosinec 2021. Faktura je vyčíslená v Eur. např. 20 Eur a dále je také uvedená celková částka k zaplacení např. 500 Kč dle nějakého směnného kurzu - ten však neodpovídá kurzu ke dni vystavení dokladu u naší centrální banky. IO vždy platí z českého účtu již tu sumu vyčíslenou v Kč na faktuře. Jakou částku základu daně uvede IO do přiznání: zda po přepočtu 20 EUR a jakým kurzem nebo zda částku v české měně uvedené na dokladu? Bude tento základ daně uveden na řádku 5 nebo 6, pokud se jedná o službu k ubytování? A dále fakturu vystavenou k 05.02.22 (ale za období prosinec 2021) uvede v přiznání za leden nebo prosinec?

Identifikovaná osoba (IO) nakoupila od ORD z Německa zboží za částku 68 000 Eur.  1) Na faktuře je uvedena poznámka - přenesená daň - to správně uvedla ORD či nikoliv? Kdyby to ORD na faktuře neuvedla, byla by to velká chyba s nějakým dopadem pro IO?   2) Faktura od ORD vystavena dne 17. 12. 2021 a k fyzickému převzetí zboží IO došlo až 2. 1. 2022. V jakém měsíci má povinnost přiznat a odvést daň IO?  3) Na řádku 3. daňového přiznání bude přepočtená částka 68 000 EUR + česká DPH, tj. počítá se částka 68 000 Eur x náš kurz = základ daně?  4) Jakým kurzem a k jakému datu přepočte IO částku z Eur? IO má v ruce doklad od ORD.  5) Musí ještě sama IO nějaký doklad vystavit na to, že právě tento obchod přizná na řádku 3. daňového přiznání nebo již sama žádný doklad nevystavuje nebo ho vlastně nemá komu vystavit?

Jeden z fenoménů sdílené ekonomiky, který se v České republice začal postupně prosazovat od roku 2009, je poskytování krátkodobého ubytování (nájmu) prostřednictvím internetových platforem jako jsou např. Airbnb nebo Booking. V souvislosti se stále rostoucím využíváním tohoto druhu krátkodobého ubytování vyvstala otázka, jakým způsobem má být příjem plynoucí z těchto aktivit zdaněn. Jedná se o nájem zdanitelný podle § 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), nebo jde o podnikání zdanitelné podle § 7 zákona o daních z příjmů?

Dotaz OSVČ prodává zvukové efekty. Odměny za prodej dostává od prodejců, kteří zprostředkovávají prodej těchto produktů přes e-shopy. Tyto e-shopy mají sídla jak ve státech EU, tak ve třetích zemích. Odměny dostává prostřednictví PayPal. Zvukové efekty přes tyto e-shopy nakupuje kdokoliv, tedy jak osoby povinné k dani, tak i osoby nepovinné k dani. Přijaté odměny jsou poníženy o provize e-shopu. Pokud se jedná o jednorázový výkup internetovou službou – společností, tak OSVČ vystavuje fakturu (společnost pak tyto zvukové efekty vlastní a přeprodává si je dál a OSVČ z toho už žádný další příjem nemá). Tyto společnosti jsou jednak ze zemí EU, tak i ze třetích zemí Hledisko DPH: Počítají se prodeje přes zahraniční e-shopy a prodeje přes faktury zahraničním společnostem do obratu pro registraci k DPH? Určuje se místo plnění dle § 9 zákona o dani z přidané hodnoty ? Případně měla se tato OSVČ zaregistrovat jako identifikovaná osoba? Hledisko daně z příjmu fyzických osob: OSVČ uplatňuje výdaje paušálem. Odměny od prodejců přes e-shop by se měly zdaňovat neponížené o provize?

Národní daňová agentura (NRA) Bulharska informuje o podstatné změně u značného počtu fyzických osob, kterým bylo v Bulharsku přiděleno identifikační číslo pro DPH. Konkrétně se změna týká fyzických osob registrovaných v bulharském registru BULSTAT a proběhla ke 4. 1. 2022.

OSVČ, řemeslník, který z pohledu daně z příjmů uplatňuje paušální výdaje, nakupuje některý materiál pro svou živnost v Polsku. Nyní zjišťuje, že nákup materiálu se blíží k hranici 326 000 Kč pro povinnou registraci - identifikované osoby z pohledu DPH. OSVČ nakupuje jak od polských plátců, tak i neplátců DPH. Jelikož z pohledu daně z příjmů nemá povinnost shromažďovat účtenky z nakoupeného materiálu, nyní je všechny nemá, ale z kalkulací materiálu je jasné, že se blíží k hranici 326 000 Kč. 1) Hranice pro registraci IO - 326 000 Kč - je součet za nákupy zboží z EU od plátců i neplátců? 2) Má povinnost OSVČ, která není plátce DPH, shromažďovat účtenky od všech plátců i neplátců DPH v EU z důvodu překročení limitu 326 tis. Kč pro registraci IO? Pokud ano, jaké ustanovení zákona toto upravuje. Pokud toto žádné ustanovení neřeší, pak se tedy nikdy drobný podnikal - OSVČ, byť limit možná překročí, stát IO nemusí/nemusí neb na to nemá dostatečný počet účtenek, resp. celkovou sumu a nemůže ani žádným způsobem překročení doložit? 3) Pokud limit překročí nákupem zboží z EU za 15 000 Kč - datum nákupu 01.02. - pak se stává dnem 01.02. identifikovanou osobou?

Neplátce (s. r. o.) objednává a chce nakoupit zboží z členské země EU od plátce za 30 000 EUR, prodávající nabízí zboží bez DPH. Může vůbec nastat tato situace, že takový dodavatel (plátce) prodá bez DPH?

Dnem 1. října 2021 nabyly účinnosti změny vyvolané novelou zákona o DPH (zákon č. 355/2021 Sb.) , a proto byla provedena aktualizace dokumentu Informace pro osoby povinné k dani neusazené v tuzemsku (registrace k DPH a ostatní vybrané daňové povinnosti).

Kdy a jak se registrovat k dani z přidané hodnoty Ing. Karel Raiser Zákon č. 235/2004 Sb. (dále jen „zákon o DPH“) stanoví poměrně přesné podmínky pro registraci k...

Nezisková organizace, vyvíjející hlavní a vedlejší činnost, přijímá faktury za služby z EU. Kdy bude mít povinnost se zaregistrovat jako identifikovaná osoba a z faktury odvádět DPH: 1. faktura za službu z EU souvisí jen a pouze s hlavní činností, 2. faktura za službu z EU souvisí jen a pouze s vedlejší činností, 3. faktura za službu z EU souvisí s hlavní i vedlejší činností?

Článek nemá ambici vysvětlovat teoretické základy institutu podvodu na DPH, ostatně v této oblasti již několik publikací existuje, mj. od autorů tohoto článku. V současnosti zaznívají názory, že oblast podvodů na DPH je z pohledu právních otázek vyřešena a spory se vedou pouze o skutkový stav případů. Tomu však plně neodpovídá praktická stránka věci, kde se dle našich zkušeností vedou spory o teoretické uchopení klíčových pojmů, se kterými se při řešení podvodu na DPH musí správce daně vypořádat. Dle našeho názoru je podstatná část zmíněných sporů vyvolána judikaturou, resp. její interpretací, když správní soud na základě velmi specifického skutkového stavu vyřkne určitý názor a tento je následně přebírán jako obecně aplikovatelný. Považujeme proto za nezbytné zabývat se spíše širším pozadím sporných otázek a hledat takové odpovědi, které umožní principiální posouzení sporných případů. V článku se budeme věnovat aktuálnímu pojetí tzv. příčinné souvislosti, účelovým úhradám chybějící daně a povinnosti sladit výsledky daňového řízení jednotlivých článků řetězce.

Tuzemský plátce DPH fakturuje rakouskému plátci za služby na stavbě v Rakousku. Když bude tomuto tuzemskému plátci fakturovat podnikající tuzemská osoba, která s ním na stavbě v Rakousku pracuje, musí se také stát plátcem DPH?

U společnosti s. r. o., plátce DPH, došlo k poklesu zakázek a z tohoto důvodu chce pomalu ukončit činnost. V majetku má osobní vozidlo pořízené v roce 2016, u kterého uplatnila plný nárok na odpočet. Dále v majetku eviduje byt, který pronajímá (osvobozené plnění), u nákupu bytu nebyl uplatněn odpočet a nebyl uplatněn odpočet ani na vstupech při rekonstrukci v roce 2019. Je má domněnka správná, že pokud by v roce 2021 ukončila dobrovolně registraci k DPH, nemusela by již upravovat nárok na odpočet u vozidla (lhůta 5 let pro úpravu uplynula), u bytu pak nebylo DPH uplatněno, není tedy také důvod provést úpravu odpočtu? Jiný majetek ani zásoby společnost neeviduje. Jak by pak proběhlo vyřazení, či prodej vozidla z evidenci jedinému společníkovi/jednateli z pohledu DPH či daně z příjmů?

V některých případech může být na místě požádat správce daně o zrušení registrace k DPH, ale plátce musí naplnit podmínky stanovené zákonem pro zrušení registrace. V některých případech vymezených legislativou může dokonce proces zrušení registrace iniciovat správce daně a zrušit registraci z moci úřední. Plátce by také měl myslet na související dopady ve smyslu povinnosti snížení původně uplatněného odpočtu DPH u vybraných plnění nakoupených v minulosti. Tento článek shrnuje pravidla pro zrušení registrace k DPH a je doprovázen praktickými příklady vysvětlujícími tuto problematiku.

E-shop zasílá občanům na Slovensko zásilky zboží. Chtěl by se ujistit, zda chápe registraci DPH v SK správně. 1. Limit 35 000 EUR je za kalendářní rok (tzn. k 1. 1. 2020 se obrat nuluje a počítá znovu). 2. Do hodnoty se nepočítá česká DPH 21 %. 3. Do hodnoty se nepoužívá zboží prodané ve zvláštním režimu 21 %. 4. Do hodnoty se nepočítá hodnota prodaného zboží s 21% českou DPH slovenskému plátci (nevyužila se podmínka osvobození). Dále od 1. 1. 2021 se rozšiřuje režim jednotného inkasního místa, takže zasíláním zboží do SK občanům se již na Slovensku firma nebude muset registrovat ani při překročení limitu 35 000 EUR, je to tak? Doplnění dotazu: Odečítají se dobropisy za prodané zboží v režimu zasílání z limitu pro registraci. Např. firma do června vyfakturuje na SK občanům 36 000 EUR + 21 % CZ DPH. Dobropisy ve stejném období za vrácené nebo nevyzvednuté zboží činí –10 000 EUR + 21 % CZ DPH. Je limit překročen nebo se faktury a dobropisy sčítají a jedná se o hodnotu 26 000 EUR a limit není dosažen?

Nově založená společnost (s. r. o., daňový rezident ČR) bude uzavírat smlouvy se svými obchodními partnery. Bude nakupovat zboží u společnosti se sídlem v Nizozemsku. Nakoupené zboží bude prodávat společnosti se sídlem v Rusku. Toto zboží bude přepravováno přímo z Nizozemska do Lotyšska, nepůjde přes území ČR. V Lotyšsku bude vyřízena veškerá administrativa spojená s vývozem. Společnost není registrována jako plátce DPH. Vznikne společnosti z těchto obchodních transakcí povinnost registrace k DPH v ČR, popřípadě v Nizozemsku, či Lotyšsku? V případě, že by registrační povinnost společnosti vznikla, přiznávala by společnost v ČR v přiznání k DPH hodnotu pořízeného zboží poníženou o hodnotu zboží přiznanou v Lotyšsku? V přiznání k DPH v ČR by se jednalo o pořízení zboží bez nároku na odpočet?

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 4. 2020, čj. 2 Afs 133/2018-38

Česká s. r. o. nakoupí zboží (součástku stroje za 200 000 Kč) od Švýcarského (CH) dodavatele, který nemá UK VAT number. Toto zboží je CZ s. r. o. prodáno z UK skladu (zboží bylo již dříve propuštěno do volného oběhu v EU). Toto zboží je v tu samou chvíli prodáno podnikateli do Srbska, tzn. zboží prodávající posílá rovnou do Srbska (mimo EU). 1. je CZ s. r. o. (dosud neplátce DPH) povinna se kvůli této operaci registrovat v Česku nebo jiné zemi k DPH (nebo jako identifikovaná osoba)? 2. zaplatí CZ s. r. o. DPH z této operace v Česku nebo jiné zemi?

Firma požádala o dobrovolné přihlášení k dani z přidané hodnoty a stala se plátcem DPH, ale před tímto datem pořídila firma nákladní automobil na leasing. Od 1. 1. 2020 nově platí, že si firma odpočítává DPH u leasingu z celkové hodnoty leasovaného předmětu okamžitě při převzetí leasingu. Jak se nyní zachovat z hlediska DPH, má firma v současné době nárok na odpočet DPH z daňového dokladu (květen 2020) pořízení předmětu leasingu před datem registrace k DPH?