Ostatní příjmy - strana 6

Dědic ze závěti můj otec, zdědil od své tetičky zemědělský pozemek. Usnesení nabylo plné moci zápisem do katastru nemovitostí v září 2019, kdy vzápětí otec daruje dceři pozemek v roce 2019 ve stejné výměře a zřejmě dojde i k nabytí právní moci na přelomu roku 2020. Jak postupovat z hlediska zdanění u mého otce a u mě, jeho dcery, z hlediska daně z příjmů a ostatních daní? Tento pozemek nebyl a nebude zahrnut do podnikání. Celý tento proces proběhne mezi dvěma nepodnikajícími osobami.

Darování je z pohledu českého daňového práva považováno za bezúplatný příjem na straně obdarovaného, který podléhá dani z příjmů. V případě darování mezi příbuznými je ve většině případů tento příjem osvobozen od daně, ale může být spojen s určitými dalšími daňovými povinnostmi.

Setkání s bitcoiny (nebo podobnými digitálními virtuálními nástroji) není dnes již vůbec raritou a může se přihodit i v běžné daňové nebo účetní praxi. Jak se ale s takovou situací vypořádat z pohledu oceňování, účtování, stanovení základu daně anebo vykazování?

Když zdědí fyzická osoba po rodičích dům a ten následně prodá cca za 2 mil. Kč, má povinnost platit nějakou daň? Daň dědickou, z nemovitosti, z příjmu, případně jinou? Doplňující dotaz: Poprosím ještě o upřesnění zodpovězené otázky, číslo ID 23103 Ad bod B: Příjem z prodeje nemovitosti 1) Daň z příjmu fyzické osoby. Pokud tedy v roce 2019 prodá fyzická osoba, přímý dědic, dům v hodnotě 2 mil. (dědické řízení proběhne též v roce 2019), jakou částku je povinna zaplatit na dani z příjmu? Jedná se standardně o 15% daň z příjmu? Na internetu čtu články, že daň z prodané nemovitosti by měl platit kupující a ve výši 4%, jak to tedy prosím přesně je? A pokud by se nemovitost neprodala v roce 2019, ale až v roce 2020, je to nějak jinak?

Dva lidé spolu žijí ve společné domácnosti déle než jeden rok. Oba jsou rozvedení a z předchozích vztahů má každý dvě děti. Společný účet nemají, ale hospodaří se společnými penězi. Žena má svůj byt, ve kterém žijí, muž má svůj byt, který pronajímá. Vše získali zvlášť před společným soužitím. Jak by to bylo s dědictvím, kdyby jeden z nich zemřel? Na co má kdo nárok a na co pak mají nárok děti jednoho každého z nich? Každý má na účtu určitou hotovost a i část té hotovosti získali před soužitím?

Kdo bude v budoucnu po mně dědit? Jsem svobodný (závět nebude). Z prvního manželství má otec dceru, tedy to je má nevlastní sestra, ta má dále dvě děti. Poté se otec oženil znovu s mojí matkou. Já mám tedy ještě bratra (pravého), který má dvě děti. Otec, matka a bratr nežijí. Žijí pouze nevlastní sestra a její dvě děti a děti mého bratra. 1) Budou dědit děti mého bratra? Nebo i nevlastní sestra a její děti? 2) A pokud by někdo jiný žil ve společné domácnosti více než rok, tak bude dědit pouze on a děti od sourozenců ne?  Poznámka redakce: Naši autoři, kteří zpracovávají odpovědi na otázky, vycházejí ze současného stavu právních předpisů. Je tedy možné, že až někdy v budoucnu nastane situace, na niž se tazatel ptá, tedy jeho smrt, stav právních předpisů bude jiný.

1. Úvod - Popis problematiky Novelou ZDP (zákonem č. 170/2017 Sb.) byla do ustanovení § 28 odst. 7 ZDP výslovně doplněna možnost odepisovat technické zhodnocení jakýmkoliv oprávněným uživatelem majetku,...

Naši uživatelé s expertní licencí mají nově k dispozici další aktuální články, v nichž se věnujeme tématu investic, odpočtu darů a v oblasti DPH postupu u společníků společnosti a režimu přenesení daňové povinnosti.

Se zdaňováním bezúplatných příjmů v praxi bývají spojeny tři hlavní problémy. Prvním je, že si často ani neuvědomíme, že takový příjem vznikl, zvláště má-li nepeněžní formu. Druhá potíž nastává s pokusem o ocenění nepeněžních bezúplatných příjmů, jelikož stát už léta nevybírá daně v naturáliích (např. 10 % sklizně či zabijačky). A třetí neznámou bývá nejistota ohledně toho, co lze uplatnit jako související daňový výdaj. Těmto starostem daňové právo čelí často tím nejjednodušším způsobem – osvobozuje bezúplatné příjmy od daně. Této příznivé variantě jsme se věnovali v minulém příspěvku . Dnes se podáváme na smutnější alternativu, kdy bezúplatný příjem podléhá dani z příjmů, od níž není osvobozen, a proto vzniká povinnost tento příjem zdanit.

Soukromá osoba (nemá IČO) pronajímá darovanou nemovitou věc (výrobní hala) např. manželovi (vlastní s. r. o.). Když je příjem cca 50 000 Kč/měs., stačí příjmy z pronájmu uvést do svého daňového přiznání (kde může uplatnit náklady 30 %) nebo musí vést účetnictví s tímto příjmem? Musí přiznat hodnotu nemovitosti finančnímu úřadu či jinému úřadu? Když v ročním vyúčtování zaplatí daň 15%, musí platit sociální či zdravotní pojištění (příjem pronájem)? Platí se nějaká darovací či jiná daň? Oproti tomu firma: Má odhad na nájem a uzavřenou smlouvu zatím na dobu neurčitou, platí nájemné. Když nájemce potřebuje zabezpečit objekt (smluvně ošetřeno tak, že pronajímatel nechce investovat nic, ale se změnou souhlasí), musí zhodnocení pronajatého majetku (bezpečnostní dveře, nová vrata, plot…) podle výše nákladů nad 40 000 odpisovat, jako kdyby investoval do svého majetku? I když investuje do pronajaté dílny a v případě ukončení smlouvy to pravděpodobně zůstane pronajímateli, protože to nájemce má zabudované? Vybavení kanceláře – koberec, stoly, skříně – když částka nepřesáhne 40 000 Kč/rok, ale jsou v pronajaté budově, může se vše sledovat odděleně – a účtovat do přímých nákladů (max. časově rozlišit) nebo se musí odpisovat?

V roce 2009 a 2011 jsem poskytla svému synovi finanční částku 200 000 Kč bezúčelově. Podléhal tento dar dani darovací? 

Pod pojmem „bezúplatný příjem“ si většinou představíme dar nebo dědictví, ovšem jejich rozsah je daleko širší. Obecně se jedná o veškeré příjmy plynoucí dotyčnému příjemci bez jakéhokoli přímého protiplnění, proto mezi ně nepatří například částka 200 Kč vnukovi za posekání zahrady, ani láhev domácí slivovice za opravu motorky. Bezúplatné příjmy lidí jsou typické hlavně v rámci rodiny a okruhu známých, kde jde o neformální projev osobní přízně a neexistuje o nich žádný písemný záznam, přičemž rozhodně nejde o druh výdělečné činnosti. Z čehož plyne všeobecný odpor veřejnosti k jejich zdanění, což naštěstí vnímají také zákonodárci a ve zvýšeném rozsahu tyto příjmy osvobozují od břemene daní z příjmů, nicméně řada bezúplatných příjmů je zdanitelná.

Zápůjčkou se zabývá § 2390 až 2394 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zápůjčkou se rozumí situace, kdy zapůjčitel přenechá vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Zatímco výpůjčka se vztahuje na věci určené individuálně, pak zápůjčka se vztahuje na věci určené druhově. Zápůjčka může být peněžitá nebo nepeněžitá. Při peněžité zápůjčce a při zápůjčce poskytnuté v cenných papírech lze ujednat úroky. Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věci lepší jakosti, ale téhož druhu. V příspěvku si s využitím příkladů ukážeme rozdíly v daňovém řešení zápůjčky poskytnuté podnikateli a zápůjčky poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci.

V následujícím příspěvku se budeme věnovat problematice zdanění nepodnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků. Zaměříme se na veřejně prospěšné poplatníky s tzv. úzkým základem daně, tedy na veřejně prospěšné poplatníky s výjimkou poplatníků vyjmenovaných v § 18a odst. 5 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “).

Poplatník bude jako „hlavní činnost“ poskytovat příspěvky do novin, rozhlasu či televize, částečně doplněné i fotografiemi. Otázkou je, na jakou činnost by měl mít živnostenské oprávnění (zatím má na fotografické služby)? A jaké procento výdajů podle § 7 odst. 7 zákona 586/1992 Sb. by si mohl uplatňovat na tyto jednotlivé činnosti v případě, že nebude uplatňovat výdaje prokazatelně vynaložené? Poznámka: v případě příspěvků do novin nechtějí provádět u částek do 10 000 Kč danění srážkovou daní podle § 7 odst. 6 zákona o daních z příjmů , ale na vše většinou žádají vystavení faktury na základě živnostenského oprávnění.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 11. 2017, č. j. 2 Afs 192/2017-26

Autor vede daňovou evidenci a není plátce DPH. Je správné zdaňovat vždy příjmy dosažené za konkrétní zdaňovací období, i když je zakázka víceletá s rozloženými platbami? Konkrétní příklad: v prvním roce podepíše autor smlouvu na vydání knihy a v tomtéž roce obdrží zálohu. V následujícím roce je kniha vydána a autor dostane doplatek. Autor tedy zdaní v prvním roce zálohu a ve druhém doplatek? Hraje nějakou roli datum podpisu smlouvy či datum vydání díla, nebo je podstatné pouze datum, kdy dojde k přijetí plateb? Do obratu pro DPH se opět započítává v prvním roce záloha a ve druhém doplatek? A jaký je postup i při stanovení základu pro zdravotní a sociální pojištění?

Jsme česká právnická osoba, která poskytla k významnému životnímu jubileu společníkovi firmy, který je zahraniční fyzickou osobou (Německo) dar (zlatou minci) v hodnotě 45 000 Kč. Firma si bude tento náklad účtovat jako nedaňový výdaj. Je společník povinen odvést z tohoto daru daň (případně právnická osoba za společníka)? Pokud ano, kdo daň odvádí, v jaké zemi a jak se postupuje?

Kupujeme zaměstnancům stravenky v hodnotě 90 Kč. Účtujeme: 55 % z 90 Kč = 49,50 Kč (MD 527/D 321), 45 % z 90 Kč = 40,50 Kč srážíme z čisté mzdy. Teď jsme změnili firmu a ta na faktuře má vyfakturovanou provizi 216 Kč + 21 % DPH. Jak mám prosím zaúčtovat? Četla jsem, že by se DPH nemělo uplatnit. 

Otec, fyzická osoba, plátce daně, vede podvojné účetnictví a syn, fyzická osoba, plátce daně, vede daňovou evidenci, oba podnikají na samostatné IČ V budově, kterou vlastní otec. Syn v prvním poschodí, drogistické zboží, hračky, papír, otec v přízemí potraviny. Otec se rozhodl, že přenechá prodejnu potravin synovi. Budova zůstane otci a syn bude v pronájmu místo ½, tak v celé budově. Otec vlastní ještě další prodejnu potravin na jiné lokalitě, kterou si ponechá. Za této situace se otec rozhodl, že zboží z prodejny potravin předá synovi jako dar. Zboží v prodejně bude zaplacené a bude uplatněno DPH na vstupu. Zajímá mě: 1. Je tento způsob předání zboží možný? 2. Jestli ano, jaký je další postup, aby tento úkon byl v souladu s právními předpisy? 3. Základem bude asi inventura zboží v jakém ohodnocení (nákupní cena, nebo jiná). 4. Bude to mít vliv na DPH? V případě, že ano - jaký? 5. Bude tento úkon podléhat nějakým správním poplatkům nebo daním?