Ostatní příjmy - strana 8

Zaměstnanec má příjmy ze zaměstnání, vedle toho v letošním roce má příjmy z prodeje štěňat. Chovatel nepodniká, nemá živnostenský list, je to jeho koníček. Příjem z prodeje jednoho štěněte je vyšší než 20 000 Kč, zdaňuje tedy podle § 10 zákona o daních z příjmu . Z toho důvodu bude podávat daňové přiznání na příjmy ze zaměstnání a příjmy ostatní. Může k příjmům z prodeje štěňat uplatnit paušální výdaj 60 % nebo lze uplatnit pouze skutečné výdaje?

Otec daroval dceři rodinný dům s přilehlým pozemkem. Darovací smlouvu sepsali 22. 12. 2016 a v ten den ji dali zapsat do katastru nemovitostí. Právní účinky zápisu nastaly ke dni 22. 12. 2016. Zápis proveden 21. 1. 2017. Dcera se rozhodla, že dům i pozemek během roku 2017 prodá. V § 4 zákona o daních z příjmu je uvedeno, že od daně je osvobozen příjem z prodeje, pokud prodávající použije získané prostředky na uspokojení bytové potřeby. V jakém časovém horizontu musí dcera získané prostředky využít na uspokojení bytové potřeby? Jak se prokazuje bydliště uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) zákona? Musí tam mít nahlášen trvalý pobyt, tzn. změnit občanský průkaz?

V DHK č. 7/2017 jsme se zabývali zdaněním příjmů z fotovoltaických elektráren v roce 2017. Uvedli jsme, že zákonem č. 125/2016 Sb. byl s účinností od 1. 5. 2016 doplněn § 10 odst. 1 písm. a) ZDP o příjmy z provozu výroben elektřiny, ke kterému není vyžadována licence udělovaná Energetickým regulačním úřadem (ERÚ). Jako doplnění k tomuto článku uvádíme, že dne 31. 3. 2017 vydalo Generální finanční ředitelství na svých webových stránkách „Sdělení ke zdanění příjmů plynoucích fyzické osobě z provozu výrobny elektřiny“.

V článku se zaměříme na zdanění příležitostných příjmů zařazených ke zdanění podle § 10 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů . Ukážeme si, kdy jsou tyto příjmy osvobozené od daně, kdy sice podléhají zdanění podle § 10 ZDP , ale občan (resp. zaměstnanec) nemusí podávat daňové přiznání, a kdy naopak je nutné tyto příležitostné příjmy zdanit v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob a v případě zaměstnance nelze požádat o roční zúčtování daně.

Cílem tohoto příspěvku je vyjasnění správného zdanění příjmu finanční kompenzace za nerovnoměrné užívání nemovitostí jeho podílovými spoluvlastníky v souladu se zákonem č. 586/1992 Sb., v aktuálním znění, o daních...

V následujícím příspěvku se budu blíže věnovat problematice zdanění příjmů z dědictví a z majetkového prospěchu z pohledu daně z příjmů fyzických osob. Tyto příjmy patří do skupiny bezúplatných příjmů, jejichž správné zdanění přináší v praxi nejeden problém.

Podnikatel fyzická osoba, plátce DPH, postavil penzion, který provozuje. Po pěti letech od kolaudace tento penzion daruje dceři. Jaké daňové povinnosti (DPH, daň z příjmů, daň z nabytí nemovitých věcí, daň darovací) jsou s tímto darem spojené?

Problém se týká dědictví a daní. Pro ilustraci uvádím, že jde o rodinu: otec, matka a 2 dcery, tj. 2 dědičky. Potřebovali bychom zjistit, zda v případě, kdy dojde k uzavření dědické smlouvy ohledně budoucího dědictví, přičemž jedna dcera dostane již za života zůstavitele nemovitost, a ve smlouvě bude sjednáno, že tato obdarovaná dcera bude vyplácet druhé dceři finanční prostředky v hodnotě poloviny nemovitosti, a to ve splátkách podle splátkového kalendáře např. do dobu 10 let, zda tyto jednotlivé splátky podléhají dani z příjmu. Nevím, jaký režim bude mít takové plnění, které v podstatě slouží k účelu vypořádání dědictví. Variantně, pokud by dcery mezi sebou uzavřely nějakou dohodu o narovnání, kde by bylo konstatováno, že jedna dostala dům a na základě toho vyplatí cenu poloviny nemovitosti druhé dceři za pomoci splátkového kalendáře, zda z těchto splátek bude nutné odvést daň z příjmu.

V tomto příspěvku se budu blíže zabývat problematikou bezúplatných příjmů z pohledu aktuální právní úpravy, jak je vymezena v zákoně č. 586/1992 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, a to z pohledu poplatníků, kteří jsou fyzickými osobami. Na úvod je potřeba připomenout, že od roku 2014 jsou bezúplatné příjmy předmětem daně z příjmů, nikoliv daně dědické a darovací, jako tomu bylo do konce roku 2013. Bezúplatnými příjmy se rozumí příjmy z titulu darování, dědění, majetkového práva nebo jiného majetkového prospěchu.

V následujícím příspěvku se budeme zabývat problematikou bezúplatných příjmů z pohledu veřejně prospěšných poplatníků, tedy poplatníků vymezených v § 17a zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Problematika bezúplatných příjmů je stále velmi aktuální. Připomeňme, že tyto příjmy jsou od roku 2014 předmětem daně z příjmů, nikoliv daně dědické a darovací, jak tomu bylo do konce roku 2013. Tato koncepční změna se příliš nepovedla a oblast zdanění bezúplatných příjmů je předmětem pravidelných novelizací ZDP , výkladů ze strany finanční správy a také jednání Koordinačního výboru KDP ČR a GFŘ. I to je jasným důkazem toho, o jak problematickou oblast jde.

Manžel jako uvolněný místostarosta dostal finanční dar ve výši 40 000 Kč od Městského úřadu za práce nesouvisející s výkonem jeho funkce. Jedná se o příjem podléhající darovací dani nebo dani z příjmu fyzických osob § 10? 

V příspěvku se zaměříme na zodpovězení různých dotazů, týkajících se zdanění příjmů z nájmu dle § 9 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), a tzv. ostatních příjmů dle § 10 ZDP v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2016.

Je osvobozen od daně z příjmu darovaný obchodní nemovitý i movitý majetek synovi žijícím ve společné domácnosti s dárcem, který obdarovaný majetek použije také pro své podnikání? Pokud by tento majetek nebyl osvobozen, jak dlouho by musel být vyjmut z podnikání, aby bylo toto darování osvobozeno? A jak je to z pohledu DPH? 

Členové společnosti (dříve sdružení bez právní subjektivity) - otec a 2 synové, všichni plátci DPH, na otce vedená daňová evidence - tudíž veškeré doklady na nakoupený materiál, drobný majetek, dlouhodobý majetek je na otce. Podle smlouvy o společnosti - třetinový podíl na všem. Otec zemřel teď v prosinci. Dle podobné otázky zde v "Otázky a odpovědi" budeme i nadále vše dělat, jako by otec žil až do ukončení dědictví. Doplňující otázka: půjde něco do dědictví, když je vše na otce, ale synové se na všem podíleli každý 1/3?

Soukromé osoby - 2 sestry, zdědily po otci chalupu a byt (otec zemřel před 2 lety a v bytě bydlel 52 let). Při notářském řízení byla chalupa napsána na jednu sestru a byt na druhou. Obě sestry poté zděděné nemovitosti prodaly a o zisk se rozdělily na půl. Otázka zní - prodej zděděné nemovitosti by měl být od daně z příjmů osvobozen (do výše 5 mil. Kč, což obě nemovitosti splnily) - je to opravdu tak? A pokud ano, je třeba to nějak zohlednit v daňovém přiznání - např. přiznat v příjmech podle § 10 a pak to zase někde v přiznání z příjmů vyloučit jako osvobozené? Nebo se to v přiznání vůbec objevit nemusí? A další otázka - jak správně pojmout to, že po prodeji nemovitosti vždy jedna sestra převedla polovinu kupní ceny na účet druhé sestry? Je to třeba také nějak daňově ošetřit?

Moje babička mi přenechává část pozemku. Zajímá mě, zda musím přiznávat nějakou darovací daň, nebo zda je příbuzenstvo od tohoto osvobozeno? Dále mě zajímá, jaký je další postup, při převodu pozemku. Necháváme dělat geometrický plán a jaké jsou další kroky? Co vše je potřeba zaplatit a kde nahlásit?

Byly mi rodiči darovány pozemky a nemovitá věc, tj. rodinný domek (řádná polovina, druhá byla darována bratrovi), na základě darovací smlouvy. Vklad do katastru nemovitosti byl proveden s právními účinky ke dni 19. 8. 2016. Obracím se s prosbou o radu, jaké povinnosti mně a mému bratrovi vznikají vůči finančnímu úřadu. Co vše musíme vyřídit? 

Daňový subjekt vede daňovou evidenci. V roce 2016 zařadí po ukončeném leasingu vozidlo do obchodního majetku. K 31. 12. 2016 vyřadí toto vozidlo do osobního vlastnictví a následně ho daruje švagrové. Osvobozeny od daně jsou bezúplatné příjmy od příbuzného v linii přímé a vedlejší. Je z tohoto titulu osvobozeno i darování vozidla švagrové, která je ale nevlastní sestrou manželky? Máme za to, že podle občanského zákoníku se jedná o osobu příbuznou ve vedlejší linii, mající společného předka (v tomto případě matku).

V důsledku digitalizace katastrálních map se po 18 letech našel pozemek, který vlastnila babička. Otevřelo se dědické řízení a tento pozemek zdědí tři dědicové. Paní notářka nám sdělila, že se vše musí projednávat, jako by to bylo před těmi 18 lety - musíme platit zpětně daň z nemovitosti, když jsme vlastně celých 18 let pozemek nevlastnili? V případě, že ano, v jaké asi výši, a budeme platit i nějaké penále? Další otázka je, zda v roce 1998 se platila nějaká dědická daň a po případě kolik procent z děděného majetku. Přímý dědic - syn - předemřel, a proto přechází dědictví na jeho dvě dcery, a druhá přímá dědička - dcera - se dědictví zřekla, a proto také přechází její díl na jejího potomka - dceru. 

Dům má hypotéku, je zde pojistka, že v případě mé smrti hypotéku doplatí pojištovna. Je možné tedy i v tomto případě u notáře sepsat darovací smlouvu - po mé smrti na obě dcery? Jak by to bylo, když se tato smlouva sepíše a za pár let se třeba ožením. Platí ta smlouva nebo do toho vstupuje manželka?