Ostatní příjmy - strana 7

Zaměstnavatel (s. r. o.) zřídil za účelem daru pozůstalým po zemřelém zaměstnanci transparentní účet. Na tento účet zaslal finanční dar. Na transparentní účet zaslali finanční částky i jiné subjekty (s. r. o.) a fyzické osoby (nepodnikatelé), kteří se zemřelým dříve spolupracovali a znali jej. Některé subjekty (s. r. o.) budou požadovat doklad o daru. Jak účetně a daňově vyřešit finanční částky, které zaslali na transparentní účet jiní dárci? 

Při poskytnutí daru fyzické osobě do zahraničí do hodnoty 15 000 Kč se postupuje stejně jako u příjemce daru – rezidenta ČR, tzn. tento dar je od daně osvobozen. Pokud se však jedná o věcný dar v hodnotě 60 000 Kč, pak se postupuje jakým způsobem? Předpokládám, že dar podléhá zvláštní sazbě daně v ČR, kterou sráží poskytovatel daru (právnická osoba). Jakým způsobem je nutné doložit, do jakého státu byl dar poskytnut? Pokud je fyzická osoba ze státu EU, podléhá dar zvláštní sazbě daně ve výši 15 %. Nebudeme však mít samozřejmě žádné potvrzení o přijetí (např. ofocený osobní doklad). Vyplývá z toho tedy, že je nutné danit 35% sazbou? 

Zaměstnavatel (s. r. o.) zvažuje poskytnou finanční výpomoc družce (nepodnikající fyzická osoba) zaměstnance, který při výkonu práce zemřel. Co by to pro obě strany znamenalo po účetní (daňové) stránce? Jak to nejlépe vyřešit?

Český podnikatel (fyzická osoba) působí na jihovýchodní Moravě, kde je velký nedostatek pracovníků i brigádníků. Proto využil k jednorázovému nařezání desek a odkorů na palivové dříví Slováka - důchodce, který bydlí na Slovensku kousek od hranice s Českem. Nejde o podnikatele ani nebyl uzavřen pracovněprávní vztah. Byla jen ústně sjednána smlouva o dílo, za kterou bylo pracovníkovi vyplaceno 200 eur. Jak tento příjem zdanit?

OSVČ vede daňovou evidenci a v říjnu 2017 koupila cizí obchodní pohledávku (od jiného věřitele) za sjednanou cenu 100 000 Kč, a to na dvě stejné splátky: první v říjnu a druhou v listopadu 2017, přičemž jmenovitá hodnota pohledávky činí 150 000 Kč. Tuto pohledávku obratem v listopadu 2017 prodala (postoupila) dalšímu věřiteli za dohodnutou úplatu 120 000 Kč, které obdržela ihned v hotovosti. Kolik a kdy OSVČ zdaní?

Cizinec, občan Velké Británie, s trvalým pobytem v ČR, který je zde zároveň daňovým rezidentem, je nyní obdarován svými rodiči. Je toto dědictví předmětem daně darovací v ČR nebo podléhá dani ve Velké Británii?

Cizinec, občan Velké Británie, s trvalým pobytem v ČR, který je zde zároveň daňovým rezidentem, nyní dědí po svých rodičích. Je toto dědictví předmětem daně dědické v ČR nebo podléhá dani ve Velké Británii?

Mám přítele, OSVČ, který má několik půjček a pravidelně je splácí. Já bych mu ale chtěla dát nějaké peníze, asi 80 000 Kč, aby mohl něco splatit předčasně. Lze to ale splatit jen z jeho účtu, který používá k podnikání i soukromým účelům, takže pokud bych mu je dala hotově a on je vložil na účet, nebude někdo zkoumat, kde je vzal? Nejsme spolu ani rok, takže nesplňujeme podmínku pro osvobozený příjem. Je nutné něco sepsat, aby s tím pak neměl problémy? Já je po něm zpět chtít nebudu, ale když mu je daruju, je z toho počítána daň, ZP i SP? Pokud by to byla půjčka, tak se to do přiznání neuvádí? Je nutné mít smlouvu o půjčce a v ní určený úrok, nebo lze poskytnout i bezúročnou půjčku, stačí i ústní dohoda? Nebo je ještě jiná možnost, jak se vyhnout dani? Pokud bych za něj např. ze svého účtu zaplatila plánovanou opravu auta, což by mohlo do budoucna sloužit k prokázání "společné domácnosti" a on za ušetřené peníze splatil půjčku, mohl by to někdo napadnout, nebo toto by bylo v pořádku? 

Jsem fyzická soba podnikající ve sdružení. Je to sdružení fyzických osob, které se skládá ze mě (matky), syna a dcery. Každý si poměrem podáváme přiznání k dani z příjmu fyzických osob sám za sebe. V majetku sdružení je 4 roky nemovitost, která se normálně odepisuje. V katastru nemovitostí je budova napsaná na matku jako vedoucího sdružení. Letos jsem se rozhodla, že nemovitost daruji synovi, který je rovněž účastníkem sdružení, a z obchodního majetku se nemovitost vyřadí. Chtěla bych poradit, jak to udělat s co nejmenším daňovým zatížením pro všechny strany. Musí si nemovitost odkoupit, nebo ji mám darovat a z obchodního majetku vyloučit? Kolik se bude platit darovací daň a jak by měla být nemovitost oceněna? Jak to bude s DPH? Letos byla nemovitost rekonstruována a opravy byly zahrnuty do pořizovací ceny nemovitosti. U DPH byl uplatněn přenos daňové povinnosti. 

K dani z příjmů fyzických osob Ing. Eva Sedláková 1 Student začal ve svých 17 letech pracovat jako rozhodčí pro FAČR (Fotbalová asociace České republiky). V prvním roce 2017,...

Jaký minimální podíl musí připadnout na neopomenutelného dědice - zletilé dítě? Je možné, aby s ohledem na nehezký vztah rodič/dítě byl tento podíl závětí nahrazen na potomky dědice, tedy vnuky zemřelého? Platili by v takovém případě vnuci dědickou daň nebo se i na ně vztahuje osvobození?

Jak má správně - účetně a daňově - postupovat místní jednota, jestliže ji bude darován: a) hmotný majetek, b) nemovitý majetek. Tyto majetky bude využívat k veřejně prospěšným účelům, tj. sportu, kultuře atd. 

Zdanění příjmů českého rezidenta ze zahraničí Ing. Martin Děrgel Podnikající fyzická osoba s bydlištěm v ČR si přivydělala několik tisíc eur v zahraničí. Šlo o několik jednorázových příležitostných výdělečných...

Jak nejlépe a nejvýhodněji převést firmu z otce na syna? Otec je FO, velkoobchodní prodej nápojů, vede podvojné účetnictví. Vlastní několik aut (osobní i nákladní), pozemek, halu, kanceláře. Jaký postup máme zvolit, aby byla daňová zátěž co nejmenší? Otec i syn jsou měsíční plátci DPH.

Česká studentka studuje v zahraničí vysokou školu. Od české nadace obdrží příspěvek na studium na základě smlouvy. Nadace má více dárců. Jaký je daňový režim toku peněz: * dárce poskytující dar nadaci * zdanění u nadačního fondu * zdanění u příjemce daru - k úhradě studijních nákladů. 

Společnost s r. o. se dvěma jednateli (majiteli) vlastní budovu v hodnotě 7 mil. Jednatelé chtějí zrušit společnost a ukončit podnikání. Budovu chtějí přepsat na sebe jako fyzické osoby a pronajímat ji. Jak lze tento převod uskutečnit a jaké bude mít finanční dopady na společnost (zůstatková cena), popřípadě na FO? Pokud by společnost budovu darovala, spadne do I. skupiny – příbuzní v řadě přímé -, tím pádem to bude osvobozeno od daně?

V následujícím příspěvku se budeme zabývat problematikou spolků jako jednoho z velmi častých případů neziskových či veřejně prospěšných poplatníků. Jde o právnické osoby upravené v § 214 až § 302 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ “). Budeme se věnovat zejména právním a daňovým aspektům těchto právnických osob.

S. r. o. založil jediný společník A, který po čase firmě k úhradě ztrát poskytl příplatek mimo základní kapitál. Ovšem část těchto peněz (příplatku) v s. r. o. zůstala nevyužita, načež společník A prodal celý svůj podíl novému společníkovi B. Může si nový společník B vyplatit zůstatek zmíněného příplatku a jak se případně zdaní?

Jak vyplývá z § 1194 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb. , ve znění pozdějších předpisů), společenství vlastníků je právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu a pozemku; při naplňování svého účelu je způsobilé nabývat práva a zavazovat se k povinnostem. Společenství vlastníků nesmí podnikat ani se přímo či nepřímo podílet na podnikání nebo jiné činnosti podnikatelů nebo být jejich společníkem nebo členem. Členství ve společenství vlastníků je neoddělitelně spojeno s vlastnictvím jednotky. Za dluhy společenství vlastníků ručí jeho člen v poměru podle velikosti svého podílu na společných částech.

Z činnosti nákup a prodej finančních derivátů jsem v loňském roce vytvořil hrubý zisk před zdaněním 38 000 Kč. Je tento hrubý zisk evidován jako příjem v § 10 zákona o daních z příjmů a musím jej zdanit? Neplatí pro tento druh příjmů osvobození do výše příjmu 100 000 Kč?