Ostatní příjmy - strana 5

Otec daroval dceři v 1/2016 byt. Dcera chce zmíněný byt v 6/2021 darovat svým dvěma dětem. Ve smlouvě je dohodnuto, že byt převezme jako dar první ze sourozenců a příkazem ve smlouvě je zavázán polovinu podílu druhému sourozenci vyplatit. Na vyplacení si vezme hypotéku. Vyplacením tedy dojde k vypořádání budoucích dědických nároků obou sourozenců. Dle právníka je tento typ smlouvy vhodný zejména pro zamezení budoucích sporů mezi sourozenci. Jak se v tomto případě nahlíží na zdanění příjmu druhého sourozence, který obdrží peníze, za svůj podíl? Bude muset podat přiznání k DPFO a dodanit příjem, když při vypořádání nedojde k převodu vlastnictví? Pokud ano lze oproti příjmu postavit polovinu podílu na nemovitosti, i když neprojde zápis vlastnictví v katastru, nebo se na základě darovací smlouvy s příkazem jedná i v případě vyplacení podílu druhému sourozenci, také o dar, tedy bude také osvobozen od daně z příjmu? Je možná jiná varianta jak tuto záložitost vyřešit, aby oba sourozenci měli dar osvobozen? Doplňující otázka: Může první ze sourozenců uplatnit v plné výši úroky z hypotéky jako odčitatelnou položku v daňovém přiznán FO ?

Klientka – fyzická osoba (nepodnikatel) – prodala v roce 2020 rodinný dům, který si postavili s manželem částečně svépomocí a částečně s pomocí dodavatele. Pozemek i RD je zapsaný pouze na klientku. Pozemek, na kterém je dům postaven, byl klientce před dvěma lety darován manželovými rodiči, stavba byla financována z hypotečního úvěru sjednaného na oba manžele, úroky si odečítal z daní manžel. Tento úvěr má být předčasně splacen v lednu 2021 penězi získanými za prodej RD, jak vyplývá z kupní smlouvy. Klientka v tomto domě bydlela od července 2020 dosud. V listopadu 2020 byla sepsaná kupní smlouva na prodej RD s platebními podmínkami: – 500 000 Kč do 5 dnů od podepsání smlouvy (11/2020) – skutečně proběhlo, – zbylé 4 mil. Kč na dvě části v lednu 2021, a to na účet advokáta. Ten složené peníze vyplatí prodávající-klientce částečně po podání návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí a zbytek po zápisu nového vlastníka nemovitosti do katastru, jak vyplývá z kupní smlouvy. V únoru 2021 koupila pro vlastní bydlení byt za 2 mil. Kč, který bude rekonstruovat. 1. Jaké povinnosti (co se týče daní) z uvedeného pro fyzickou osobu vyplývají? 2. Za jaké období má fyzická osoba podat daňové přiznání – bude podávat přiznání i za rok 2020 na částečný příjem nebo až za rok 2021 na celkovou částku? 3. Co všechno musí zdanit, resp. co může od daně osvobodit, jaké výdaje/náklady může proti příjmu/tržbě uplatnit ke snížení základu daně? 4. Může cena za koupený byt snížit základ daně prodaného RD? Mohou se nějakým způsobem použít i případné náklady na rekonstrukci koupeného bytu? 5. Pokud bude muset zdanit v roce 2020 příjem části platby za RD (500 000 Kč) – co všechno si může od této částky odečíst? 6. Bude muset manžel dodanit odečtené úroky z hypotečního úvěru? Pokud ano, za které období bude muset dodanění provést, když zápis nového vlastníka v katastru byl proveden v lednu 2021?

Pokud fyzická osoba podnikatel přijme dar (pro osobní užití) od právnické osoby v hodnotě 20 000 Kč, musí ho danit ve svém přiznání k dani?

Zemřel otec rodiny, jehož přátelé a známí se dobrovolně rozhodli poskytovat pozůstalé rodině (manželce a malé dceři) finanční příspěvky na transparentní účet zřízený u jedné z bank, která tyto účty zřizuje. Jakým způsobem, vyplývá-li tato povinnost ze zákona, se tyto příspěvky zdaňují? Účet je zřízen na fyzickou osobu (kamaráda zemřelého), který tyto finanční prostředky předá rodině v hotovosti.

Klientka, česká daňová rezidentka, pobírá výplaty z RRSP Registered Retirement Savings Plan z Kanady. jsou tyto výplaty zdanitelné v ČR? Mají se vykazovat v Ostatních příjmech a případně vyjmout ze zdanění čí započíst? (Již byly zdaněny v Kanadě.)

Darovací smlouvou na mne vzdálený příbuzný (nespadá do osvobození dle zákona) přepsal pozemky v hodnotě 2 mil. Kč dle znaleckého posudku. Příjem musím zahrnout do přiznání k dani z příjmů fyzických osob (mám příjmy ze závislé činnosti a z pronájmu). Existuje nějaká možnost k příjmu 2 mil. Kč z darovací smlouvy přiřadit i nějaké výdaje? Nebo zdaňuji celou částku 15 %? Druhá otázka je k prodeji domu, který jsem zdědil po svých rodičích. Je nutné i zděděnou nemovitost držet nejméně 5 let, aby při prodeji byl příjem osvobozen?

V časopisu DHK č. 14/2020 na s. 7 jsme se zabývali příjmy z prodeje nemovité věci zejména z pohledu podmínek osvobození, v následujícím textu se soustředíme na samotné zdanění tohoto příjmu.

V následujícím příspěvku bychom se blíže věnovali změnám v právních předpisech, které se mohou týkat praxe neziskových subjektů. Připravili jsme pro Vás přehled změn v daňové oblasti, který volně navazuje na příspěvek , který jsme uveřejnili v časopisu UNES č. 7-8/2020 na s. 3.

V krátkém seznámení s novými vládními opatřeními týkajícími se daňové oblasti v důsledku přijatých mimořádných opatření k dalšímu šíření pandemie COVID-19 si uvedeme tři oblasti: – vládní návrh zákona ke kompenzačnímu bonusu – sněmovní tisk č. 1055, – vládní návrh zákona k EET – sněmovní tisk č. 1056, – rozhodnutí o prominutí daně, příslušenství daně a zálohy na daň z důvodu mimořádné události – Finanční zpravodaj č. 22/2020.

V praxi častým případem dosaženého příjmu, který poměrně často nesouvisí s podnikatelskou činností poplatníka, je příjem z prodeje nemovité věci. Cílem následujícího příspěvku je rekapitulace pravidel, kterými se řídí zdanění tohoto příjmu daní z příjmů fyzických osob se zaměřením na podmínky, za kterých je tento příjem osvobozen od daně.

Jste spoluvlastníkem několika pozemků, vy i druhý spoluvlastník máte každý na pozemcích ideální podíl ve výši ½. Vztahy k pozemkům jste se nyní rozhodli přeuspořádat, a to směnou. Po směně vlastníte některé pozemky každý sám a zbylé zůstávají ve vašem podílovém spoluvlastnictví. Směna proběhla tak, aby velikost směňovaných podílů byla ve výsledku stejná a aby ani jeden z vás neplatil žádný doplatek.

V Rakousku aktuálně není žádná darovací daň pro fyzické osoby. Pokud česka fyzická osoba učiní dar rakouské fyzické osobě, bude se uplatňovat srážková, popř. jakákoliv jiná daň na straně české fyzické osoby? Pokud se nijak nedaní, je to tak kvůli resp. v souladu se smlouvou o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a Rakouskem, článek 20, odstavec 1?

Životní partner - druh vážně onemocněl a požádal o převod peněz z jeho účtu na účet synovce své družky, který mu byl vždy oporou. Příkaz k převodu peněz byl vystaven dne 2. 6. 2020, ale z účtu odešly dne 3. 6. 2020. K večeru dne 2. 6. 2020 druh - majitel účtu zemřel. Jak se postupuje v tomto případě v dědickém řízení, bude částka, která odešla z účtu, podléhat dědickému řízení?

Vztahuje se osvobození od daně z příjmu podle § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 zákona o dani z příjmu i na potomky nevlastních sourozenců? Matka má syna a dceru pokaždé s jiným manželem, takže syn a dcera jsou nevlastní sourozenci. Nyní chce tato dcera darovat garáž dceři svého nevlastního bratra, takže své nevlastní neteři. Vztahuje se i na tento případ výše uvedené osvobození z příjmu? 

Naše firma se domluvila s dodavatelem stravenek na bezplatném poskytnutí kupónů na nákup zdravotních potřeb, kulturních akcí. Mělo by to probíhat formou daru, tzn. ročně od nich dostaneme poukázky ve výši cca 15 000 Kč. Jak má poskytnutí vypadat (mají nám to prodat třeba za 1 Kč, má to být zdarma na základě nějaké smlouvy)? Kam budeme my jako obdarovaný tyto kupóny účtovat? Jak to bude při hodnotě cca 1 Kč a jak by to bylo, kdybychom poukázky dostali úplně zdarma. Zahrnujeme to do daňového přiznání (DPH, darovací, DPPO)?

Český daňový rezident (fyzická osoba) obdrží dar od francouzského občana, daňového rezidenta Francie. Předmětem daru bude podíl v obchodní korporaci, jejíž aktiva pozůstávají z více než 50 % své hodnoty z nemovitého majetku umístěného na území Francie. Tento dar bude zdaněn ve Francii daní darovací v souladu s tamní daňovou legislativou. Poplatníkem této daně je obdarovaný, tedy český daňový rezident. Domníváme se, že pro posouzení zdanění v České republice je nutné vyjít z mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění uzavřené mezi Českou republikou a Francií v oboru daní z příjmu a majetku. Podle komentáře ke vzorové smlouvě OECD, z níž vychází i příslušná mezinárodní smlouva uzavřená mezi ČR a Francií, spadají příjmy ve formě darů pod článek 13 – „Zisky ze zcizení majetku“. Komentář na tomto místě zároveň dodává, že článek 2 smlouvy, který vyjmenovává daně, na které se smlouva vztahuje, bývá koncipován natolik obecně, že zpravidla definičně pojme i nejrůznější daně, které mohou jednotlivé státy na příjmy ve formě darů uvalovat. Protože příslušná mezinárodní smlouva uzavřená mezi Českou republikou a Francií obsahuje pouze demonstrativní výčet daní, na které se smlouva vztahuje (..“Současné daně, na které se smlouva vztahuje, jsou zejména..“), domníváme se i daň darovací uhrazenou ve Francii je možné v daném případě zahrnout pod působnost smlouvy. V souladu s článkem 23 odst. 2 mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění uzavřené mezi ČR a Francií pak může obdarovaný započítat daň darovací uhrazenou z příslušného daru ve Francii formou prostého zápočtu oproti dani z příjmů, kterou bude povinen uhradit z nepeněžního příjmu ve formě daru v České republice. Prosíme o potvrzení správnosti výše popsaného závěru, tedy možnosti započítat daň darovací uhrazenou ve Francii oproti daňové povinnosti k dani z příjmů v ČR.

V následujícím příspěvku bych chtěl navázat na problematiku ostatních příjmů u poplatníků fyzických osob, tedy příjmů podle § 10 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), kterou jsme řešili v časopisu DHK č. 11/2019 na s. 3, a vrátit se k výkladu těch otázek, na které v předchozím příspěvku již nezbyl prostor.

Fyzická osoba vlastní nemovitost k podnikání, kterou odepisuje. Není plátce DPH. Nyní se rozhoduje, že nemovitost přepíše na dceru. Jaký dopad z tohoto kroku plyne? Co se zůstatkovou neodepsanou hodnotou? 

Jsme 20 let sdružení bez právní subjektivity, ve sdružení jsou 3 členové rodiny matka, syn a dcera. Ve sdružení je několik budov, které jsou psány na matku, na její IČO. Minulý rok proběhla rozsáhlá rekonstrukce budov, z některých oprav byla nárokována DPH. Tento rok by matka chtěla nemovitosti převést na děti. Jakým způsobem by měla postupovat? Měla by vystoupit ze sdružení nebo nemovitosti darovat či prodat? Jaká z možností je nejvýhodnější? Jaké daně bude odváděny a jak to bude s DPH, které bylo uplatněno?

V následujícím příspěvku bych se chtěl blíže věnovat problematice ostatních příjmů u poplatníků fyzických osob, tedy příjmů podle § 10 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “).