Režim přenesení daňové povinnosti - strana 5

Daň z přidané hodnoty se vyskytuje na většině přijatých i vydaných dokladů, přesto se její zaúčtování obvykle „odbývá“ tím, že se jedná o jakousi průběžnou položku, která se vyskytuje pouze na účtu 343. Ano, je to zásadně převažující varianta, kdy z dokladů na uskutečněné zdanitelné plnění plátce daň na výstupu přiznává na straně D účtu 343 a nárok na odpočet z přijatých daňových dokladů uplatňuje na straně MD účtu 343. Existuje však překvapivě mnoho případů, kdy hodnota daně z přidané hodnoty svůj „obvyklý“ účet 343 využít nemůže. Je možné, že jste se s některými v praxi setkali, jiné na vás mohou v budoucnu čekat. V následujících situacích položíme důraz zejména na způsob jejich účetního zachycení.

Režim přenesení daňové povinnosti na příjemce zdanitelného plnění začala Česká republika využívat podle § 92a zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), od roku 2011 u vymezených plnění a v dalších letech byl postupně rozšiřován. Od roku 2012 je uplatňován režim přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění také pro vymezené stavební a montážní práce. Vymezení stavebních a montážních prací, na které se režim přenesení daňové povinnosti vztahuje, vyplývá z § 92e zákona o DPH . Informace k režimu přenesení daňové povinnosti na DPH ve stavebnictví a navazující odpovědi na nejčastější dotazy byly zveřejněny na webových stránkách Finanční správy ČR. V článku jsou nejprve stručně shrnuta aktuálně platná obecná pravidla režimu přenesení daňové povinnosti. Návazně jsou vysvětleny praktické postupy při aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti u stavebních a montážních prací podle aktuálně platné právní úpravy a výkladů k ní.

Česká firma plátce DPH, nakoupila zboží (mobilní telefony), a v ČR chce prodat mobilní telefony za částku vyšší než 100 000 Kč jiné společnosti, která je plátce DPH. Lze v tomto případě použít režim reverse charge? A pokud ano, tak protože se jedná o částku vyšší než 100 000 Kč? Nebo jaký je tam důvod požití reverse charge? 

Český plátce DPH, předmět činnosti organizace sportovních činností, přijala službu od slovenského trenéra (trénink hráčů v ČR). Trenér je na Slovensku podnikatel, neplátce DPH. Myslíme si správně, že poskytnutím této služby by se měl trenér stát na Slovensku identifikovanou osobou a my bychom měli plnění vykazovat ve svém daňovém přiznání k DPH jako reverse charge? Jak postupovat v případě, že tak neučinil - máme přesto vykazovat v DPH a jaké DIČ uvádět v kontrolním hlášení?

Máme klienta, plátce DPH, u kterého se daňové doklady tváří, že nakupuje od jiného subjektu zboží v přenesené daňové povinnosti dle přílohy 5 k zákonu. Faktura od tohoto subjektu je vystavena jako od plátce včetně DIČ i informace o přenesené daňové povinnosti. Problém je, že subjekt není plátce, a i přes upozornění toto neřeší a klient od něj nakupuje stále i přes naše upozornění. Na jeho pokyn máme účtovat jako by jeho dodavatel plátce byl, čili přiznáváme DPH v přenesené povinnosti a nárokujeme zpět odpočet, takže daňová povinnost je nulová. Je to takto z klientova pohledu v pořádku nebo je zde nějaké riziko pokuty, případně doměření DPH, kdyby správce daně rozporoval nárok na odpočet z takto vyměřené přenesené daňové povinnosti?

Plátce DPH provádí dodávku, montáž, instalaci tepelného čerpadla a klimatizace pro jiného plátce DPH, v jeho výrobním objektu (kanceláře). Součástí dodávky prací jsou různé bourací práce, zdící práce, upevňování komponentů do stavebního objektu. Jde tedy o stavebně montážní práce s přenosem daňové povinnosti dle § 92e zákona o DPH , kdy se uplatní režim PDP na celé plnění nebo je nutné vyčlenit tepelné čerpadlo a klimatizaci a tyto součásti akce zdanit v běžném režimu?            

Máme klienta plátce DPH, u kterého se daňové doklady tváří, že nakupuje od jiného subjektu zboží v přenesené daňové povinnosti dle přílohy 5 k zákonu. Faktura od tohoto subjektu je vystavena jako od plátce včetně DIČ i informace o přenesené daňové povinnosti. Problém je, že subjekt není plátce a i přes upozornění toto neřeší a klient od něj nakupuje stále i přes naše upozornění. Na jeho pokyn máme účtovat jako by jeho dodavatel plátce byl, čili přiznáváme DPH v přenesené povinnosti a nárokujeme zpět odpočet, takže daňová povinnost je nulová. Otázka je, zda je to takto z klientova pohledu v pořádku nebo je zde nějaké riziko pokuty, případně doměření DPH, kdyby správce daně rozporoval nárok na odpočet z takto vyměřené přenesené daňové povinnosti?

Lze učinit mezi plátci DPH dohodu a fakturovat plnění v režimu PDP? Příjemce použije plnění pro svoji ekonomickou činnost, ale plnění nespadá přímo do vyjmenovaných kategorií pro použití režimu PDP.

Podnikatel OSVČ provozuje autodopravu v České republice i v Německu, je plátcem DPH u nás i v Německu. Nakupuje pohonné hmoty pro své nákladní vozy, některé jezdí v Čechách a některé v Německu. Přijde jedna faktura, kde uplatníme celé DPH. Náklady, které patří německým vozům si proplatí. Stejně tak postupuje i při opravách a údržbách vozů. Někdy je třeba vozy opravit v Čechách, dostane od dodavatele fakturu v CZK a s českým DPH, ale týká se také vozů, které jezdí v Německu. Tak si také ty německé náklady proplatí. Při zaúčtování těchto českých faktur uplatňujeme české DPH, nemělo by se při přeúčtování do Německa, i když je to stejná OSVČ, řešit také DPH? A jakým způsobem? Máme uplatňovat z českých faktur pouze tu část DPH, která se týká vozů jezdících v Čechách. Nebo můžeme uplatnit celé DPH a poté dát do přefakturace reverse charge?

Budeme pokládat podlahu v ateliéru pro neplátce DPH. Jakou máme dát sazbu DPH? 

Obdrželi jsme fakturu od firmy z UK, která pořádá webinář (živý vstup, ne záznam) pro různé právnické i fyzické osoby z různých zemí. Fakturu nám poslali s DPH. My jsme firma tuzemská povinná k dani v ČR. Jaká jsou pravidla pro vyčíslení DPH za webinář / online kurz / webinář ze záznamu?

OSVČ podniká ve stavebnictví (neplátce DPH) fakturuje s.r.o. (plátce DPH). OSVČ překročila obrat a musí se zpětně registrovat k DPH. Stavební práce podléhají PDP. Takže po registraci k DPH vystaví opravné daňové doklady k již vystaveným dokladům, kdy jediná změna bude označení přenesené daňové povinnosti?

Je v pořádku, když česká mateřská společnost, 100% vlastník, fakturuje každý měsíc své slovenské dceřiné společnosti (obě dvě s. r. o., plátci DPH) služby související se zpracováním smluv, které pro slovenskou dceru zpracovala česká matka? Slovenské s .r. o. uzavírá každý měsíc kupní smlouvy na nákup a prodej zboží, které fakturuje, avšak veškerou agendu s tím spojenou a následnou komunikaci se zákazníkem zpracovávají zaměstnanci české mateřské společnosti. Slovenská dceřiná společnost zaměstnává pouze obchodního manažera, který kontrakty získává. Společnosti se mezi sebou dohodly, že 50% částka z celkové provize, která u smluv vznikne, bude každý měsíc přefakturována českou mateřskou společností s textem: fakturujeme vám za poskytnutí služeb souvisejících se zpracováním a správou kupních smluv uzavřených v měsíci .... Je takováto fakturace mezi společnostmi v pořádku? Na jaký výnosový účet české s. r. o. by bylo nejvhodnější služby zaúčtovat? A z pohledu DHP se jedná o přenesení daňové povinnosti za poskytnuté služby mezi státy EU?

Stavební firma fakturuje stavební práce dle smlouvy o dílo v přenesené daňové povinnosti. Součástí dodávky je i nezabudovaný interiér. Fakturace nezabudovaného interiéru může fakturovat v přenesené daňové povinnosti jako vedlejší plnění k plnění hlavnímu nebo se tento nezabudovaný interiér musí vyčíslit zvlášť a fakturovat s DPH?

Firma dělá práce na kovech, její činností (např. řezáním) vznikají různé kovové výrobky a úpravy - standardně za kovy nad 100 tis. Kč fakturuje s přenesenou daňovou povinností a kódem 13 do kontrolního hlášení. Nyní fakturuje za plnění, které se zdá být výrobkem, ale veškerý materiál dodal přímo zákazník. Tzn. firma nyní fakturuje pouze za práce na cizím kovu ( dělá např. řezání a úpravy). Na toto plnění se již přenesená daňová povinnost nevztahuje, je to tak?

V březnu loňského roku dodala firma zboží odběrateli v režimu přenesení daňového povinnosti z důvodu stavebních prací, které byly součástí. Splatnost této faktury byla ve třech splátkách s tím, že poslední splátku klient zaplatil odběratel o půl roku dříve. Dodavatel za toto předčasné splacení slíbil odběrateli slevu, kterou dohodli tak, že odběratel zaplatil cca o 5 tis. Kč méně z předešlé faktury. Dodavatel na tuto částku vystaví k původnímu daňového dokladu opravný daňový doklad. Dotaz je: bude tento opravný daňový doklad znějící na slevu z ceny zboží z důvodu předčasného zaplacení též v režimu přenesení daňové povinnosti s nevyčísleným DPH jelikož se jedná o opravný doklad k původní faktuře, která v tomto režimu byla ?

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 30. 6. 2022 ve věci C-146/21 DGRFP Bucureşti

Fyzická osoba, plátce DPH, pronajímá nemovitost (výrobní hala) plátci DPH. Nemovitost je pronajímána v § 9 zákona o dani z příjmu. Měsíční nájem je fakturován s DPH. FO v této nemovitosti provádí stavební práce. Firma, která montuje schodiště odmítla vystavit fakturu za tyto práce v přenesené daňové povinnosti z důvodu, že se nejedná o podnikatele s IČ. Dle mého názoru má FO, která fakturuje plátci DPH nájem s DPH, nárok na odpočet na vstupu a tím pádem, když se jedná o stavební práce, tak by ji měly být fakturovány v přenesené daňové povinnosti.    

Český plátce DPH pořídil zboží ze Slovenska. Na Slovensko si pro zboží přijel a dovezl si ho do Česka. Dodavatel zboží poslal fakturu, na které uvádí české DIČ. Faktura je bez daně a je na ní uvedeno, že se jedná o přenesení daňové povinnosti. Je to za železo a cena je 700 tisíc. Nevím, zda se jedná o české přenesení daňové povinnosti RPDP nebo zda mám ten odkaz na přenesení daňové povinnosti brát jako pořízení zboží z JČS a DPH vyměřit jako pořízení zboží z EU a nárokovat si odpočet.

Máme několik typů sdružení a vzájemně si přefakturováváme podíly jak na nákladech, tak na výnosech. U jednoho typu sdružení veškeré náklady související se stavební zakázkou jdou na nás jako vedoucího účastníka a také co se týká výnosů vystupujeme vůči investorovi jako poskytovatel celého plnění. Jednotliví účastníci sdružení pak fakturují svoje předem stanovené podíly na výnosech na nás. A my přefakturujeme zase jim jejich podíly na nákladech, přičemž u přefakturace uplatníme stejný režim DPH, jak nám fakturovali dodavatelé. Pokud fakturujeme na investora stavební práce s přenesenou daňovou povinností, tak ostatní účastníci sdružení uplatňují stejný režim, tedy na nás fakturují svoje podíly na výnosech také v přenesené daňové povinnosti. Problém nastává u fakturace, kdy na investora fakturujeme stavební práce s DPH, protože je investor nemá pro svoji ekonomickou činnost. V jaké sazbě si mají přeúčtovávat společníci své podíly na výnosech v případě, že faktura na investora je s se sazbou DPH a přitom jedná se o přeúčtovaní stavebních prací patřících do kódu CZ-CPA 41-43? Připomínám, že se nejedná o fakturaci stavebních prací, kterou pro sdružení vykonal jiný společník, jedná se skutečně o přefakturaci podílů na fakturovaných výnosech sdružení. Stavební práce do sdružení tedy provedl jiný dodavatel jako subdodávku a ten nám tyto fakturuje s přenesenou povinností.