Režim přenesení daňové povinnosti - strana 6

Na základě přijetí prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/1832 ze dne 12. října 2021, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (dále jen „nařízení Komise (EU)“), byla ke dni 1. 1. 2022 provedena aktualizace kombinované nomenklatury vedoucí k úpravám některých jejích kódů s dopadem na uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti při dodání zboží na základě § 92f zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“).

Obec prodala pozemky pro stavbu rodinných domů. Z příjmu za prodané pozemky vždy odvedla daň z přidané hodnoty ve výši 21%. Nyní obec realizuje dodavatelskou firmou výstavbu inženýrských sítí (kanalizace, přípojky EN). Bude nám dodavatelská firma vystavovat faktury na provedené práce v režimu přenesené daňové povinnosti? (podle klasifikace se pravděpodobně jedná o práce 42.21.22) Může si obec u přijatých faktur za provedené práce na inženýrských sítí nárokovat daň z přidané hodnoty a to jak v případě režimu přenesené daňové povinnosti nebo případně v běžném režimu DPH? 

Česká právnická osoba plátce DPH provozuje dobíjecí stanice pro elektromobily. K identifikaci zákazníka jsou používány karty. Svým zákazníkům plánuje umožnit dobíjení v síti zahraničního obchodního partnera v Německu. S tímto partnerem uzavře smlouvu o zajištění (poskytnutní) dobíjecí služby a svým zákazníkům tím umožní dobíjet v síti zahraničního partnera. Za spotřebované kwh el. nergie v Německu bude obchodní partner vystavovat měsíční faktury za dobíjecí službu české právnické osobě dle domluvené sazby v režimu reverse charge a česká právnická osoba bude svým zákazníkům účtovat za dobíjení realizované v zahraničí s naší sazbou DPH 21%. Je uvedený postup z pohledu DPH v pořádku? Pokud ne, jak by se mělo u této služby s ohledem na zahraniční DPH postupovat?

Česká firma A objednala v Německu zboží pro Maďarského zákazníka. Zboží odjelo přímo z Německa do Maďarska. Dopravu zajišťovala německá firma. Fakturace byla provedena následovně: 1. Německá firma fakturovala české firmě A (reverse charge). 2. Česká firma A fakturovala české firmě B (režim přenesené daňové povinnosti § 92 zákona o DPH- faktura za prodej ocele nad 100 000 Kč). 3. Česká firma B fakturovala maďarské firmě – (dodání zboží do jiného členského státu).  Jak mají firmy postupovat z hlediska vypořádání DPH?

Český plátce DPH si objednal pneumatiky na e-shopu, který provozuje polská společnost (zboží je i z Polska zasíláno). Tato polská společnost je registrovaná k českému DPH. Domníváme se správně, že není možné u nás DPH uvedené na fa uplatnit, protože by se správně mělo jednat o reverse charge?

české s.r.o., plátce DPH prodává občas zboží na Slovensko . Faktury jsou vystavovány s 0 DPH s dovětkem, že daň odvede zákazník, částku za zboží uvádí v řádku 20 přiznání k DPH a na souhrnném hlášení. 1. Je tento postup správný? 2. Je subjekt povinen stát se plátcem DPH na Slovensku od nějaké částky ? Prodej zboží (strojů a zařízení) se uskuteční cca 6x za rok v součtu - celkové hodnotě cca 2,5 mil. Kč.

Pokud z odečtu měřícího zařízení k 31. 12. 2021 vyšel doplatek na elektřině nad rámec záloh, vyúčtováváme s 0% dph. Vylučuje se toto plnění při výpočtu vypořádavájícího koeficientu nebo nikoliv? 

S. r. o., plátce DPH, nakoupila v 02/2022 nealko nápoje od rakouského dodavatele (plátce DPH), při reverse charge jsme vyměřili DPH i z vratných obalů. Teď jsme zjistili, že vratné obaly nezůstávají v tuzemsku, ale že se do Rakouska vrací. Je nutné opravovat DPH, KH a SH odeslané za únor, jestliže částku, kterou jsme odvedli, jsme si zároveň i nárokovali? 

Společnost s r. o. (plátce DPH) měla pronajatou nemovitost od fyzické osoby (nepodnikatel). Na této nemovitosti prováděla technické zhodnocení. K dokončení a kolaudaci technického zhodnocení nedošlo. Vše je zatím vedeno na účtu 042. Nyní bude ukončena nájemní smlouva. Pronajímatel investici do technického zhodnocení uhradí. Jaký doklad vystaví společnost s r. o. pronajímateli na náhradu technického zhodnocení? Bude účtovat náhradu i s DPH?

Ano, čtete správně, že Soudní dvůr Evropské unie zamítl nárok na odpočet daně v režimu přenesené daňové povinnosti, protože dodavatel byl vymyšlený. Zajímalo mě, kdy může dojít k výše uvedené situaci, když v režimu přenesené daňové povinnosti nedochází ke zkrácení daně. Český zákon č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, v § 92a odst. 7 uvádí, že pokud plátce-dodavatel a plátce-odběratel mají důvodně za to, že poskytnuté plnění podléhá režimu přenesené daňové povinnosti (tedy reverse charge), mohou tento režim použít. Může si však odběratel, který má povinnost přiznat daň na výstupu z přijatého zdanitelného plnění, současně uplatnit nárok na odpočet, když úmyslně zatají skutečného dodavatele zdanitelného plnění?

Společnost prodává nemovitost s pozemkem, které má ve svém vlastnictví od roku 1986. Jedná se o budovu převážně s výrobním charakterem. V roce 2012 proběhla v třípodlažní budově rekonstrukce jednoho patra, které bylo předěláno z výrobních prostor na kancelářské prostory. Od roku 2012 na budově již neproběhly žádné rozsáhlejší rekonstrukce. Budoucí investor má záměr budovu zbourat a postavit na pozemku nový objekt pro svou podnikatelskou činnost. Nebude se jednat o výrobní činnost, měl by zde být obchod. Ještě před provedením vkladu nového majitele do katastru nemovitostí současný majitel (po dohodě s investorem) zažádal o povolení k demolici budovy. Povolení do doby provedení vkladu do katastru nemovitostí nebylo provedeno. Bude tento prodej osvobozen od DPH dle § 56 nebo bude muset prodávající odvést DPH? Případně může se u tohoto prodeje uplatnit režim přenesené daňové povinnosti DPH pro investora? 

Jako firma s. r. o. podnikající v ČR, plátce DPH v ČR, jsme zaplatili zahraniční firmě poplatky za výhradní zastoupení v 10 městech v ČR. Každé město je poplatek ve výši 10 000 Kč, celkem uhrazeno 100 000 Kč. Mám k těmto poplatkům přistupovat jako k licenčním poplatkům a zařadit je do nehmotného majetku? Faktura je vystavena v režimu reverse charge. Vyměřuji tedy daň stejně, jako kdyby to byla služba?

Jedná se o developerskou společnost, která dostavuje RD. Nyní má dle smlouvy bezúplatně předat infrastrukturu obci. Předpokládám tedy, že jde o vyvolanou investici. Z hlediska daně z příjmů zůstane vyvolaná investice v hodnotě zásoby a do nákladů přejde prodejem konečným zákazníkům řadových domků.  1) Jak by se postupovalo, kdyby například jeden domek zůstal v daném účetním období neprodán a prodal by se až například následující zdaňovací období?  2) Jak je to z hlediska DPH, protože DPH byla uplatněna na vstupu při výstavbě vyvolané investice? 3) A jak by se postupovalo, kdyby přistoupili na kupní smlouvu za symbolickou cenu např. 1 Kč?

Plátce DPH fakturuje výrobu a montáž izolačního dvojskla - výloha prodejny. Má se fakturovat v přenesené daňové povinnosti? Odběratel je také plátce DPH. Jednalo by se o porušení zákona, pokud je faktura v základní sazbě 21 % DPH?

Naše firma (A) přijala fakturu na přenesenou daňovou povinnost, od české firmy (B), plátce DPH ve výši 4.700,00 EUR (nákup železa). Firma B uvedla na faktuře kurz 25,31 Kč a základ daně 118.957 Kč Firma A používá kurz dle cnb denní Jaký kurz správně zaúčtovat u přijaté faktury? Dodržet kurz uvedený v přijaté faktuře nebo můžu použít kurz, který používám v účetnictví tj. denní? Pokud bych použila kurz denní, bude rozdíl v základu daně v Kontrolním hlášení uvedeném firmou A a firmou B?

Kromě nákupů v tuzemsku plátci často pořizují zboží či přijímají služby ze zahraničí. Poměrně častou transakcí v praxi jsou právě nákupy z jiných členských států Evropské unie (dále jen „EU“), kde je legislativa daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) harmonizována předpisy EU. Nezbytnou součástí takového nákupu je pak správné vykázání z pohledu DPH, protože u těchto plnění platí ve většině případu mechanismus přenesení místa plnění a tím i povinnosti přiznat daň k příjemci plnění (tzv. reverse charge), kdy dodavatel účtuje dané plnění bez DPH a odběratel je povinen přiznat DPH v rámci svého přiznání k DPH (tzv. samovyměřit DPH). Tyto transakce se také vykazují v rámci kontrolního hlášení, což je dalším důvodem ke správnému vykázání z pohledu DPH. Cílem tohoto článku je shrnout základní pravidla pro nákupy z EU a upozornit i na vybrané specifické situace, pro které existuje speciální pravidlo z hlediska DPH. Článek pak tato základní pravidla vysvětluje na praktických příkladech.

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 2. července 2020 ve věci C-231/19 Blackrock Investment Management (UK)

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 2. července 2020 ve věci C-835/18 Terracult

Společnost s ručením omezeným (start-up, plátce DPH) vyvinula software (organizace výroby), který pronajímá výrobním podnikům. Vzhledem k možné rozšířené nabídce do zahraničí, lze očekávat, že bude mít možnost pronajímat svůj software i v zahraničí (subscription na měsíční bázi). 1.Situace Základní sestava softwaru bude nabízena formou softwaru, který si implementuje sám zákazník (po objednání, bude možné stáhnout z internetu). České s. r. o. bude účtovat za užívání tohoto softwaru měsíční nájem (daň z příjmu v ČR, DPH reverse charge). České s. r. o. bude poskytovat podporu on-line (daň z příjmu v ČR, DPH reverse charge). Jak rozlišit nájem softwaru, který je po uzavření smlouvy ke stažení z internetu (něco jako krabicový software, který je umístěn na počítači odběratele) a nájem u samostatně vyvíjeného softwaru dle požadavku zákazníka, a to jednorázově (jednorázová fakturace) nebo formou měsíčního nájmu. Kdy se již jedná o licenční poplatky (nájem) podléhající např. zdanění v zemi aplikace softwaru? Technická podpora tzv. SLA = jde o službu on-line (daň z příjmu v ČR, DPH reverse charge). 2. Situace Dtto s tím, že k tomuto univerzálnímu softwaru si odběratel objedná další úpravy dle vlastní specifikace (programování na zakázku). Půjde o jednorázovou fakturaci, práce proběhnou v ČR, implementace on-line (daň z příjmu v ČR, DPH reverse charge). Bez nároku na účtování dalšího nájmu z rozšířeného softwaru. Nájem zůstává původní ze základní sady. 3. Situace Software, přizpůsobený potřebám odběratele, bude implementovat české s. r. o. – software na objednávku bude vyvíjen v ČR – fakturován jednorázově dle smlouvy s odběratelem (daň z příjmu v ČR, DPH reverse charge) – následně dle smlouvy měsíčním nájmem v členění (nájem + SLA podpora v rozsahu ze smlouvy)a)Fakturovaný vývoj softwaru a fakturovaný měsíční nájem jsou licenční poplatky, kdy odběratel dle příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění odvede v zemi odběratele srážkovou daň, o kterou platbu do ČR sníží, následně odběratel předloží potvrzení o zaplacení srážkové daně. Odvod srážkové daně bude započítán v daňovém přiznání Českého s. r. o.b)Implementace on-line (daň z příjmu v ČR, DPH reverse charge).c)Implementace v místě odběratele mimo ČR – daň z příjmu v ČR, pokud implementace nepřesáhne 185 dní v roce (fyzická přítomnost v zemi odběratele, DPH reverse charge).d)Implementace v místě odběratele mimo ČR – vznik daňové stálé provozovny v zemi odběratele, pokud implementace (fyzická přítomnost technika) přesáhne 185 dní v roce, zdaněno v rámci zdanění daňové stálé provozovny v zemi odběratele vč. povinností k DPH, pokud vznikne. V české s. r. o. bude dle příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění příjem zahrnut (vč. zohlednění zaplacené daně v zahraničí) do daňového přiznání v ČR. Pro situace 1 až 3 rozlišit: – státy EU – třetí země