Kalkulace

V únoru 2025 bylo dovezeno zboží do ČR z Číny. Zajišťující společností vše proclila, zaslala faktury k dopravě v USD /Čína -ČR/, a fa k hodnotě cla v Kč. DPH – jako plátce mám povinnost při propuštění zboží do volného oběhu v tuzemsku přiznat daň z dováženého zboží na ř. 7 nebo 8 daňového přiznání k DPH (nárok na odpočet daně pak na ř. 43 nebo ř. 44 daňového přiznání k DPH). Základem daně u dovozu je podle § 38 zákon a o DPH součet a) základu pro vyměření cla, včetně cla, dávek a poplatků splatných z důvodu dovozu zboží, pokud již nejsou zahrnuty do základu pro vyměření cla, b) vedlejších výdajů vzniklých do prvního místa určení v tuzemsku, popřípadě do dalšího místa určení na území Evropské unie, pokud je toto místo při uskutečnění zdanitelného plnění známo, pokud nejsou zahrnuty do základu daně podle písmena a), c) příslušné spotřební daně, pokud není stanoveno v § 41 jinak. Daňovým dokladem při dovozu zboží je podle § 33 odst. 1 zákona o DPH, a) rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu, ve kterém vznikla povinnost přiznat nebo zaplatit daň, nebo b) jiné rozhodnutí o vyměřené dani vydané celním úřadem, pokud je daň zaplacena. Mám v ruce Platební výměr celního úřadu a i celní doklad /JSD/. Na celním platebním výměru je u Druhu kód A00 hodnota zboží 95 8015 Kč a sazba cla 6,5 % (ta odpovídá tomu, co platíme). Dále je tam Druh: DPH hodnota zboží 105 9047 Kč + 21 % DPH vyčísleno. Pokud budu vycházet z výše uvedeného: tak základ pro vyměření cla je druh: A00 hodnota a dále k tomu připočtu dopravu, clo. Jiné výdaje nejsou. Jak správně postupovat při samovyměření DPH?

Jelikož názor žalovaného a městského soudu o povinnosti stěžovatelky prokázat způsob kalkulace části sjednané ceny za službu (konkrétně režijní přirážky) nemá oporu v § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů , nemohly ani pochybnosti správce daně s tím spojené aktivovat stěžovatelčino důkazní břemeno. Žalovaný nezpochybnil daňovou účinnost nákladů vynaložených za přijaté služby jako takovou, nýbrž pouze jejich výši akceptovatelnou z hlediska snížení základu daně stěžovatelky. Fakticky tedy upravil stěžovatelčin základ daně, avšak nikoliv cestou porovnání sjednané ceny s cenou obvyklou (a umožněním stěžovatelce tento rozdíl vysvětlit), nýbrž cestou zpochybnění kalkulací sjednané ceny, přestože pouze na tomto základě uplatněným nákladům daňovou účinnost upřít nelze.

Dobrý den, prosím klient prodává zboží v prodejně, ale zákazníci platí platebními kartami. Zákazník mi potom dává jen Uzávěrku transakcí terminálu, kde není vyčísleno DPH, jen částka celkem přijato a počet transakcí... Můžete mi prosím napsat, co ještě od něho musím požadovat, abych měla přehled o DPH a nejen o celkové částce? Děkuji

V první části našeho příspěvku, který byl publikován v minulém vydání časopisu, jsme se začali zabývat problematikou nákladů, jejich strukturou a ovlivnitelností při úsilí podnikatelů snižovat náklady jako složku podstatně ovlivňující možnost dosažení zisku. Zabývali jsme se tříděním nákladů, jejich evidencí, rozborem jednotlivých položek i jejich výpočty pomocí finanční matematiky. V tomto příspěvku dokončíme rozbor nákladů tzv. širším pohledem na obsah manažerského účetnictví, kdy rozebereme především kalkulační pohled na jejich výši, strukturu a funkci.

Článek na toto téma se v minulém dílu v časopisu UNES č. 7-8/2019 věnoval fakultativním činnostem, jejich kalkulaci a průzkumu běžně dostupnosti služeb u určité části nejčetnějších fakultativních činností poskytovaných poskytovateli v rámci sociální služby pečovatelská služba – a to dohled – připomenutí dodržení léčebného režimu/dohled nad dodržením léčebného režimu. V tomto článku ze stejného úhlu pohledu navážeme s dalšími zmíněnými fakultativními činnostmi Dohled: Koupel ve středisku osobní hygieny, Doprava uživatele, Nakrmení a základní ošetření domácího zvířete, Doprovod uživatele nad rámec základních činností.

Fakultativní činnosti, jako možnost poskytovat určité činnosti za splnění podmínek v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb. , o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sociálních službách “), a dalších podmínek stanovených prováděcím právním předpisem, je nutné vždy oddělit od poskytování základních činností a také zvlášť rozpočtovat náklady, a to z mnoha důvodů. Podmínky plnění vůči fakultativní činnostem byly předmětem předchozích článků (poznámka redakce: předchozí části seriálu najdete v č. 7-8/2018, 9/2018 a v č. 3/2019) a v tomto článku se budeme věnovat dvěma důležitým, někdy také nejproblematičtějším oblastem, a to: stanovení nákladovosti/kalkulace a prokázání skutečnosti, že nedochází k nahrazování běžně dostupných služeb danou činností.

Investiční činnost firmy je provázána s peněžními toky. Pořízená stálá aktiva využívá firma dlouhodobě. V případě odpisovaných aktiv tím pak rovněž dlouhodobě ovlivňuje své výsledky hospodaření. Odpisy vstupují také do kalkulací výrobních a prodejních cen. Odpisy jsou nezbytnou proměnnou ukazatele EBITDA, kterým lze stanovit orientační hodnotu firmy, ale i celé řady dalších ukazatelů finančního zdraví firmy. Účetní, daňové, ale i controllingové pojetí odpisů tedy významně ovlivňuje ekonomická rozhodování a hodnocení firem.

Následující článek navazuje na předchozí, které se zabývaly pečovatelskou službou z různých úhlů pohledů (poznámka redakce: první a druhý díl seriálu najdete v č. 7-8/2018 na s. 9 a č. 9/2018 s. 18). Tímto bychom chtěli čtenáři přiblížit možnost poskytovat fakultativní činnosti v rámci pečovatelské služby a také přiblížit tvorbu povinné kalkulace, jak teoreticky, tak na ukázkách konkrétních příkladů.

Je krásné a povznášející, když člověk umí vyrobit něco prospěšného vlastníma rukama. A nemusí to být hned perpetum mobile, ale třeba jen ptačí budka, lavička, anebo přístřešek na auto. Výrobní proces je z ekonomického úhlu pohledu přeměňováním materiálu pomocí výrobních zařízení a lidských zdrojů, z účetního hlediska jde hlavně o zvládání spletité sítě nákladů. Pořizované vstupy a vnitropodnikové procesy se promítají do přírůstku zásob vlastní výroby, kde jsou tyto náklady zmraženy do okamžiku prodeje výrobků. Potíž je ale v tom, jak v konkrétních případech výrobky, případně polotovary a nedokončenou výrobu, účetně ocenit. A nejde přitom o pouhé „účetní hrátky“, ocenění zásob se totiž promítá i do základu daně z příjmů účetní jednotky.

V předcházejících číslech časopisu jsme se zabývali kalkulacemi jako součástmi manažerského účetnictví v širším pojetí. To obsahuje několik informačních oborů. Ve velkých korporacích pracuje na tvorbě všech oborů reportingu i několik ekonomických oddělení. Fyzické osoby si musí vystačit samy, anebo zaměstnávat účetní, daňové poradce či další specialisty. Některé informační obory jsme analyzovali v předchozích článcích tohoto časopisu a nyní se věnujeme další součásti manažerského účetnictví, a to rozpočetnictví.

V minulém čísle jsme se začali zabývat problematikou kalkulací. Ve třech částech předcházejícího článku jsme pojednávali o struktuře kalkulačního vzorce, podrobněji jsme analyzovali jeho položky a zmínili jsme se o kalkulačních jednicích. Nyní se zaměřujeme na další aspekty tvorby kalkulací. Hned v následujícím textu přinášíme výčet a charakteristiku jednotlivých druhů kalkulací.

Manažerské účetnictví a jeho funkce v systému řízení Ing. Jana Bellová Ph.D. Ing. Jaroslav Zlámal Ph.D. Manažerské účetnictví a jeho funkce v systému řízení obchodní firmy nebo instituce (3....