Penále

V řízení, jehož předmětem je přezkum platebního výměru, jímž byla uložena povinnost uhradit penále z doměřené daně, se nelze zabývat námitkou uplynutí prekluzivní lhůty pro stanovení daně, s níž je penále spojeno, je-li zde pravomocný platební výměr na daň.

Prolínání daňového a trestního práva přináší do právní praxe otázky, které dosud zůstávají bez jasných odpovědí. Článek se proto zaměřuje na identifikaci úskalí, která vyplývají ze vzájemného působení dvou autonomních právních odvětví. Analyzuje specifické momenty, v nichž se rozhodovací praxe daňových a trestních orgánů protíná, a klade důraz na právní důsledky a nejistoty, které z toho plynou pro daňové subjekty i správce daně. Ustanovení § 148 odst. 6 daňového řádu dopadá nejen do oblasti stanovení daně, ale rovněž do otázek penále, opakovaných kontrol či relevance odklonu v trestním řízení.

Jsem fyzická osoba podnikatel, eviduji si v průběhu kalendářního roku svoje příjmy a v rámci daňového přiznání k dani z příjmu fyzických osob (§ 7 zákona o DP) uplatňuji výdajový paušál. Letos jsem řádně podal Přehled OSVČ na OZP za rok 2023. Zároveň jsem požádal o vrácení přeplatku na zdravotním pojištění, který mi vznikl. OZP mi vrátila přeplatek později než za jeden měsíc ode dne, kdy tento přeplatek zjistila. V listopadu 2024 mi přišlo oznámení od OZP a 10 000 Kč na můj bankovní účet, jako penále za pozdní vratku pojistného. Nevím, kam uvést tento příjem v daňovém přiznání k DPFO za rok 2024. Zahrnout do svých příjmů v rámci § 7 ZDP a uplatnit výdajový paušál, nebo zdanit v § 10 ZDP jako mimořádný příjem?

Penále dle § 251 daňového řádu má povahu trestu, a proto je na ně třeba aplikovat čl. 40 odst. 5 Listiny základních práv a svobod . Zároveň je však za splnění určitých podmínek možné souběžné či následné řízení o tomtéž skutku jak v řízení trestním, tak v řízení daňovém. I přes povahu penále zůstává možnost individualizace tohoto trestu zachována.

Ve světle výše uvedeného je možno konstatovat, že v projednávané věci lze oddělit část výroku rozhodnutí stěžovatele vztahující se k doměření daně a ke stanovení penále, přestože je takto stěžovatel výslovně nevymezil. Penále je svou povahou sankcí za nesplnění daňové povinnosti. Z podstaty věci tak netvoří součást daně, ale jedná se pouze o její příslušenství. Podle § 251 odst. 4 daňového řádu povinnost uhradit penále nevzniká z daně dodatečně tvrzené v dodatečném daňovém přiznání nebo dodatečném vyúčtování, na jehož základě došlo k doměření daně. Pokud by tak správce daně postupoval v souladu se zákonem a vyzval žalobkyni k dodatečnému daňovému tvrzení, žalobkyni by povinnost k jeho platbě vůbec nemusela vzniknout. Krajský soud tak mohl zrušit pouze část výroku v rozsahu nezákonně stanoveného penále, jelikož ve zbytku odůvodnění dospěl k závěru, že doměření DPH bylo provedeno v souladu se zákonem.

Za účetní chyby hrozí firmám řada sankcí – pokut, jejichž výše se odvíjí od závažnosti prohřešku, přičemž se zpravidla trestá špatný účetní postup nebo neplnění povinností, a nikoli a priori chybně nízký účetní zisk. Nejčastější daňové sankce jsou pokuty za porušení mnoha nepeněžních povinností, penále za doměrky, které si „odpracoval“ berní úřad, a úrok z prodlení ukládaný v souladu se svým pojmenováním za pozdní platby. Účetní ani daňové sankce nejsou pro takto potrestaného poplatníka daňově uznatelnými výdaji (náklady).

Repo sazba (2T repo sazba) patří k základním nástrojům měnové politiky České národní banky, v současné době (od 2. 8. 2024) činí 4,5 %. V článku si rozebereme druhy sankcí uplatňovaných dle daňového řádu v souvislosti s podáním daňového přiznání a ukážeme si, u kterých je jejich výše odvozena právě z repo sazby.

V návaznosti na předchozí ročníky oddlužovací akce známé pod pojmem „milostivé léto“ přichází Ministerstvo financí s dalším kolem této akce. Letošní milostivé léto má však nejužší záběr a týká se pouze dluhů na zdravotním pojištění.

Za pozdní úhradu pojistného na sociální a zdravotní pojištění se stanovuje prakticky automaticky příslušné penále, které se počítá podle počtu dnů prodlení podle příslušné sazby (aktuálně jde o sazbu 8 % p. a. plus repo sazba stanovená Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení). V praxi je proto vhodné monitorovat úhrady příslušného pojistného, aby nevznikalo z různých důvodů penále za pozdní úhradu. U České správy sociálního zabezpečení i u některých zdravotních pojišťoven je monitorování možné i online, případně lze požádat o bezdlužnost a získat závazné potvrzení, že neexistuje dluh u příslušné instituce. V případě existujícího dluhu totiž dojde po doručení platebního výměru nebo výkazu nedoplatků k vymáhání pojistného včetně penále. V případě, že se subjekt ocitne v tíživé finanční situaci, může požádat příslušný orgán o splátkový kalendář. Penále je také možné na základě žádosti promíjet, přičemž může být vhodné také sledovat mimořádné promíjení jako „milostivé léto“. Tento článek se zabývá základními informacemi o sankcích ve formě penále a obsahuje také základní informace pro promíjení.

Máme zákazníka z Rakouska a dodáváme mu zboží. V objednávce je uvedeno, že pokud nedodržíme termín dodání, bude nám účtováno penále. Penalizační fakturu nám však nezasílají, ale výši penále zohlední při úhradě faktury. Nám v systému vznikají nedoplatky faktury ve výši toho penále, které odúčtovávám přímo na účet 544/321. Tyto náklady vnímám jako daňově uznatelné. Je to takto správně?

Převzala jsem účetnictví sro a zjistila, že firma měla zaměstnance na DPP, od roku 2021, dosud, ale neměla přihlášenou oKoperativu, tzn. že neplatila těch 100 Kč čtvrtletně za zaměstnance. Od 1. 5. nastupuje paní na HPP, kooperativu budu přihlašovat, ale teď váhám, zda firmu přihlásit zpětně k 1. 1. 2021 nebo až teď k 1. 5. 2024 nebo k 1. 1. 2024? Když přihlásím firmu zpětně k roku 2021, bude penále 10 %. Počítala jsem, že by firma měla doplatit dlužné pojistné ve výši 1400 Kč a z toho jsem vypočítala penále 2 840 Kč. Může být tento můj výpočet správný? Je nějaká promlčecí lhůta, tedy že bych firmu třeba přihlásila až v průběhu roku 2021 nebo od roku 2022? Jaký postih by z toho plynul pro firmu? Případně, že by pojišťovna neuplatňovala penále po více než 3 letech? 

V případě stanovení sankcí v rámci daňového řízení často daňový subjekt spoléhá na prominutí, které však není rozhodně automatické a pro prominutí je zapotřebí splnit celou řadu podmínek. Také při promíjení penále, které je stanoveno po doměření daně v rámci daňové kontroly nebo při podání nepřípustného dodatečného přiznání, je nezbytné naplnit řadu podmínek pro úspěšné prominutí penále, přičemž správce daně může prominout 75 % penále. V tomto článku se čtenář seznámí s podmínkami pro prominutí penále a také je zde obsažen nedávný rozsudek Nejvyššího správního soudu.

Zásady právní jistoty a efektivity unijního práva musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání právní úpravě členského státu a související správní praxi, podle nichž se v oblasti daně z přidané hodnoty staví po celou dobu soudních přezkumů běh lhůty, v níž zaniká právo správce daně vyměřit tuto daň, bez ohledu na to kolikrát muselo být správní daňové řízení v důsledku těchto přezkumů opakováno, a bez omezení celkového součtu dob stavení této lhůty, a to i v případě, kdy soud, který rozhoduje o rozhodnutí dotčeného daňového orgánu přijatém v rámci opakovaného řízení v návaznosti na dřívější soudní rozhodnutí, konstatuje, že tento daňový orgán nedodržel pokyny uvedené v tomto soudním rozhodnutí.

Mezi základní povinnosti daňového subjektu patří podání daňového přiznání. U daní vyměřovaných za zdaňovací období v délce nejméně 12 měsíců se podává nejpozději do 3 měsíců po jeho uplynutí. Tato lhůta se prodlužuje v několika situacích dle daňového řádu nebo ji může prodloužit správce daně na základě žádosti či z moci úřední. V případě daní se zdaňovacím obdobím kratším než jeden rok se daňové přiznání podává do 25 dnů po uplynutí zdaňovacího období a tuto lhůtu prodloužit nelze. Podá-li daňový subjekt daňové přiznání opožděně či vůbec, vystavuje se riziku finančních sankcí. Pokud daňový subjekt v zákonné lhůtě daňové přiznání nepodá, přestože jej tato povinnost tíží, správce daně ho k podání (řádného) daňového přiznání vyzve.

Dne 1. 7. 2023 nabyl účinnosti zákon č. 182/2023 Sb. , o mimořádném odpuštění a zániku některých daňových dluhů. Tento zákon, jenž lze považovat za jistou formu daňové amnestie, která byla takto vyhlášena státem, má „motivovat dlužníky ke splnění jejich nejdůležitějších povinností, tedy k úhradě daně (jistiny), na úkor povinností méně důležitých (úhrady příslušenství), a v konečném efektu k narovnání jejich vztahů ke státu na poli správy daní“, jak se ostatně uvádí v samotné důvodové zprávě, která doprovázela přijetí uvedeného zákona. Cílem tohoto opatření je také poskytnout úlevu fyzickým osobám a domácnostem v současné těžké ekonomické situaci.

Povinnost uhradit penále je upravena v ustanovení § 251 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád (dále jen „daňový řád “). Penále vzniká z částky doměřené daně tak, jak byla stanovena oproti poslední známé dani. V praxi v podstatě nastávají tyto dvě nejčastější situace, které vyvolají vznik povinnosti uhradit penále: správce daně zahájí daňovou kontrolu po stanovení daně (tj. předmětná daň již byla dříve vyměřena či doměřena a daňovou kontrolou je již stanovená daň prověřována) a na základě výsledků daňové kontroly stanoví vyšší daň, sníží nadměrný odpočet či sníží daňovou ztrátu, nebo po stanovení (vyměření či doměření) daně vydá správce daně výzvu k podání dodatečného daňového přiznání, na kterou daňový subjekt nereaguje a správce daně v rámci doměřovacího řízení zahájeného vydáním předmětné výzvy doměří daň (zvýší daň, sníží nadměrný odpočet či sníží daňovou ztrátu) bez součinnosti daňového subjektu.

V návaznosti na předchozí dva články týkající se problematiky kontroly prováděné u příjemce dotačních prostředků a týkající se postupů při zjištění nedostatků v čerpání dotace toto téma uzavřu článkem věnujícím se tématu odvodu za porušení rozpočtové kázně, zejména pak zásadám rozhodným při ukládání tohoto odvodu, spolu se shrnutím relevantní judikatury.

Jednou ze základních povinností OSVČ ve zdravotním pojištění je podání Přehledu o výši daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti a zaplacených zálohách na pojistné (dále jen „Přehled“), kdy tento Přehled podává OSVČ bez ohledu na skutečnost, zda je její samostatná výdělečná činnost jediným nebo při souběhu se zaměstnáním hlavním, či vedlejším zdrojem příjmů; pojištěnec podnikal po celý kalendářní rok 2022, nebo jen po jeho část.

Článek popisuje postupy zdravotních pojišťoven při povinném uplatňování pohledávek vůči plátcům, kteří nezaplatili pojistné včas nebo ve správné výši.

Plátci pojistného jsou ve zdravotním pojištění (kromě státu): hromadní plátci pojistného, tj. zaměstnavatelé, platící pojistné za sebe a za své zaměstnance, samoplátci, mezi které řadíme osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů.