Slevy na dani z příjmů - strana 2

Následující článek obsahuje přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů a dalších údajů z oblasti zdanění mezd a platů, odvodů na zdravotní a sociální pojištění, dávek nemocenského pojištění, důchodů a souvisejících oblastí. Jde o údaje, které používají finanční účetní, mzdoví účetní, personalisté a ekonomové při své každodenní práci. Mělo by však jít o užitečnou pomůcku nejen pro ně, ale i pro samotné zaměstnance, příjemce dávek nemocenského pojištění, budoucí důchodce a jiné osoby, např. při kontrole jejich oprávněných nároků. Od 1. 1. 2022 došlo především ke změnám plynoucím z novel zákona o daních z příjmů a novely zákona o nemocenském pojištění . Dále jde o pravidelné či nepravidelné valorizační úpravy různých sazeb a parametrů ve výše uvedených oblastech.

Ministerstvo financí zveřejňuje přehled nejdůležitějších změn pro občany v gesci MF pro rok 2022.

Vláda České republiky svým nařízením č. 487/2020 Sb. , kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb. , o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, upravila mimo jiné také výši základní sazby minimální mzdy ze stávajících 14 600 Kč na 15 200 Kč za měsíc, a to s účinností od 1. 1. 2021.

Podnikatel měl ze zákona začít evidovat tržby přes EET v roce 2020. Opatřením kvůli koronaviru byla tato povinnost do 31. 12. 2020 zrušena. Z toho důvodu si podnikatel ani pokladnu EET nepořídil. Ve kterém roce si bude moci od daně z příjmů fyzických osob jednorázově odečíst 5 000 Kč?

Na první pohled se zdá, že ministerstvo financí přistupuje k současné nepříznivé situaci na trhu s byty opravdu rozumně. Ještě v minulém roce byla ministryně financí zásadně proti návrhu senátu na zrušení daně z nabytí nemovitých věcí a nyní taková vstřícná otočka… Nenechme se mýlit. Na rozdíl od původního senátního návrhu, ve kterém se měla daň bez dalšího zrušit, přilepila Alena Schillerová k návrhu další dvě změny, a to je nemožnost odečtu úroků z hypoték a prodloužení doby vlastnictví nemovitosti pro osvobození od daně z příjmů z 5 na 10 let (původní návrh zněl 15 let). Těmito kroky se výhodnost návrhu zákona pro mladé rodiny stává diskutabilní. První výjimku zdůvodnila Alena Schillerová na půdě poslanecké sněmovny těmito slovy: „aby to bylo spravedlivé, protože máme celou řadu mladých lidí, a zejména o ty nám jde, kteří dostanou peníze od rodičů a stejně si nic neodečítají“. Druhou výjimku zdůvodnila zamezením spekulací na trhu. Je to opravdu tak?

Fyzické i právnické osoby mohou – při splnění zákonem stanovených podmínek – snížit svou daňovou povinnost (Pozor! Nejedná se o snížení daňového základu, kdy hovoříme o položkách snižujících základ daně.) o některou ze slev na dani. V následujícím textu se zaměřím na slevy určené fyzickým osobám, a to v aktuálním stavu a výši pro rok 2020.

V dnešním výběru judikatury správních soudů se zaměříme na problémy poplatníků daně z příjmů při obhajování některých odečitatelných položek (nezdanitelných částek základu daně) a slev na dani.

Fyzické osoby, kterým vznikla za rok 2019 povinnost podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob, tak musí učinit nejpozději ve středu, 1. 4. 2020, resp. (zpracovává-li jim přiznání na základě plné moci daňový poradce) ve středu, 1. 7. 2020. Ke stejnému datu je daň splatná.

S překvapením jsem si přečetla rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. září 2019, čj. 9 Afs 103/2018-41 , který se snaží moji sedmadvacetiletou praxi ve Finanční správě obrátit naruby. Předmětem mého článku tak je bližší vysvětlení smyslu ustanovení § 38l zákona o daních z příjmů , jeho praktická aplikace a vazba či nevazba k podávání daňového přiznání a souvislosti s možnostmi zaměstnavatele a správce daně k ověřování skutečností uplatňovaných poplatníky u nezdanitelné části základu daně z důvodu zaplacených úroků z úvěru ze stavebního spoření nebo hypotečního úvěru (což je problematika, která je předmětem uvedeného rozsudku). Pro srovnání jsou uvedené i příklady jiných nezdanitelných částek a slev na dani.

Následující článek obsahuje přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů a dalších údajů z oblasti zdanění mezd a platů, odvodů na zdravotní a sociální pojištění, dávek nemocenského pojištění, důchodů a souvisejících oblastí. Jde o údaje, které používají finanční účetní, mzdoví účetní, personalisté a ekonomové při své každodenní práci. Mělo by však jít o užitečnou pomůcku nejen pro ně, ale i pro samotné zaměstnance, příjemce dávek nemocenského pojištění, budoucí důchodce a jiné osoby, např. při kontrole jejich oprávněných nároků. Jako každý rok, tak i od 1. 1. 2020 došlo k valorizačním úpravám různých sazeb a parametrů ve výše uvedených oblastech. K zásadním změnám pro zaměstnavatele dochází při zpracování dočasných pracovních neschopností zaměstnanců zavedením tzv. eNeschopenky. Zmíním se zde i o dalších spíše drobnějších změnách v uvedených oblastech.

V souvislosti s přípravou daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2019 se v příspěvku zamyslíme nad některými otázkami, jako například kdo je a kdo není povinen podat daňové přiznání a v jakých termínech, na co se zaměřit při zpracování daňového přiznání, na co by neměl zapomenout poplatník, který vede daňovou evidenci nebo uplatňuje paušální výdaje.

V článku se zaměříme na podmínky pro uplatnění slevy za umístění vyživovaného dítěte v předškolním zařízení (školkovné) v roce 2019. Ukážeme si rovněž souběh dvou slev u dítěte, které navštěvuje předškolní zařízení – a to sleva za umístění dítěte dle § 35bb zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “), a daňové zvýhodnění na dítě dle § 35c (§ 35d) ZDP .

Zvýšení maximální částky výdajů procentem z příjmů od roku 20191) i úvahy o zavedení paušální daně mě přivedly k zamyšlení nad smyslem uplatňování výdajů procentem z příjmů a nad vývojem obsahu dnešního § 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů i nad některými dalšími otázkami s paušálními výdaji souvisejícími.

V souvislosti s přípravou daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2018 v příspěvku upozorníme na některé možnosti, jak dosáhnout úspor na dani. V úvodu si uvedeme přehled odpočtů a slev na dani, které při jejich neuplatnění v běžném zdaňovacím období „propadají“, a následně zaměříme pozornost (s využitím příkladů) na možnou optimalizaci daně při uplatnění daňové ztráty, při uplatnění daňových odpisů a při využití institutu spolupráce osob.

Zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP “), rozeznává dva pojmy – minimální mzda (§ 111 ZP ) a zaručená mzda (§ 112 ZP ). Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci v základním pracovněprávním vztahu, přičemž mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. Zaručená mzda je mzda nebo plat, na kterou zaměstnanci vzniklo právo podle ZP , smlouvy, vnitřního předpisu, mzdového výměru nebo platového výměru. Nejnižší úrovně zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací zařazených do 8 skupin prací. Nařízením vlády č. 273/2018 Sb. došlo od 1. 1. 2019 ke zvýšení základní sazby minimální měsíční mzdy na 13 350 Kč a základní sazby minimální hodinové mzdy na 79,80 Kč a ke zvýšení zaručené mzdy na částky od 13 350 Kč za měsíc (1. skupina prací) do 26 700 Kč za měsíc (8. skupina prací).

V době přípravy následujícího článku nebyly ještě k dispozici tiskopisy daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2018. Vzhledem ke skutečnosti, že oproti roku 2017 nenastaly v roce 2018 v oblasti daně z příjmů fyzických osob zásadní změny, které by měly za následek změnu struktury tiskopisu, lze předpokládat, že samotné tiskopisy se prakticky nezmění. Ke změnám dojde pouze v důsledku změněných parametrů, tj. výše paušálních výdajů, uplatnění slev na dani, daňového zvýhodnění na první dítě a daňového bonusu, údaje navazující na novou minimální mzdu a průměrnou mzdu. Databáze aktuálních tiskopisů je zveřejněna na webových stránkách Finanční správy ČR (http://www.financnisprava.cz/cs/danove-tiskopisy/databaze-aktualnich-danovych-tiskopisu ).

V prosincovém čísle v roce 2017 jsme seznámili plátce daně s jednou z nejvýznamnějších změn v oblasti zdaňování příjmů prostřednictvím plátce daně u příjmů ze závislé činnosti, ke které došlo s účinností od zdaňovacího období 2018 na základě zákona č. 170/2017 Sb. , kterým se měnily některé zákony v oblasti daní, a kterým byl i změněn zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů “). Jedná se o změnu v oblasti prohlášení k dani poplatníka, které poplatník činí u plátce daně podle § 38k zákona o daních z příjmů – tedy projevu jeho vůle, který má vliv na způsob zdanění jeho příjmů ze závislé činnosti prostřednictvím plátce daně ze závislé činnosti.

V tiskopisu Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti – vzor č. 26 je po plátci daně požadováno, aby ověřil nárok na slevy na dani. Jakým způsobem má plátce daně ověřit nárok na slevu na dani na poplatníka?

Stále se opakující dotazy na daňový režim důchodů z důchodového pojištění (nejčastější dotazy směřují ke starobnímu důchodu) mne přivedly ke zpracování tohoto příspěvku, který stručně a s pomocí několika příkladů rekapituluje základní východiska pro určení daňového režimu těchto příjmů.

Pokud zaměstnavatel zaměstnává osoby se zdravotním postižením, může si uplatnit za příslušné zdaňovací období slevu na dani z příjmů dle § 35 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “). Uplatnění této slevy se vztahuje jak na zaměstnavatele - právnické osoby, tak na fyzické osoby, které při podnikání zaměstnávají osoby se zdravotním postižením. V článku si ukážeme na příkladech uplatnění slevy na dani z příjmů, pokud zaměstnavatel po celé zdaňovací období nebo po jeho část zaměstnává zaměstnance se zdravotním postižením.