Zastupitelstvo obce

Práva občanů obce představují základní pilíř demokratického zapojení veřejnosti do správy a rozvoje místního společenství. Český právní řád umožňuje občanům nejen volit své zástupce a účastnit se místního referenda, ale garantuje jim také právo vyjadřovat se přímo k projednávaným otázkám na zasedání zastupitelstva a nahlížet do důležitých dokumentů obce. Aktivní účast občanů na rozhodování v obci je podpořena širokým spektrem práv. Možnost vyjádřit stanovisko k rozpočtu či jiným dokumentům obce posiluje transparentnost samosprávy. Zákon jasně stanovuje proces podávání podnětů a návrhů občanů, které musí obec řádně řešit.

Diskuse o tom, na jaké informace a o kom má zastupitel právo při výkonu své funkce, jaké informace tedy může požadovat, jsou nekončící. Tyto debaty se obvykle vedou ve vztahu k zákonu o obcích Je ale třeba si uvědomit, že většina požadovaných a následně zpracovávaných informací obsahuje osobní údaje. Je proto třeba zohlednit také pravidla stanovená Obecným nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR ).

S výkonem mandátu člena zastupitelstva jsou spojeny určité nároky v podobě odměny či dalších plnění, která stanoví právní úprava. Odchodné představuje vedle odměny za výkon funkce a mimořádné odměny třetí druh plnění (odměny) související s výkonem funkce člena zastupitelstva obce. Nárok na odchodné je spojen se zánikem mandátu člena zastupitelstva, odvoláním nebo vzdáním se funkce v obci, přičemž musí být splněny další zákonné podmínky. Do právní úpravy byl institut odchodného zakotven novelou zákona o obcích provedenou zákonem č. 99/2017 Sb. , který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2018. Odchodné nahradilo odměnu poskytovanou při skončení funkčního období, zániku mandátu, odvolání či vzdání se funkce vymezené v zákoně v průběhu funkčního období zastupitelstva obce.

Výkon funkce člena zastupitelstva obce je spojen s mandátem. Mandát představuje oprávnění, pověření či zmocnění dané osoby vykonávat funkci člena zastupitelstva obce, kterou mu svěřili voliči, s níž jsou spojena zákonem předepsaná práva a povinnosti. Mandát zastupitelů obcí je časově omezený. Zastupitelský mandát vzniká zvolením ve volbách a opravňuje zastupitele vykonávat zákonem stanovená práva a povinnosti, tedy zejména účastnit se rozhodování příslušných orgánů, podávat návrhy, podněty a dotazy, hlasovat o předložených návrzích a zastupovat voliče v souladu se složeným slibem. Právní řád upravuje klíčové atributy mandátu zastupitele, tedy jeho vznik, trvání, zánik a vlastní výkon mandátu, tedy práva a povinnosti zastupitele. Právní úprava je obsažena zejména v zákoně o volbách do zastupitelstev obcí a v zákoně o obcích . Obsah mandátu, práva a povinnosti zastupitele přibližuje následující příspěvek.

Rada obce je výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti a ze své činnosti odpovídá zastupitelstvu obce. Zákon však stanoví podmínky, za kterých se rada v obci nezřizuje a nevolí. Pravomoci jsou pak rozděleny mezi ostatní obecní orgány – zastupitelstvo a starostu.

Dosavadní pravidla pro odměňování členů zastupitelstev ÚSC redukovala odměny pouze při souběhu funkce uvolněného člena zastupitelstva ÚSC s funkcí poslance, senátora a člena vlády. Poskytovat odměnu ve výši 0,4násobku odměny však budou nově ÚSC poskytovat i neuvolněným členům zastupitelstev stojící v čele ÚSC nebo je zastupující, kteří zároveň vykonávají politickou funkci na celostátní úrovni (poslanec, senátor, člen vlády). Novela municipálních zákonů však také zavádí redukci odměn při souběhu více funkcí na různých stupních územní samosprávy. Nově platí, že se krátí odměna na 0,4násobek odměny v případě souběhu funkce uvolněného člena zastupitelstva na různých úrovních (obec, kraj, hlavní město Praha) a taktéž neuvolněného člena zastupitelstva stojícího v čele ÚSC nebo jej zastupujícího. V takovém případě odměnu v plné výši poskytuje pouze ten ÚSC, který mu poskytuje odměnu vyšší. Druhý z ÚSC pak odměnu poskytuje ve výši 0,4násobku výše odměny, kterou by mu jinak jako členovi zastupitelstva poskytoval. Ke krácení odměny dojde za splnění uvedených podmínek automaticky ze zákona, není tedy podmíněno rozhodnutím zastupitelstva. Účinnosti mají obě změny zákonů regulující územní samosprávu nabýt dnem 1. 1. 2026.

Novelou zákona o obcích byla výslovně zakotvena možnost distanční účasti členů orgánů obce na jejích jednáních. Podmínkou aplikace této formy účasti v prostředí obce je její zakotvení, včetně dalších podmínek, v jednacím řádu příslušného orgánu. Distanční účast je právo, nikoliv povinnost. Aby šlo o „legální“ přítomnost daného člena na jednání obecního orgánu, musí být zajištěna v reálném čase, tedy v době, kdy jednání probíhá. Přenos obrazu a zvuku musí být tzv. obousměrný, musí umožňovat sledování jak zastupitele přítomného on-line, tak sledování průběhu zasedání v jednací místnosti, typicky formou videokonference. Takováto účast pak umožní přítomnost člena daného orgánu, i když nemůže být fyzicky přítomen v místě jednání rady nebo zastupitelstva, což může vést k větší efektivitě jednání a přijímaných usnesení.

V poslední třetí části se věnujeme problematice adresných záměrů, procesu hodnocení žádostí došlých vyhlašovateli a projednání příslušnými obecními orgány. Součástí příspěvku jsou i vzory nejčastěji používaných dokumentů. Jaké jsou důsledky nezveřejněného nebo vadně zveřejněného záměru?

Zaměstnávání občanů jiných zemí se stává čím dál běžnější záležitostí. Obce mají jako zaměstnavatelé řadu specifik, která se dotýkají i zaměstnávání cizinců, lze však předpokládat, že i ony budou v rostoucí míře zaměstnavateli cizinců. V řadě případů mohou zaměstnávat pouze takové cizince, kteří mají volný vstup na trh práce. Celkově se dá předpokládat, že mezi cizinci v postavení zaměstnanců obcí budou převažovat ti, kdo nepotřebují pracovní povolení. Jaká jsou hlavní možná úskalí zaměstnávání takových cizinců obcemi?

Podle ústavního pořádku České republiky mají obce právo na samosprávu. Dle čl. 101 odst. 1 Ústavy 1) je obec samostatně spravována zastupitelstvem. Dle čl. 101 odst. 4 Ústavy může stát zasahovat do činnosti územních samosprávných celků jen, vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem. Výjimkou z pravidla, že obec spravují volené orgány, a formu zásahu státu do samosprávy představuje institut správce obce, o němž pojednává následující text.

Právní úprava odměňování zastupitelů je obsažena v zákoně č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení ), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích “). Systém odměňování zakotvuje měsíční odměnu za výkon funkce uvolněných a neuvolněných členů zastupitelstev obcí. Tyto dvě kategorie zastupitelů, respektive rozdíl mezi nimi, je zásadní. Rozdíl spočívá v tom, že uvolnění členové zastupitelstva mají nárok na odměnu za výkon funkce automaticky ze zákona, o jejich odměně tudíž žádný orgán nerozhoduje. Neuvolněným zastupitelům může být odměna poskytnuta, což znamená, že o tom, zda poskytnuta bude a v jaké výši, rozhoduje příslušné zastupitelstvo. Následující příspěvek se věnuje specifickým odměnám zastupitelů, z nichž některé jsou právě vázány na rozlišení výše zmíněných kategorií zastupitelů.

Tímto textem navazujeme na sérii příspěvků, které se věnují příspěvkovým organizacím zřizovaným územními samosprávnými celky, se zaměřením na organizace zřizované obcemi. Následující text se věnuje postavení a pravomocím orgánů obce, které plní vůči příspěvkovým organizacím úkoly zřizovatele. Jak dokazuje rozhodovací praxe soudů, i na této problematice lze dokladovat dělbu moci mezi zastupitelstvo a radu ve vztahu k vyhrazeným pravomocem.

Zákon o obcích dává zastupitelstvu obce možnost zřizovat výbory jako své poradní, iniciativní a kontrolní orgány. Výbory tudíž nejsou orgány obce, ale orgány zastupitelstva obce. Plní úkoly, kterými je zastupitelstvo obce pověřilo, a svá stanoviska a návrhy předkládají zastupitelstvu obce. Nemohou však vykonávat žádnou rozhodovací pravomoc, a to ani v případě, že by jim ji svěřilo zastupitelstvo obce. Nemají pravomoc ukládat úkoly či realizovat opatření k nápravě, mohou však iniciovat opatření k nápravě prostřednictvím zastupitelstva obce.

Obce v České republice jsou řízeny a spravovány jednotlivými orgány. Jejich postavení, pravomoci, způsob ustavení a další záležitosti upravuje zákon č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení ), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích “). Mezi dva kolektivní orgány obce patří zastupitelstvo a rada. Zákon o obcích upravuje princip dělby moci na úrovni obce a každému z těchto orgánů stanoví pravomoc rozhodovat v určitých věcech samostatné působnosti obce. Zákon výslovně vymezuje tzv. vyhrazené pravomoci. V případě nevyhrazených pravomocí umožňuje, aby zastupitelstvo na sebe některé pravomoci vztáhlo. Právě tomuto institutu se věnuje následující příspěvek.

Na základě rozhodnutí prezidenta republiky č. 81/2022 Sb. ze dne 5. 4. 2022 byly v termínu 23.–24. 9. 2022 vyhlášeny volby do zastupitelstev obcí. Komunální volby se konají jednou za čtyři roky a touto dobou je také vymezeno volební období zastupitelstev obcí, jak stanoví Ústava České republiky . S ukončením stávajícího a se zahájením nového volebního období zastupitelstev obcí jsou spojeny další kroky a úkony, které je potřeba realizovat, čemuž se věnuje následující příspěvek.

Zastupitelé mohou žádat informace podle dvou různých zákonů – zákona č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení ), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích “), konkrétně § 82 písm. c) tohoto zákona; a zákon č. 106/1999 Sb. , o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím “). Poskytnutí informací podle těchto zákonů má rozdílné podmínky, zákon o obcích ovlivňuje výklad zákona o svobodném přístupu k informacím . Rozhodnout, na jaké informace má zastupitel právo, není proto vždy jednoduché.

Dne 11. 3. 2019 vydal Městský soud v Praze rozsudek čj. 14 A 89/2017-47 , v němž konstatoval, že ochrana soukromí dětí (ve formě znepřístupnění jména útočníků i jména oběti šikany) převáží nad právem zastupitelů obce být informován o záležitostech šikany ve škole zřízené danou obcí.

Funkce člena zastupitelstva obce je veřejnou funkcí. Tento mandát tedy nelze vykonávat jako závislou práci podle zákoníku práce . Člen zastupitelstva není v postavení zaměstnance a obec není v postavení zaměstnavatele, a nelze tak vůbec hovořit o vztahu nadřízenosti a podřízenosti, jak je tomu v pracovněprávních vztazích. Nicméně i v prostředí obecní samosprávy může dojít k situaci, kdy člen zastupitelstva má mít s obcí, kde tuto funkci vykonává, sjednán pracovněprávní vztah.

V souvislosti s vývojem epidemiologické situace na území České republiky v důsledku výskytu a šíření onemocnění koronaviru SARS-CoV-2 rozhodla dne 12. 3. 2020 vláda ČR o vyhlášení nouzového stavu. Postupně na základě usnesení vlády nebo mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví byla stanovena různá omezení a krizová opatření, zejména týkající se omezení pohybu a shromažďování, konání hromadných akcí, uzavření škol, zákazu vycestování do zahraničí nebo uzavření provozoven. Ke dni zpracování tohoto příspěvku se předpokládá ukončení nouzového stavu dnem 17. 5. 2020.

Novelou zákona č. 128/2000 Sb. , o obcích (obecní zřízení ), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích “), která byla provedena zákonem č. 99/2017 Sb. , došlo s účinností ode dne 1. 1. 2018 k rozsáhlé změně právní úpravy odměňování členů zastupitelstev obcí. Nově byl mimo jiné zakotven výslovný zákonný zákaz poskytování darů členům zastupitelstev, a to i po skončení výkonu funkce. Součástí předmětné novely je také zavedení možnosti poskytovat členům zastupitelstev mimořádnou odměnu za splnění mimořádných nebo zvláště významných úkolů obce. Právě o tomto institutu pojednává následující text.