Změny v předpisech - strana 36

Dne 14. 11. 2018 schválila poslanecká sněmovna sněmovní tisk č. 188, kterým se mění zákon č. 277/2013 Sb. , o směnárenské činnosti, ve znění zákona č. 183/2017 Sb. , a zákon č. 370/2017 Sb. , o platebním styku. Tato novela směnárenského zákona má směřovat na nechvalně známé situace odehrávající se na turistických místech, kde směnárníci zneužívají neznalosti cizinců naší národní měny a jejího kurzu vůči měnám ostatním. Jaké změny novela přináší a jak by měla přispět k ochraně zákazníků směnáren, si přiblížíme v tomto článku.

Ve Sbírce zákonů byla dne 5. 6. 2018 v částce 48 pod číslem 94/2018 Sb. publikována již další, v nekonečné řadě, novela zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “), a téhož dne nabyla účinnosti. Nynější novela daňového řádu se zaměřuje na rozšíření přístupu daňových orgánů k informacím potřebným pro boj proti praní špinavých peněz. Podle důvodové zprávy cílem úpravy daňového řádu je zefektivnění boje s daňovými úniky. Novelizací se do právního řádu České republiky transponuje Směrnice EU upravující přístup daňových orgánů k informacím pro boj proti praní špinavých peněz „DAC 5“ ze dne 6. 12. 2015.

V předchozích několika legislativních novinkách jsme se věnovali navrhovaným změnám daňových předpisů, které měly přinést novou úpravu s účinností od 1. 1. 2019. Nyní, s ohledem na to, že navržený balíček změn daňových předpisů, tedy sněmovní tisk 206, stále čeká na své druhé čtení v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, které proběhne 8. 11. 2018, je krajně nepravděpodobné, že do data plánované účinnosti novela projde celým legislativním procesem.

V posledních číslech jsme postupně představovali nejvýznamnější změny daňových předpisů, které obsahuje připravovaný daňový balíček. V současné době je novela daňových zákonů, která by měla vstoupit v účinnost od 1. 1. 2019, projednávána v Poslanecké sněmovně. V tomto příspěvku navážeme na předchozí články, které představily změny v oblasti daní z příjmů a daně z přidané hodnoty, a budeme se zabývat novelami dalších předpisů.

Dne 16. 8. 2018 byl ve Sbírce zákonů zveřejněn zákon č. 174/2018 Sb. , který s účinností ke dni 1. 1. 2019 mění (mimo jiné) zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále je „novela zákona o daních z příjmů “). Změny v zákoně o daních z příjmů dopadají výhradně do oblasti zdanění investičních fondů. Cílem tohoto článku je stručně popsat dopady předmětné novely zákona o daních z příjmů do praxe.

V minulém čísle jsme se mimo jiné zabývali připravovaným daňovým balíčkem, který obsahuje návrh změn daňových zákonů, jež by měly být účinné od roku 2019. Projednávání těchto změn by mělo být na programu schůze Poslanecké sněmovny, která je svolána na 11. 9. 2018. V tomto příspěvku navážeme na předchozí článek a budeme se tentokrát zabývat změnami zákona o dani z přidané hodnoty . V další části článku pak mimo jiné stručně zmíníme aktuální informaci z dílny Finanční správy k možnosti opravy základu daně z přidané hodnoty u pohledávek za dlužníkem podléhajícím reorganizačnímu plánu.

Zákonem č. 367/2017 Sb. došlo s účinností ode dne 1. 1. 2018 k novelizaci zákona č. 218/2000 Sb. , o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla ), ve znění pozdějších předpisů (dále též „rozpočtová pravidla “ nebo „ZRP “). Takováto legislativní změna v konečném důsledku mj. zohlednila předchozí soudní rozhodovací činnost, která v minulosti poukazovala na povinnost poskytovatelů (nenárokové) dotace vydávat rozhodnutí i v případě, že poskytovatel žádosti o poskytnutí dotace nevyhověl zcela nebo jen zčásti, tj. byť jen částečně negativní rozhodnutí znamenalo pro poskytovatele dotace povinnost vydat rozhodnutí. Předchozí soudní rozhodovací činnost se tak neztotožnila s restriktivním pohledem, dle něhož je povinností poskytovatele dotace vydávat rozhodnutí jen v případě vyhovění žádosti o poskytnutí dotace.1)

Dne 19. 7. 2018 schválil Senát novelu zákona č. 104/2013 Sb. , o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, která zapracovává směrnici Evropského Parlamentu a Rady 2014/41/EU ze dne 3. 4. 2014, o evropském vyšetřovacím příkazu v trestních věcech (dále jen „směrnice“), jejímž primárním cílem je zefektivnit přeshraniční opatřování důkazů a která za tímto účelem mimo jiné zavádí institut evropského vyšetřovacího příkazu. Stejně jako další členské státy měla Česká republika implementovat tuto směrnici již do května loňského roku, ale Poslanecká sněmovna ji do konce svého volebního období nestihla projednat. (Poznámka redakce: Novela byla vyhlášena dne 16. 8. 2018 ve Sbírce předpisů ČR pod č. 178/2018 Sb. ).

Tento příspěvek seznamuje s letošním aktuálním děním v oblasti daní a účetnictví a připravuje na schválené změny, které se budou uplatňovat především od roku 2019.

Před rokem, na začátku prázdnin po dlouhém čekání vstoupil v účinnost daňový balíček novelizující tehdy platné daňové zákony. Rok se s rokem sešel a v Poslanecké sněmovně je připraven k projednání další velký daňový balíček z dílny Ministerstva financí. Navrhované změny daňových zákonů, které by měly být účinné od roku 2019, jistě doznají dalších změn v rámci jejich projednávání, přesto se jimi ale budeme ve stručnosti v části příspěvku zabývat. V další části příspěvku, kterou začínáme, čtenáře seznámíme s relativně čerstvou informací Ministerstva financí, kterou připravilo ve spolupráci s odbornou pracovní skupinou pro tvorbu nové účetní legislativy a která přináší doporučení k účtování a vykazování digitálních měn.

Fondy peněžního trhu a krátkodobé fondy peněžního trhu v České republice upravovalo nařízení vlády č. 243/2013 Sb. , o investování investičních fondů a o technikách k jejich obhospodařování (dále jen „NVIT“). Dne 21. 7. 2018 nabude účinnosti nařízení vlády č. 97/2018 Sb. , kterým se NVIT mění. Hlavní změnou, která s účinností této novely nastane, je úplné vypuštění úpravy fondů peněžního trhu a krátkodobých fondů peněžního trhu z NVIT.

Několik dní uběhlo od nabytí účinnosti Obecného nařízení na ochranu osobních údajů, onoho kouzelného GDPR , a většina z nás se topí v záplavě emailů s požadavkem na udělení různých více či méně dlouhých souhlasů. Všimli jste si také, že kolikrát člověk ani neví, kdy měl v minulosti tu čest s tím či oním žadatelem? A víte, jak je to vlastně s adaptačním zákonem? Budeme se tím krátce zabývat v prvním příspěvku. V dalších příspěvcích pak zmíníme novelu daňového řádu , novou interpretaci Národní účetní rady a další zajímavosti, které nám přinesl uplynulý měsíc.

Poslanecká sněmovna projednává ve druhém čtení novelu zákona č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní zákoník “), která má mj. do zákona zařadit nový trestný čin označený jako „maření spravedlnosti”. Návrh míří mj. na vědomé předkládání padělaných listin a jiných důkazů v soudním řízení a svádění svědka ke křivé výpovědi. V případě, že bude novela přijata, půjde o zásadní změnu v pojímání práva na obhajobu a rovněž citelné omezení možností obrany obviněných v rámci trestního řízení.

Předkládaný přehled legislativních novinek nabízí čtenářům především aktuality z oblasti daňové. Článek reflektuje na novinky zveřejněné na stránkách Finanční správy, dále poskytuje monitoring stavu v oblasti novelizace vybraných daňových zákonů a judikatury Nejvyššího správního soudu a v neposlední řadě podává přehled vybraných příspěvků, které byly v rámci projednávání na Koordinačním výboru uzavřeny bez rozporu.

Nový občanský zákoník, tedy zákon č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), už svůj přívlastek „nový“ pomalu ztrácí, jelikož od jeho účinnosti uplynuly na začátku ledna již čtyři roky. Jako většině nejdůležitějších zákonů v našem právním řádu se ani jemu již nevyhnula novelizace. O novele upravující fungování svěřenských fondů jsme pojednali v jednom z předchozích čísel tohoto časopisu. Dnes se budeme věnovat novele v pořadí druhé, která byla provedena zákonem č. 303/2017 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti se zrušením statusu veřejné prospěšnosti.