Ing. Miroslava Nebuželská - strana 7

Jsme neziskový subjekt. U vedlejší činnosti pronajímáme byty. Vytápění v bytovém domě je zajištěno jedním kotlem na plyn pro všechny byty. Nyní postupujeme tak, že při účtování uplatňujeme daň, vytápění je dodávkou tepla. Činí nám to ale velké administrativní nároky, neboť nájemné účtujeme bez DPH a ostatní související služby rozvahově. Pokud bychom si neúčtovali přirážky a přeúčtovávali jen náklady, tj. plyn, neuplatnili bychom odpočet, nepoužili vyšší cenu, bylo by možné i toto zajišťované plnění související s nájmem (teplo) účtovat rozvahově, protože tyto částky nejsou výnosem nebo příjmem ani nákladem nebo výdajem, nepřevýší částky uhrazené za zajišťovaná plnění související s nájmem? Neuplatníme si u těchto plnění pro jinou osobu nárok na odpočet daně. 

Dům byl původně ve vlastnictví města, které ho odprodalo bytovému družstvu. Všichni tehdejší nájemci se složili na kupní cenu domu podle plochy svých bytů a stali členy BD, až na jeden byt v přízemí, který nesložil základní členský vklad (ZČV) ani další členský vklad (DČV), a nájemce se tedy ani nestal členem BD. Po několika letech byly (na základě rozhodnutí členské schůze) v podkroví domu vybudovány další dva byty, a to na náklady nových dvou členů BD, kteří do BD složili ZČV a DČV, které však již byly v tehdejší tržní hodnotě, která byla výrazně vyšší než původní cena za dům při odkupu od města. Po několika dalších letech (na základě rozhodnutí členské schůze) jeden ze stávajících členů BD složil DČV ohledně toho bytu v přízemí, opět v tehdejší tržní ceně. Došlo tak ke sloučení jeho původního a nového družstevního podílu. Peníze za byty v podkroví i byt v přízemí byly rozhodnutím členské schůze převedeny do fondu oprav. Vedle toho přispívali do FO také všichni členové BD podle plochy svých bytů. Nyní, po dalších 6 letech se budou byty převádět do vlastnictví a BD se bude likvidovat. Zároveň padl návrh vrátit část naspořených peněz z FO jednotlivým družstevníkům. Otázka zní, zda je možné tyto peníze z FO při vrácení rozdělit mezi všechny členy BD podle plochy bytů a zda se jedná o vrácení dlouhodobé zálohy a tedy nebude podléhat zdanění u členů BD. Anebo zda celou situaci nějak ovlivní fakt, že byty v podkroví a byt v přízemí přispěli dalším členským vkladem nikoli podle plochy bytu, ale podle tržní ceny a navíc jejich podíl byl výrazně vyšší než u ostatních družstevníků a zda se v tomto případě nejedná o rozdělení peněz, které bude potřeba zdanit. Ale jak už jsem uvedla, peníze se převedly do FO a družstvo s nimi hospodařilo, ale nebylo to evidováno zvlášť na hromádku „FO z příspěvků“ a „FO z DČV“. Např. v roce 2010 byl zůstatek ve FO 0,5 mil. Kč. V roce 2010 byly za byty v podkroví složeny dva DČV, každý v hodnotě 2 mil. Kč. V roce 2012 složen DČV za byt v přízemí v hodnotě 1,5 mil. Kč. Vedle toho příspěvky do FO od družstevníků za roky 2010 až 2017 činily 2 mil. Kč. Výdaje z FO za roky 2010 až 2017 celkem 5 mil. Kč. Konečný zůstatek ve FO jsou 3 mil. Kč. Polovinu si chtějí družstevníci rozdělit mezi sebe. Jakým způsobem odliším daňový režim vrácení dlouhodobé zálohy od rozdělení DČV? Ovlivní to nějak rozdělení likvidačního zůstatku? 

Dům byl původně ve vlastnictví města, které ho odprodalo bytovému družstvu. Všichni tehdejší nájemci se složili na kupní cenu domu podle plochy svých bytů a stali členy BD, až na jeden byt v přízemí, který nesložil základní členský vklad (ZČV) ani další členský vklad (DČV), a nájemce se tedy ani nestal členem BD. Po několika letech byly (na základě rozhodnutí členské schůze) v podkroví domu vybudovány další dva byty, a to na náklady nových dvou členů BD, kteří do BD složili ZČV a DČV, které však již byly v tehdejší tržní hodnotě, která byla výrazně vyšší než původní cena za dům při odkupu od města. Po několika dalších letech (na základě rozhodnutí členské schůze) jeden ze stávajících členů BD složil DČV ohledně toho bytu v přízemí, opět v tehdejší tržní ceně. Došlo tak ke sloučení jeho původního a nového družstevního podílu. Peníze za byty v podkroví i byt v přízemí byly rozhodnutím členské schůze převedeny do fondu oprav. Vedle toho přispívali do FO také všichni členové BD podle plochy svých bytů. Nyní, po dalších 6 letech, se budou byty převádět do vlastnictví a BD se bude likvidovat. Zároveň padl návrh vrátit část naspořených peněz z FO jednotlivým družstevníkům. Otázka zní, zda je možné tyto peníze z FO při vrácení rozdělit mezi všechny členy BD podle plochy bytů, a zda se jedná o vrácení dlouhodobé zálohy, a tedy nebude podléhat zdanění u členů BD. Anebo zda celou situaci nějak ovlivní fakt, že byty v podkroví a byt v přízemí přispěli dalším členským vkladem nikoli podle plochy bytu, ale podle tržní ceny, a navíc jejich podíl byl výrazně vyšší než u ostatních družstevníků, a zda se v tomto případě nejedná o rozdělení peněz, které bude potřeba zdanit. Ale jak už jsem uvedla, peníze se převedly do FO a družstvo s nimi hospodařilo, ale nebylo to evidováno zvlášť na hromádku „FO z příspěvků“ a „FO z DČV“. Např. v roce 2010 byl zůstatek ve FO 0,5 mil. Kč. V roce 2010 byly za byty v podkroví složeny dva DČV, každý v hodnotě 2 mil. Kč. V roce 2012 složen DČV za byt v přízemí v hodnotě 1,5 mil. Kč. Vedle toho příspěvky do FO od družstevníků za roky 2010 až 2017 činily 2 mil. Kč. Výdaje z FO za roky 2010 až 2017 celkem 5 mil. Kč. Konečný zůstatek ve FO jsou 3 mil. Kč. Polovinu si chtějí družstevníci rozdělit mezi sebe. Jakým způsobem odliším daňový režim vrácení dlouhodobé zálohy od rozdělení DČV? Ovlivní to nějak rozdělení likvidačního zůstatku? 

Jsme nestátní nezisková organizace v oblasti vzdělávání. Na přednášky dojíždí lektoři, kteří jsou ubytováváni v místním hotelu. Hotel nám vystaví fakturu - je možné ji dát do uznatelných nákladů? A jak je to v např. případě ubytování členů maturitní komise, je to stejné?

Příspěvková organizace, zřizovatel je město má povinnost podle zákona č. 250/2000 Sb., Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, sestavovat střednědobé výhledy. Organizace se rozhodla sestavovat výhled vždy na 2 roky. Chtěla bych se zeptat na výklad § 28 (2)  zákona č. 250/2000 Sb., Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů zda je povinnosti sestavovat výhled každý rok, anebo stačí vždy 1 x za 2 roky? Tj. v roce 2017 jsme sestavili výhled na rok 2019 a 2020, další by se měl sestavit v roce 2019 na roky 2021 a 2022. 

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Vzali jsme si investiční úvěr na předfinancování akce IROP. Úvěr obdržen v září, vrátíme najednou asi v březnu po obdržení dotace. Ve smlouvě o úvěru je však datum nejzazší splátky 25. 10. 2019. Máme tedy účtovat jako krátkodobý úvěr 281 nebo dlouhodobý 451? Dále budeme účtovat takto: příjem úvěru MD 241/D 281 faktura za investice MD 042/D 321 úhrada MD 321/D 241 úroky z úvěru MD 562/D 241 zařazení investice MD 022/D 042, MD 388/D 403 předpis dotace – obdržení dotace IROP MD 241/D 374, MD 401/D 416 splátka úvěru MD 281/D 241, MD 416/D 401. Bude takto účtování správně nebo nám ještě něco chybí?

Jsme střední škola, zřízená krajem. Zaměstnanec nám donesl fakturu za rekreaci v Rakousku. Cena je uvedena bez DPH. Jedná se o ubytování v Rakousku. Platba v eurech. Faktura v němčině. Budeme hradit z FKSP. Jsme plátci DPH. Vadí, že je faktura v němčině? Přiložím překlad? Jak řešit DPH? Musím zde dodanit a odvést DPH? Místo plnění je v Rakousku.

Jaké mají být náležitosti pokladních dokladů po platnosti GDPR? Hlavně se ptáme na identifikaci osoby, která platí na pokladně a vydává se jí příjmový pokladní doklad. I nadále se uvádí jméno, příjmení a adresa poplatníka, jelikož tento požadavek vychází z požadavků zákona o účetnictví? Pakliže bychom i nadále z titulu jednoznačné identifikace dané údaje používali, je nutný souhlas se zpracováním osobních údajů? 

Jsme střední škola, zřízená krajem, příspěvková organizace. Máme schválený projekt v rámci IROP. Jsou tam investiční i neinvestiční výdaje. Peněžní prostředky však obdržíme až po skončení a schválení projektu. Jak účtovat čerpání? Tedy úhradu jednotlivých faktur? A jak by se účtovalo případné použití úvěru na tuto akci? Nevíme, zda si vzít úvěr, nebo čerpat rezervní fond, případně fond investic nebo volné provozní prostředky. Prosíme o radu v této oblasti, s kterou nemáme zatím zkušenost. Jak o tomto účtovat?  

Dobrovolný svazek obcí (neplátce DPH) se usnesl na vytvoření fondu podpory sportu. Do tohoto fondu budou přispívat obce. Mám dotaz na účtování o fondu včetně rozpočtových položek. Shledala jsem se se dvěma možnými postupy účtování, a to rozvahovým a výsledkovým. Přiklonila bych se k rozvahovému účtování, ale potřebovala bych poradit v jednotlivých krocích: 1) příjem příspěvků do fondu na účet DSO: 231/výnosový účet POL 4134?, 2) tvorba fondu MD 401/D 419, 3) použití fondu 5 (nákladový účet podle účelu použití)/231 POL a zároveň MD 419/D 401? Prosím ještě o postup podle uvedených případů pro případ výsledkového účtování s použitím účtů 548 a 648.

Kontrolou jsme zjistili, že máme chybně zařazený majetek do odpisové skupiny. Již dva roky se špatně odepisuje. Jak toto opravit a co všechno udělat aby se to dalo do pořádku? Jsme střední škola zřízená krajem.

Zřizovatel, město, nařídil příspěvkové organizaci odvod z fondu reprodukce majetku. Podle ČÚS č. 704 se do roku 2015 účtovalo MD 416/D 241, nyní zní tento předpis MD 416/D 401. Jak ale zaúčtuji úhradu z bankovního účtu? Současně mi není jasné, proč by mělo docházet ke zvýšení jmění.

Příspěvková organizace zřízená Ministerstvem zdravotnictví si smluvně dohodla pořízení zdravotnického materiálu, který dodavatelská společnost nedodala do termínu dle kupní smlouvy. Z důvodu nutnosti použití zdravotnického materiálu bylo sjednáno dodání zboží u jiné společnosti, která dodala stejné zboží, ale za cenu vyšší o cca 20 000 Kč. Jakým způsobem je možno řešit kompenzaci zvýšené ceny u původního obchodního partnera (museli jsme nakoupit dražší zboží)? A jak se tato kompenzace zaúčtuje?

Nezisková organizace, která běžně účtuje pouze v Kč a nemá účet v jiné měně, si objedná reklamu (související s hlavní činností) na zahraničním webu. Fakturu vystavenou v EUR uhradí ze svého účtu v Kč (zadá částku v EUR z faktury, banka provede vlastní přepočet a strhne na účtu Kč). Jak správně zaúčtovat fakturu, její úhradu a kurzovou ztrátu a co s kurzovou ztrátou při přechodu do dalšího roku?

Jsme příspěvková organizace zřízená krajem, který daňové odpisy neuplatňoval. V souladu s novelou zákona o daních z příjmů budeme již pro rok 2017 uplatňovat daňové odpisy. Jaká sazba bude použita u majetku pořízeného před 1. 1. 2017 (například v roce 2006)? Roční odpisová sazba dle zákona o dani z příjmů platná v prvním roce odepisování nebo roční odpisová sazba platná v dalších letech odpisování? Pro majetek pořízený v roce 2017 bude uplatněna roční odpisová sazba pro první rok, popřípadě zvýšená o 10 % v případě osobních vozidel s označením sanitní.

Máme v neziskové organizaci, která je plátcem DPH, přijaté plnění, které je využíváno jak pro činnost, jejímž výstupem je služba s DPH (nákup-prodej), tak pro činnost, jejímž výstupem je služba od DPH osvobozená (sociální služby). Odhadli jsme, že 10 % tohoto přijatého plnění využije nákup-prodej, 90 % sociální služby. Z hlediska nákladů tedy 10 % zaúčtujeme na zakázku nákup-prodej, 90 % na zakázku sociálních služeb. Mohu v tomto případě využít kráceného koeficientu, který je cca 80 %? To znamená, že z 80 % bude DPH uplatněno. Neměla bych postupovat tak, že si uplatním DPH jen z 10 % základu přijatého plnění, z 90 % si DPH neuplatním?

Jsou nějaké úlevy u daně z příjmů u neziskové organizace? Mění se to cyklicky – například tři roky úleva, další rok daň z příjmů a opět další tři roky úleva?

Nezisková společnost nemá vedlejší hospodářskou činnost a ani v hlavní činnosti nevykonává ekonomickou činnost (neprovádí soustavně ani sezonně činnosti za úplatu). Pokud by pro ni zpracovala překlad textu zahraniční firma (se sídlem v zahraničí, bez pobočky v ČR, zaslání překladu e-mailem), vyplývaly by pro neziskovou společnost nějaké povinnosti ohledně DPH, přestože nesplňuje podmínky pro identifikovanou osobu? Je situace odlišná, pokud by zahraniční firma byla, či nebyla plátcem DPH a je situace odlišná, pokud by případný dodavatel překladu sídlil mimo EU?

Nezisková společnost na akci rozdává své výrobky (cena méně než 500 Kč). Má povinnost evidovat jména a adresy příjemců, nebo postačí evidovat počet k příslušnému datu akce?

Jak nastavit výplatu svědečného u USC od roku 2018? Zajímá nás veškerá administrativa s tím spojená - odvod daně z příjmu, platba zdravotního a sociálního pojištění z vyplacené částky, přihlašování a odhlašování na ZP a ČSSP, formát předávání potvrzení o vyplacené částce, finanční hranice vyplacené částky, zaúčtování atd.