Daně a pojištění - strana 499

Společnost provozovala trafiku, tzn. podnikala v oboru maloobchodní prodej tabáku, tabákových výrobků, novin, časopisů a dalšího zboží, které lze běžně v trafice zakoupit. Tuto podnikatelskou činnost společnost ukončila. Část zásob, které jí zůstaly, se společnosti podařilo prodat. Zbytek zásob, převážně tabák a tabákové výrobky, společnosti zůstaly, neboť jim prodejci, u kterých toto zboží společnost nakoupila, odmítli vzít zpět. Jakým způsobem může společnost tento zbytek zásob legálně zlikvidovat, aniž by jí vznikly problémy v oblasti daně z příjmů a daně z přidané hodnoty?

Společnost, dříve sdružení, má dva společníky s podílem 50 %, oba plátci DPH. Za společnost jedná jeden ze společníků svým jménem. V novém režimu DPH si společníci přefakturovávají náklady a tržby. Jakým způsobem si mají přefakturovat náklady na pořízení zboží z EU? Je vůbec nutné tyto náklady přefakturovávat, když nemají vliv na výši odváděného DPH (1. společník na základě dokladu uplatní DPH na vstupu i výstupu.) Doplnění otázky: Pokud tedy je nutné přefakturovat i náklady z titulu pořízení zboží z jiného členského státu, můžete mi sdělit do jakých řádků na přiznání k DPH tato přefakturace vstoupí? Nemohu přeci 1. společníkovi uvést přefakturaci do řádku 20 jako dodání zboží do jiného členského státu.

Fyzická osoba - občan ČR, nepodnikatel - má ve spoluvlastnictví les (1/3). V roce 2019 tito spoluvlastníci pokáceli část lesa, jelikož byl napaden kůrovcem. Dřevo bylo poté odprodáno dřevařské firmě, jakým způsobem tento příjem má spoluvlastník zdanit?

Jaká je lhůta pro podání přiznání k dani z příjmů za rok 2019 u s. r. o., jestliže nastanou/nastaly současně tyto okolnosti - dochází k odštěpení části podniku se vznikem nových společností s rozhodným dnem k 1. 1. 2020, zápis přeměny do obchodního rejstříku cca 5/2020 - s. r. o. má poprvé za rok 2019 povinný audit účetní závěrky (překročení parametrů) - a) přiznání je podáváno prostřednictvím daňového poradce, b) přiznání není podáváno prostřednictvím daňového poradce.

Stavební firma fakturuje dílčí plnění stavebních prací s DUZP 31. 12. na základě plnění rozpočtu stavby, rozpočet je v souladu se smlouvou o dílo. K 31. 12. není podepsaný předávací protokol s částmi stavby, protože to není reálné, staví se bytový dům se 3 patry a žádné patro není dokončené. Předávací protokol proběhne až při předání finálního díla. Firma k 31. 12. na základě dílčího plnění účtuje o výnosech a odvádí DPH. Je tento postup v pořádku?

Mnoho z nás je členem různých organizací a hradí každoroční členský příspěvek. Brzy nastane čas, kdy budeme platit členské příspěvky na rok 2020 a zároveň řešit daně roku 2019. A jak to bude v daních? Jen pro málo z nás vyplývá povinnost členství přímo ze zákona nebo je podmínkou k provozování předmětu podnikání. Častou chybou daňových poplatníků je, že zahrnou do svých výdajů (nákladů) příspěvky, u kterých povinnost členství nevyplývá ze zákona. Jednoduše nerozpoznají „hranici potřebnosti“. Musíme se tedy vždy ptát, jestli je členství v zájmové organizaci k výkonu naší činnosti nezbytné.

Následující článek obsahuje přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů a dalších údajů z oblasti zdanění mezd a platů, odvodů na zdravotní a sociální pojištění, dávek nemocenského pojištění, důchodů a souvisejících oblastí. Jde o údaje, které používají finanční účetní, mzdoví účetní, personalisté a ekonomové při své každodenní práci. Mělo by však jít o užitečnou pomůcku nejen pro ně, ale i pro samotné zaměstnance, příjemce dávek nemocenského pojištění, budoucí důchodce a jiné osoby, např. při kontrole jejich oprávněných nároků. Jako každý rok, tak i od 1. 1. 2020 došlo k valorizačním úpravám různých sazeb a parametrů ve výše uvedených oblastech. K zásadním změnám pro zaměstnavatele dochází při zpracování dočasných pracovních neschopností zaměstnanců zavedením tzv. eNeschopenky. Zmíním se zde i o dalších spíše drobnějších změnách v uvedených oblastech.

Ustanovení § 109a zákona o DPH umožňuje příjemci zdanitelného plnění uhradit za poskytovatele zdanitelného plnění daň, a tudíž se vyhnout výzvě k úhradě jako ručitel dle § 108 a 109. Do kdy musí být daň z přijatého plnění uhrazena na účet správce daně? Například poskytovatel je čtvrtletní plátce. Obdržím fakturu dne 5. 11. 2019, datum uskutečnění zdanitelného plnění je dne 31. 10. 2019. Musí >být úhrada provedena do termínu pro podání měsíčního přiznání (za říjen), tj. do 25. 11. 2019, nebo je možné uhradit zajištěnou daň (DPH) do termínu pro podání přiznání k DPH za 4. čtvrtletí, tj. do 25. 1. roku x+1? V současné době řešíme problém s jedním klientem, vyzvali jsme ho k doložení určitých dokumentů a údajů a zatím nedodal vše, takže mu byl uhrazen pouze základ daně a DPH stále evidujeme jako závazek. Zákon a metodický pokyn řeší náležitosti platby, ale není mi z toho jednoznačně zřejmý způsob evidence na ODÚ poskytovatele.

Společnost s ručením omezeným poskytla zápůjčku právnické osobě. Právnická osoba zápůjčku neuhradila do doby splatnosti, tak byla vystavena zajišťovací směnka na částku zápůjčky s příslušenstvím. Nyní došlo k soudnímu řízení a avalista (fyzická osoba) má povinnost tuto směnku uhradit včetně nákladů soudního řízení. Společnost s r. o. vede v účetnictví pohledávku vůči právnické osobě na jistinu zápůjčky, úroky a smluvní pokutu. Jak správně zaúčtovat nově vzniklý stav, kterým přechází zaúčtovaná zápůjčka právnické osobě na účtu 378 na vymáhanou směnku po fyzické osobě? Bylo již zahájeno exekuční řízení. Má být vytvořena účetní opravná položka i k zaúčtovaným úrokům z prodlení?

Poplatníci, fyzické i právnické osoby, mohou – při respektování zákonem stanovených podmínek – snížit svůj základ daně mj. o daňovou ztrátu vykázanou v předcházejících zdaňovacích obdobích. V následujícím textu se budu věnovat nejen správnému postupu při zohlednění této odčitatelné položky, ale upozorním též na ztrátu účetní, kterou nelze se ztrátou daňovou ztotožnit ani zaměnit.

V sociálním pojištění nedochází v roce 2020, na rozdíl od minulých let, k zásadním věcným změnám; podstatnější věcnou změnou je v oblasti nemocenského pojištění zavedení tzv. elektronické neschopenky. Změny, které v sociálním pojištění nastávají, mají parametrický charakter a vyplývají z nově stanovených základních parametrů důchodového pojištění, tj. všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu. Tyto parametrické změny se týkají nemocenského pojištění, důchodového pojištění a pojistného na sociální pojištění.

Do skupiny majetkových daní patří především daň z nemovitých věcí, dobře známá všem vlastníkům nemovitostí, ale i daň z nabytí nemovitých věcí, která je spojena se změnami vlastnického práva k nemovitostem. Daň z nemovitých věcí má oproti jiným daním poměrně stabilní právní úpravu, zatímco daň z nabytí nemovitých věcí prošla častějšími změnami. Daň z nemovitých věcí je každoroční povinnost, zatímco daň z nabytí nemovitých věcí přichází ojediněle v průběhu času a vypořádává se každý případ změny vlastnického práva jednotlivě, jednorázově.

Daň z přidané hodnoty je nejvýnosnější daní, bez které by veřejný sektor nefungoval. Platíme jí podnikatelům v cenách téměř všeho zboží a služeb, načež jí přeposílají fi nančním úřadům. Jde sice o českou daň, která je však harmonizovaná (sladěna) v rámci celé Evropské unie. Důsledkem je, že naši zákonodárci mají svázané ruce a musejí se podvolit jednotícím unijním pravidlům „upečeným v Bruselu“. Přičemž DPH připadne České republice pouze, když místo uskutečnění zdanitelného plnění je na našem území. Ale právě o tom, kde je to místo plnění – a tedy i zdanění – rozhoduje především unijní právo a nikoli český zákon o DPH . Ukážeme si, jak složité může být už jen to samotné výchozí určení místa plnění, tedy rozhodnout, kde se má poskytovaná služba zdanit. A nebudeme řešit žádnou akademickou abstrakci, ale v podnikání velmi častý typ služeb – školení. Může jít kupříkladu – trochu škodolibě – o školení o nedávné již 51. novele zákona o DPH mající 34 stran!

U vozidla používaného i pro soukromé účely jsme při pořízení stanovili poměrný koeficient pro krácení nároku na odpočet DPH odhadem. Ke konci roku určíme dle evidence poměrný koeficient ve skutečné výši. Pokud se nebude lišit o více než 10 % od koeficientu stanoveného odhadem, nic opravovat nebudeme. V dalších letech se porovnává nově vypočtený poměrný koeficient s koeficientem určeným při pořízení odhadem, nebo přesně určeným ke konci roku, v němž bylo vozidlo pořízeno? 

Poplatník chce uplatňovat odečet úroků na bydlení u dvou bytových jednotek. V jedné trvale bydlí on a ve druhé jeho rodiče. Paní na FÚ mu prý řekla, že to lze. V § 15 je opravdu uvedeno, že "předmět bytové potřeby užíval k vlastnímu trvalému bydlení nebo trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů". Z tohoto znění mi ale jasně nevyplývá, že může za všechny své rodinné příslušníky úroky uplatnit. Myslím, že lze uplatnit úrok pouze z jedné jednotky, ale nenacházím pro to jasnou oporu v zákoně. Jak to teda je? A pokud opravdu lze uplatnit pouze u jedné bytové jednotky, je možné, že uplatní úroky na jednotku, kde bydlí rodiče, a poplatníkova manželka na jednotku, kde spolu s poplatníkem bydlí?

Naše zahraniční mateřská společnost nám přefakturovává poplatky za centrálně poskytované manažerské pojištění; mzdové náklady k nám přiděleného zaměstnance působícího ve statutárním orgánu; a za poskytnuté bankovní záruky, které mateřská společnost nechala vystavit na základě naší žádosti pro naše účely. Tyto bankovní záruky jsou fakticky vystavené bankou v ČR na základě protizáruky, kterou jim poskytla zahraniční banka mateřské společnosti. Podléhají tyto platby do zahraničí oznamovací povinnosti dle § 38da zákona č.586/1992 Sb., o daních z příjmů? Zároveň od mateřské společnosti využíváme jednotný účetní software, jedná se tzv. krabicový typ softwaru částečně upravený na naše potřeby, z kterého nám ze zahraničí fakturují poplatky za jeho poskytování a přímou podporu softwaru. Veškeré servery jsou umístěné v zahraničí. Jak se chovat k poskytovanému softwaru a jak je to s fakturovanou technickou podporu softwaru, např. dle našich požadavků úprava cizích měn, reorganizace tabulek po aktualizaci, restart serverů, úprava a rozdělení souborů pro přenos aj. Podléhají i zde tyto platby týkající se softwaru výše uvedené oznamovací povinnosti pro příjmy plynoucí do zahraničí?

Pokud zaměstnanec má u nás v 11 měsících podepsané prohlášení k dani a v 1 měsíci ho nemá, může ho dodatečně podepsat, abychom mu mohli spočítat roční zúčtování daně? 

Pokud je automobil zakoupen v prosinci, tedy na konci roku, má to nějaký vliv na odpis tohoto majetku? Musí se např. krátit - poloviční odpis atd.?

Pokud nakoupím automobil (starší) v Německu, tak v přiznání k DPH se částka automobilu uvede na řádku 3 a 43? 

Jak postupovat při vyřazení automobilu? Automobil byl již odepsán. Auto bylo zničeno - havárie a potřebuji ho vyřadit. 1. vyřazení automobilu: MD 022/D 082 - 400 000 Kč, 2. pojišťovna zaplatila 119 000 Kč - MD 315/D 648, 3. vrak byl prodán - MD 311/D 641 - 81 000 Kč. Je to tak v pořádku?