Daňová kontrola, postup k odstranění pochybností - strana 7

Daňová kontrola je vždy vážným zásahem do práv daňového subjektu. Ve svém článku se zaměřím zejména na postupy, jejichž pomocí může poplatník či plátce prokázat pravdivost svých tvrzení a odstranit pochybnosti kontrolního orgánu či změnit jeho názor na kontrolní zjištění. Zkušenosti z praxe totiž ukazují, že nesprávně zvolená argumentace může mít fatální následky.

V praxi se setkáváme s diskusemi nad pravidly pro ukončování daňové kontroly většinou v případech, kdy daňový subjekt s jejími výsledky nesouhlasí a snaží se ještě před ukončením kontroly její výsledek zvrátit. Zajímavým rozsudkům správních soudů z této oblasti se budeme věnovat v dnešním výběru z judikatury.

Článek se věnuje problematickému vztahu výzvy k podání dodatečného daňového přiznání a daňové kontroly. V určitých případech je totiž správce daně povinen upřednostnit výzvu. Bude tomu skoro rok, kdy se rozšířený senát Nejvyššího správního soudu k této otázce vyjádřil. V článku se snažím poukázat na fakt, že i přes usnesení rozšířeného senátu není ve věci úplně jasno. 1)

Správce daně je oprávněn provádět místní šetření. V některých případech však překračuje jeho meze dané daňovým řádem a dochází tak ke sporům s daňovými subjekty. Rozhodnutím správních soudů na toto téma je věnován dnešní výběr z judikatury. Místním šetřením je postup správce daně, v jehož rámci zejména vyhledává důkazní prostředky a provádí ohledání u daňových subjektů a dalších osob zúčastněných na správě daní, jakož i na místě, kde je to vzhledem k účelu místního šetření nejvhodnější.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 8. 2017, čj. 7 Afs 68/2017-36

Tento článek si klade za cíl popsat vybrané argumentační střety mezi správcem daně a zástupci daňových subjektů v případech detekované účasti na řetězcových daňových podvodech. Má mluvit jednoduchým, přímočarým a všeobecně srozumitelným jazykem zejména proto, že jeho autor chápe řetězcové podvody na DPH jako ve své podstatě přímočaré, byť náročné na koordinaci.

Podle lidového rčení se člověk chybami učí. Spíše je tomu ale podle autora tak, že nikoli chybami, nýbrž opravami chyb se učíme, tedy pokud se z nich poučíme. Přes nebývalý rozvoj umělé inteligence, sdílení dat a konektivitu technologií jsou (zatím) účetními jenom lidé, kteří přirozeně tu a tam chybují. Ani sebepečlivěji propracovaný podvojný účetní systém zcela nezabrání chybným vstupům – ať už jsou nechtěné, nebo záměrné. Pokud se účetní chyba odhalí až v dalším účetním období, vystává pochopitelně otázka, jak ji napravit. Navíc účetní data jsou stěžejní základnou pro výpočet daně z příjmů, tím pádem účetní chyby mívají rovněž daňové dopady, s nimiž je také třeba se vypořádat.

Skutečnost, že správce daně může bez předchozího upozornění zabavit majetek daňového subjektu ještě předtím, než je mu daň pravomocně vyměřena či doměřena, či dokonce ještě dříve, než uplyne lhůta pro podání daňového přiznání, je mocnou zbraní v rukou finančních úřadů. Při jejím necitlivém či ukvapeném použití pak může Finanční správa přivodit „ekonomickou smrt“ daného subjektu. V časopise Daně a právo v praxi jsme se judikaturou s touto problematikou zabývali v č. 4/2010 v článku „Zajišťovací příkaz“ a v článku „Nad judikaturou v oblasti zajištění daně“ v č. 11/2015. Na úvod tradičně shrneme rozhodnutí soudů z předchozích článků a pokusíme se vybrat z rozsudků nových. Za poslední dobu jich přibylo opravdu hodně, proto se nedostane na všechny a u některých budeme muset z prostorových důvodů krátit jejich text ještě více než obvykle.

Obrana před doměřenou daní je často běh na dlouhou trať. Jste-li však přesvědčeni, že chyba je na straně finančního úřadu, odvolejte se, říká JUDr. Roman Pecháček z poradenské kanceláře WTS Alfery. S doměřením daně jsou totiž spojeny nepříjemné sankce - penále a úrok z prodlení.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 3. 2017, čj. 6 Afs 3/2017-39

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 3. 2017, čj. 8 Afs 40/2016-40

Úrok z neoprávněného jednání správce daně JUDr. Milan Podhrázký Ph.D. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 11. 2016, čj. 7 Afs 299/2015-61 K předpisům: – § 254...

V první části v DHK č. 4/2017 jsme se zabývali vlivem správního řádu v daňovém řízení a základními zásadami správy daní a činnosti správních orgánů, které jsme si vyjmenovali v bodech 1 až 6. Jde o zásadu: 1. zákonnosti, 2. zákazu libovůle správního orgánu a správce daně, 3. ochrany práv nabytých v dobré víře, proporcionality, 4. ochrany veřejného zájmu, objektivního a nestranného postupu a legitimního očekávání, 5. materiální pravdy a 6. zdvořilosti a vstřícnosti. V tomto čísle pokračujeme ve výčtu dalších důležitých zásad:

Základní právní principy jsou esenciální součástí každého právního řádu v demokratickém státě. Dá se říci, že právní zásady převyšují a jsou nadřazené ostatním zákonným ustanovením. Jejich vliv na úspěch v daňovém řízení tedy může být zásadní. V tomto článku se budu věnovat podrobněji jednotlivým ústavním principům i dalším právním zásadám podle daňového, případně podle správního řádu , jejichž znalost může být při práci s daňovými zákony k užitku.

Rozsah daňové kontroly po POPu JUDr. Ing. Ondřej Lichnovský, Daňové spory, a.s. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 12. 2015, sp. zn. 4 Afs 238/2015, www.nssoud.cz K předpisům:...

Vleklý postup k odstranění pochybností jako nezákonnost JUDr. Ing. Ondřej Lichnovský, Daňové spory, a.s. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 12. 2015, sp. zn. 2 Afs 32/2015, www.nssoud.cz...

Příspěvek se zabývá způsobem sdělení výsledku postupu k odstranění pochybností zejména z hlediska jeho projednání s daňovým subjektem. 1. Úvod Daňový řád pojímá postup k odstranění pochybností jako jeden...

Příspěvek se zabývá obsahem výzvy dle § 87 odst. 3 daňového řádu (dale jen d.ř.) ve vztahu k rozsahu daňové kontroly. 1. Úvod Daňový řád předpokládá součinnost správce daně...