Odpočet DPH a jeho vracení - strana 8

OSVČ, plátce DPH, pořídil osobní auto 3/2018 - uplatnil si 100% DPH. Auto má zůstatkovou hodnotu v roce 2023 44.000,- Kč. Auto chce vyřadit z majetku do osobního užívání 07/2023. Do lhůty 5ti let - se počítá již rok pořízení? Tudíž v roce 2023 již může kdykoliv vyřadit bez povinnosti odvodu DPH? Po vyřazení auto přenechá synovi, takže ve svém daňovém přiznání FO za rok 2023, dodaní v § 10 ZDP. Prodejní cenu je nutné tuto cenu zjistit jako cenu obvyklou, nebo je jedno jaká výše to bude - např. 10 000 Kč? V daňovém přiznání 2023 si může výdaj uplatnit ve výši zůstatkové ceny?

Společnost s r. o. má dva společníky, bratry se stejným podílem. Jeden z nich se rozhodl odejít ze společnosti a převést svůj podíl na bratra. Jako vypořádání si chce vzít ze společnosti osobní automobil, který je v obchodním majetku od 06/2018. Společnost při převodu účetně převede podíl odcházejícího společníka na zůstávajícího podle zápisu z valné hromady a zápisu do obchodního rejstříku a vyřadí automobil z majetku? Musí být, protože jde o osoby blízké, znalecký posudek auta? A z hlediska DPH, pokud byl uplatněn při pořízení odpočet v plné výši, měla by se vrátit 1/5 odpočtu? 

Plátce DPH nárokuje odpočty DPH na základě dokladů o přijaté platbě (zálohy za zboží v plné výši hrazeny předem). Je nutno pro nárok na odpočet dokládat k těmto dokladům o přijaté platbě i konečné faktury (DPH na nich je nulová)?

Má plátce povinnost odvést DPH z přijaté úhrady za krádež od známého pachatele v tržní ceně? Zloděj ukradne zboží v prodejně, manko (549) se zaúčtuje v nákupních cenách. Policii je nahlášeno odcizení zboží v prodejních cenách a v této výši je vystaven protokol. Pachatel uhradí zboží v tržních cenách. Od přijaté platby se odečte nákupní hodnota zboží a ze zůstávající částky se odvede v příslušné sazbě DPH. Je tento postup správný? Má se manko vykazovat v nákupních cenách, když protokol od Policie ČR je veden v prodejních cenách? 

Plátce DPH, spol. s r. o., dostává faktury za letenky. Na faktuře bývají vyúčtované kromě samotné ceny letenky i různé ostatní služby. Konkrétně mi jde o službu, která je popsána na faktuře jako „click2claim - řešení nepravidelností v přepravě“. Samotná letenka je bez DPH, ale tato služba je účtováno s DPH. Bývá to malá položka (kolem 75 Kč základ DPH), ale zajímá mě, zda si DPH můžeme nárokovat, pokud je to zprostředkované (vyúčtované) přes dodavatele/prodejce letenek. Dodavatel této služby je tedy odlišný od dodavatele letenky, jeho název a adresa je uvedený přímo v této položce, ale chybí tam DIČ. 

Česká firma, plátce DPH, koupila nový dopravní prostředek v Německu od tamní firmy, též plátce DPH. Faktura od té firmy byla vystavena bez DPH, pro urychlení registrace auta v ČR byla zaplacena záloha na DPH finančnímu úřadu. Mám tedy dotaz, jak správně vyplnit daňové přiznání k DPH a kontrolní hlášení, aby bylo možné získat zpět zaplacené DPH od finančního úřadu.

Zaměstnanci vznikl nárok na stravné a zároveň firma mu koupila (firemní kartou) na pracovní cestě oběd, stravné řádně zkrátíme v zákonné výši, zeptám se, pokud to tak uděláme, můžeme účtenku od oběda zahrnout do daňově uznatelných nákladů (účet 512)? Plus můžeme si uplatnit i DPH? Pokud by firma koupila zaměstnanci na pracovní cestě drobné občerstvení (např. kávu, tzn. nemá to povahu hlavního jídla), můžeme i tu kávu zahrnout do daňově uznatelných nákladů (účet 512)? Plus můžeme si i z kávy uplatnit DPH?

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 8. 12. 2022 ve věci C-378/21 Finanzamt Österreich (TVA facturée par erreur a des consommateurs finals)

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 1. 12. 2022 ve věci C-512/21 Aquila Part Prod Com

Firma zakoupila karavan za účelem pronájmu a za účelem poskytování benefitu vlastním zaměstnancům. Je možné uplatnit celou výši DPH a pořízení tohoto karavanu brát celé jako daňový náklad? Bude poskytnutí takovéhoto benefitu pro zaměstnance zdanitelným příjmem?

Článek si klade za cíl nabídnout pohled z perspektivy správce daně na problematiku (nejen) podvodů na DPH, na aktuální související judikaturu a její uchopení, přičemž nabízí i přímou reakci na příspěvek Ondřeje Lichnovského s názvem Podvody na DPH a jejich prokazování III, který uvedeným článkem vybízel k doktrinální diskusi. Účelem tohoto příspěvku není rozporovat rozsudky soudů či oponovat odborné veřejnosti nebo daňovým subjektům, potažmo jejich zástupcům, avšak je vhodné korigovat některé, ve výše uvedeném článku prezentované, názory neoprávněně kladené na vrub správce daně (nejen v oblasti daňových podvodů) a rovněž nabídnout i reálný pohled na možnosti Finanční správy. 1)

V dnešní době (počátek června 2023) se hodně hovoří o úsporném, resp. Ozdravném balíčku ve vztahu k dopadu na státní rozpočet. Podle dostupných zdrojů lze očekávat mj. také zrušení 22 daňových výjimek s dopadem úspory, resp. zvýšení příjmové části státního rozpočtu ve výši cca 7,6 mld. Kč. V roce 2024 se předpokládá úspora ve výši 2,3 mld. Kč a v roce 2025 ve výši 5,3 mld. Kč.

Společnost staví sedm řadových domů na prodej, kdy fakturace se stavební firmou probíhá v režimu přenesené daňové povinnosti. Společnost uvažuje, že jeden dům ihned neprodá, ponechá jej k tržnímu nájmu a prodala by ho v horizontu tří let. Bude mít společnost nárok uplatnit si z výstavby celou DPH, nebo musí hodnotu 1/7 z režimu přenesené daně odevzdat FÚ? Protože pronájem bude probíhat v režimu osvobozeného plnění.

Podala jsem přiznání k DPH za měsíc duben v termínu a včera se ke mně dostaly 2 doklady ještě do dubna. Jeden je faktura přijatá a jeden je opravný daňový doklad. Oba jsou na stejnou částku, takže ve výsledku je to nula, nevychází žádné navýšení daňové povinnosti. Mám podat dodatečné daňové přiznání k DPH, nebo ne? Hlásí mi to závažnou chybu, že se nezměnila daňová povinnost, ale pokud tedy dodatečné nepodám, mám oba doklady zaúčtovat do května? I když opravný doklad, patří do dubna? 

Společnost A, plátce DPH, vlastní nemovitost. Tuto nemovitost pořídila od neplátce, tedy bez odpočtu daně za 5 000 000 Kč. Následně na nemovitosti proběhlo technické zhodnocení, to proběhlo již s nárokem na odpočet(samozřejmě v rámci režimu PDP) a to v částce 1 000 000 Kč Nyní společnost A chce vložit do společnosti B (s. r. o., plátce DPH) nemovitost vkladem. Daňově se trápíme s DPH. Ustanovení § 13 odst. 4, písm. d). Za dodání zboží za úplatu se také považuje vložení nepeněžitého vkladu ve hmotném majetku, pokud vkladatel při nabytí majetku uplatnil u něj, nebo u jeho části odpočet daně. Vkladatel i nabyvatel v takovém případě odpovídají za splnění povinnosti přiznat daň společně a nerozdílně. 1) Při vložení nemovitosti tedy vystavíme dańový doklad na částku podle znaleckého posudku a společnost A daň odvede a společnost B si uplatní nárok na odpočet? 2) Protože společnost A neuplatnila nárok na odpočet z pořizovací ceny viz výše, ale pouze u technického zhodnocení, je druhý dotaz směřován na to, zda bude odvod DPH z celé hodnoty vkladu, protože z části uplatněn odpočet byl, nebo pouze z části odpovídající TZ, ze kterého jediného byl upatněn odpočet, nebo je to v režimu zcela bez DPH, protože odpočet z TZ neberu v potaz?   

S. r. o., plátce DPH, vložila volné finanční prostředky do podílového fondu u banky. Nutnou podmínkou byla registrace na jeden rok ve výši 1.490 Kč do registru LEI. Nyní nám přišla faktura na tento poplatek z Estónska. Je na ní napsáno = 0% DPH - směrnice Rady 2006/112/ES. Uvedená cena neobsahuje DPH, asi protože jsme držitelem platného DIČ v EU. Máme provést reverse charge? Můžeme si u reverse charge nárokovat odpočet DPH, nebo se jedná o finanční službu bez nároku na odpočet? Nevíme jestli DPH odvést a nárokovat, nebo odvést a nenárokovat, nebo vůbec neuvádět do daňového přiznání k DPH?

Jsme plátce DPH. Na vlastní budově z roku 1968 jsme provedli před dvěma lety opravu, abychom mohli budovu pronajímat (ekonomická činnost). Oprava převýšila částku 200.000,-Kč a na dodavatelských fakturách jsme si čerpali DPH v plné výši. Nájemník (plátce DPH) bude budovu od nás kupovat. Prodáváme s DPH. Máme povinnost vrátit část čerpaného DPH z provedené opravy z důvodu nedodržení časového testu? Nebo se nás krácení netýká, protože prodáváme s DPH?

Společnost (plátce DPH) dodává zboží na Slovensko plátcům i neplátcům DPH. Plátcům DPH dodává v režimu reverse charge a neplátcům používá režim OSS jedno správního místa. V průběhu roku společnosti vznikají náklady ve formě PHM, ubytování , dálniční poplatky, které spotřebovala na území SK. Na dokladech je vyčíslen základ daně a DPH. Společnost by chtěla na základě žádosti o vratku DPH ze zahraničí (z těchto dokladů) zažádat o vrácení DPH. Je možné žádost podat a tím si nárokovat zaplacené DPH z PHM, ubytování, dálničních poplatků, i když je společnost registrovaná v režimu OSS pro odvod DPH?

Postupuji správně, když z dokladů, které přiveze zaměstnanec ze služební cesty za hotel – nákup pohonných hmot, jízdenek za MHD z Německa – neprovádíme odpočet DPH vůči německému finančnímu úřadu (u některých služeb a zboží ani nelze odpočet provést) a rovnou zaúčtujeme doklad celý do daňových nákladů? U jiného typu dokladu za zaplacení mýtného, které podléhá v dané zemi DPH Belgie-Wallonie), také někdy neprovádíme odpočet DPH vůči jejich finančnímu úřadu, a to z důvodu velmi malé výše DPH (nevyplatí se nárokovat, protože náklady spojené s agendou jsou vyšší než samotné DPH). Celkovou hodnotu faktury za mýtné účtujeme přímo do daňově uznatelných nákladů. Další zúčtování dokladů z pohledu reverse charge je i přesto nutné provést, tedy základem by byla cena včetně DPH? 

Irská společnost (registrovaná v ČR jako plátce DPH bez provozovny a sídla) fakturuje reklamní předměty českému odběrateli, plátci DPH. Na faktuře je uvedena česká DPH 21%, české DIČ irského dodavatele i DIČ českého odběratele. Může si český odběratel uplatnit nárok na odpočet DPH z této faktury?