Osvobození od daně z příjmů - strana 10

Tento příspěvek do jisté míry navazuje na Koordinační výbor č. 415/18.12.13 z 18. 12. 2013 „Výklad některých ..ustanovení ..s ohledem na daňový režim svěřenských fondů“ (dále jen „KOOV č....

Na daních zajímá lidi obvykle nejvíce pouze to, jak se jim vyhnout. U daní z příjmů placených přímo poplatníky – příjemci předmětu zdanění – je patrně nejčastější strategií jejich nepřiznání, a tedy zneviditelnění zdaňovaných příjmů. I když pomineme „drobnost“, že to není legální, pak ve vztahu k našemu předmětu zájmu (prodej pozemku, stavby či jiné nemovité věci) to dost dobře ani nelze utajit. Správce daně totiž má volný přístup do katastru nemovitostí, kde je takovýto převod velmi dobře patrný – a na prověření případného opomenutí zdanit příslušný příjem má berňák obecně čas nejméně tři roky. Daleko bezpečnějším způsobem je vyhnout se zdanění zcela legální cestou – prostřednictvím splnění podmínek pro osvobození těchto příjmů od daně. V této oblasti došlo od roku 2021 k několika významným změnám, které v různých dílčích aspektech tuto možnost jak znevýhodnily, tak ale i zvýhodnily.

Zákon o daních z příjmů podmiňuje na základě unijních směrnic osvobození dividend, úroků a licenčních poplatků od srážkové daně mj. tím, že společnost podléhá v jiném členském státě EU dani obdobné dani z příjmů, která je uvedena v unijních předpisech. V tomto příspěvku je tato podmínka podrobena analýze ve světle aktuálních soudních rozhodnutí za účelem ověření, zda pro naplnění podmínky postačí, že je společnost neosvobozeným poplatníkem daně nebo zda je třeba, aby související daň skutečně platila.

Hlavní činnost spolku je placena výběrem členských příspěvků. Každý rok je výběr členských příspěvků nižší než náklady na hlavní činnost, a tak to také bylo částečně financováno prostředky z vedlejší činnosti dle § 20 odst. 7 ZDP . V roce 2020 jsou však kvůli koronaviru různé akce (hlavní činnost) zrušeny, ale členské příspěvky se vybraly v plné výši. To znamená, že výběr členských příspěvků bude vyšší než náklady na hlavní činnost. Bude nutné tento rozdíl za rok 2020 nějak zdanit? A jakým způsobem se „zdaní“ uplatněná částka dle § 20 odst. 7 ZDP za rok 2019? Protože se za rok 2020 vlastně nepoužije. Je to uvedeno na řádku 251 daňového přiznání?

Součástí zákona č. 386/2020 Sb. , který ruší daň z nabytí nemovitých věcí, je i novela zákona o daních z příjmů , přičemž změny tohoto zákona specifikované v článku III a IV zákona nabývají účinnosti dnem 1. 1. 2021. Jedná se především o změny týkající se osvobození příjmů z prodeje nemovitých věcí a dále o změnu limitní výše odpočtu úroků ze stavebního spoření a z hypotečního úvěru. A právě těmito změnami se v dalším textu budeme zabývat.

1. Cíl příspěvku Cílem příspěvku je vyjasnit důsledky zajišťovacího převodu práva na běh lhůty pro osvobození příjmů z prodeje nemovitostí a z převodu podílu v případě, kdy je splněn...

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 6. 2020, čj. 4 Afs 89/2020-44

Dobrovolníci, členové a předseda spolku zaměřeného na sportovní a taneční aktivity dětí, nejsou za svou činnost spolkem nijak odměňováni. Jaké daňové dopady má tato situace na spolek, jeho členy, dobrovolníky včetně předsedy v následujících situacích: 1) V případě bezplatného výkonu funkce předsedy spolku a bezplatného vedení sportovních kroužků pro děti jeho členy případně dobrovolníky je potřeba jejich bezplatnou práci „ocenit“ a v účetnictví spolku ji zachytit, a to v podobě výnosů a současně nákladů (např. jako dar tomuto spolku ve výši této bezplatné aktivity a na straně druhé jako náklad v podobě bezplatné práce? (Zatím toto není nijak v účetnictví spolku zachyceno.) Případně jaké je možné jiné řešení této situace? 2) Pokud tento spolek pořádá sportovní soustředění na horách pro děti, dobrovolníci, členové a předseda spolku opět za svou činnost nejsou nijak odměněni, ale je za ně plně uhrazena doprava, ubytování a strava spolkem. Má tento fakt nějaké daňové dopady pro dobrovolníky, členy spolku a předsedu, když tedy ne­vystupují v pozici zaměstnanců spolku?

OSVČ obdrží dotaci ze Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) – půda od hektaru, tráva a pastviny od hektaru, zhoršené podmínky. Musí OSVČ danou dotaci zdanit jako klasický příjem nebo je osvobozená nebo není předmětem daně? Uvádí se do daňového přiznání? Zdaňuje se dotace z Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu na úroky z leasingu – pořízení majetku?

Vzdělávání zaměstnanců je nedílnou součástí pracovněprávních vztahů a vytváření pracovních a sociálních podmínek ze strany zaměstnavatele. Cílem tohoto příspěvku je vysvětlit daňové souvislosti této oblasti, a to jak ze strany zaměstnanců, tak ze strany zaměstnavatelů. Současně se stručně zmíníme i o daňové úpravě vzdělávání u podnikatelů.

Nebudeme si povídat o tzv. siamských (srostlých) dvojčatech ani o milencích, či transplantaci orgánů. Přívlastek „spojené“ zde zákonodárci zvolili dosti nepřesně, příhodnější by bylo hovořit o „vlivných“ osobách. Protože je to právě možnost efektivně ovlivnit jinou osobu, která pak „skáče, jak pískáme“, čehož se ministerstva financí – a to všude po světě, oprávněně obávají. A kvůli tomu se zejména v Praze i Bruselu vymýšlí bezpočet regulací snažících lavírovat mezi svobodou volby jednotlivce a veřejným zájmem na „spravedlivé zdanění“. Zejména daně z příjmů totiž mají ten problém, že pro výši daně je určující cena, typicky prodejní cena za výrobky, zboží a služby. Jenže máte-li onen vliv na svého dodavatele nebo odběratele a zájem o co nejnižší zdanění (ostatně kdo by chtěl platit velké daně?), tak lehce díky čistě účelově sjednaným nereálným cenám můžete platit daň, jakou chcete. Skutečný příklad z praxe? Česká dceřiná společnost ušije sadu koberečků do auta, které dobrovolně/povinně prodá své německé mateřské společnosti za 200 Kč, načež jí tato automobilka prodává do svých vozů za 100 Eur. Ovšem smluvní ceny nejsou zdaleka jediným daňovým specifikem spojených osob. Nejprve se seznámíme s poměrně obsáhlou a strukturovanou definicí „spojených osob“ pro účely daní z příjmů, načež si připomeneme několik daňových výhod takovýchto uskupení. V souladu s očekáváním se pak podíváme na odvrácenou tvář daňových nevýhod, rizik a omezení. Kde sice dominují ty známější „cenové“, nicméně jsou i jiné neprávem opomíjené handicapy. V poslední kapitole už pouze stručně vylekáme ATADem – unijní směrnicí, která byla loni povinně implementována do ZDP – a to zejména pro velké, a ještě větší přeshraniční obchodní uskupení, obzvláště pokud mající nekalé úmysly a chtěly by se vyhýbat daňové povinnosti v Česku.

Na první pohled se zdá, že ministerstvo financí přistupuje k současné nepříznivé situaci na trhu s byty opravdu rozumně. Ještě v minulém roce byla ministryně financí zásadně proti návrhu senátu na zrušení daně z nabytí nemovitých věcí a nyní taková vstřícná otočka… Nenechme se mýlit. Na rozdíl od původního senátního návrhu, ve kterém se měla daň bez dalšího zrušit, přilepila Alena Schillerová k návrhu další dvě změny, a to je nemožnost odečtu úroků z hypoték a prodloužení doby vlastnictví nemovitosti pro osvobození od daně z příjmů z 5 na 10 let (původní návrh zněl 15 let). Těmito kroky se výhodnost návrhu zákona pro mladé rodiny stává diskutabilní. První výjimku zdůvodnila Alena Schillerová na půdě poslanecké sněmovny těmito slovy: „aby to bylo spravedlivé, protože máme celou řadu mladých lidí, a zejména o ty nám jde, kteří dostanou peníze od rodičů a stejně si nic neodečítají“. Druhou výjimku zdůvodnila zamezením spekulací na trhu. Je to opravdu tak?

1. POPIS PROBLÉMU Účelem příspěvku je vyjasnit stanovení výše příjmů osvobozených a neosvobozených od daně z příjmů a určení výše nabývací ceny podílu na obchodní korporaci v případě, že...

Mezi daňovými odborníky proslavené a oblíbené závěry Koordinačního výboru vznikají z odborných jednání zástupců Komory daňových poradců a zástupů státní správy, kterými jsou obvykle zaměstnanci Generálního finančního ředitelství. Představíme si některá zajímavá stanoviska k problémům, které se často vyskytují a z jejichž řešení se můžeme poučit. Závěry a stanoviska z těchto jednání nejsou samozřejmě žádným výkladem zákona, neboť to může v České republice činit pouze soud. Z praktického pohledu lze tyto závěry považovat za bezpečná daňová řešení, která nebudou na daňových kontrolách zpochybněny, neboť byly odsouhlaseny právě nadřízeným orgánem finančních úřadů. Ne každý problém projednávaný Koordinačním výborem však vyústí ve shodné stanovisko obou stran, jednání pak skončí s rozporem a do praxe žádnou jistotu nepřináší. Naopak shodná stanoviska jsou pro praxi velkým přínosem.

Jsme firma o třech společnících – manžel, já a syn, všichni s třetinovým podílem. Syn je klasický zaměstnanec na hlavní pracovní poměr. Já a manžel jsme již starobní důchodci, ale oba pracujeme ve firmě na dohodu o provedení práce za 9 980 Kč měsíčně, celkem 299 hodin za rok. Zajímalo by mě, zda nám firma může v tomto případě přispívat na doplňkové důchodové spoření, kam si oba platíme soukromě 2 000 Kč měsíčně. Původní důchodové spoření nám již v 60 letech skončilo a vybrali jsme si ho. V roce 2016 jsme si založili doplňkové důchodové spoření, kam si pravidelně spoříme a z něho nic nevybíráme. Je-li příspěvek od firmy možný, je to daňově odčitatelná položka pro firmu? Může firma přispět z tzv. fondu FKSP zaměstnanci, který pracuje převážně na počítači jako účetní, na zakoupení optických brýlí?

Otec má dvě děti, které chce obdarovat. Vlastní byt, který nechal ocenit. Na základě tohoto posudku chce darovat každému dítěti hodnotu poloviny tohoto bytu. Ale protože nechce, aby děti vlastnily byt každé z jedné poloviny, domluvili se, že první dítě dostane celý byt s tím, že hodnotu poloviny bytu je povinno vyplatit druhému dítěti (tzv. vyrovnání). Považuje se toto vyrovnání také za darování a je osvobozeno od daně z příjmů?

V odborné literatuře pro realitní kanceláře se objevuje informace, že realitní kancelář jako plátce DPH nemusí u provize (odměny) za zprostředkování prodeje (převodu členských práv a povinností) u družstevního bytu odvádět DPH, neboť družstvo vlastnící byty je obchodní korporace. Jedná se tedy o zprostředkování prodeje podílu v obchodní korporaci, které je osvobozeno od DPH bez nároku na odpočet. Tato informace vychází z § 54 odst. 1 písm. y) zákona č. 325/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH “). Dle § 54 odst. 1 písm. a) zákona o DPH je osvobozeným plněním převod podílů v obchodních korporacích a v návaznosti na to pak dle § 54 odst. 1 písm. y) zákona o DPH je od DPH osvobozeno sjednání nebo zprostředkování tohoto převodu. Je tato informace pro realitní kanceláře správná? Moje pochybnost vychází z toho, že aby se mohlo jednat o zprostředkování převodu podle § 54 odst. 1 písm. y) zákona o DPH , musí se jednat o zprostředkování finanční činnosti podle § 54 odst. 1 písm. a) zákona o DPH . Podle mého názoru je třeba vnímat rozdíl mezi osvobozeným prodejem podílu v obchodní korporaci a prodejem, který není ekonomickou činností, a tedy vůbec není předmětem DPH. Domnívám se, že převod členských práv a povinností v družstvu u osoby, která vlastní družstevní byt za účelem bydlení, není ekonomickou činností, tedy se nejedná o osvobozený prodej podle § 54 odst. 1 písm. a) zákona o DPH a nelze pak ani zprostředkování tohoto prodeje podřadit pod § 54 odst. 1 písm. y) zákona o DPH a osvobodit od DPH.

Všeobecně platí, že na finančním trhu investují subjekty, které mají k dispozici volné finanční prostředky a jsou ochotny se po určitou dobu vzdát svého práva nakládat s těmito finančními prostředky ve prospěch ostatních subjektů. Za to očekávají odpovídající odměnu, která má především podobu úroku, podílu na zisku (dividend), zisku z prodeje finančních instrumentů, případně dalších odměn.

V článku se budeme věnovat investování volných finančních prostředků poplatníka (investora) do podílových fondů a ukážeme si daňové řešení odkupu podílových fondů, a to v návaznosti na daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019.

A. Osvobození příjmů z prodeje podílu, § 4/1/s zákona o daních z příjmů 1. Úvod Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů (dále jen "ZDP") umožňuje osvobodit úplatný...