Osvobození od daně z příjmů - strana 11

A. Osvobození příjmů z prodeje podílu, § 4/1/s zákona o daních z příjmů 1. Úvod Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů (dále jen "ZDP") umožňuje osvobodit úplatný...

Bezúplatné příjmy z hlediska daně z příjmů v odpovědích na dotazy z praxe Ing. Eva Sedláková Pojem bezúplatné plnění Prosím o vysvětlení pojmu bezúplatné plnění v souvislosti s možností...

Zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „zákon o daních z příjmů “), umožňuje vlastníkům nemovitých věcí příjmy z prodeje těchto věcí od daně příjmů osvobodit, a to při splnění zákonných podmínek stanovených § 4 zákona o daních z příjmů , ve znění pozdějších předpisů. V daném případě je třeba vycházet z některých ustanovení zákona č. 89/2012 , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), který stanoví: - v § 506 , že součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen „stavba“) s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech, - v § 507 , že součástí pozemku je rostlinstvo na něm vzešlé, - dále pak v § 3055 , že stavba spojená se zemí pevným základem, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, a je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. k 1. 1. 2014, ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nestává součástí pozemku a je nemovitou věcí. Cílem tohoto článku je přiblížit danou problematiku čtenářům, a to formou odpovědí na dotazy z praxe.

Ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), umožňuje osvobodit od daně z příjmů nepeněžní přípěvky poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci na vymezená plnění. V příspěvku si ukážeme, jakým způsobem lze toto ustanovení použít v případě, že zaměstnavatel přispívá formou nepeněžního plnění zaměstnanci na různé druhy masáží. Na příkladech si ukážeme, kdy bude příspěvek zaměstnavatele na masáže osvobozen u zaměstnance od daně z příjmů, a kdy naopak bude podléhat zdanění i zahrnutí do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP “), rozeznává dva pojmy – minimální mzda (§ 111 ZP ) a zaručená mzda (§ 112 ZP ). Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci v základním pracovněprávním vztahu, přičemž mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. Zaručená mzda je mzda nebo plat, na kterou zaměstnanci vzniklo právo podle ZP , smlouvy, vnitřního předpisu, mzdového výměru nebo platového výměru. Nejnižší úrovně zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin jsou odstupňovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti vykonávaných prací zařazených do 8 skupin prací. Nařízením vlády č. 273/2018 Sb. došlo od 1. 1. 2019 ke zvýšení základní sazby minimální měsíční mzdy na 13 350 Kč a základní sazby minimální hodinové mzdy na 79,80 Kč a ke zvýšení zaručené mzdy na částky od 13 350 Kč za měsíc (1. skupina prací) do 26 700 Kč za měsíc (8. skupina prací).

I. Při daňověprávní kvalifikaci soukromoprávních jednání nelze opomenout jejich hospodářskou podstatu a účel a je nutno je posuzovat ve vzájemných souvislostech. II. Pokud ze smlouvy o smlouvách budoucích vyplývá vůle účastníků (zde fyzických osob) uzavřít sérii na sobě závislých převodů obchodních podílů, na jejichž konci dosáhnou transformace uspořádání vlastnických vztahů v jimi vlastněných obchodních společnostech (jakési vícestranné „směny“ obchodních podílů), avšak bez získání jakýchkoliv skutečných příjmů kýmkoli z nich nad rámec toho, co měli před provedením transformace, nelze zpravidla nahlížet na jednotlivé převody obchodních podílů v takovéto sérii izolovaně a považovat každý z nich jednotlivě za zdroj příjmu bez zohlednění převodů ostatních. III. Teprve v případě, že by hodnoty jednotlivých „směňovaných“ obchodních podílů byly takové, že po provedení výše popsané komplexní transakce spočívající v provázaném systému převodů obchodních podílů by některý z účastníků transakce na jejím konci měl majetek ve vyšší hodnotě než na začátku, připadalo by v úvahu zdanění takovéhoto nárůstu majetku v podobě nepeněžního příjmu fyzické osoby podle § 3 odst. 1 ve spojení s § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 586/1992Sb., o daních z příjmů.

V článku se budeme věnovat podmínkám pro osvobození příjmů z prodeje jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a souvisejícího pozemku dle jednotlivých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), a ukážeme si, k jakým změnám došlo zákonem č. 170/2017 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní (dále jen „zákon č. 170/2017 Sb. “). Pozornost zaměříme i na oblast přijatého odstupného za uvolnění bytu nebo jednotky.

Asi nikdo neplatí rád daně z příjmů – ať už jde o řemeslníka, paní pokladní nebo nadnárodní korporaci – každý to vnímá osobně jako příslovečné tahání peněz z vlastní kapsy. Zdanění příjmů má rovněž sporný morální základ, když v podstatě říká – Čím více budeš pracovat a vydělávat, tím vyšší daň zaplatíš! – ať už jen absolutně, nebo i relativně (při progresivní sazbě daně). Ještě tristnější situace nastává, když dani podléhá příjem, který není vnímán poplatníky jako výdělek, zisk, nebo nějaké jiné reálné ekonomické navýšení jeho majetku. Proto přeci jen „raději“ zdaňujeme třeba příjem z obchodování s akciemi, který máme na přilepšenou, nežli příjem z prodeje bytu, který zpravidla obratem využijeme k úhradě za nový objekt bydlení. Na to do jisté míry dbá také zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), a vylučuje ze zdanění některé „příjmy“, které efektivně nezvyšují hodnotu majetku poplatníka, ale například pouze nahrazují jeho úbytek.

Popis problému Při štěpení nebo naopak spojení akcií ve smyslu § 342 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů („ZOK") není z platného znění §...

Pod pojmem „bezúplatný příjem“ si většinou představíme dar nebo dědictví, ovšem jejich rozsah je daleko širší. Obecně se jedná o veškeré příjmy plynoucí dotyčnému příjemci bez jakéhokoli přímého protiplnění, proto mezi ně nepatří například částka 200 Kč vnukovi za posekání zahrady, ani láhev domácí slivovice za opravu motorky. Bezúplatné příjmy lidí jsou typické hlavně v rámci rodiny a okruhu známých, kde jde o neformální projev osobní přízně a neexistuje o nich žádný písemný záznam, přičemž rozhodně nejde o druh výdělečné činnosti. Z čehož plyne všeobecný odpor veřejnosti k jejich zdanění, což naštěstí vnímají také zákonodárci a ve zvýšeném rozsahu tyto příjmy osvobozují od břemene daní z příjmů, nicméně řada bezúplatných příjmů je zdanitelná.

Pojmem dotace se v ekonomii rozumí peněžitý dar nebo daru podobná peněžitá úhrada ze strany veřejného sektoru nějakému subjektu v zájmu podpory jeho činnosti, případně za účelem snížení ceny určitého statku, jehož poskytování je ve „veřejném zájmu“. Dotace představuje přímou, podmíněnou a nevratnou peněžní podporu, přičemž klíčovou roli hrají zejména tzv. dotační podmínky, které konkretizují jednak možný okruh příjemců a jednak podporované účely. Většina dotačních programů je nastavena tak, že i když žadatel splní stanovené podmínky, nemá automaticky zaručeno přidělení dotace (rozhoduje totiž celá řada dalších kritérií, především kvalita vypracovaného projektu). Jen výjimečně má žadatel právní nárok na dotaci vždy, když splní stanovené podmínky, dokud nedojdou peněžní prostředky určené na danou podporu, jak je tomu například u přímých nárokových plateb zemědělcům nebo dotací občanům „Zelená úsporám“, „Kotlíkovka“ a „Dešťovka“.

Pokud podnikatel zapomene na nějakou z bezpočtu jeho daňových povinností nebo ji splní pozdě, anebo nesprávně, čeká jej zpravidla od správce daně „výchovná“ sankce v podobě penále, pokuty či úroku z prodlení. Přičemž asi každý – i takto potrestaný podnikatel – uzná, že za provinění měl přijít trest, diskuse pochopitelně již může být ohledně jeho přiměřenosti. V produkčním věku jsou totiž nyní převážně lidé, kteří neprošli modernou školního vzdělávání poslední dekády, která místo trestání za chyby spíše odměňuje a chválí za „nechyby“. Je sporné, zda by tento přístup „cukru“ bylo možné zavést také ve vztahu finanční správy vůči daňovým subjektům, a zda by byl efektivnější, nežli dnešní systém „biče“. Ovšem chybovat samozřejmě může také finanční úředník, resp. obecně správce daně. Provinilý úředník se sice prakticky nemusí obávat, že by musel on sám poškozenému poplatníkovi nebo plátci újmu nahradit, nicméně právní předpisy – nutno dodat, že neochotně a spíše pod tlakem soudní judikatury – umožňují, aby v těchto případech správce daně poškozenému daňovému subjektu zaplatil určité finanční odškodnění. Jedná se pro něj o zdanitelný příjem nebo ne, anebo je to někdy tak a jindy onak?

daňový poradce, č. osv. 104 Podle § 10 odst. 3 písm. c) zákona č. 586/92 Sb., o daních z příjmů (dále jen ZDP), jsou od této daně osvobozeny bezúplatné...

Stále se opakující dotazy na daňový režim důchodů z důchodového pojištění (nejčastější dotazy směřují ke starobnímu důchodu) mne přivedly ke zpracování tohoto příspěvku, který stručně a s pomocí několika příkladů rekapituluje základní východiska pro určení daňového režimu těchto příjmů.

Z hlediska daně z příjmů fyzických osob se v případě úmrtí poplatníka postupuje v souladu s § 239a zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “), který stanoví, že pro účely správy daní se na právní skutečnosti hledí tak, jako by zůstavitel žil do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti. V souladu s § 239b daňového řádu osoba spravující pozůstalost je povinna podat do 3 měsíců ode dne smrti zůstavitele řádné daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem jeho smrti (tj. od 1. 1. daného roku do dne předcházejícímu dni úmrtí). Tuto lhůtu nelze prodloužit. Do tohoto daňového přiznání uvede příslušné příjmy a příslušné výdaje, nezdanitelné částky, odčitatelné položky, slevy na dani a daňové zvýhodnění budou-li splněny zákonné podmínky pro jejich uplatnění. Po skončení řízení o pozůstalosti je osoba spravující pozůstalost povinna podat řádné daňové tvrzení do 30 dnů ode dne skončení řízení o pozůstalosti, a to za část zdaňovacího období, která uplynula do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti. V tomto daňovém přiznání osoba spravující pozůstalost upraví základ daně v souladu s § 23 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „zákon o daních z příjmů “). Nebude-li řízení o pozůstalosti ukončeno do konce roku, v němž poplatník zemřel, osoba spravující pozůstalost v souladu s § 136 daňového řádu podá řádné daňové přiznání za období ode dne smrti zůstavitele do 31. 12. daného roku a obdobně bude postupovat i v dalších letech až do skončení řízení o pozůstalosti.

Vztahuje se oznamovací povinnost o příjmech osvobozených od daně z příjmů v případě prodeje podílu na nemovité věci, kdy cena tohoto podílu nepřesáhne 5 000 000 Kč, ale celá nemovitost má hodnotu vyšší než 5 000 000 Kč?

Otec daroval dceři obchodní podíl na XYZ s. r. o. (100 %). Dcera už je vdaná a se svým manželem jsou každý 50% společníkem ve své společné firmě ABC s. r. o. Dcera prodala svůj obchodní podíl na XYZ s. r. o. (nabyla od svého otce bezúplatně, darem) firmě ABC s. r. o. za 10 000 000 Kč (znalecké ocenění). Polovinu této pohledávky, tj. 5 000 000 Kč (nominální hodnota pohledávky) by ráda bezúplatně postoupila na manžela. Prosíme o potvrzení, že k datu bezúplatného postoupení bude mít manžel bezúplatný příjem, daňově osvobozený. Jaké daňové souvislosti by měly následující možné alternativy:

Dva bratři dostali v roce 1997 do podílového spoluvlastnictví darem od otce nemovitost, kterou vložili do podnikání, technicky zhodnotili a odepisovali. V roce 2008 byla nemovitost vyřazena z obchodního majetku a dále pronajímána (zdaňování dle § 9 zákona o daních z příjmů ). V roce 2015 daroval jeden bratr druhému svůj spoluvlastnický podíl na nemovitosti. V roce 2018 byla celá nemovitost prodána. Dle našeho názoru bude prodej zdaňován dle § 10 zákona o daních z příjmů , a to následovně: – K prodejní ceně 1/2 nemovitosti, která byla v podnikání a následně pronajímána, bude jako výdaj uplatněna zůstatková cena (pořizovací cena snížená o odpisy uplatněné dle § 7 a § 9) . – K prodejní ceně druhé poloviny nemovitosti bude jako výdaj uplatněna cena 1/2 nemovitosti zjištěná znaleckým posudkem k datu darování. Je náš názor správný?

Vlastním osobní auto asi 5 let. Chtěl bych jej prodat synovi své družky, který s námi bydlí ve společné domácnosti. Budu příjmy za prodej auta zdaňovat?

Cenný papír je listina, se kterou je právo spojeno takovým způsobem, že je po vydání cenného papíru nelze bez této listiny uplatnit ani převést. Cenný papír může mít formu cenného papíru na doručitele, na řad, nebo na jméno. Je-li cenný papír nahrazen zápisem do příslušné evidence a nelze-li jej převést jinak než změnou zápisu v této evidenci, jedná se o zaknihovaný cenný papír. V textu si rozebereme podmínky pro osvobození příjmů z úplatného převodu cenných papírů u fyzické osoby a uvedeme si odlišné řešení zdanění příjmů z prodeje cenných papírů zahrnutých a nezahrnutých v obchodním majetku fyzické osoby.