Průvodce Koordinačními výbory, 9. část

Vydáno: 39 minut čtení

V následujícím příspěvku opět pokračujeme v systematickém probírání všech ukončených tzv. Koordinačních výborů (dále jen „KooV“). Připomeňme, že KooV jsou uznávaná odborná jednání na aktuální daňové problémy předestřené daňovými poradci, k nimž se vyjadřují zástupci finanční správy – dnes se jedná vesměs o pracovníky Generálního finančního ředitelství (dále jen „GFŘ“). Z praktického hlediska jsou hlavní předností KooV dvě věci: a) závěry potvrzené Finanční správou České republiky (ČR) lze považovat za bezpečné daňové řešení, které zřejmě řadoví pracovníci finančních úřadů nezpochybní (tzv. správní praxe), b) odborné názory jsou věcně odůvodněné, takže nabízejí argumentační oporu pro řešení obdobných sporů a je vidět i logika uvažování správců daně. KooV jsou zveřejňovány na webových stránkách http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/prispevky-kv-kdp .

Průvodce Koordinačními výbory
Ing.
Martin
Děrgel
Nejčastěji je předmětem těchto odborných diskusí zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), a zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), a nejinak tomu bude i v následujícím příspěvku. V tomto, již devátém pokračování se podíváme na prvních 8 ukončených příspěvků řešených na KooV v roce 2017:
1.
Náležitosti daňového dokladu a den uskutečnění plnění při vývozu zboží
2.
Okamžik zaúčtování výnosu z podílu na zisku přijatého společností před svým vznikem, zdanění souvisejícího příjmu a uplatnění osvobození od daně z příjmů právnických osob
3.
Zdanění
kompenzace
nerovnoměrného užívání nemovitostí jeho podílovými spoluvlastníky
4.
Režim zdanění příjmů fyzických osob z provozu výroben elektřiny, ke kterému není vyžadována licence
5.
Osvobození od daně z příjmů z úplatného převodu cenného papíru zahraničního subjektu
6.
Daňová uznatelost daně sražené v zahraničí nad rámec smlouvy o zamezení dvojího zdanění
7.
Osvobození úroků z přeplatků zaviněných správcem daně a zdanění náhrady škody požadované po státu
8.
Lhůta pro opravu základu a výše DPH
Lze předpokládat, že nejširší uplatnění v praxi najdou hlavně témata č. 1 (vývoz zboží v DPH), č. 3 (nerovnoměrné užívání nemovité věci spoluvlastníky), č. 4 (zdanění příjmů z malých fotovoltaických elektráren) a č. 7 (úroky z přeplatků a odpočtů od správce daně).
 
1. Náležitosti daňového dokladu a den uskutečnění plnění při vývozu zboží
KooV č. 492, ze dne 25. 1. 2017
Předkladatelé:
Ing. Stanislav Kryl a Mgr. Milan Tomíček
, daňoví poradci č. 3353 a 1026
        
Řešený problém
Cílem je ujasnit, jaké datum uskutečnění plnění má být uváděno na daňovém dokladu v případě vývozu zboží osvobozeného dle § 66 ZDPH a v jakém okamžiku vzniká povinnost přiznat jeho uskutečnění.
       
Právní úprava
§ 33a ZDPH:
„Za daňový doklad při vývozu zboží se považuje daňový doklad vystavený podle § 28 odst. 1 písm. a).“
(Poznámka: Tedy standardní daňový doklad jako u zdanitelného plnění – dodání zboží v ČR.)
§ 63 odst. 2 ZDPH:
„U plnění, které je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně, vzniká povinnost jej přiznat ke dni jeho uskutečnění, pokud zákon nestanoví jinak. …“.
§ 66 odst. 3 ZDPH:
„Při dodání zboží do třetí země se pro účely zákona o dani z přidané hodnoty za den uskutečnění plnění považuje den výstupu zboží z území Evropské unie.“
Článek 63 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. 11. 2006, o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „Směrnice o DPH“):
„Zdanitelné plnění je uskutečněno a daňová povinnost vzniká dodáním zboží …“
.
     
Argumentace předkladatelů
Novelou ZDPH účinnou od 29. 7. 2016 se
daňovým dokladem při vývozu stal
daňový doklad vystavený podle § 28 odst. 1 písm. a) ZDPH, tj.
běžný daňový doklad
jako v případě tuzemských zdanitelných plnění. Jeho povinnou náležitostí by proto měl být i den uskutečnění plnění, případně dřívější den přijetí úplaty, pokud se liší ode dne vystavení daňového dokladu. Při dodání zboží do třetí země [mimo Evropskou unii (EU)] se dle § 66 odst. 3 ZDPH
považuje za den uskutečnění plnění den výstupu zboží z území Evropské unie
.
Směrnice o DPH výslovně nedefinuje okamžik, kdy se vývoz zboží považuje za uskutečněný, nechápe jej totiž jako zvláštní druh plnění
, který by vyžadoval speciální úpravu, ale jen jako jakékoliv jiné dodání zboží upravené v článku 63 a následujících. Přičemž v článku 67 speciálně řeší den vzniku povinnosti uplatnit daň pouze u dodání zboží do jiného členského státu, a to jako výjimku z předchozích článků. Pro dodání zboží, které je odesláno nebo dopraveno na území mimo EU, podobn&aac