Katastr nemovitostí

Dotaz se týká § 4 odst. 1 písm. b) zákona o dani z příjmů: Otec v roce 2016 daroval synovi nemovitost, kterou měl zařazenou v obchodním majetku. Před darováním tuto nemovitost vyřadil z obchodního majetku. Syn darovanou nemovitost užíval pouze pro soukromé účely, a ne pro podnikání. V roce 2024 syn tuto nemovitost prodal. Je příjem z prodeje osvobozen od daně – podle platného zákona do 31. 12. 2020 – 5 let od pořízení od otce, nebo se na tento případ vztahuje 10 let podle současného znění zákona?

Fyzická osoba prodala bytovou jednotku, ve které nebydlela a nesplnila lhůtu pro osvobození dle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP. Fyzická osoba v roce 2023 oznámila, že použije tento příjem na svou bytovou potřeba a tedy, že tento příjem osvobodí. 1.) Je možné za bytovou potřebu považovat doplacení zbývající části hypotéky na dům, ve kterém aktuálně bydlí? Dům byl pořízen cca před 15 lety. 2.) Je možné za bytovou potřebu považovat i zaplacení rezervačního poplatku na novou nemovitost a zaplacenou zálohu na novou nemovitost, která bude dokončena až v roce 2025 (možná 2026). Do této nemovitosti se následně FO přestěhuje.

Naše společnost s r. o. si postavila výrobní halu a budeme dělat příjezdovou cestu. Podle stavebního zákona musíme řešit energetickou přeložku (položit elektrické vedení hlouběji do země). ČEZ Distributor tuto přeložku provede, ale naše náklady. Máme smlouvu s ČEZ, kde jsou náklady vyčísleny (přes 1 milion Kč) a kromě těchto nákladů budeme platit náklady spojené se zřízením věcného břemene k dotčeným nemovitým věcem 37 300 Kč. Náklady na přeložku zaúčtuji k pořizovací ceně nové haly 042, ale nevím jak mám zaúčtovat věcné břemeno. Smlouva je sepsána 24. 7. 2024, zaplatitli jsme zálohu 37 300 Kč. Jak zaúčtovat věcné břemeno? Zatím čekáme o zápis do katastru toho věcného břemene a pak jak zaúčtovat?

V roce 2024 byla pořízena nepodnikatelem nemovitost. Nákup nemovitosti byl zaplacen v roce 2024 a do katastru bylo zapsáno v roce 2024. Tentýž rok byla tato nemovitost poplatníkem prodána, příjem z prodeje nemovitosti byl zaplacen v roce 2024, ale do katastru byl tento prodej zapsán až v roce v roce 2025. Ve kterém roce se musí tento podej nemovitosti uvádět v přiznání k dani z příjmů? V případě, že se prodej přiznává až v roce 2025 , příjmem je prodejní cena a výdajem cena kupní z roku 2024?

Tento dotaz navazuje na otázku Roční zúčtování daňových záloha a úroky z hypotečního úvěru, OaO ID 50629. Zaměstnanec uzavřel smlouvu o výstavbě bytu s developerem. Na základě této smlouvy banka poskytla hypoteční úvěr. Lze za rok 2024 uplatnit slevu na dani ze zaplacených úroků, když byt fyzicky není postaven, není zapsán v katastru nemovitostí (musíme ověřit, zda není zapsána rozestavěná stavba), byt fyzicky nelze pro vlastní potřebu užívat ani k 31. 12. 2024?

Zkratky jako ZPF (zemědělský půdní fond) nebo BPEJ (bonitovaná půdně ekologická jednotka) jsou kategorie, které ovlivňují hodnotu pozemků a tím i výši daně. Efektivní správa pozemků a správné pochopení jejich ocenění může vést nejen k vyšší ceně při případném prodeji, ale také ke správnému a často nižšímu daňovému zatížení.

Nemovitost je vedena na KÚ jako zemědělská stavba, ale v nemovitosti zděné, né dřevěné, jsou byty. Jak správně určit odpisovou skupinu, podle skutečnosti , anebo musíme vycházet z evidence katastrálního úřadu? Pokud zařadíme do 5 odpisové skupiny, bude toto správně? 

Koupili jsme pozemek - ornou půdu. Dne 8. 3. 2024 podepsána kupní smlouva a zaplaceno. Návrh na vklad do katastru dne 15. 3. 2024. Vyrozumění o vkladu doručeno do datové schránky 12. 4. 2024. Na doručeném vyrozumění je uvedeno „Vklad byl proveden dne 11. 4. 2024 s právními účinky k 15. 3. 2024“. K jakému datu můžeme zařadit do majetku?

Ano máme tu konečně proklamované významné zvýšení daně z nemovitých věcí. Pojďme se blíže podívat, zdali nám bude výše daně takříkajíc zvýšena bez našeho přičinění, tedy ze strany správce daně pouhým přepočtením anebo nám, poplatníkům daně z nemovitých věcí vzniká v souvislosti s přijatým a schváleným konsolidačním balíčkem povinnost přiznání k dani z nemovité věci zpracovat a následně i předložit místně příslušnému správci daně.

Od 1. 1. 2024 můžeme očekávat rozsáhlé změny zákona č. 338/1992 Sb. , o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z nemovitých věcí), již 8. listopadu Senát schválil vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (dále jen „konsolidační zákon“), jehož součástí je i rozsáhlá novela zákona o dani z nemovitých věcí. Novela zákona o dani z nemovitých věcí předpokládá dvojí účinnost. Velká část změn dopadá na zdaňovací období roku 2024 a menší část na zdaňovací období roku 2025. V případě, že u změn není uvedeno, že se jedná o změny s účinností od 1. 1. 2025, tak se jedná o změny účinné od 1. 1. 2024. Pojmem „novela zákona o dani z nemovitých věcí“ se rozumí zákon č. 338/1992 Sb. , o dani z nemovitých věcí, ve znění konsolidačního zákona a pojmem „zákon o dani z nemovitých věcí před novelou“ se rozumí zákon č. 338/1992 Sb. , o dani z nemovitých věcí, ve znění do 31. 12. 2023.

Portál MOJE daně, který je dostupný na adrese www.mojedane.cz, byl spuštěn v průběhu roku 2021 v rámci projektu MOJE daně. Zkratka MOJE je tvořena slovy MOderní a JEdnoduché. Někdy je portál MOJE daně nazýván také jako „Online finanční úřad“. Cílem portálu MOJE daně je přinést zjednodušení, zrychlení a vyšší komfort elektronické komunikace daňových subjektů s finančními úřady. V tomto článku si shrneme základní funkcionality portálu MOJE daně a pak novinky ve vztahu k dani z nemovitých věcí, kterých je pro rok 2023 docela dost.

Fyzická osoba koupila pozemek v roce 2007. Datum nabytí pozemku je v roce 2007 (zápis do KN). Na pozemku vznikla rozestavěná stavba – před 1. 1. 2021. Nejedná se o obchodní majetek. V roce 2023 dojde k prodeji uvedené nemovitosti. Časový test pro osvobození posuzuji podle § 4 odst. 1 písm. b) ZDP – lhůta 5 let. Před přijetím NOZ v roce 2012 bylo důležité u rozestavěné stavby datum zápisu rozestavěné stavby do KN, dům byl považován za samostatný objekt – se samostatným dnem nabytí. Nyní stavba přebírá lhůtu daného pozemku, není rozhodné, kdy byla stavba zapsána do KN. Bude při prodeji v roce 2023 osvobozen prodej i rozestavěné stavby, když k zápisu rozestavěné stavby do KN dojte v letech 2018 – 2020?

Tímto příspěvkem bych rád tematicky podrobněji seznámil čtenáře s otázkami týkajícími se daně z nemovitých věcí. Zaměřili bychom se na základní povinnosti každého vlastníka nemovité věci na území České republiky, zákonné povinnosti, které z tohoto vlastnictví vyplývají, a v neposlední řadě i lhůty, v nichž má své povinnosti vůči správci daně splnit. V rámci exkurze v této daňové oblasti neopomenu poukázat na problematická posouzení nemovitých věcí, se kterými jsem se ve své praxi setkal, a to včetně vyplňování samotného formuláře k dani z nemovitých věcí. 1)

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 11. 2021, čj. 8 Afs 119/2020-38

Nenápadná a na dlouhou dobu zapomenutá a opomíjená změna. Tak by se dala charakterizovat novelizace § 56a odst. 3 zákona o dani z přidané hodnoty , která od 1. ledna 2021 zcela novým způsobem zakazuje zdaňovat nájem nemovitých věcí. Byla totiž provedena zákonem č. 80/2019 Sb. , jenž nabyl platnosti již v březnu 2019, ale měl účinnost odloženou o bezmála dva roky. Málokdo tak řešil problematický zákaz zdanění pronájmu dříve než koncem loňského roku. Přitom, jak článek popisuje, některé věci mohly být promyšlené, a tedy dopředu nastavené lépe. A to nejen zákonodárcem, který text novely nenapsal vhodně, ale i samotnými plátci, kteří dva roky na přípravu na nová pravidla možná zbytečně promarnili.

V souvislosti se zmírněním dopadu pandemie nemoci COVID-19 na ekonomiku České republiky došlo na základě zákona č. 299/2020 Sb. , kterým se mění některé daňové zákony v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2 a zákon č. 159/2020 Sb. , o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 299/2020 Sb. “), který nabyl účinnosti dne 16. 6. 2020, k novelizaci ustanovení § 17a zákona č. 338/1992 Sb. , o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o dani z nemovitých věcí“).

V následujícím příspěvku bychom se zaměřili na aktuální změny právních předpisů, které souvisejí zejména s daňovou, účetní a právní praxí neziskových subjektů a které byly přijaty na konci roku 2019 s účinností od počátku roku 2020. Jednotlivé právní předpisy budeme probírat chronologicky, jak byly zveřejňovány ve Sbírce zákonů.

V současné době je v případě daně z nemovitých věcí velice diskutované osvobození podle § 4 odst. 1 písm. k) zákona č. 338/1992 Sb. , o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), podle kterého jsou od daně osvobozeny pozemky remízků, hájů a větrolamů a mezí na orné půdě, trvalých travních porostech, pozemky ochranného pásma vodního zdroje I. stupně a pozemky ostatních ploch, které nelze žádným způsobem využívat. Výše uvedené osvobození je předmětem diskuse jak v médiích, tak i na půdě Poslanecké sněmovny, proto považuji za důležité vysvětlit jemné nuance tohoto ustanovení, jejichž neznalost činí v praxi problémy a vede k nepochopení zákonné úpravy.

Od 1.1.2014 upravuje problematiku katastru nemovitostí nový katastrální zákon (č. 256/2013 Sb. ), který nahrazuje a sjednocuje dosavadní právní úpravu obsaženou v zákoně o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem a v zákoně o katastru nemovitostí České republiky. Katastrální zákon tak komplexně upravuje problematiku katastru nemovitostí; související úprava je obsažena v novém občanském zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb. ). Spolu s katastrálním zákonem byla přijata i nová katastrální vyhláška (č. 357/2013 Sb. ).

I když se úvodem sluší připomenout, že historicky byl katastr nemovitostí založen právě pro potřeby zdanění pozemků, nebudeme zde uvádět obecné informace ani historické údaje o vývoji katastru nemovitostí, které jsou snadno dostupné, např. na internetových stránkách Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (ČÚZK). Smyslem tohoto příspěvku je informovat o významu katastru pro daň z nemovitostí a o využití údajů katastru při vyplňování daňového přiznání. Upozorníme také na specifika některých druhů nemovitostí, u nichž se údaje uvádějí jinak, než jak jsou evidovány v katastru nemovitostí.