Články - strana 2

Tak zase již před několika měsíci uplynul termín, kdy měli poplatníci řešit, zda by pro ně bylo zajímavé vstoupit do paušálního režimu. A ti, co v něm byli v roce 2021, zvažovali, zda je pro ně tento režim skutečně zajímavý, či by bylo lepší z tohoto režimu vystoupit. Zkusila jsem se v článku zamyslet nad některými úskalími i nesprávným pochopením tohoto paušálního režimu. Oním datem, do kdy nejpozději se musí všichni stávající podnikatelé rozhodnout ohledně paušálního režimu pro příslušné zdaňovací období, je vždy 10. leden. Po tomto datu již pro dané zdaňovací období nemůže poplatník vykonávající činnost k 1. lednu do paušálního režimu vstoupit, ani z něho vystoupit (pokud v podnikatelské činnosti stále pokračuje).

Protože se blíží období podávání daňových přiznání k dani z příjmů, dnešní příspěvek bychom věnovali oblasti daňových nákladů. A to konkrétně specifické oblasti daňových nákladů, totiž samotným daním a zrekapitulovali bychom podmínky, za kterých jsou daně daňovými náklady.

Pokud očekává poplatník daně z příjmů za zdaňovací období vyšší základ daně z příjmů ze samostatné činnosti dle § 7 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “), a ve zdaňovacím období roku 2021 pořídil nový hmotný majetek, může využít k daňové optimalizaci uplatnění mimořádných odpisů. V článku si ukážeme blíže, jak mimořádné odpisy hmotného majetku uplatnit.

Rok 2021 je definitivně za námi, a tak je třeba se vypořádat se svými daňovými povinnostmi. Předešlý rok je rokem plným změn. Došlo ke zrušení superhrubé mzdy, znovuobnovení mimořádných odpisů, zrušení daňového odpisování nehmotného majetku, zvýšení limitu pro daňové odpisování u hmotného majetku, zavedení stravenkového paušálu, zrušení solidárního zvýšení daně, zavedení progresivního zdanění a k mnoha dalším změnám.

S blížícím se termínem podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob a termínem zaplacení vypočtené daně z příjmů za rok 2021 si v článku připomeneme sankce, které vyplývají jednak z pozdě podaného daňového přiznání, jednak z pozdě zaplacené daně a rovněž z opravy řádného daňového přiznání formou dodatečného daňového přiznání. Tyto sankce za výše uvedené daňové prohřešky za rok 2021 ovlivňuje novela daňového řádu vycházející ze zákona č. 283/2020 Sb. a také výrazně se zvyšující repo sazba vyhlašovaná Českou národní bankou.

Únorový příspěvek se úplně netýká legislativních novinek. Nová vláda získáním důvěry sice odstartovala svůj běh, ale prozatím se na nás neřítí smršť novel stávajících předpisů či předpisů úplně nových. Buďme za to rádi. Nicméně rádi bychom čtenářům této rubriky předložili podle našeho názoru zajímavosti, které přinesl uplynulý měsíc. Na některé novinky také dojde, není třeba se obávat.

Základní principy se v přiznání k dani z příjmů fyzických osob příliš nemění, důležité však je všímat si i na první pohled nepatrných změn, které následně vedou k výpočtu jiné daňové povinnosti, než by tomu mohlo být dříve. Zaměříme se tedy především na tyto změnové části, na které si musí dát poplatník oproti minulým zdaňovacím obdobím pozor. Nejvíce rozebíranou změnou, která se dotkla velkého množství poplatníků daně z příjmů fyzických osob, je roky diskutovaná a s účinností od roku 2021 definitivně zrušená tzv. „superhrubá mzda“. Jednalo se o fiktivní příjem poplatníka, kdy k hrubé mzdě se připočetly povinné odvody zaměstnavatele za zaměstnance, přičemž tato fikce navýšení základu daně byla zrušena a nově se vypočítává daň „pouze“ z hrubé mzdy. Pro většinu zaměstnanců to znamená, že měli za rok 2021 nižší zdanění příjmů dle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen ZDP ), tedy příjmů ze zaměstnání. Toto daňové zvýhodnění pro zaměstnance však bylo kompenzováno změnou tzv. solidárního zvýšení daně, které bylo před 1. 1. 2021 aplikováno na všechny poplatníky, jejichž příjmy zahrnované do dílčího základu daně dle § 6 a 7 ZDP v souhrnu překročily 48násobek průměrné mzdy. Z příjmů překračujících tento 48násobek průměrné mzdy tak museli poplatníci odvádět dalších 7 %. Nově je toto ustanovení o solidárním zvýšení změněno, a to tak, že z části základu daně převyšující 48násobek průměrné mzdy musí poplatník odvést daň ve výši 23 %, což by se na první pohled mohlo zdát obdobné. Většina poplatníků si však neuvědomila, že toto 23% zdanění se aplikuje na všechny paragrafy, dle kterých poplatníci svoje příjmy zdaňují, tj. na všechny dílčí základy daně. Největší dopad progresivní sazby daně vnímám především u zdanění příjmů dle § 10 ZDP , kam spadají mj. příjmy z prodeje nemovitých věcí, což nás přivádí k další změně pro rok 2021, a tou je časový test pro osvobození nemovitých věcí, který je nově 10 let (dříve 5 let). Reálně to tedy znamená, že poplatník, který prodá chalupu, kterou držel ve vlastnictví 8 let, a nepoužije prostředky z prodeje na uspokojení vlastní bytové potřeby, musí nově zdanit výnos z prodeje. Vzhledem k neustále rostoucím cenám nemovitostí by tento poplatník nejspíše 48násobek průměrné mzdy překročil a daný přebytek by zdaňoval 23% sazbou. Na základě textu výše si můžeme všimnout, že i pouze na první pohled nepatrná změna v zákoně může vést k velmi odlišné daňové povinnosti, především z důvodu nemožnosti uplatnit na daný příjem osvobození. V následujícím textu a příkladech se tedy budeme věnovat především změnám, které rok 2021 v této oblasti přinesl.

Tento článek shrnuje novinky, které je na počátku roku 2022 nutné zohlednit při vyúčtování roku 2021, a dále jednotlivé změny, které se používají od 1. 1. 2022, resp. v průběhu roku 2022.

Tato závěrečná část našeho seriálu přináší postup lékaře při výpočtu daňového přiznání. Jsou stručně uvedeny i běžné možnosti optimalizace daně z příjmů platné v době tvorby tohoto textu, tj. k 1. 10. 2021, tzn. použitelné pro závěrku roku 2021. Tato část je pojata jako celistvá a není členěna podrobnější strukturou.

Rok 2021 co do intenzity legislativních zásahů do zákona o daních z příjmů 1) navazoval na předchozí rok 2020. Vedle reakcí na aktuální situaci ovlivněnou dopady šíření virové pandemie však byly přijaty novely zákona o daních z příjmů v návaznosti na jiná témata. Obdobně jako v minulosti se soustředím na představení novel zákona o daních z příjmů ve vazbě na daň z příjmů fyzických osob. Příspěvek je tedy již tradičně zaměřen pouze na ty novely zákona o daních z příjmů , které již byly schváleny a byly publikovány ve Sbírce zákonů.

Dnešní soudnička se týká daně z příjmů fyzických osob, zejména zaměstnanců podávajících daňové přiznání. Prohrál správce daně. Vyložil si totiž příliš formalisticky a chybně povinnost poplatníka podat daňové přiznání a neoprávněně potrestal nebohého poplatníka pokutou za opožděné přiznání. Ten přitom neměl povinnost je podat, takže se s ním nemohl opozdit. Naštěstí aktivně využil soudní ochrany a Městský soud v Praze a po něm rovněž Nejvyšší správní soud mu daly zapravdu, že daňové přiznání nepodal pozdě, a tak jej nelze trestat pokutou za jeho opoždění. Bylo to samozřejmě trochu složitější, ale tak už to v reálném životě bývá…

Podle lidového rčení se člověk chybami učí, takže by měli být nejvíce vyučení a potažmo nejúspěšnější pětkaři, nešikové a povaleči. Spíše je tomu ale podle mne tak, že nikoli chybami, nýbrž opravami chyb se učíme, tedy pokud se z nich poučíme. Ale nechybují zdaleka jenom lidé, včetně účetních a daňařů. I „chytré“ (smart) technické zázraky se tu a tam spletou. První spuštění obřího urychlovače částic ve Švýcarsku roztavilo cívky, samořídící auto narazí do stromu, navigace GPS navede vůz do pole, vyspělý software zkolabuje na tzv. modrou smrt, a dokonce i Evropská komise chybně rozhodne. Ani sebepečlivěji propracovaný podvojný účetní systém zcela nezabrání chybným vstupům, ať už jsou nechtěné, nebo záměrné. Pokud se účetní chyba odhalí teprve až v dalším účetním období, vyvstává pochopitelně otázka, jak ji napravit. Navíc účetní data jsou stěžejní základnou pro výpočet daně z příjmů, pročež účetní chyby mívají rovněž daňové dopady, s nimiž je také třeba se vypořádat.

V tomto jarním vydání vám po měsíci opět přinášíme úvodní příspěvek s přehledem novinek a zajímavostí v daňové oblasti, které přinesl čas od publikace předchozího čísla. Bohužel, i přes panující nádherné jarní počasí venku v době psaní tohoto úvodníku , počet vykazovaných případů COVID-19 atakuje rekordní úrovně, a tak místo pomalého návratu k normálnímu životu jsou ve hře spíše další omezující opatření a restrikce. Je tak velice pravděpodobné, že na tato omezující opatření budou navazovat (s větším či menším zpožděním) další a další „kompenzační a podpůrné“ vládní programy, které tak ještě více zkomplikují již tak nepřehlednou státní podporu v této oblasti. Stejně jako při psaní jednoho z podzimních úvodníků však cítíme, že ač jsou kompenzační opatření v některých případech pro určité subjekty stěžejním tématem, je zapotřebí věnovat se i ostatním, zejména praktickým tématům. Proto vám v tomto příspěvku přinášíme zejména upřesnění některých nejasných bodů v oblasti nové úpravy daňového odepisování majetku a shrneme změny termínů pro podání daňového přiznání za rok 2020.

Pokud se podnikatel, který je plátce DPH, rozhodne ukončit své podnikání, znamená to souběžně zrušit registraci plátce DPH, případně registraci identifikované osoby. Obdobně jako na dani z příjmů, i na dani z přidané hodnoty má tento poslední krok plátce DPH na dani z přidané hodnoty určitě dopady. Úkolem článku je se s těmito dopady seznámit.

V pokračování seriálu k přiblížení rozhodujících řešení v ustanoveních § 2 až § 16b ZDP pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob si blíže rozebereme § 7 ZDP , týkající se zdanění příjmů ze samostatné činnosti.

Je možné, že události předchozích týdnů přiměly některé podnikatele – fyzické osoby k zamyšlení nad ukončením své podnikatelské činnosti. Nemusí se jednat hned o nejhorší variantu „absolutní nemožností“ pokračování z důvodů koronavirové krize, možná se chystáme ukončit činnost již delší dobu, nebo chceme své aktivity převést na s. r. o. a činnost fyzické osoby tak ukončit.

V tomto vydání legislativních novinek přinášíme nejnovější informace o legislativním vývoji v oblasti daní a účetnictví. Na rozdíl od předchozích několika vydání se již trochu odpoutáme od nové legislativy vztahující se k pandemii koronaviru. O této legislativě projednávané zrychleně, ve stavu legislativní nouze jsme Vás totiž již průběžně podrobněji informovali v předchozích měsících. Nyní tedy již jen v krátkosti shrneme informace o balíčku daňových změn, který byl v této souvislosti nedávno publikován ve Sbírce zákonů. V případě zájmu o tuto oblast doporučujeme nahlédnout i do předchozích vydání tohoto časopisu.

Velmi častými daňovými výdaji, které poplatníci uplatňují ve svém základu daně, jsou výdaje související s používáním automobilu. V následujícím příspěvku bychom se zaměřili na jednu z možností, jak tyto výdaje uplatnit, a která by měla být zjednodušením zejména pro poplatníky fyzické osoby, a to paušální výdaje na dopravu.

V minulém vydání legislativních novinek jsme Vás informovali o opatřeních v daňové oblasti zaváděných českou vládou, která měla za cíl oslabit negativní dopady restriktivních opatření na daňové subjekty v souvislosti s virovou pandemií. Jelikož byla v té době tato opatření zaváděna narychlo, různou formou a často docházelo zejména v mediích k jejich nepřesné interpretaci, považujeme za důležité s odstupem času ta nejdůležitější daňová opatření ještě jednou shrnout, popřípadě korigovat nejčastější mylné interpretace. Dále také uvádíme některé, dle našeho názoru, zajímavé návrhy dalších daňových opatření.

S účinností od 12. března 2020 byl vládou České republiky v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb. , o bezpečnosti České republiky, vyhlášen pro území České republiky nouzový stav z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru (označovaného jako SARS CoV-2). Za účelem zmírnění zvýšených dopadů této mimořádné události na podnikatele i další daňové subjekty byla v návaznosti na §260 daňového řádu (dále DŘ ) o hromadném prominutí daně nebo příslušenství daně přijata řada rozhodnutí, obsažených v Liberačním balíčku I a II zveřejněných ve Finančním zpravodaji č. 4/2020 ze dne 16. 3. 2020 a č. 5/2020 ze dne 24. 3. 2020, byl vydán pokyn GFŘ D-44 (je zveřejněn ve FZ č. 4/2020), dále je řada opatření obsahem zákonů č. 134/2020 až 137/2020 Sb. , a zákona o kompenzačním balíčku.