Články - strana 3

Pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob hodlá v rámci ročního zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění provedeného plátcem anebo v rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob uplatnit nezdanitelné části základu daně specifikované v § 15 zákon o daních z příjmů , č. 586/1992 Sb (dále jen ,,ZDP “) (odpočty od základu daně), je logické, že je musí zaměstnavateli při provádění ročního zúčtování a správci daně při odevzdávání daňového přiznání doložit a prokázat. V následujícím textu se podíváme, co vše je nutno pro možnost uplatnění nezdanitelné části základu daně prokázat. Je nutno si uvědomit, že pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob vytvoří základ daně, ze kterého za zdaňovací období není možno uplatnit plnou výši odpočtů od základu daně dle § 15 ZDP , anebo je možno uplatnit jen dílčí část těchto odpočtů, pak neuplatněný odpočet od základu daně v příslušném zdaňovacím období již nelze uplatnit v dalších zdaňovacích obdobích a výše neuplatněného odpočtu propadá.

Myslím, že úvody jsou v této době zcela zbytečné, přejdeme rovnou k otázkám a odpovědím na to, co nás zajímá v souvislosti se stavem nouze, který je následkem šíření nákazy. Zásadním materiálem je Rozhodnutí o prominutí příslušenství daně a správního poplatku z důvodu mimořádné události (Finanční zpravodaj č. 4/2020). Zajímá vás, zda můžete poslat daňové přiznání e-mailem? Podrobnou odpověď naleznete u otázky číslo 12.

Dosud neuplatněnou daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období, lze uplatnit nejdéle v pěti zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje. Tedy v daňovém přiznání za zdaňovací období 2019 lze naposledy uplatnit dosud neuplatněnou daňovou ztrátu z roku 2014. Z jakých příjmů vzniká fyzické osobě daňová ztráta a jak ji může poplatník uplatnit? Jaký má daňová ztráta vliv na případnou daňovou kontrolu? Může si poplatník zvolit výši uplatnění daňové ztráty z minulých let dle svého rozhodnutí? Tím vším se budeme zabývat v následujícím textu.

Obchodní majetek byl do konce roku 2013 definován ve třech různých podobách. Od roku 2014 má obchodní majetek již "jen" dvě různé podoby, přičemž se jedná o zvláštní daňový pojem, který je definovaný jinak pro účely daní z příjmů a jinak pro účely daně z přidané hodnoty. Tuto dvojí podobu obchodního majetku je nutno důsledně rozlišovat, a to zejména podle účelu, ke kterému příslušný majetek slouží nebo je určen.

S většími či menšími úspěchy už 30 let budujeme kapitalismus, jehož podstatou je kapitál představující člověkem nashromážděné prostředky sloužící pro dosažení zisku. Nejčastěji se jedná o finanční kapitál v podobě peněz, podílů v obchodních korporacích a dluhopisů. Pokud vlastníkovi finančního kapitálu plynou peníze již ze samotné držby (nikoli z prodeje), hovoříme o příjmech z kapitálového majetku. Obdobně jako když za pronájem bytu plyne jeho vlastníkovi nájemné. Může jít například o úroky za peněžitý vklad v bance, podíly na zisku s. r. o. plynoucí společníkovi držícímu její podíly nebo výsluhovou penzi z prostředků naspořených formou penzijního připojištění. Je-li příjemcem těchto příjmů fyzická osoba („FO“), obvykle nemusí řešit jejich zdanění. Důvodem není hojnější osvobození od daně, ale přenos břemene zdanění z poplatníka na plátce příjmů, který z nich musí srazit a odvést tzv. srážkovou daň. Někdy ovšem i tyto příjmy patří do daňového přiznání. A to nejčastěji úroky z poskytnutých zápůjček, úroky z prodlení anebo příjmy z kapitálového majetku plynoucí ze zdrojů v zahraničí.

Fyzické osoby, kterým vznikla za rok 2019 povinnost podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob, tak musí učinit nejpozději ve středu, 1. 4. 2020, resp. (zpracovává-li jim přiznání na základě plné moci daňový poradce) ve středu, 1. 7. 2020. Ke stejnému datu je daň splatná.

S překvapením jsem si přečetla rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. září 2019, čj. 9 Afs 103/2018-41 , který se snaží moji sedmadvacetiletou praxi ve Finanční správě obrátit naruby. Předmětem mého článku tak je bližší vysvětlení smyslu ustanovení § 38l zákona o daních z příjmů , jeho praktická aplikace a vazba či nevazba k podávání daňového přiznání a souvislosti s možnostmi zaměstnavatele a správce daně k ověřování skutečností uplatňovaných poplatníky u nezdanitelné části základu daně z důvodu zaplacených úroků z úvěru ze stavebního spoření nebo hypotečního úvěru (což je problematika, která je předmětem uvedeného rozsudku). Pro srovnání jsou uvedené i příklady jiných nezdanitelných částek a slev na dani.

Při zpracování daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob se poplatníci řídí zejména zákonem č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), ve kterém došlo od zdaňovacího období roku 2019 k některým dílčím změnám, z nichž se poplatníků daně z příjmů fyzických osob, kteří podávají za toto zdaňovací období daňové přiznání, týkají zejména tyto změny.

Informace pro plátce daně ze závislé činnosti k tiskopisům týkajícím se závislé činnosti za zdaňovací období 2019 a pro zdaňovací období 2020, včetně vzorového příkladu na vyplnění Vyúčtování Jana...

V souvislosti s přípravou daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2019 se v příspěvku zamyslíme nad některými otázkami, jako například kdo je a kdo není povinen podat daňové přiznání a v jakých termínech, na co se zaměřit při zpracování daňového přiznání, na co by neměl zapomenout poplatník, který vede daňovou evidenci nebo uplatňuje paušální výdaje.

I ti, kdo zpracovávají daňové přiznání k DPH během roku rutinně, by se měli nad daňovým přiznáním za prosinec nebo čtvrté čtvrtletí zamyslet. Minimálně nad tím, jaké zdaňovací období budou mít v novém kalendářním roce a zda se jich netýká změna odpočtu vyvolaná vypořádacím koeficientem.

Původní znění zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, mělo 28 stran, dnes, po 166 novelách má 185 stran. A to jde, prosím pěkně, o základní daň, před kterou není úniku, každý člověk je jejím poplatníkem, takže by dle občanského zákoníku měla být srozumitelná „svéprávné osobě mající rozum průměrného člověka“. Což není, jinak by nevycházel tento ani další odborné časopisy vysvětlující, jak správně příjmy zdaňovat. Dnes se zaměříme na zaměstnance, které obvykle daně ani nemusí zajímat, jenže... Půjde nám právě o ty případy – nijak výjimečné – kdy i zaměstnanec musí podat přiznání k dani z příjmů. Přičemž nejčastějšími důvody jsou: vedle zaměstnání také podniká jako OSVČ nebo má příjmy z nájmu, souběh více zaměstnavatelů, příjmy ze zahraničí.

YouTube dnes zajisté patří mezi jeden z nejznámějších internetových serverů (platforem), který slouží ke sdílení různých druhů videosouborů. Postupem času a dynamickým vývojem technologií lze říci, že to není jen zábavná webová stránka, kde je uveřejněno velké množství videosouborů, ale v současné době je to server, který ovlivňuje širokou masu lidí prostřednictvím publikovaných videoklipů s mluveným slovem, hudebních videí, TV pořadů/klipů, trailerů k novým filmům nebo prostřednictvím tzv. video-blogů (jedná se zejména o krátká originální videa). Lidé mají možnost videosoubory zhlédnout, ohodnotit, dále sdílet a také přidávat své komentáře.

Příspěvek shrnuje problematiku placení záloh na daň z příjmů fyzických osob dle příslušných ustanovení zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ “), a zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), a jejich započtení v rámci sestavení přiznání k dani z příjmů fyzických osob s možností využití záloh k daňové optimalizaci.

V článku se zaměříme na daňové podmínky zaměstnání studentů, především z pohledu jejich brigádnických aktivit po dobu letních prázdnin (studentské brigády za účelem přivýdělku). Půjde především o uzavření dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Zákoník práce specifikuje určité omezující pracovní podmínky mladistvých zaměstnanců v § 243 až 247, přičemž mladistvými zaměstnanci jsou dle § 350 odst. 2 ZP zaměstnanci mladší než 18 let. Z § 35 ObčZ vyplývá, že nezletilý, který dovrší 15 let, se může zavázat k výkonu závislé činnosti podle ZP , přičemž jako den nástupu do práce nesmí být sjednán den, který by předcházel dni, kdy nezletilý ukončí povinnou školní docházku.

Dluhy se musí platit! Stojí na nich celý kapitalismus. Pokud by se dluhy nemusely (z části) splácet, tak by nikdo neposkytoval úvěry firmám na investici ani hypotéky lidem na bydlení. A bylo by riskantní ukládat peníze do bank, jelikož peníze na běžném/termínovaném účtu nejsou a priori majetkem „majitele účtu“, ale jen jeho pohledávkou vůči bance, jejím dluhem. Dobrovolně věřitel jen výjimečně promine dlužníkovi část dluhu. Pokud by si vynutila státní moc osvobození dlužníka od (části) dluhů, které má vůči soukromým subjektům, byl by to hrubý zásah do vlastnických práv věřitelů, kterým by se tímto rázem vypařila část jejich majetku ve formě pohledávek. Přesto takovéto oddlužení stanoví (nejen) český zákon, který již prošel testem ústavnosti. Sleduje totiž „vyšší cíl“ celé společnosti – zachování lidské důstojnosti člověka, který ne vždy zcela vlastní vinou spadl do tzv. dluhové pasti, z níž by se jinak (legálně) nedostal třeba ani do konce života. Je nasnadě, že takováto újma na majetku věřitelů musí být rozumně regulována a podmíněna, aby nepodporovala lehkovážný život dlužníků…

Zákonem č. 80/2019 Sb. došlo k určitým změnám v § 6 odst. 4 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Současně se od 1. 1. 2019 na základě sdělení MPSV č. 236/2018 Sb. zvyšuje částka rozhodná pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění na 3 000 Kč. Proto se v následujícím textu zaměříme s využitím příkladů na tyto změny a rovněž si uvedeme uplatnění srážkové daně u dohod o provedení práce dle § 6 odst. 4 písm. a) ZDP , u kterého nedošlo v roce 2019 k žádným daňovým změnám.

V následujícím příspěvku bychom se blíže věnovali problematice zdanění jednatelů a společníků s. r. o. v podmínkách právní úpravy roku 2019, tedy i se zohledněním změn, které přinesla poslední novela zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), provedená zákonem č. 80/2019 Sb.

V souvislosti se změnou limitní výše paušálních výdajů ve prospěch poplatníka daně z příjmů fyzických osob na základě novely zákona o daních z příjmů , obsažené v „daňovém balíčku“ pod číslem 80/2019 Sb. bude řada poplatníků zvažovat v roce 2019 přechod z vedení daňové evidence na uplatnění paušálních výdajů. Půjde i o podnikatele, kteří v návaznosti na dopady zákona č. 170/2017 Sb. přešli v roce 2018 z paušálních výdajů na daňovou evidenci a kteří v důsledku novely ZDP se navrátí zpět k výhodnějšímu uplatnění paušálních výdajů. Proto se v článku zamyslíme nad důsledky tohoto rozhodnutí podnikatelů.

Zaměstnanci zpravidla nemusejí podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob (dále jen „DPFO“), protože veškeré daňové záležitosti za ně komfortně obstará jejich zaměstnavatel. Nicméně existuje celá řada docela běžných situací, kdy ani zaměstnanec před přiznáním neuteče a zaměstnavatel mu proto nemůže provést roční zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění. Nejčastějšími třemi důvody jsou, že vedle zaměstnání také podniká jako OSVČ nebo má příjmy z nájmu, případně souběh více zaměstnavatelů. S tím poplatníci počítají, a tak v praxi spíše zapomenou podat přiznání v záludnějších případech, kdy mají pouze jednoho zaměstnavatele a neprovozují jinou výdělečnou činnost. Na vině může být mylná představa, že jejich příležitostné příjmy např. z prodeje auta, bytu či akcií jsou osvobozeny od daně, nebo porušení podmínek uplatněného odpočtu za penzijní produkty, případně zdánlivá formalita, jako je opožděné podepsání prohlášení k dani při nástupu do zaměstnání. Speciální daňová pravidla platí pro příjmy ze zahraničí, ať už plynou ze zaměstnání nebo z jiných zdrojů.