Ing. Marta Ženíšková - strana 16

Ukrajinec, který pracoval v ČR víc jak 10 let šel v roce 2015 do starobního důchodu podle ukrajinského zákona. V roce 2015 ještě na našem území podnikal a platil zálohy na sociální pojištění. Podle českých zákonů má prý za 1,5 roku nárok na část důchodu z ČR. V roce 2016 ale již v ČR pracovat nechce, resp. ze zdravotních důvodů zatím nemůže. Přeruší-li podnikání od ledna 2016, bude muset stejně platit minimální zálohu? DP k DPFO za rok 2015 chce podat do 31. ledna a hned taky Přehled na OSSZ. Má tento postup vliv na přiznání části důchodu v ČR?

Student OSVČ ve věku 24 let studuje VŠ formou kombinovaného studia. Je tato činnost OSVČ považována za vedlejší činnost z pohledu důchodového pojištění i pojištění zdravotního? Tato osoba je zároveň společník a jednatel s.r.o. Z této funkce nemá žádný příjem ani odměnu. Základ daně ze SVČ nedosáhne rozhodné částky (soc. poj).

Jak postupovat při stanovení maximálního vyměřovacího základu pro sociální pojištění? Zaměstnanec měl u jednoho zaměstnavatele souběžně 2 smlouvy. V průběhu kalendářního roku jsem pro stanovení MVZ příjem z obou smluv sčítala a po dosažení MVZ již neodváděla za něj sociální pojištění. V letošním roce bude mít za 1/2016 příjem z obou těchto smluv, k 31.1.2016 oba tyto pracovní poměry budou ukončeny a od 1.2.2016 bude u nás pracovat na novou smlouvu. Při stanovení MVZ v roce 2016, budu vycházet ze součtu příjmů ze všech těchto smluv, (2 které budou ukončeny i z aktuální smlouvy), jelikož se v kalendářním roce bude jednat o příjem od jednoho zaměstnavatele?

Prosím o řešení problematiky z hlediska daňového, sociálního a zdravotního pojištění ve variantách: 1. Firma sídlo v ČR, výkon funkce jednatele - občan Ruské federace, výkon funkce méně než 183 dnů na území ČR, ostatní výkon po světě (firma má pobočky po světě). Jaká je registrační a odvodová povinnost (daň, SP, ZP). Zároveň vliv na důchodové pojištění. 2. Firma sídlo v ČR, výkon funkce jednatele - občan Ruské federace, výkon funkce na území Ruské federace. Jaká je registrační a odvodová povinnost (daň, SP, ZP).

Kontrolou na OSSZ bylo zjištěno, že náš zaměstnanec neoznámil zaměstnavateli účast na důchodovém spoření. Právní moc vzniku důchodového spoření tohoto zaměstnance je dle evidence OSSZ ze dne 1. 7. 2013. OSSZ nám vyčíslila přeplatky na pojistném z VZ zaměstnance od 7/2013 do 10/2015 ve výši 16 800 Kč, který nám vrátí zpět na náš účet. Zaměstnanec měl měsíční mzdu za celé období stejnou - 20 000 Kč. Zaměstnavatel na jeho důchodové spoření nepřispíval žádnou částkou. Co všechno budeme muset zpětně opravit: přehledy o pojistném na SZ, vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti 2013-2014 a ještě něco dalšího?  

Společnost s ručením omezeným s jedním společníkem i jednatelem v jedné osobě má sepsanou smlouvu o výkonu funkce jednatele a pracovní smlouvu na pracovní poměr v pozici řidič. Na OSSZ přihlášen jako pracovní poměr, výkon funkce je bezplatný. Nevím, zda je to správně a zda by neměl mít sepsanou pouze smlouvu o výkonu funkce, ve které by byl zakotven i pracovněprávní vztah na činnost řidič a potom by byl na OSSZ přihlášen jako jednatel.  

Je povinna osoba, která má klasický pracovní poměr na základě uzavřené pracovní smlouvy a současně podniká jako OSVČ, platit zdravotní a sociální pojištění i z tohoto podnikání? V případě, že ano, v jaké výši?

Změny v sociálním pojištění od 1.1.2016 Ing. Marta Ženíšková Každý rok, vždy k 1. 1., se mění hranice příjmů v sociálním pojištění, jejichž výše se odvozuje od výše průměrné...

Zaměstnanci jsou dle výplatního lístku měsíčně stahovány zálohy na zdravotní a sociální pojištění a daň z příjmu. Zaměstnavatel však tyto odvody daným institucím nehradí, případně hradí opožděně. Po kom bude zdravotní pojišťovna, finanční úřad a Správa sociálního zabezpečení platby, případně penále vymáhat ?

Prosím o upřesnění, vysvětlení: Důchod – pokud má zaměstnanec důchodový věk (o důchod nepožádá) a pracuje dál v pracovním poměru i pokud má zaměstnanec důchodový věk (požádá o důchod, bude mu vyplacen) a je dále v pracovním poměru, může nebo nemůže pracovat? Kolik si může vydělat? Má výdělek v pracovním poměru vliv na důchod, nebo už nemá? Předčasný důchod – Kdy může zaměstnanec odejít do předčasného důchodu (například narození 1965, 2 děti) – může pracovat? Kolik si může vydělat? Má tento výdělek vliv na výpočet důchodu až dotyčný dovrší důchodový věk? Jsou nějaká úskalí u předčasného důchodu, výdělku a následně na důchod? Předdůchod – Kdy může zaměstnanec odejít do předdůchodu (například narození 1965, 2 děti) – může si přivydělat, pracovat – až dovrší důchodový věk, nastává klasický důchod. Jako varianta je pro dotyčného nejvýhodnější s ohledem na výši důchodu, nebo se týká finančních prostředků před dovršením důchodového věku?

Z pracovního poměru čerpám nyní rodičovskou dovolenou do 3 let věku dítěte, a souběžně jsem OSVČ. Rodičovská dovolená končí 11. 12. a tímto dnem končí také můj pracovní poměr výpovědí zaměstnance. Činnost OSVČ stále poběží dál. Bude z hlediska plateb na sociální a zdravotní pojištění na mně od 12. 12. pohlíženo jako na OSVČ vykonávající vedlejší činnost, dokud dítě nedosáhne 4 let věku a nemusím tím pádem ještě rok platit minimální sociální a zdravotní pojištění?

OSVČ sepsala se střední školou dohodu o zajištění pracoviště pro výuku praktického vyučování žáků na rok 2015/2016 – jedná se jen o jednoho žáka, ročník narození září 1997. V dohodě je sepsáno, že úhrada představuje žákovi za práci každý měsíc 30 % minimální hodinové odměny za každou hodinu produktivní práce. 1) Musíme tedy hradit žákovi za každou hodinu min. 16,50 Kč, ale je možné hradit i více, ikdyž to není v dohodě? 2) Platí se z této úhrady za práci žákovi sociální, zdravotní pojištění? Je třeba ho přihlašovat na Okresní správu sociálního zabezpečení (OSSZ), zdravotní pojišťovnu? 3) Podléhá tato úhrada za práci dani z příjmu, podepisuje se prohlášení poplatníka? 4) Jsou ještě nějaká další specifika či omezení při zaměstnávání učňů na praxi? Je nutné provést vstupní lékařskou prohlídku? 5) Je možné poskytnout učni také příspěvky na stravenky jako daňově uznatelné náklady?

Zaměstnanec byl ode dne 24. srpna 2015 uznán dočasně pracovně neschopným. Jeho neschopnost trvá i v měsíci září. Za období od 24. srpna 2015 do 31. srpna 2015 mu byla vyplacena náhrada mzdy (vyjma prvních tří dní pracovní neschopnosti). Správa sociálního zabezpečení dne 3. září provedla kontrolu léčebného režimu na adrese, kterou zaměstnanec uvedl na neschopence. Na této adrese (panelový dům) však zaměstnanec neměl označenou schránku jmenovkou a ani dotazováním jiných občanů v tomto vchodě nikdo tohoto občana neznal. Kontrolní pracovník druhý den kontaktoval ošetřující lékařku, která uvedla, že se pravděpodobně zdržuje na jiné adrese u paní (jejíž příjmení není shodné s příjmením zaměstnance). Na této adrese kontrolní pracovník provedl kontrolu dne 5. září, ale na zvonění nikdo nereagoval. Správa sociálního zabezpečení toto chování vyhodnotila jako „porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce z důvodu nesoučinnosti při kontrole“. Je možné tomuto zaměstnanci zaměstnavatelem zpětně srazit ze mzdy již vyplacenou náhradu mzdy (za období 24. srpna – 31. srpna 2015)? Je pak i správný postup, když za měsíc září nebude náhrada mzdy z důvodu výše uvedeného porušení léčebného režimu poskytnuta vůbec?  

Jak to bude i z pohledu SP - posuzuje se každý příjem zvlášť - jak to bude s daní z příjmů, zda se daní každé zvlášť nebo oba příjmy dohromady?  Jak to bude po stránce daňové a sociálního a zdravotního pojištění, když jeden zaměstnanec má v jednom měsíci u svého zaměstnavatele uzavřenou pracovní smlouvu na 20 000 Kč hrubého a DOPP na 10 000 Kč. Zaměstnanec má podepsané prohlášení pro poplatníka. Můžete prosím uvést příklad jak to správně vypočítat?

Důchodce několikrát do roka obdrží honorář za příspěvek do časopisu ve výši nad 10 tis. Kč v měsíci od jednoho plátce. Musí se hned po přijetí honoráře zaregistrovat k SP a ZP a zaplatit nějakou zálohu? V případě že ano, v jaké výši? V případě, že by se musel přihlásit a další honorář nad 10 tis. by obdržel po několika měsících, musel by případné zálohy na SP platit i v těchto „prázdných měsících“, nebo by se musel ještě týž měsíc přihlášení zase odhlásit?

Osoba samostatně výdělečně činná (dále jen „OSVČ“) před porodem ukončila živnost a začala si omylem platit ZP v částce jako osoba bez příjmů. Porodila v 8/2014 a tuto skutečnost nenahlásila ani na Správu sociálního zabezpečení ani na zdravotní pojišťovnu. Nyní si to uvědomila a změnu na úřadech provedla. 1) Jakým způsobem může dostat zpět omylem zaplacené zdravotní pojištění? 2) Může také po nahlášení na Správu sociálního zabezpečení zpětně dostat porodné a přídavky na děti?

Má sociální pojištění minimální vyměřovací základ? A stejně tak zdravotní pojištění pro zaměstnance? Domnívám se, že nikoliv. Pokud má zaměstnanec zkrácený úvazek 4 hod. denně, pobírá mzdu 6 000 Kč měsíčně, vyměřovací základ pro sociální pojištění je 6 000 Kč. Z toho 25 % zaplatí zaměstnavatel a 6,5 % zaměstnanec. Je to tak správně?

Klient dostal pracovní nabídku do Německa. Pracovat tam bude jako zaměstnanec na plný úvazek. Bude se tam i stěhovat. Zároveň by ale chtěl dále podnikat v Čechách. Jak bude řešit své příjmy, sociální a zdravotní pojištění?

Zaměstnanec u nás nastoupí 4. 7. Od 1. do 3. byl nezaměstnaný, nebyl OSVČ a ani v evidenci ÚP. Jak to bude s doplatky na SP a ZP za tyto 3 dny?

Důchodce několikrát do roka obdrží honorář za příspěvek do časopisu ve výši nad 10 tis. Kč v měsíci od jednoho plátce. Musí se hned po přijetí honoráře zaregistrovat na SP a ZP a zaplatit nějakou zálohu? V případě že ano, v jaké výši? V případě, že by se musel přihlásit a další honorář nad 10 tis. by obdržel po několika měsících, musel by případné zálohy na SP platit i v těchto "prázdných měsících", nebo by se musel ještě týž měsíc přihlášení zase odhlásit?