Ing. Helena Machová - strana 3

Součástí obchodního majetku některých podnikatelských subjektů jsou i zvířata. V tomto článku se zaměřím jednak na relativně novou právní úpravu zvířat a dále na jejich souvislost s daní z příjmů.

Problematiku zdanění příjmů z kapitálového majetku fyzickými osobami nalezneme v zákoně o daních z příjmů v § 8 . Tyto příjmy zdaňuje zpravidla plátce při výplatě srážkovou daní ve výši 15 %, přičemž obdrží čistý (netto) příjem, který již dále nezdaňuje a neuvádí v daňovém přiznání. S uvedeným způsobem zdanění úzce souvisí i ustanovení § 36 odst. 2 ZDP .

Řada poplatníků má povinnost platit v průběhu zdaňovacího, resp. zálohového, období zálohy na daň z příjmů, které jsou pak zohledněny při stanovení daňové povinnosti v daňovém přiznání. Někteří poplatníci o této své povinnosti ani nevědí, nebo při jejím plnění chybují a jsou nemile překvapeni, pokud jim správce daně za neplacení záloh (nebo jejich placení v nesprávné výši či v nesprávném termínu) vyměří úrok z prodlení.

V případě, kdy poplatník prodá pozemek, vznikne mu zpravidla povinnost příjem z prodeje zdanit. „Zpravidla“ proto, že v některých situacích připadá v úvahu i osvobození příjmů od daně. Pokud je nutné příjem z prodeje zdanit, lze jej snížit o některé daňové výdaje. Budu se proto věnovat variantám, které mohou v praxi nastat.

Obě formy pořízení automobilu mají jedno společné - jde o koupi automobilu na splátky, kdy podnikatel při uzavření smlouvy nemusí disponovat vlastními finančními prostředky nebo jen prostředky v omezené míře. Z pohledu daně z příjmů jde ale o zcela rozdílné režimy, které souvisejí především s rozdílným okamžikem nabytí vlastnického práva k předmětnému automobilu.

Na úvod je třeba připomenout, že tichá společnost není společností (korporací) v „pravém slova smyslu“, neboť nemá právní subjektivitu, ani není samostatným subjektem. Občanský zákoník s účinností od 1. 1. 2014 upravuje problematiku tiché společnosti v ustanoveních § 2747 až § 2755 . Smlouvou o tiché společnosti se tichý společník zavazuje k vkladu, kterým se bude podílet po celou dobu trvání tiché společnosti na výsledcích podnikání podnikatele, a podnikatel se zavazuje platit tichému společníkovi podíl na zisku. Uzavřením smlouvy o tiché společnosti tedy nevzniká žádný nový subjekt (společnost), ale jde o určitý svazek s určitým způsobem spolupráce mezi dvěma nebo více právnickými či fyzickými osobami.

Problematice zúčtovacích vztahů, o kterých se účtuje v účtové třídě 3, se věnuje Český účetní standard pro podnikatele č. 017. Účtuje se zde o pohledávkách, krátkodobých závazcích, časovém rozlišení a dohadných aktivních i pasivních položkách. Vzhledem k tomu, že problematice časového rozlišení jsem se věnovala v DHK č. 7/2016, zaměřím se v tomto textu na účtování v účtových skupinách 31, 32, 33, 34 a 37, se kterými se v praxi setkáváme nejčastěji, a v závěru jen krátce zmíním účtovou skupinu 39.

V tomto čísle DHK se budeme zabývat základními pravidly pro účtování o pohledávkách, formulovanými především v Českém účetním standardu pro podnikatele č. 017 Zúčtovací vztahy, včetně doplnění textu praktickými účetními příklady.

Zákon o účetnictví v § 3 odst. 1 ukládá účetním jednotkám povinnost účtovat podvojnými zápisy o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do účetního období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí. Není-li možné tuto zásadu dodržet, mohou účetní jednotky účtovat v účetním období, v němž uvedené skutečnosti zjistily. V účetním období účetní jednotky účtují o uvedených skutečnostech v souladu s účetními metodami (§ 4 odst. 8 zákona o účetnictví ), přitom o veškerých nákladech a výnosech účtují bez ohledu na okamžik jejich zaplacení nebo přijetí.

Drobný hmotný majetek je velmi rozšířenou kategorií majetku. V následujícím textu se proto zaměřím především na účetní pravidla, kterými je nutné se při účtování o tomto majetku řídit. Dále pak uvedu správné postupy podle zákona o daních z příjmů a rozdíly mezi účetnictvím a daní z příjmů.

Výplatu záloh na podíl na zisku umožnil s účinností od 1.1.2014 zákon o obchodních korporacích (dále jen ZOK ). V tomto článku se zaměřím na podmínky vyplácení podílu na zisku včetně záloh tak, jak je stanovuje ZOK , na způsob jejich zdanění a účtování.

Přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2015 je nutné až na výjimky podat nejpozději v pátek 1. dubna 2016. Ke stejnému datu je třeba daň zaplatit. Přiznání se podává na tiskopise MFin 5404 - vzor č. 26 (pokyny k vyplnění tohoto přiznání - rovněž vzor č. 26). Nový tiskopis ve srovnání s tím předchozím nepřináší zásadní změny. Pouze v záhlaví tiskopisu se nově uvádí, zda právnická osoba je nebo není základním investičním fondem podle § 17b ZDP . Principy a postupy jejich vyplnění a zjištění daňové povinnosti se nemění. Nemění se ani sazba daně, která činí 19% (u základního investičního fondu 5% a u penzijní společnosti nově 0%).

Osoba samostatně výdělečně činná, plátce DPH, objedná svým jménem od českého dopravce autobusovou přepravu. Tuto službu v celkové výši bez jakéhokoliv zisku přefakturuje s. r. o, kde je zároveň společníkem. Který účetní postup je správný zejména s ohledem na DPH: a) FAP od ČR dopravce 518/321 neuplatněn odpočet DPH na vstupu, FAV pro s. r. o. 311/602 DPH na výstupu neodváděno; b) FAP od dopravce 315/321 bez odpočtu DPH na vstupu a FAV pro s. r. o. 311/315 bez DPH na výstupu - s ohledem na stanovisko MFČR č.j. 18/86 193/2008 z 9. 12. 2008, kde je uvedeno, že podmínkou nezahrnutí přefakturace do základu DPH je mimo jiné i to, že přijatá a uhrazená částka není pro plátce výnosem ani nákladem, ale účtuje se o nich jako o zúčtovacích vztazích?

Fyzické osobě byla soudem přiznána pohledávka na náhradě škody a úroky z prodlení jakožto příslušenství pohledávky. Škoda na majetku vznikla v době, kdy majetek nebyl pronajímán, a proto předpokládám, že příjem bude dle ustanovení § 4 odst. 1 písm. d) od daně z příjmu osvobozen. Sledují úroky z prodlení jakožto příslušenství pohledávky osud této pohledávky i daňově a jsou od daně z příjmu osvobozeny rovněž nebo podléhají zdanění? Doplňující otázka : Můžete mi prosím sdělit, z jakého ustanovení zákona osvobození úroku z prodlení, které je příslušenstvím pohledávky osvobozené od DPFO, vyplývá? V jednom odborném časopise jsem se totiž v odpovědi na dotaz dočetla, že úrok z prodlení, který je příslušenstvím přijaté náhrady škody, kterou v uváděném dotazu byla náhrada nákladů na výživu pozůstalých, tedy rovněž osvobozená pohledávka podle § 4 odst. 1 písm. d) ZDP, musí být zdaněn podle § 8 písm. 1 odst. g) ZDP. Z čeho tedy vyplývá, že mezi zde uváděné úroky z prodlení nespadají úroky, které jsou příslušenstvím osvobozených pohledávek. Mám poněkud obavu, protože výše náhrady škody se pohybuje v řádech statisíců a úrok z prodlení přesahuje milion (spor trval 15 let).

Zemědělský podnikatel vedl v minulých letech daňovou evidenci. Za rok 2009 by chtěl uplatnit výdaje % z příjmů. K 31. 12. 09 vykazuje pohledávky ve výši cca 250.000 Kč. Jakým je způsobem se zohlední v daňovém přiznání za rok 2009 tato pohledávka?

Podnikatel - fyzická osoba uplatňoval v roce 2008 výdaje v prokázané výši. Nyní je pro něj výhodnější uplatnit výdaje % z dosažených příjmů. V roce 2008 neevidoval žádné zásoby ani neuhrazené pohledávky, pouze závazky za nevyplacené mzdy zaměstnanců za prosinec. Musí při přechodu na uplatňování výdajů paušálem podávat dodatečné daňové přiznání? Snížil by tedy základ daně a žádal o vrácení přeplatku na dani.

Fyzická osoba - pojišťovací poradce ukončila činnosti jako OSVČ v 11/2008 a od té doby je zaměstnancem. V roce 2009 musela zaplatit tzv. storno provize z pojištění (storna smluv). Lze uplatnit tyto výdaje v daňovém přiznání za rok 2009 jako daňový výdaj, tzn. u § 7 by byla vykázána ztráta, která by se odečetla od příjmů dle § 6?

OSVČ podniká v hostinské činnosti, vede daňovou evidenci. Hostinec je majetkem OSVČ. Letos v dubnu mu bylo na účet připsáno stavební spoření spolu s úvěrem ze stavebního spoření. K 31. 8. 2009 přerušil živnost a v říjnu tohoto roku začal s opravou hostince (nová střešní krytina, oprava podlahy, oprava pokojů). Do konce t. r. obnovit činnost nehodlá. Náklady na opravu bude částečně hradit z výše uvedeného stav. spoření. Dotaz zní: jsou peníze přijaté ze stavebního spoření a úvěr zdanitelným příjmem? Splátky úvěru zdanitelným výdajem? A může si dávat náklady na opravu a rekonstrukci hostince do zdanitelných výdajů? Nevadí, že provádí tyto práce při přerušení činnosti (z hlediska účtování)?

Prosím Vás, můžeme použít jako daňový doklad (částka nad 10.000,--), konkrétně Kč 14.000,-- včetně DPH, paragon, na kterém je rozepsána DPH, tzn. základ daně + DPH, název výrobku, název,sídlo, IČ dodavatele, za předpokladu, že zde chybí adresa odběratele, kterou bychom si na doklad doplnili razítkem. Můžeme použít takovýto doklad jako daňový, nebo musíme žádat vystavení faktury?

Mám dotaz související s převodem (prodejem, postoupením) obchodního podílu. FO tento podíl nabyla v červnu 2006 (při založení společnosti). FO by chtěla letos nějakým vhodným způsobem převést tento podíl na jinou společnost tak, aby nemusela cenu, kterou získá zdaňovat (protože ještě neuplynulo 5 let od nabytí). Lze se s tím nějak vypořádat tak, aby právní účinky ve vztahu k DPFO nastaly až v červenci 2011? Co je rozhodující ve vztahu k dani z příjmů? Datum podpisu kupní smlouvy (smlouvy o převodu OP) nebo den zápisu do obchodního rejstříku a nebo den, kdy FO obdrží peníze za prodaný obchodní podíl? Co je výnosem vzhledem k dani z příjmů? Celková cena utržená za obchodní podíl nebo cena ponížená o splacený vklad v 06/06.