Mezinárodní zdanění, transferové ceny, harmonizace - strana 3

Boj proti daňovým únikům, vyhýbání se daňovým povinnostem a zneužívání daňového režimu je cíl uznaný a podporovaný Směrnicí 2006/112/ES , o společném systému daně z přidané hodnoty (k tomu rozsudky Soudního dvora EU C-487/01 a C-7/02 Gemeente Leusden a Holin Groep BV či C-255/02 Halifax a mnohé další). Logicky se tento výkladový přístup projevil také v rozsudcích tuzemských správních soudů.

Záměrem Evropské komise je prostřednictvím DAC 8 rozšířit automatickou výměnu informací i na informace týkající se kryptoměn a elektronických peněz. Vznikem alternativních způsobů placení a investic, jako jsou kryptoaktiva a elektronické peníze, může být ohrožen pokrok dosažený v posledních letech v oblasti daňové transparentnosti a představovat může také značné riziko daňových úniků. Proto se zvyšuje naléhavost a zdůrazňuje nutný význam k zavedení potřebných ustanovení do připravované směrnice o správní spolupráci v oblasti daní (v souvislosti s připravovaným schválením Nařízení o trzích s kryptoaktivy), která zajistí, aby byly informace týkající se držby kryptoaktiv i transakcí s nimi oznamovány, aby docházelo k jejich výměně mezi členskými státy EU.

Podnikatel má příjmy z České Republiky i Nizozemska, kam jezdí příležitostně pracovat. Okruh zájmů - rodinu, trvalé bydliště má v ČR, tj. předpokládá, že bude danit veškeré příjmy v ČR. Za jakých podmínek by se musel přihlásit jako plátce daně i v Holandsku? Jak postupovat při zpracování daňového přiznání? U příjmů ze zahraničí použít metodu zamezení dvojího zdanění? Je možné, že mu z těchto příjmů nevychází žádná daň a daní jen příjmy z ČR? Podklad pro výpočet pojistného na zdravotní a sociální pojištění je z celkových příjmů - součet příjmů ze zahraničí i z ČR.

Česká s. r. o. (matka) vlastní 100% slovenskou s. r. o. (dcera). Dcera vykázala za rok 2022 zisk. Je možné tento zisk (v plné výši nebo např. 50% výši, dle valné hromady, která teprve proběhne) zaslat na účet matce? Pokud ano, na jaká čísla účtů a s jakým datem bude o částce účtováno jak na straně matky, tak na straně dcery? Jelikož je dcera slovenská firma prosím o info, jak by bylo účtováno, pokud by se jednalo o českou dceru?

OSVČ, plátce DPH v tuzemsku, dělá subdodavatelské práce pro tuzemskou firmu(plátce DPH v tuzemsku, má tuzemské a snad i zahraniční DIČ), ale místo plnění je v DE (montáž LPG stanice). Jak to bude s DPH a případnými povinnostmi? On fakturuje pouze české firmě, zahraničního objednatele nezná.

Český podnikatel, neplátce DPH, svářeč kovů (dále „Jiří“), bude pracovat v Německu. Podepsal smlouvu o dílo s českou firmou, plátcem DPH (dále „Firma“), která tyto práce fakturuje německému odběrateli. Ve smlouvě je uvedeno, že: - předmětem díla je provedení svářečských prací, DE 75 % + ČR 25 %, dále následuje adresa stavby v Německu, - smlouva platí od 31. 1. 2023 do 31. 12. 2024, - hodinová sazba je XX € za hodinu, - Jiří bude Firmě fakturovat, - ubytování plně hradí Firma, - Jiří zhotoví dílo samostatně a na vlastní zodpovědnost, - Jiří je povinen uzavřít pojištění odpovědnosti za škodu třetí osobě, - dílo bude Jiří předávat Firmě. Dle mých informací se jedná o práci na konkrétní stavbě. Po skončení prací na této stavbě může být Jiří převelen na jinou stavbu, příp. i do konkrétního podniku, kde bude vyrábět zboží (stále svářečské práce). Nevím však, zda by se na to uzavírala jiná smlouva. Pan Jiří v ČR zdaňuje své příjmy v režimu paušálních výdajů a kromě práce v Německu bude provádět svářečské práce i v Česku, již ne přes Firmu. Může pan Jiří i nadále zdaňovat příjmy v ČR v režimu paušálních výdajů? Je zde nějaký problém z hlediska DPH? Limit 2 mil. Kč nebude překročen. Může být stále pojištěncem sociálního pojištění v ČR?

Je možné zaměstnat na DPP občana - studenta Slovenska, který nemá trvalý pobyt v ČR? Jedná se o spolupráci na projektu, který nevyžaduje, aby byl tento člověk přítomný v ČR. Takže práci bude vykonávat ze Slovenska a my bychom mu platili odměnu z ČR. Jednalo by se o částku do 10 000 Kč hrubého, takže bez odvodu sociálního a zdravotního pojištění, sleva na poplatníka by byla podepsaná, takže i bez odvodu srážkové daně. Je možno uzavřít DPP s místem výkonu na Slovensku?

Směrnice Rady (EU) 2021/514 ze dne 22. 3. 2021, kterou se mění směrnice 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní (dále jen ,,DAC 7“), upravuje pravidla pro posílení transparentnosti ve vztahu k digitálním platformám, které se nacházejí uvnitř EU i mimo její působnost. Jejím cílem zejména bude, aby příjmy získané jejich prostřednictvím nezůstaly nenahlášeny a nezdaněny. Poskytovatelé těchto platforem působící ve více zemích zde vytváří tzv. virtuální tržiště, která se řídí jejich pravidly a jejichž prostřednictvím nabízejí své zboží a služby dalším subjektům. Je proto nezbytné stanovení oznamovací povinnosti, na jejímž základě budou tyto digitální platformy oznamovat jak příjmy podniků, tak jednotlivců získané prostřednictvím těchto platforem.

Následující příspěvky vás provedou problematikou převodních cen, od základních pojmů až po metodiku analýz a samozřejmě i daňové souvislosti tvorby transferových cen.

Financující transakce stejně jako ostatní transakce realizované mezi spojenými osobami podléhají pravidlu cen obvyklých dle § 23 odst. 7 ZDP , přičemž v tomto specifickém případě je v rámci obvyklého tržního rozpětí stanovována cena peněz, resp. finančních prostředků poskytovaných mezi spřízněnými entitami v souvislosti s poskytnutým uvěrovým finančním nástrojem. Mezi úvěrové finanční nástroje lze s ohledem na dikci zákona o daních z příjmů zařadit zejména úvěry či zápůjčky, dluhopisy, vkladní listy/vkladové certifikáty, popř. směnky. V rámci vztahů mezi spojenými osobami se pak lze setkat rovněž s případy poskytovaného ručení ve skupině (např. ručení dceřiné společnosti za závazky mateřské společnosti prostřednictvím vlastněných nemovitostí či cenných papírů), stejně tak nabývá v posledních letech na významu cash poolingové financování. U popisovaného typu financujících transakcí přitom s ohledem na charakter transakce bývá posuzována obvyklá úroková sazba, potažmo sazba ručení.

Cílem směrnice DAC VI je zpřístupnění informací daňovým orgánům EU o používaných přeshraničních daňově-optimalizačních schématech s rizikovým prvkem z hlediska obcházení daných daňových povinností. Směrnice zavádí automatickou výměnu, tzv. výměnu informací oznamovaných zprostředkovateli přeshraničních uspořádání. Oznamovací povinnost se týká přeshraničních uspořádání, která mohou být nástrojem agresivního daňového plánování.

Skokový růst cen základních energetických zdrojů, ke kterému v současné době dochází, ovlivňuje veškeré sféry společenského a hospodářského života a pociťujeme jej všichni bez rozdílu, občané, nezávislé podniky i nadnárodní korporace. V prostředí nadnárodních korporací vyvstávají otázky, jak toto navýšení cen promítnout do vnitroskupinových transakcí. Diskutována je zejména otázka zohlednění či nezohlednění těchto narůstajících nákladů v konstrukci převodní ceny nízkorizikových entit vůči ostatním podnikům ve skupině.

Implementací směrnice Rady 2016/2258/EU do legislativy získává správce daně přístup k mechanismům, dokumentům, postupům a informacím potřebným pro účely boje proti špinavým penězům. Podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v rámci provedené novely daňového řádu je povinná osoba na vyžádání správce daně předložit údaje a dokumenty získané při idenfikaci a kontrole klienta, a také údaje o způsobu jejich získání.

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 14/2022 ze dne 29. listopadu 2022, který obsahuje sdělení ke Smlouvě mezi Českou republikou a Bulharskou republikou o zamezení dvojího zdanění.

Pro posílení boje proti daňovým podvodům a únikům byla vytvořena směrnice Rady (EU) 2016/881 ze dne 25. 5. 2016, kterou se mění směrnice 2011/16/EU , pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní, která zavádí nový okruh automaticky vyměňovaných informací na informace oznamované nadnárodními skupinami podniků. Jejím účelem je předcházet agresivnímu daňovému plánování a škodlivé daňové soutěži, které značně narostly a dostaly se do středu pozornosti jak v Evropské unii, tak ve světě.

Fyzická osoba (plátce DPH z důvodu pronájmu vozidel) ukončil stávající pronájem s dosavadním nájemcem na území ČR a hledá nájemce nového zase v ČR. Protože prodává svůj majetek v ČR a stěhuje se do Dubaje, kde se stane rezidentem a zároveň má dům ve Španělsku, chce vozidla, které doteď pronajímal jako rezident ČR, převést jen pro účely parkování do domu ve Španělsku, s tím, že na území ČR bude dále hledat potencionálního nájemce, má toto nějaké dopady do DPH a daně z příjmů?

Ukrajinský podnikatel nám vystaví fakturu za práci na stavbě v ČR, a někteří fakturu za úklid v provozovně naší firmy v České republice, jsme právnická osoba s. r. o., plátci DPH v ČR. Musíme těmto podnikatelům, kteří mají IČ v ČR, srazit srážkovou daň? Teoreticky, když by nám předali, že mají doklad z FÚ, že se jim daň nemusí zadržovat, nemusíme zajišťovat srážkovou daň?