Účetní závěrka, uzávěrka, audit - strana 11

Převzala jsem účetnictví bytového družstva vzniklého koupí od jedné a.s. s několika milionovým ziskem. Dozvěděla jsem se, že bytová družstva mají vytvářet vyrovnaný výsledek hospodaření. Jak toho mám docílit?

Na základě zákona č. 221/2015 Sb. , kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, vznikla některým subjektům zapisovaným do veřejného rejstříku s účinností od 1. 1. 2016 nová povinnost, a sice povinnost zveřejňovat účetní závěrky ve svírce listin veřejného rejstříku, kde jsou tyto subjekty vedeny. Nově se problematika dotýká zejména neziskového sektoru.

Základní podmínkou účetních výkazů tedy je, aby věrně a pravdivě zobrazovaly skutečnost. Účetní informace jsou pro většinu zájmových skupin stále jedním ze zásadních informačních zdrojů o podniku. Účetní výkazy zůstávají klíčovým zdrojem informací pro zpracování finanční analýzy podniku. Finančně zdravá obchodní korporace by měla být schopna v současnosti i ve výhledu do budoucna smysluplně naplňovat předmět své činnosti, dosahovat trvale požadované míry zhodnocení vloženého kapitálu investory, a to při úvaze rizik podnikání. Ovšem vycházet při řízení a hodnocení korporací pouze z vykázaných údajů ohodnocené korporace jako finančně zdravé je poměrně riskantní v důsledku vlivů týkajících se slabých stránek účetních výkazů, využívání legálních metod kreativního účetnictví a stále častějších účetních podvodů.

Právní předpisy Evropské unie1) přijaté v roce 2014 a zákon č. 93/2009 Sb. , o auditorech a o změně některých zákonů („zákon o auditorech “), ve znění pozdějších předpisů, zavádějí podrobnější požadavky na povinný audit subjektů veřejného zájmu. Cílem těchto právních předpisů je posílení kvality auditu a nezávislosti statutárních auditorů a auditorských společností. Tohoto cíle bude možné dosáhnout mimo jiné podporou otevřeného výběrového řízení v rámci auditorského trhu, ale i zajištěním toho, aby výbory pro audit přijaly svoji roli a odpovědnost.

Novela zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, č. 221/2015 Sb. přinesla řadu změn pro různé účetní jednotky. Jednou ze změn, které se týkají nevýdělečných organizací účtujících podle vyhlášky č. 504/2002 Sb. , kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 504/2002 Sb. “), je novelizace ustanovení o účetní závěrce. Tento příspěvek stručně shrnuje tyto obsahové změny.

V předcházejících číslech časopisu jsme se zabývali kalkulacemi jako součástmi manažerského účetnictví v širším pojetí. To obsahuje několik informačních oborů. Ve velkých korporacích pracuje na tvorbě všech oborů reportingu i několik ekonomických oddělení. Fyzické osoby si musí vystačit samy, anebo zaměstnávat účetní, daňové poradce či další specialisty. Některé informační obory jsme analyzovali v předchozích článcích tohoto časopisu a nyní se věnujeme další součásti manažerského účetnictví, a to rozpočetnictví.

Na začátku roku 2017 musí každá účetní jednotka sestavit účetní závěrku za rok 2016. Bez ohledu na to, kdy je účetní závěrka fakticky vytvořena, musí být sestavena z údajů platných ke konci účetního období, tedy k 31. 12. 2016 (za předpokladu, že účetním obdobím je kalendářní rok). Účetní závěrku podle § 18 zákona o účetnictví tvoří rozvaha (bilance), výkaz zisku a ztráty a příloha. Sestavení účetní závěrky předchází řada účetních závěrkových operací, kterým se budu věnovat v tomto článku.

V minulém čísle jsme se začali zabývat problematikou kalkulací. Ve třech částech předcházejícího článku jsme pojednávali o struktuře kalkulačního vzorce, podrobněji jsme analyzovali jeho položky a zmínili jsme se o kalkulačních jednicích. Nyní se zaměřujeme na další aspekty tvorby kalkulací. Hned v následujícím textu přinášíme výčet a charakteristiku jednotlivých druhů kalkulací.

Bytová družstva by si měla předtím, než přistoupí k sestavení účetní závěrky, zkontrolovat správnost účtování některých účetních operací, o nichž v roce 2016 účtují poprvé. K těmto operacím patří například účtování splátky úvěru na technické zhodnocení domu.

Rada pro veřejný dohled nad auditem byla zřízena v roce 2009 zákonem č. 93/2009 Sb. , o auditorech, ve znění pozdějších předpisů. Jejím hlavním úkolem je vykonávat veřejný dohled nad výkonem auditorské činnosti a činností Komory auditorů České republiky, která je samosprávnou profesní organizací zřízenou zákonem za účelem správy auditorské profese v České republice, a provádět v souladu s požadavky evropského práva kontroly kvality u auditorů a auditorských společností, které mají ve svém portfoliu subjekty veřejného zájmu. Při výkonu své působnosti dbá na ochranu veřejného zájmu. Je právnickou osobou a sídlí v Praze.

Co mají účetní profesně nejradši? To by asi byla obsáhlá a pestrá paleta, zřejmě převážně jednoduchých až rutinních prací, kde snad ani chybu udělat nelze. Naopak zřejmě unisono by z úst účetních zněla nejméně oblíbená činnost – účetní uzávěrka. Je s ní hodně práce (únava), podílí se na ní více lidí (zmatek), zahrnuje celý balík činností (chaos), je náročná odborně (nejistota), vedení má přehnaná očekávání (zklamání), výsledek je hodně a dlouho vidět (stres) a chyby již nepůjde opravit (ostuda). Žel, bez ní to v praxi nejde, navíc na její výsledek netrpělivě čekají daně z příjmů. Přeneseně lze říci, že jde o takovou každoroční maturitu účetních. Že Vám tam nějak nadbývá písmeno – U – vždyť přece jde o „účetní závěrku“ – nemylte se, oba pojmy jsou plně namístě, přičemž jeden se bez druhého neobejde. Známější – účetní závěrku – tvoří jen standardizované účetní výkazy, zejména o stavu majetku a závazků (Rozvaha neboli Bilance, jak se z historicky daných důvodů také v praxi ještě označuje), výnosů a nákladů (Výsledovka) a upřesňující Příloha. Naproti tomu – účetní uzávěrka – zahrnuje celý komplex účetních a souvisejících aktivit sloužících k uzavření účetního období, jako je především ověření reálnosti účetních stavů (inventarizace), aktualizace účetního ocenění (reálná hodnota, přepočet cizoměnových položek), přiřazení nákladů a výnosů příslušnému účetnímu období (časové rozlišení), vyjádření rizik (opravné položky, rezervy). Sestavení účetní závěrky je pak už spíše jen technickou záležitostí, která je ale zároveň nejviditelnější součástí, resp. výsledkem účetní uzávěrky.

Pozn. ASPI: Číslo zápisu bylo v databázi upraveno na 481/15.06.16, aby odpovídalo obvyklému číslování Stručný popis problému Vybrané účetní jednotky mohou v souladu s aktuálním zněním § 3 odst....

1. Úvod Účetní jednotky sestavují k rozvahovému dni účetní závěrku dle § 18 zákona o účetnictví (dále jen "ZÚ"). Účetní jednotkou může být jak právnická osoba, tak fyzická osoba....

1. Popis problému S účinností od 1. ledna 2013 došlo ke změně v právních předpisech upravujících účetnictví podnikatelů. Tato změna se dotkla také účetního řešení případů, které se týkají...

1. Úvod a vymezení problémů Tento příspěvek navazuje na předchozí příspěvek na toto téma (Ing. Otakar Machala, Ing. Radislav Tkáč, Ing. Jiří Nesrovnal, 372/06.06.12 -Změna účetního období – kalendářní...

Daň z příjmů 372/06.06.12 Změna účetního období - kalendářní a hospodářský rok a navazující problematika Předkládají: Ing. Otakar Machala, daňový poradce č.osv. 2252 Ing. Radislav Tkáč, daňový poradce č....

Zákon o účetnictví umožňuje i fyzickým osobám, pokud vedou účetnictví, účtovat v hospodářském roce. Zákon o dani z příjmu pak přikazuje některým osobám, ukončit účtování v hospodářském roce (§...