Účetní závěrka, uzávěrka, audit - strana 9

Přesto, že počet novel zákona o účetnictví za 28 let své účinnosti teprve atakuje čtyřicítku, je v legislativním plánu vlády vytvořit nový zákon o účetnictví . Pod vánoční stromeček 2019 nadělilo Ministerstvo financí modrou stužkou svázaný balíček obsahující návrh věcného záměru zákona o účetnictví včetně Závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad (RIA) a Zprávy o hodnocení korupčních rizik (CIA).

V následujícím textu se zaměříme na praktické sestavení účetních výkazů rozvaha a výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu. Nejprve naznačíme převodový můstek mezi účetní osnovou a jednotlivými položkami výkazů a následně pak na praktickém příkladu provedeme reálnou demonstraci.

Publikovali jsme nejnovější články především pro neziskový sektor, v nichž vás provedeme například náležitostmi stanov spolku a jednotlivými složkami platu.

Odpis pohledávky bývá, naštěstí v praxi ne příliš často, finálním řešením snahy věřitele o vymožení dlužné pohledávky. Pokud k této situaci dojde, je rozdíl, zda náklad, který z odpisu pohledávky vznikne, je či není daňově účinný. Bezpochyby existuje celá řada důvodů, ze kterých účetní jednotky přistoupí k účetnímu odpisu pohledávek, my se však soustředíme pouze na ty důvody a situace, ze kterých vznikne daňově účinný náklad. Klíčem ke správnému postupu je ustanovení § 24 odst. 2 písm. y) zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Chápeme toto ustanovení správně?

Zákonné opravné položky jsou tvořeny a rozpouštěny podle podmínek, které stanoví zákon č. 593/1992 Sb. , o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoR “). Jejich daňová účinnost je pak podložena § 24 odst. 2 písm. i) zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “). Na rozdíl od účetních opravných položek, které jsou ve vztahu k zásadě věrného zobrazení v účetnictví povinně tvořeny ke všem pohledávkám, jejichž hodnota prodlužováním doby po splatnosti klesá, zákonné opravné položky jsou nástrojem v rukou daňového subjektu, který je v souladu se ZoR užívá dle svého uvážení. Základním důvodem tvorby zákonné opravné položky k pohledávce je samozřejmě vznik daňově účinného nákladu a snížení základu daně, nicméně možnost tvorby zákonné opravné položky je nutné zkoumat i pro úspěšný daňově účinný odpis pohledávky (odpis pohledávky rozebereme ve třetím dílu).

Samozřejmě i účetní praxe s sebou přináší určitou chybovost, někdy se jedná o chyby zásadní, někdy o chyby nevýznamné. Každopádně, pokud na takovouto chybu následně přijdeme, je nutné ji opravit v souladu s účetními postupy.

I přes odlišný předmět podnikání mají obchodní společnosti některé problémy společné – pečují o klienty, zakázky, finance, majetek a také, bohužel, o pohledávky. Pohledávky, zejména ty po splatnosti, nejsou žádoucím aktivem. Ideální délka „života“ pohledávky je do její splatnosti a končí právě zaplacením. Tak to naštěstí pro všechny věřitele převážně chodí, ale vždy tomu tak není. Pohledávky, které měly být dávno zaplacené, máme v účetnictví stále a začíná zdlouhavý a mnohdy i marný boj za jejich úhradu. Stav je o to horší, že hodnota pohledávky je v případě obchodních vztahů již zdaněna, a to jak daní z příjmů, tak i DPH.

Mateřská společnost poskytla své dceřiné společnosti bezúročnou zápůjčku, nyní se mateřská společnost rozhodla, že tuto zápůjčku promine. Mateřská společnost tudíž odepíše tuto zápůjčku do nedaňových nákladů prostřednictvím účtu 546 a dceřiná společnost odepíše závazek do daňových výnosů pomocí účtu 648. Je to takto správně?

Pro předplatitele verze DAUC EXPERT jsme na portále uveřejnili expertní příspěvky číslo 4/2019. Zaměřujeme se na transferové ceny v auditovaných účetních závěrkách ve světle judikatury NSS, uplatňování výdajů procentem z příjmů a některé další otázky související s paušálními výdaji, dále vyměření daně po uplynutí lhůty pro stanovení daně nebo na účtování kryptoměn.

Článek se zaměřuje na transakční ceny mezi spojenými osobami s pohledu finančního účetnictví a auditu. Snaží se vyvrátit názor, že auditoři se transferovými cenami nemusí zabývat. Důkazem jsou vybrané mezinárodní auditorské standardy, které musí auditoři při poskytování auditorských služeb dodržovat a které upozorňují na rizika v souvislosti s transakcemi mezi spojenými osobami. Dalším důkazem je vybraná judikatura NSS, která poukazuje na daňové doměrky ze strany správce daně, kde v důsledku nesprávně nastavených transferových cen došlo nejen ke krácení daní, ale i k výraznému zkreslení účetních informací ve zveřejňovaných auditovaných účetních závěrkách, k nimž auditoři vydali výrok „bez výhrad“. 1)

Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na pořizování a využívání ICT pro podporu agendy daňového řízení v ČR. Kontroloři prověřili, jak Generální finanční ředitelství (GFŘ) v letech 2011-2017 vynakládalo peníze na provoz, ale i rozšiřování Automatizovaného daňového informačního systému (IS ADIS).

Ve verzi DAUC a EXPERT přinášíme aktuální článek v souvislosti s brexitem, a to na téma vývoz zboží a DPH. Dále seznámíme se všemi důležitými body přílohy v účetní závěrce tak, abyste při jejím sestavování měli veškeré potřebné informace. Nechybí ani stručný komentář k aktuální legislativě.

Na účetní uzávěrce jsou nejpracnější dvě činnosti – fyzická inventura a příloha v účetní závěrce. První z aktivit nutí na čas opustit bezpečí kanceláře a vydat se na odyseu po firemním skladu a dalších zákoutích, druhá atakuje šedou kůru mozkovou účetních ve snaze sepsat slohovou práci o interních poměrech ve firmě. Jasně, obojí si lze zjednodušit. Inventarizace může (ač by rozhodně neměla) proběhnout ledabyle a přílohu si můžeme okopírovat od aktivnější firmy ze Sbírky listin a pouze vyměnit číselné a další údaje, co na tom, že nebude přesně sedět na poměry v naší účetní jednotce – není žalobce, nebude ani soudce. Většina účetních ale práci dělá svědomitě a poctivě, takže se při inventuře i příloze v účetní závěrce pořádně zapotí; v příspěvku si ukážeme, jak si beze stresu poradit se zmíněnou přílohou.

Povinnost auditu účetních jednotek je upravena v § 21 zákona o účetnictví . Od 1. 1. 2016 tudíž i pro nevýdělečné organizace, pokud za dvě po sobě jdoucí účetní období překročí dvě z následujících kritérií: 1. Aktiva vyšší než 40 mil. Kč. 2. Roční úhrn čistého obratu vyšší než 80 mil. Kč. 3. Průměrný počet zaměstnanců vyšší než 50. Obecně prospěšné společnosti měly v zákoně č. 248/1995 Sb. , o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, v § 19 odst. 2 stanoveny další podmínky pro povinný audit a sice: a) Pokud jsou příjemcem dotací nebo jiných příjmů ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce, případně z rozpočtu jiného územního orgánu nebo od státního fondu, jejichž celkový objem přesáhne v roce, za nějž je účetní závěrka sestavována, 1 000 000 Kč. b) Pokud výše čistého obratu překročila 10 000 000 Kč. Vzhledem k tomu, že zákon č. 248/1995 Sb. byl zrušen a od 1. 1. 2014 nabyl účinnosti nový občanský zákoník , který upravuje podmínky auditu pro ústavy v § 415, odst. 2 , mám dotaz, zda na obecně prospěšné společnosti se vztahuje povinnost auditu dle zrušeného zákona 248/1995 Sb. nebo dle nového občanského zákoníku ?

Přinášíme vám další články na aktuální účetní i daňová témata, v nichž si ujasníte kroky potřebné pro správně sestavenou účetní závěrku nebo možnosti daňové optimalizace fyzických osob. Připomeneme také vybrané aspekty ročního zúčtování.

S novým rokem obvykle (ne)přichází různá předsevzetí. Pokud se zaměříme na profesní život, předsevzetí by se asi vázalo k minimalizaci, či nejlépe naprosté absenci chyb. Smiřme se s tím, že bez chyb se profese účetních a daňových specialistů asi neobejde. Nebudeme dokonalí, snažme se však být alespoň o malý kousek lepší. Následující řádky mají za úkol upozornit na časté chyby v účetnictví, na dani z příjmů a DPH u podnikatelských subjektů. Úkolem není probrat celé spektrum všech možných omylů, ani podrobně vysvětlit správný postup, ale upozornit na vybrané problematické situace a poučit se z chyb, které se již staly jiným.

Na konci účetního období čeká účetní jednotku provedení všech kroků účetní uzávěrky, na jejichž konci je sestavena účetní závěrka. Správně sestavená závěrka musí podávat věrný a poctivý obraz. Pojďme se seznámit s nejdůležitějšími kroky účetní uzávěrky.

Všichni předplatitelé verze DAUC UNES mají nyní k dispozici lednové články z časopisu UNES, v nichž se věnujeme novinkám pro rok 2019, ale i pokračováním několika praktických témat z minulého měsíce.

V rámci expertní verze mají naši předplatitelé nově k dispozici články, které připomenou pravidla převodních cen, dále poskytují tipy pro správné sestavení účetní závěrky, a v několika praktických odpovědích na čtenářské dotazy přináší řešení DPH problematiky.

Kalendářní rok 2018 se již chýlí ke konci a právě nastává pro většinu účetních jednotek období, kdy jim začnou starosti se sestavováním účetní závěrky. V tomto článku bych Vám ráda poskytla tipy a rady, na co si dávat pozor, na co nezapomenout, co mít na paměti. Následující řádky vycházejí jednak z novely vyhlášky č. 500/2002 Sb. , kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, vyhláškou č. 441/2017 Sb. (dále jen „vyhláška“), která je účinná pro účetní období započatá v roce 2018, a také z nejčastějších dotazů v oblasti účetní závěrky.