Účetní závěrka, uzávěrka, audit - strana 10

Tématem tohoto článku je jedna z přeměn – převod jmění na společníka. Nejdříve se zaměříme na samotný převod jmění na společníka a jeho obchodněprávní úpravu, přičemž čerpáme převážně ze zákona o přeměnách obchodních společností a družstev. Věnujeme se také účetnímu zobrazení převodu jmění na společníka. Na převod jmění na společníka se podíváme také z daňového hlediska a na závěr převedeme teoretické poznatky do praxe na komplexním příkladu.

Dne 29. 3. 2018 byl v rámci IFRS vydán nový Koncepční rámec pro finanční výkaznictví, který je okamžitě v účinnosti pro Radu IASB a Interpretační výbor IFRS při přípravě nových standardů a interpretací. Pro společnosti, které sestavují účetní závěrky podle IFRS, bude nový Koncepční rámec v účinnosti od 1. 1. 2020, kdy nahradí stávající verzi Koncepčního rámce vydanou v roce 1989, která byla částečně revidovaná v roce 2010. Tento příspěvek má za cíl seznámit čtenáře s obsahem a strukturou nového Koncepčního rámce a se změnami oproti původní verzi. Je však třeba poznamenat, že požadavky Koncepčního rámce mají přímý dopad na společnosti pouze v situacích, kdy pro určitý typ transakce neexistuje příslušný standard nebo interpretace a společnost je nucena sama vytvořit účetní politiku, podle které následně postupuje (tato politika musí vycházet z definic a ostatních požadavků uvedených v Koncepčním rámci). Pokud pro daný typ transakce existuje příslušný standard, mají požadavky tohoto standardu přednost před ustanoveními Koncepčního rámce.

V úvodu tohoto článku bych uvedla některé podstatné skutečnosti týkající se vedení účetnictví příspěvkových organizací.

Od účetního období, které započalo v roce 2016, jsou diferencovány čtyři kategorie účetních jednotek a to mikro, malé, střední a velké účetní jednotky. Zařazení do příslušné kategorie se odvíjí od dosažení nebo překročení alespoň dvou ze tří stanovených kritérií. Kritéria pro testování příslušné kategorie stanoví § 1d zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví (dále jen „zákon o účetnictví ). Jedná se o aktiva celkem, roční úhrn čistého obratu a průměrný počet zaměstnanců.

V článku se budeme věnovat praktickému postupu zveřejnění účetní závěrky a jeho technické stránce, což v praxi často bývá zdrojem řady problémů.

V následujícím příspěvku se zaměříme na shrnutí problematiky účetní závěrky u neziskových organizací, přesněji na účetní jednotky, které účtují v souladu s vyhláškou č. 504/2002 Sb. , kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „prováděcí vyhláška“).

Léta letoucí sestávala účetní závěrka ze dvou standardizovaných účetních výkazů, které stroze v číslech, avšak jednotně a přehledně, vypovídaly: o stavu majetku a závazků (Rozvaha neboli podle historického názvosloví Bilance), a o výnosech a nákladech (Výkaz zisku a ztráty alias Výsledovka). V praxi často odbývanou třetí povinnou součástí byla a je Příloha, která upřesňuje záplavu čísel obou výkazů a přidává další ekonomicky významné podrobnosti o účetní jednotce. S malou výjimkou tzv. vybraných účetních jednotek bylo možno – dobrovolně – účetní závěrku doplnit o Přehled o peněžních tocích (cash-flow) a Přehled o změnách vlastního kapitálu. Od roku 2016 se oba posledně zmíněné přehledy staly povinnými pro obchodní společnosti, s výjimkou „malých“ a „mikro“ účetních jednotek – kterých je ale naštěstí většina. Za toto zpřísnění nemohou čeští zákonodárci, museli převzít, resp. transponovat, do našich účetních předpisů Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. 6. 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků.

Po významných změnách českých účetních předpisů v roce 2016 a 2017 dochází k dalším změnám, a to konkrétně prováděcích vyhlášek k zákonu č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, včetně vyhlášky č. 500/2002 Sb. určené podnikatelským účetním jednotkám (změna provedena vyhláškou 441/2017 Sb. ). V důvodové zprávě se uvádí, že hlavním důvodem navržené novelizace prováděcích vyhlášek bylo doplnění možnosti členění aktiv na stálá a oběžná. Toto upřesnění umožní sjednotit členění aktiv v rozvaze účetní jednotky tak, aby bylo v souladu s předpisy Evropské unie, dále také využití dalších možností vykazování účetních informací. S účinností od ledna 2018 dochází k následujícím změnám.

Roční účetní závěrka je obecně vnímána jako každoročně se opakující souhrn prací, který završuje celoroční proces vedení účetnictví a jehož výsledkem je podklad sloužící pro sestavení daňového přiznání a pro výpočet daňové povinnosti. Ve skutečnosti však není účetní závěrka souborem prací, ale nedílným souborem účetních výkazů, ze kterých je, v závislosti na kategorizaci účetních jednotek, účetní závěrka tvořena. Vždy se jedná o výkazy rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha v účetní závěrce. Kategorie velké a střední účetní jednotky povinně sestavuje také Přehled o peněžních tocích a Přehled o změnách vlastního kapitálu. Tomuto výsledku však předchází účetní operace související s inventarizací a uzavíráním účetních knih.

Účetní závěrka je komplexně řešena zákonem o účetnictví a dále pro podnikatele vyhláškou č. 500/2002 Sb. , která vysvětluje vybraná ustanovení zákona. Ustanovení § 18 odst. 1 se zabývá obsahem účetní závěrky.

Pokud má společnost s ručením omezeným (s. r. o.) za účetní období vyšší náklady než výnosy, tak vykáže ztrátový (záporný) výsledek hospodaření za účetní období alias účetní ztrátu, kterou je třeba dříve či později nějakým způsobem řešit. Obvykle a pro společníky „bezbolestně“ se to děje na úkor dřívějších nebo budoucích účetních zisků. Je-li ztráta výrazná, dřívější zisky byly rozděleny společníkům a ty budoucí jsou nejisté, je možné ztrátu vyrovnat příspěvky společníků, případně snížením základního kapitálu.

Doba, kdy budou příspěvkové organizace zpracovávat roční účetní závěrku za příslušný kalendářní rok, což je období velmi náročné a mezi příslušnými pracovníky značně neoblíbené, se opět kvapem blíží. K této neoblíbenosti, podle mých zkušeností, kromě řady jiných přispívá i fakt, že ke správnému sestavení účetní uzávěrky a navazujících účetních výkazů je nutné správně stanovit a následně zaúčtovat daňovou povinnost příspěvkové organizace za příslušné zdaňovací období. Upozornění na některé skutečnosti, které souvisí právě se stanovením daňové povinnosti k dani z příjmů právnických osob, je předmětem tohoto příspěvku.

Až na přechodné výjimky trvá účetní období vždy 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích, přičemž se zpravidla shoduje s kalendářním rokem. Pokud má ale účetní jednotka zájem, může její „roční“ účetní období začínat prvním dnem jiného kalendářního měsíce, než je leden, pak jej označujeme za hospodářský rok. Tato volba má i daňové dopady, zatímco u poplatníků daně z příjmů právnických osob je hospodářský rok zároveň zdaňovacím obdobím pro účely této daně, tak u fyzických osob i pak zůstává zdaňovacím obdobím klasicky kalendářní rok.

Zisk, respektive snaha o jeho dosažení a maximalizaci, je základním rozlišovacím znakem podnikání. Vzato zcela obecně, zisk nezjistíme z jednoho údaje, ale je třeba jej vypočíst jako rozdíl nejméně dvou položek: příjmů a výdajů. Přičemž konkrétní obsah pojmů „příjem“ a „výdaj“ záleží na tom, o jaký zisk (případně ztrátu) nám jde. V podnikatelské praxi se nejčastěji pracuje s třemi typy „zisků“ – ekonomický, účetní a daňový – a to v mnoha dílčích variantách. Nás bude zajímat jen „účetní zisk“ alias kladný výsledek hospodaření za ukončené účetní období – a to speciálně ve společnosti s ručením omezeným (dále jen „s. r. o.“). Jeho odhalení zajisté potěší každou firmu, zvláště pokud je relativně vyšší. Následně přicházejí vesměs příjemné starosti, jak s účetním ziskem naložit.

Opravné položky slouží k opravě, resp. snížení, účetní hodnoty problémového majetku, jehož aktuální hodnota je z nejrůznějších důvodů dočasně nižší. Pokud se po čase ukáže předpoklad o pouhé dočasnosti snížené hodnoty majetku jako správný, dojde zrušením opravné položky k obnovení původní hodnoty majetku. Jestliže však budoucnost bude ještě temnější, než jsme očekávali, můžeme podle okolností buď opravnou položku dále zvýšit, anebo předmětný majetek zcela odepsat, případně zlikvidovat. V podnikatelské praxi přitom převažují opravné položky k pohledávkám, což je dáno nejen trvalou nejistotou, zda dlužník nakonec skutečně dostojí svému závazku a plně je uhradí, ale hlavně tím, že pouze tyto mohou být za určitých podmínek daňově účinné.

Jednou ze základních účetních zásad je tzv. akruální princip, neboli zásada časové a věcné souvislosti. Tato zásada vyžaduje, aby v každém účetním období byly jen takové výnosy a náklady, které s ním úzce souvisí.

Rozsah a způsob sestavování účetní závěrky nadací a nadačních fondů Jaroslava Svobodová Povinnost sestavit účetní závěrku ukládá, nejen výše jmenovaným účetním jednotkám, zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve...

K účetnictví Ing. Ivana Pilařová 1 Ve společnosti s ručením omezeným, zemřel v 2. čtvrtletí 2017 jeden ze dvou jednatelů společnosti. K datu úmrtí musíme zpracovat mimořádnou účetní závěrku....

Pokud s. r. o. naplnila očekávání jejích členů (společníků) a tito už ji dále nechtějí provozovat, zájemce o koupi podílů nebo o fúzi neseženou, pak je logicky na pořadu dne její „smrt“ neboli právní zánik. Tento cíl je ještě naléhavější, pokud se obchodní korporaci naopak dlouhodobě nedaří, nebo se její společníci nedokážou dohodnout atp. Dobrovolné zrušení s. r. o. je přitom obvykle pro společníky výhodnějším řešením patové situace, nežli hrozba všemožných sankcí od bezpočtu úřadů za neplnění jejich administrativních a dalších provozních povinností. Od zrušení - obvykle rozhodnutím společníků o ukončení činnosti s. r. o. - k právnímu zániku firmy výmazem z obchodního rejstříku je ale zpravidla dlouhá a svízelná cesta právem, účetnictvím a daněmi.

Naše společnost je akciovou společností, která doposud podléhala povinnosti auditu. Dle změny zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZÚ “), si nejsme jisti, zda nadále auditu podléháme. Podle § 1b ZÚ jsme mikro účetní jednotkou, která k 31. 12. 2015 překračuje pouze jednu posuzovanou hodnotu, a to aktiva. V § 20 ZÚ se pro akciové společnosti hovoří o překročení jedné z hodnot, ale pouze pro malé účetní jednotky. Naše společnost má zahraničního vlastníka. Podléháme tedy auditu, či nikoliv?