Daňové odpisy - strana 4

Jsme dodavatelem zboží převážně do základních škol a mateřských školek, kde jsou zřizovatelem převážně obce, MŠ jsou příspěvkové organizace apod. Týká se posun hranice odepisování hmotného majetku ze 40 000 Kč na 80 000 Kč i obcí, příspěvkových organizací apod.?

Daňový balíček zvýšil limit pro hmotný majetek a zrušil odpisy pro nehmotný majetek. Pohled účetnictví do minula se nemění, budoucnost je v rukách účetních metodiků. Daně však mohou mířit i zpět a kouzlit s odpisy a ztrátami. Lze upravit zpětně majetek z pohledu zdrojů, co na to vlastníci? Prominutí pojistného je dotací nebo majetkovým prospěchem?

Daňové a účetní aspekty odpisu pohledávek za věřiteli v insolvenčním řízení, konkurzu a exekuci Ing. Petr Koubovský, daňový poradce, č. osv. 3891, Rödl & Partner Tax, k. s. Mgr....

Pohledávky patří mezi nejčastější předmět účtování asi v každé účetní jednotce. Obvykle vznikají ze smlouvy, podle níž má dodavatel něco vykonat (např. dodat výrobky) pro odběratele, který má zaplatit. Existuje bezpočet důvodů vzniku pohledávek, přičemž v podnikatelské praxi převažují obchodní pohledávky za splněné dodávky výrobků, zboží a za poskytnuté služby. Výjimkou ale nejsou ani pracovněprávní pohledávky vůči zaměstnancům, sankční nároky nebo pohledávky za vklady upsané společníky a jiné. Nás ovšem nebude zajímat veselý začátek (vznik) pohledávky, ale zejména její – smutný – konec, kdy věřiteli po všech marných pokusech o vymožení nezbývá nic jiného, než ji pro tzv. nedobytnost odepsat. Jak na to účetně a zejména pak daňově?

Princip daní z příjmů je velmi prostý: od příjmů se odečtou výdaje a z kladného rozdílu (základu daně) se příslušnou sazbou vypočte daň. Na to by stačil jeden nebo dva paragrafy – a hotovo. Jenže… Jak praví klasik, není nic snazšího než věci zkomplikovat. Proto má zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “) 150 stran a další stovky stran mají nesčetné metodické pokyny finanční správy k jeho provádění. Největší péči ZDP věnuje daňové uznatelnosti výdajů (nákladů), z nichž ve firmách dominují mzdy, zásoby a investice. Zatímco první dva typy se promítají do základu daně obvykle ihned a najednou, investice do nich vcházejí dlouhodobě a postupně formou odpisů, u nichž nyní došlo k výraznému zkrácení – ale jen za určitých podmínek.

Pokud s. r. o. neuplatní odpisy majetku za rok 2020 z důvodu ztráty, bude moci v roce 2021 uplatnit odpisy za rok 2020 a 2021 najednou, nebo je zde nějaký postup a omezení?

Svěřenský fond můžeme zřídit na dobu neurčitou. A přestože občanský zákoník tuto dobu částečně omezuje, svěřenský fond může existovat po velice dlouhou dobu. V průběhu této doby samozřejmě mohou vzniknout transakce s případným vznikem daňové povinnosti. Abychom mohli tyto transakce správně daňově ošetřit, potřebujeme mít zejména jasnou daňovou legislativu neumožňující různé výklady. V oblasti svěřenských fondů nejdříve panovala obrovská panika, která se v průběhu času trochu zklidnila, nicméně stále nemáme jasnou daňovou legislativu, která by neumožňovala více různých výkladů. Jednou z velmi palčivých otázek bylo, jakým způsobem může svěřenský fond daňově odepisovat hmotný majetek. Stejně jako lidstvo dříve bylo přesvědčeno, že planeta Země je placatá a až postupem času se zjistilo, že tento výklad byl nesprávný, oblast daňového odepisování hmotného majetku u svěřenských fondů se také vyvíjela.

Jsme s. r. o., kovovýroba, zabývající se výrobou strojů (mycí zařízení pro průmysl). Doposud jsme stroje jen vyráběli a pak prodávali zákazníkovi (tj. účtovali při vyhotovení stroje na sklad v hodnotě přímých nákladů, např. 100 000 Kč na 123/583, prodej stroje faktura vydaná 311/601, vyskladnění stroje 583/123). Chtěli bychom nově stroje zkusit pronajímat, buď na dobu určitou, nebo neurčitou, 3, 4, 5 měsíců… dle požadavků zákazníka. Prosím o informaci a objasnění nového účtování. 1. Zatřídit stroj z výrobku do hmotného majetku 022/123? 2. Pokud vyrobíme stroj v průběhu roku a posléze jej pronajmeme, tak můžu uplatnit 100% daňový odpis v případě, že jej budu vlastnit a pronajímat i k 31. 12. (účetní a daňové odpisy používáme stejné – zrychlené)? 3. Pokud bych stroj pronajala, avšak cca za dva měsíce by se mi vrátil zpět, a posléze bych ho stihla prodat, tj. nevlastnila bych ho již na konci roku, tak bych mohla uplatit jen daň odpisu? 4. V případě vykazování daňové ztráty 2020 lze přerušit daňové odpisy?

Pokud prodáme neodepsanou věc, můžeme si při vyřazení uplatnit zůstatkovou cenu do daňových nákladů. K čemu je potom dobré využít ještě poloviční odpis v roce prodeje, když můžeme zaúčtovat pouze zůstatkovou cenu?

V minulém čísle časopisu jsme se věnovali problematice účetních odpisů dlouhodobého majetku, v rámci které byly představeny základní metody účetního odpisování, byla nastíněna rovněž otázka stanovení zbytkové hodnoty a komponentní odpisování. V následujícím textu se zaměříme na problematiku daňových odpisů.

Zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), uvádí tři možnosti zdanění příjmů fyzické osoby za nájem hmotného majetku (movitá věc, nemovitá věc). Jedná se o zdanění jako příjem ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP (příjem z provozování volné živnosti „Pronájem a půjčování věcí movitých“ a „Ubytovací služby“ dle přílohy č. 4 živnostenského zákona a dále příjem z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku), zdanění jako příjem z nájmu podle § 9 ZDP a jako ostatní příjem dle § 10 ZDP (pouze zdanění příležitostného nájmu movitých věcí nezahrnutých v obchodním majetku). V článku si blíže rozebereme zdanění příjmů z nájmu dle § 9 ZDP .

Investiční činnost firmy je provázána s peněžními toky. Pořízená stálá aktiva využívá firma dlouhodobě. V případě odpisovaných aktiv tím pak rovněž dlouhodobě ovlivňuje své výsledky hospodaření. Odpisy vstupují také do kalkulací výrobních a prodejních cen. Odpisy jsou nezbytnou proměnnou ukazatele EBITDA, kterým lze stanovit orientační hodnotu firmy, ale i celé řady dalších ukazatelů finančního zdraví firmy. Účetní, daňové, ale i controllingové pojetí odpisů tedy významně ovlivňuje ekonomická rozhodování a hodnocení firem.

V souvislosti s přípravou daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2018 v příspěvku upozorníme na některé možnosti, jak dosáhnout úspor na dani. V úvodu si uvedeme přehled odpočtů a slev na dani, které při jejich neuplatnění v běžném zdaňovacím období „propadají“, a následně zaměříme pozornost (s využitím příkladů) na možnou optimalizaci daně při uplatnění daňové ztráty, při uplatnění daňových odpisů a při využití institutu spolupráce osob.

Jsme příspěvková organizace zřízená krajem, který daňové odpisy neuplatňoval. V souladu s novelou zákona o daních z příjmů budeme již pro rok 2017 uplatňovat daňové odpisy. Jaká sazba bude použita u majetku pořízeného před 1. 1. 2017 (například v roce 2006)? Roční odpisová sazba dle zákona o dani z příjmů platná v prvním roce odepisování nebo roční odpisová sazba platná v dalších letech odpisování? Pro majetek pořízený v roce 2017 bude uplatněna roční odpisová sazba pro první rok, popřípadě zvýšená o 10 % v případě osobních vozidel s označením sanitní.

Daňový balíček změn, tedy zákon č. 170/2017 Sb. , se v oblasti daně z příjmů poměrně rozsáhle věnuje problematice hmotného a nehmotného majetku. Této oblasti, speciálně technickému zhodnocení cizího majetku, jsme se věnovali již v minulém čísle časopisu (Účetnictví v praxi č. 7–8/2017, s. 4). Nyní volně navážeme dalšími změnami v oblasti hmotného a nehmotného majetku. Zaměříme se především na podnikatelské subjekty, neopomeneme však ani změny pro veřejně prospěšné poplatníky. Některé změny pouze narovnávají disproporce dříve platného znění, jiné upravují dříve neřešené oblasti, další směřují k výhodám či alternativním řešením pro daňové poplatníky. Zvláštní pozornost budeme věnovat nabytí účinnosti každé jednotlivé změny.

Problematika technického zhodnocení majetku, které není ve vlastnictví toho, kdo technické zhodnocení provedl (nejčastěji nájemce), se vyskytuje v podnikatelském prostředí velmi často. Otázky s tím spojené řeší nájemci i pronajímatelé, podnájemci či jiní uživatelé cizího majetku, přičemž společným rysem obou stran je častý výskyt chyb, přehlédnutí a nepochopení, což je zdrojem daňových doměrků na obou stranách. Tento článek má přispět nejen ke shrnutí této problematiky, ale také osvětlit nové možnosti, které se v této oblasti otvírají přijetím daňového balíčku změn (zákon č. 170/2017 Sb. ). Zaměříme se především na dopady z hlediska daně z příjmů.

V následujícím příspěvku bychom se zaměřili na některé vybrané problémy daňových a účetních odpisů i v návaznosti na blížící se termín podání daňového přiznání za rok 2016. Blíže se budeme věnovat zejména oblasti zemědělského podnikání.