Zajištění daně

Jsem účetní Lesní společnosti s r. o. hospodařící na pozemcích, které si pronajímá od spoluvlastníků včetně nerezidentů ČR. Bude se při výplatě nájemného-pachtovného se bude nerezidentům (občané Švýcarska a Kanady) provádět zajištění daně ve výši 10%? Spoluvlastníci uzavřeli svým jménem další pachtovní smlouvy na jiné nelesní pozemky s jinými subjekty. Toto pachtovné bylo dosud vypláceno na účet jednoho spoluvlastníka v ČR, který na konci roku přeposílal adekvátní podíly všem ostatním. Letos zemřel. Je možné domluvit úhrady pachtovného za nelesní pozemky přímo na účet Lesní společnosti s r. o. a účtovat přes závazky s tím, že na konci roku budou vynulovány? V tom případě bychom provedli v Lesní společnosti zajištění daně na celou vyplacenou částku nerezidentům.

Novela zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, účinná od 1. 1. 2025 upravila také ustanovení, které se týká ručení. Podstatnou změnou je zavedení tzv. vyvratitelných domněnek. Slovy zákona: „má se za to, že“. Procesně se tím odebralo břemeno prokazování z beder správce daně, protože on byl tím, kdo musel před novelou prokazovat, že plátce „věděl nebo vědět měl a mohl“. Kromě toho byl zrušen limit, od něhož se při úhradě na nezveřejněný bankovní účet stával příjemce plnění ručitelem. Po novele riskuje plátce úhradou v jakékoliv výši na nezveřejněný účet, že bude vyzván finančním úřadem, aby daň neodvedenou dodavatelem sám zaplatil.

Německá GmBH vyvinula vlastní software (pro účely výroby, plánování a organice). Tento produkt využívá jak tato německá společnost, tak česká s. r. o. Je potřeba doplnit zásadní informaci, společnosti mají shodné vlastníky, fyzické osoby. Německá společnost, plátce DPH, v Německu chce uzavřít licenční smlouvu na poskytování tohoto produktu (softwaru) s českou s. r. o., plátcem DPH v ČR. Jakou stanovit správnou cenu za minimální náklady? Nechce se nám jít cestou složitého výpočtu převodních cen mezi propojenými osobami. Stačil by v tomto případě znalecký posudek? Pokud jde o licence, může česká s. r. o. platit za fakturu bez jakýchkoliv daňových omezení, nebo se na licence vztahuje zajištění daně? Z pohledu DPH, jde o režim reverse charge? 

Nejvyšší správní soud ve shodě s krajským soudem považuje za relevantní i objektivní okolnost (byť spíše jen marginálního významu), že stěžovatelka po zahájení daňové kontroly přestala s katodami obchodovat. Žalovaný již v odst. [96] napadeného rozhodnutí vysvětlil, že stěžovatelce nic nebránilo po zahájení daňové kontroly v obchodech pokračovat a DPH postupem podle § 109a zákona o DPH platit přímo správci daně. Stěžovatelka však tento argument setrvale ignoruje a stále pouze v obecné rovině tvrdí, že s katodami přestala obchodovat, aby neohrozila své zaměstnance potenciálně rizikovými obchody

Na co si dávat pozor, pokud Slovák (fyzická osoba), který přechodně bydlí v ČR a nemá české IČ, podnikatelské oprávnění má na Slovensku, poskytuje služby pro českou společnost? Tento dodavatel mi poprvé fakturuje, zjistila pouze to, že nemá české IČ a poskytl mi českou adresu a slovenské IČ. Nevím, jestli tato česká adresa je jeho bydliště. Mám toto vůbec zjišťovat a kontrolovat? Obávám se, abych jako odběratel něco nezanedbala. 

Na firmu uvalil FÚ exekuci kvůli neplacení daní. Firma má v majetku automobily, které kvůli exekuci FÚ zastavil. Tyto automobily nejsou plně odepsány. Je možné v době, kdy je na automobily uvalena zástava, pokračovat v daňových odpisech a tudíž jimi snižovat hospodářský výsledek?

S ohledem na výše uvedené tedy platí, že nedojde-li k uskutečnění zdanitelného plnění dle § 2 odst. 2 zákona o DPH , není možné § 109a zákona o DPH aplikovat. Pokud přesto daňový subjekt učiní platbu zvláštního zajištění daně, avšak k této platbě nelze vztáhnout žádné uskutečněné zdanitelné plnění, nelze aplikovat § 109a zákona o DPH . Za takové procesní situace proto finančním orgánům nic nebrání vrátit učiněnou platbu přímo osobě, které platbu učinila, požádá-li o její vrácení.

Příspěvek je zaměřen na shrnutí novinek, které přináší zákon č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (dále jen „konsolidační balíček“), v oblasti aplikace spotřebních daní. Upozorňuje na změny v oblasti daňového zvýhodnění u minerálních olejů a především komentuje mediálně avizované zvýšení sazeb spotřební daně u lihu a tabákových výrobků, a to včetně nových, neharmonizovaných výrobků více či méně souvisejících s tabákovými výrobky.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2023, čj. 6 Afs 30/2022-35

Článek se zabývá úpravou zvláštního způsobu zajištění daně, která je obsažena v § 109a zákona o dani z přidané hodnoty . Diskutována je především podstata právní úpravy jako zajištění úhrady daně, přičemž zkoumány jsou účel právní úpravy, mechanismus fungování, problematické aspekty a návaznost dotčené právní úpravy na obecnou úpravu placení daní. Článek se také věnuje specifickým situacím, za kterých je vhodné zvláštního způsobu zajištění daně využít, a možným rizikům, která z toho mohou plynout ve vztahu k soukromoprávnímu vztahu poskytovatele a příjemce zdanitelného plnění..

Spolupracujeme s dodavatelem, fyzickou osobou, OSVČ, neplátcem DPH, z Ukrajiny. Tato osoba zatím nezískala status daňového rezidenta ČR a v ČR provádí drobné stavební a dokončovací práce. V souladu s § 38e ZDP bychom měli provést zajištění daně. Tento dodavatel je režimu paušální daně, tedy nepodává daňové přiznání. Pokud bude zajištěna daň ve výši 10 % a uvedená osoba má statut poplatníka paušální daně, jak se k dani dostane? Vzniká mu automaticky přeplatek na dani, o který tedy bude teoreticky několikrát za měsíc žádat zpět, např. podle toho, kolik vystaví faktur? Chtěli bychom využít možnosti, že bychom vědomě daň nezajistili s tím, že v případě kontroly z finančního úřadu bychom argumentačně využili ustanovení § 38e ZDP odst. 9 předposlední větu, kdy zajištění daně nelze po plátci vymáhat, pokud úhradu daně poplatníkem prokáže, nebo tato úhrada bude zřejmá z evidence správců daní. Zde by se dalo již předem předpokládat, že daňová povinnost je poplatníkem automaticky (za splnění dalších podmínek pro paušální daň) vyrovnána.

Společnost uzavřela smlouvu s ukrajinským podnikatelem na stavební práce v ČR. Podle čeho se posuzuje, jestli má společnost provést zajištění daně 10% z fakturované částky ukrajinským podnikatelem?

Ručení příjemce zdanitelného plnění představuje jeden z nástrojů, který měl sloužit k potírání daňových podvodů. Jeho smyslem bylo založit ručitelský závazek příjemce zdanitelného plnění za daň, která z tohoto plnění nebyla úmyslně odvedena, a to za situace, kdy o tom věděl nebo vědět měl a mohl. Jako takový byl do § 109 zákona o dani z přidané hodnoty vložen s účinností od 1. 4. 2011 zákonem č. 47/2011 Sb. Postupem času pak byly přidávány zvláštní skutkové podstaty, s nimiž zákonodárce vznik ručení spojoval. Jedná se přitom o poměrně svéráznou implementaci čl. 205 směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty. Cílem tohoto článku je poukázat na dvě výkladová úskalí spojená se vznikem ručitelského závazku podle § 109 zákona o dani z přidané hodnoty , a to, zda jej lze aplikovat na situaci, kdy se daňový subjekt účastní podvodu na dani z přidané hodnoty, a na situaci, kdy obchoduje s osobou se statusem nespolehlivého plátce.

Lhůty pro řádné stanovení a placení daně mají de lege své časové limity. Vezmeme-li však v úvahu případy, kdy v souvislosti s úmyslným porušením daňové povinnosti souběžně probíhá trestní řízení, pak ona stanovená či v budoucnu stanovená daň může obíhat okolo daňového subjektu jako satelit i po pěknou řádku let následujících. Pojďme si tedy nyní, a to i v souladu s aktuální judikaturou, projít některé důležité vazby správy daní a trestního řízení. Ponechme nyní stranou bagatelní daňové delikty, které musí být řešeny výhradně ve sféře správy daní.