Předpokládám, že zde shrnuté poznámky, snažící se připomenout vývoj penalizace, resp. úroku z prodlení při správě daní, a jisté nalézání souladu i s obdobnými ustanoveními v oblasti plateb na pojistné na sociální zabezpečení, nebudou obsahovat pro vás, čtenáře, zásadní informace. Nicméně zkrácený vývoj úrokových sazeb za neplnění daňových povinností, potažmo do jisté míry i za neplnění povinností na pojistném na sociální zabezpečení od roku 1992, není bez zajímavostí.
Pár poznámek k vlivu změny úrokových sazeb ČNB na správu daní
JUDr.
Alena
Kohoutková
Vývoj sazeb úroku či penále
Začněme rokem 1992, kdy byl přijat zákon ČNR 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, a zákon ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. V prvně citovaném zákoně bylo v té době základní penále obsaženo v § 63 a výše stanovena takto:
„Daňové nedoplatky a penále
(1) Daňový dlužník je v prodlení, nezaplatí-li splatnou částku daně nebo zálohu na daň nejpozději v den její splatnosti.
(2) Penále se počítá za každý den prodlení počínaje dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně, a to
ode dne původního dne splatnosti
. Daňový dlužník je povinen zaplatit za každý den prodlení penále ve výši 0,3 %
z nedoplatku daně včetně zálohy na daň…“Oproti tomu úprava penále platná pro
pojistné na sociální zabezpečení
a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, mimochodem je nutno podotknout, že tento zákon je účinný do dnes, zněla v § 20 shora citovaného zákona, takto:„Penále
(1) Nebylo-li pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě, anebo bylo-li zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno, je plátce pojistného povinen
platit penále od následujícího kalendářního měsíce ve výši 3 %
dlužné částky za každý i započatý kalendářní měsíc, v němž některá tato skutečnost trvá…
“Avšak ještě v roce 1993 došlo k přiblížení obou sledovaných úprav, a to změnou provedenou
zákonem č. 160/1993 Sb
., ze dne 19. 5. 1993, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení
a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., a některé další zákony, takto:„15. § 20 odst. 1 zní:
(1) Nebylo-li pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě anebo bylo-li zaplaceno v nižší částce, než ve které mělo být zaplaceno, je plátce pojistného povinen platit penále.
Penále činí 0,3% dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém některá z těchto skutečností trvala
. Pro výši zálohy na pojistné platí obdobně ustanovení § 14 odst. 7…“Další změna proběhla v obou sledovaných právních úpravách v roce 1994 a opět vycházela z předpokladu téměř stejného pravidla.
Zákon č. 255/1994 Sb
., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, snížil pro daňové nedoplatky
výši základního penále za den prodlení z částky 0,3 % na 0,1 %
z dlužné částky v novém znění § 63 odst. 2 takto:„(2) Penále se počítá za každý den prodlení počínaje dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně, a to ode dne původního dne splatnosti. Daňový dlužník je povinen zaplatit
za každý den prodlení penále ve výši 0,1 % z nedoplatku daně
. Nedoplatky na poplatcích a příslušenství daně se nepenalizují.“Zákonem č. 241/1994 Sb
., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení
a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 54/1956 Sb.