K problematice tzv. daňových balíčků
doc. JUDr.
Radim
Boháč
Ph.D.
Dne 7. 7. 2016 byl vládou schválen návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti
daní.1) Tento návrh zákona bývá označován jako tzv. "daňový balíček 2017". V
průběhu projednávání tohoto návrhu v legislativních orgánech vlády byla diskutována otázka, zda je
vhodné vytvářet soubory novel daňových zákonů (dále bude používáno označení "daňový balíček"), nebo
zda předkládat a přijímat novely jednotlivých daňových zákonů samostatně.
Cílem tohoto článku2) je zamyslet se nad tím, zda je vhodnější, aby
novely daňových zákonů byly přijímány ve větších celcích (daňových balíčcích), nebo aby jednotlivé
daňové zákony byly novelizovány samostatně.
Za tím účelem bude nejprve vymezen pojem daňový balíček a následně proveden krátký
historický exkurz a budou uvedeny případy, kdy byla použita legislativní technika balíčku. V další
části dojde k vyvození určitých obecných závěrů z provedeného exkurzu a bude uvedeno zhodnocení
normotvorby v oblasti daňových balíčků a provedena jejich kategorizace.
Následně bude popsán aktuální daňový balíček 2017 spolu s uvedením argumentů, které
zazněly při jeho projednávání Legislativní radou vlády3) ohledně jeho
legislativní podoby. Na příkladu daňového balíčku 2017 se pokusím zhodnotit, zda je vhodné i nadále
připravovat a schvalovat daňové balíčky.
1. Vymezení daňových balíčků
Jak již bylo naznačeno v úvodu, za daňový balíček je možné považovat právní předpis, který
obsahuje novely daňových zákonů, tj.
soubor novel daňových zákonů
. Ovšem ne každý právní
předpis obsahující alespoň dvě novely daňových zákonů, je daňovým balíčkem.Aby bylo možné právní předpis označit za daňový balíček, musí být podle mého názoru
naplněny tři základní podmínky.
Za prvé platí, že úprava daňových zákonů musí být jediným nebo hlavním předmětem
navržených změn zákonů. K tomu je nutné doplnit, že daňové zákony je třeba pojímat v širokém smyslu,
tj. jako právní předpisy upravující nejenom daně, ale i poplatky a jiná obdobná peněžitá plnění
(například cla, veřejná pojistná, odvody, úhrady apod.).4)
Druhou podmínkou je počet novel daňových zákonů obsažených v příslušném návrhu právního
předpisu. Aby se jednalo o daňový balíček, musí být z povahy věci součástí daňového balíčku
alespoň dvě novely daňových zákonů
. K tomu je třeba dodat, že o daňových balíčcích je možné
hovořit pouze tehdy, jde-li o novely zákonů, nikoliv o zákony nové. I v případě nových zákonů by
ovšem bylo možné hovořit o větších celcích (kodexech), v nichž je upraveno více daní, či zákonech
upravujících vždy pouze jednu daň (případně několik málo). Problematika daňového kodexu však není
předmětem tohoto článku.A konečně, třetí podmínkou je skutečnost, že za daňové balíčky není možné považovat novely
pouze dvou daňových zákonů, které spolu velmi úzce souvisí (například
zákona o daních z příjmů5) a
zákona o rezervách6) nebo
zákona o daních z příjmů a
zákona o správě daní a
poplatků7) ). Kritériem určení, zda jde o takové zákony, je
bezprostřední souvislost uvedených daňových zákonů, zejména z důvodu úpravy konstrukčních prvků
stejné daně nebo úpravy správy stejné daně.
2. Z historie daňových balíčků
V této části jsou popsány některé novely daňových zákonů přijaté od roku 1993, které je
možné považovat za daňové balíčky.
Předně jsou uvedeny ty zákony, které již jako daňové balíčky byly navrženy zákonodárnému
sboru ke schválení. Smyslem není uvést vyčerpávající výčet, ale přehled, kdy a jak byla legislativní
technika daňových balíčků použita. U každého zákona je dále provedeno stručné zhodnocení, do jaké
míry spolu novely jednotlivých zákonů obsažených v balíčku
souvisejí.8)
2.1 Zákon č. 35/1993 Sb.
Za první daňový balíček v rámci nové daňové soustavy zavedené od 1. 1. 1993 lze považovat
zákon č. 35/1993 Sb.9) Tento
zákon měnil tyto předpisy: (i) zákon o správě daní a
poplatků, (ii) zákon o územních finančních
orgánech10), (iii) zákon o
daních z příjmů a (iv) celní
zákon11).
Jak lze vyčíst z důvodové zprávy k návrhu tohoto zákona, tento zákon byl přijat proto, že
předpisy upravující novou daňovou soustavu bylo nutné rozsáhle novelizovat ještě před jejím
spuštěním. Je nutné poznamenat, že šlo o poslanecký návrh, který neobsahoval novelu
zákona o daních z příjmů a
celního zákona, které byly doplněny až v průběhu
projednávání návrhu zákona Českou národní radou.
Z obsahovaného hlediska lze podotknout, že zcela jasnou souvislost měla novela
zákona o správě daní a poplatků a novela
zákona o územních finančních orgánech. Souvislost
ostatních novel byla dána tím, že se při správě daní z příjmů i cla subsidiárně postupovalo podle
zákona o správě daní a poplatků.
2.2 Zákon č. 149/1995 Sb.
Určité prvky daňového balíčku lze spatřovat u zákona č.
149/1995 Sb.12) Tento zákon
novelizoval nejenom zákon o daních z příjmů, ale i
zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku
na státní politiku zaměstnanosti.13) V průběhu projednávání v parlamentu k
němu byla připojena ještě novela zákona o
pojišťovnictví upravující zdanění tvorby rezerv14).
Souvislost zákona o daních z příjmů a
zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku
na státní politiku zaměstnanosti je nepochybně dána, neboť jak daně z příjmů, tak pojistné na
sociální zabezpečení jsou daněmi v širokém slova smyslu a ve své podstatě předmětem jejich zdanění
je příjem.
2.3 Zákon č. 129/1999 Sb.
Návrh zákona č. 129/1999
Sb.15) obsahoval novelu (i)
zákona o spotřebních
daních16), (ii) zákona o dani
z přidané hodnoty17) a (iii)
zákona o lihu18). V průběhu
projednávání v parlamentu byla ještě doplněna novela zákona o
daních z příjmů.
Novely zákona o spotřebních daních,
zákona o dani z přidané hodnoty a
zákona o lihu spolu bezprostředně souvisely, neboť
upravovaly společné otázky týkající se správy těchto daní, resp. související změny v
zákoně o lihu byly činěny v důsledku zamezení daňových
úniků u spotřební daně z lihu a lihovin. Novelu zákona o
daních z příjmů, upravující sazby daní z příjmů, s výše uvedenými novelami daňových zákonů
pojí pouze skutečnost, že jde o daně (zde v úzkém slova smyslu).
2.4 Zákon č. 492/2000 Sb.
Za první rozsáhlejší balíček je možné označit zákon č.
492/2000 Sb.19) Návrh tohoto
zákona obsahoval jako hlavní novelu zákona o daních z
příjmů a na ni navazující novely (i) zákona o
rezervách, (ii) zákona o správě daní a
poplatků, (iii) zákona o pojistném na všeobecné
zdravotní pojištění20), (iv)
zákona o životním minimu21),
(v) zákona o pojistném na sociální zabezpečení a
příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a (vi) zákona o
státní sociální podpoře22).
V průběhu projednávání v Poslanecké sněmovně byly dále připojeny novely těchto zákonů: (i)
zákona o účetnictví23), (ii)
zákona o dani silniční24),
(iii) zákona o rozpočtovém určení
daní25), (iv) zákona o majetku
státu26) a (v) zákona o dani z
nemovitostí27). Celkem tak zákon obsahuje novely dvanáct zákonů, a to
nejenom z oblasti daní, ale i sociální oblasti, účetnictví a majetku státu. Nejde tak pouze o daňový
balíček, ale o balíček "daňově-sociálně-účetní". Jde o první významný případ, kdy k daňovým zákonům
byly připojeny i novely zákonů z jiných oblastí. Změny sociálních zákonů byly převážně vyvolány
změnou zákona o daních z příjmů, novely ostatních
daňových zákonů souvisejí s novelou zákona o daních z
příjmů pouze tím, že jde rovněž o daně v užším slova smyslu. Souvislost novely
zákona o účetnictví s novelou
zákona o daních z příjmů lze spatřovat v úzké vazbě
daní z příjmů na účetnictví. Nejméně s daňovými zákony souvisí novela
zákona o majetku státu.
2.5 Zákon č. 575/2002 Sb.
Určité znaky daňového balíčku má i poměrně stručný zákon č.
575/2002 Sb.28) Jde o novelu
těchto tří předpisů: (i) zákona o daních z příjmů,
(ii) zákona o dani z přidané hodnoty a (iii) novely
zákona o účetnictví29).
Novela, která novelizovala přechodná ustanovení novely zákona
o účetnictví, byla připojena až při projednávání v zákonodárném sboru.
Nicméně novely zákona o daních z příjmů a
zákona o dani z přidané hodnoty byly společně
předloženy již vládou. Důvodová zpráva charakterizuje předložený návrh jako návrh, který se týká
řešení daňových důsledků při poskytování bezúplatné humanitární pomoci v oboru daně z přidané
hodnoty a daně z příjmů, a to v souvislosti s povodněmi v roce 2002. Souvislost těchto novel je tedy
dána úpravou stejné problematiky, ale u různých daní. Souvislost účetnictví a daní z příjmů byla již
popsána výše, a platí i v tomto případě.
2.6 Zákon č. 438/2003 Sb.
Velmi rozsáhlou novelou byl zákon č. 438/2003
Sb.30), novelizující především
zákon o daních z příjmů a dále tyto zákony: (i)
zákon o rezervách, (ii)
zákon o státní sociální podpoře, (iii)
zákon o životním minimu, (iv)
zákon o investičních společnostech a investičních
fondech31), (v) zákon o dani z
přidané hodnoty, (vi) zákon o správě daní a
poplatků, (vii) zákon o mezinárodní spolupráci při
správě daní32) a (viii)
živnostenský zákon33). Novely
posledních dvou uvedených zákonů byly připojeny až při projednávání v Poslanecké sněmovně (novela
zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní) a v
Senátu (novela živnostenského zákona). Změny uvedených
zákonů vyplývaly a souvisely se změnami prováděnými v zákoně
o daních z příjmů.
2.7 Zákon č. 669/2004 Sb.
Další velmi rozsáhlou novelou byl zákon č. 669/2004
Sb.34) Tento zákon opět novelizoval jako hlavní zákon
zákon o daních z příjmů. Dále vláda navrhla
novelizovat (i) zákon o rezervách, (ii)
zákon o životním minimu, (iii)
zákon o sociální
potřebnosti35), (iv) zákon o
dani z nemovitostí, (v) zákon o dani dědické, dani
darovací a dani z převodu nemovitostí36), (vi) změnový zákon k
zákonu o podnikání na kapitálovém trhu,
zákonu o kolektivním investování a
zákonu o dluhopisech37) a
(vii) novelu zákona o spořitelních a úvěrních
družstvech38). Poslanecká sněmovna dále připojila (i) novelu
zákona o dani z přidané
hodnoty39) a (ii) novelu
zákona o účetnictví.
Z hlediska souvislosti uvedených zákonů lze konstatovat, že změny některých zákonů byly
činěny v návaznosti na novelu zákona o daních z
příjmů, ovšem některé nikoliv. Šlo zejména o novely ostatních daňových zákonů, kde je
souvislost dána pouze tím, že šlo o daně v užším smyslu, a rovněž novelu
zákona o účetnictví, jejíž souvislost s novelou
zákona o daních z příjmů lze spatřovat v úzké vazbě
daní z příjmů na účetnictví.
2.8 Zákon č. 545/2005 Sb.
Za zákon s rysy daňového balíčku lze považovat i zákon č.
545/2005 Sb.40) Původně vláda
Poslanecké sněmovně navrhla novelu zákona o daních z
příjmů, s níž souvisela (i) novela zákona o
rezervách, (ii) novela zákona č. 669/2004 Sb.,
(iii) novela změnového zákona souvisejícího s přijetím zákona
o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů41) a (iv) novela
zákona o správních
poplatcích42).
Ovšem v Poslanecké sněmovně byly připojeny novely dalších zákonů, konkrétně (i)
zákona o dani z nemovitostí, (ii)
zákona o dani silniční, (iii)
zákona o dani z přidané hodnoty, (iv)
zákona o povinném značení
lihu43), (v) zákona o
registračních pokladnách44), (vi)
zákona o spotřebních daních45)
a (vii) zákona o pojistném na všeobecné zdravotní
pojištění. Změny v těchto zákonech již přímo nesouvisely se změnami v
zákoně o daních z příjmů. Souvislost je dána pouze
tím, že jde buď o daně v úzkém slova smyslu, daň v širokém slova smyslu (veřejné pojistné), anebo
zákony úzce související s daňovými zákony (zákony upravující povinné značení lihu a registrační
pokladny).
Za balíček lze zcela jistě označit zákon o
stabilizaci veřejných rozpočtů46), který byl v době svého přijetí
označován jako "Topolánkův batoh"47). Tento zákon obsahoval celkem padesát
dva částí. Vypisovat obsah jednotlivých částí nemůže být součástí tohoto článku, proto se omezím na
určitou kategorizaci obsahu zákona o stabilizaci veřejných
rozpočtů.
Předně tento zákon obsahoval novely skoro všech daňových zákonů (v užším slova smyslu)
včetně zákona o správě daní a poplatků a navíc ve
třech částech zaváděl nové energetické daně48). Dále byla novelizována řada
zákonů ze sociální oblasti, včetně zákona o pojistném na
sociální zabezpečení, a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a řada zákonů ze zdravotní
oblasti, včetně zákona o pojistném na všeobecné zdravotní
pojištění. Konečně součástí byla i novela zákona o
cenách49), zákona o působnosti
orgánů České republiky v oblasti cen50) a
zákona o účetnictví. Jak je patrné, šlo o do té doby
bezprecedentní spojení novel řady právních předpisů do jednoho zákona. Tento zákon lze s ohledem na
jeho obsah označit primárně za "daňově-sociálně-zdravotní" balíček. Pojítko lze vyčíst ze samotného
názvu zákona, jehož cílem bylo stabilizovat veřejné rozpočty, což potvrzuje i důvodová zpráva:
"účelem je optimalizací příjmů státního rozpočtu podpořit hospodářský růst a úpravou ekologických
daní posílit ochranu životního prostředí, na straně výdajů navržená opatření sledují zastavit
vzestup finančních prostředků vynakládaných v uvedených systémech, který je s ohledem na zvyšující
se podíl těchto výdajů na vývoji deficitů veřejných rozpočtů neudržitelný"
.Co se týká daňové části zákona o stabilizaci
veřejných rozpočtů, tak jednotlivé zákony pojí pouze to, že upravují daně v užším slova
smyslu, příp. poplatky, nebo jde o zákony s daňovými zákony související (například zrušení částí
zákona o registračních pokladnách). Sociální a
zdravotní část mimo výše uvedenou "stabilizaci veřejných rozpočtů" pojí i skutečnost, že veřejná
pojistná (pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na veřejné zdravotní pojištění) jsou daněmi v
širším slova smyslu.
2.10 Zákon č. 2/2009 Sb.
Zákon č. 2/2009 Sb.51)
novelizoval tyto právní předpisy: (i) zákon o daních z
příjmů, (ii) zákon o stabilizaci veřejných
rozpočtů, (iii) zákon o rezervách, (iv)
zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku
na státní politiku zaměstnanosti a (v) zákon o nemocenském
pojištění52). Na rozdíl od většiny předcházejících zmíněných zákonů v
průběhu projednávání v parlamentu nebyly přidány žádné novely dalších zákonů.
Zákon č. 2/2009 Sb. by se dal označit jako
"daňově-sociální" balíček, neboť novelizoval daňové zákony a rovněž zákony sociální. Ovšem zákon by
se dal označit jako ryze daňový balíček, neboť hlavním novelizovaným zákonem v sociální oblasti byl
zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku
na státní politiku zaměstnanosti, který upravuje pojistné na sociální zabezpečení, které je daní v
širším smyslu.
2.11 Zákon č. 87/2009 Sb.
Za daňový balíček lze zcela jistě označit zákon č.
87/2009 Sb.53) Tento zákon byl
původně navržen jako novela (i) zákona o dani z přidané
hodnoty a (ii) zákona o spotřebních daních.
Později v Poslanecké sněmovně byla připojena ještě novela
zákona o daních z příjmů. Zákon tak novelizuje tři
právní předpisy upravující daně v užším slova smyslu. Primárním důvodem přijetí zákona byla
implementace příslušné evropské směrnice.
Pro úplnost je třeba zmínit i zákon o podpoře hospodářského růstu a sociální
stability54), kterým byla novelizována řada právních předpisů. Podle
důvodové zprávy představuje tento zákon soubor opatření ke zmírnění dopadů tehdejší celosvětové
hospodářské krize na ČR. Opatření v něm obsažená jsou vzájemně provázaná a jsou zaměřena na obnovu
růstu hrubého domácího produktu, zejména podporu domácí poptávky, a na posílení sociálních jistot
občanů.
Nicméně je třeba zdůraznit, že šlo o poslanecký návrh zákona, který původně obsahoval
celkem dvaadvacet částí. V průběhu projednávání byl v Poslanecké sněmovně zásadním způsobem změněn,
počet částí se snížil na čtrnáct. Ovšem jediným daňovým zákonem, který byl tímto právním předpisem
novelizován, byl zákon o daních z příjmů. Zákon tak
není možné označit za daňový balíček. Do povědomí tento zákon spíše vešel doplněním
zákona o odpadech55) o právní
úpravu státního příspěvku při vyřazení autovraku (tzv. šrotovného), ke které však nebylo vydáno
potřebné prováděcí nařízení vlády.
2.13 Zákon č. 362/2009 Sb.
Naopak za daňový balíček lze zcela jistě označit zákon č.
362/2009 Sb.56) Tento zákon
byl označen jako zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním
rozpočtu ČR na rok 2010, a důvodem jeho přijetí podle důvodové zprávy bylo v souvislosti s
přijímáním zákona o státním rozpočtu na rok 2010 na přechodnou dobu přijmout nezbytné úpravy jak
příjmové, tak výdajové stránky státního rozpočtu, a zastavit negativní tendenci neúměrného
zadlužování státu. Z tohoto důvodu byl proto přijat zákon, který měl vést k pozitivnímu saldu ve
veřejných rozpočtech, zejména ve státním rozpočtu na rok 2010, přičemž tato změna se měla pozitivně
projevit i v dalších letech. Podle tehdejšího ministra financí byl zákon v médiích označován jako
tzv. Janotův balíček57).
Svou strukturou je Janotův balíček velmi obdobný Topolánkovu batohu (viz výše). Jsou
novelizovány zákony daňové (zákon o daních z příjmů,
zákon o dani z nemovitostí,
zákon o dani z přidané hodnoty a
zákon o spotřebních daních), zákony sociální (včetně
zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku
na státní politiku zaměstnanosti) a zákony zdravotní (včetně
zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění).
Tento zákon lze tak stejně jako zákon o stabilizaci veřejných
rozpočtů označit primárně za "daňově-sociálně-zdravotní" balíček. Souvislost mezi
jednotlivými novelami byla naznačena již výše, je jí snaha zastavit negativní tendenci neúměrného
zadlužování státu. Co se týká daňové části Janotova balíčku, jednotlivé zákony pojí mimo uvedeného
cíle dále pouze to, že upravují daně v užším slova smyslu. Sociální a zdravotní část mimo výše
uvedený cíl pojí i skutečnost, že veřejná pojistná (pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na
veřejné zdravotní pojištění) jsou daněmi v širším slova smyslu.
2.14 Zákon č. 370/2011 Sb.
Dalším daňovým balíčkem je zákon č. 370/2011
Sb.58) Hlavní novelou v tomto balíčku je novela
zákona o dani z přidané hodnoty měnící sazby této daně
v souvislosti s důchodovou reformou. V této souvislosti dále došlo ke změně
zákona o rozpočtovém určení daní,
rozpočtových pravidel59) a
zákona o daních z příjmů. V průběhu projednávání
návrhu zákona v Poslanecké sněmovně byla ještě připojena novela
zákona o územních finančních orgánech zřizující
Specializovaný finanční úřad.
Zajímavé je, že hlavní novelou je v tomto balíčku novela
zákona o dani z přidané hodnoty (patrně pro svůj
rozsah oproti ostatním novelám). Věcná souvislost novel je dána nejenom vztahem k důchodové reformě,
ale i skutečností, že všechny novelizované zákony se týkají daní v užším smyslu.
2.15 Zákon o jednom inkasním místě (č. 458/2011
Sb.)
Zcela nepochybně je daňovým balíčkem zákon o změně zákonů, související se zřízením jednoho
inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů (tzv. zákon o jednom inkasním
místě)60). Podle důvodové zprávy je právní úpravou
"sledováno zejména
naplnění konceptu jednoho inkasního místa, což představuje obrovské zjednodušení komunikace daňových
subjektů s příslušnými orgány veřejné správy"
. Nicméně zákon obsahuje i další změny označované
jako první fáze reformy přímých daní. Specifický je tento zákon i v tom, že řada jeho ustanovení
byla zrušena ještě dříve, než nabyla účinnosti.Zákon o jednom inkasním místě obsahuje změny většiny daňových zákonů v užším smyslu, změny
poplatkových zákonů, změny zákonů ze sociální oblasti včetně
zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku
na státní politiku zaměstnanosti a změny zákonů ze zdravotní oblasti, včetně
zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění.
Novela zákona o loteriích61)
zavedla odvod z loterií a jiných podobných her. Je patrné, že návrh mění nejenom daně v užším
smyslu, ale i celou řadu daní v širokém smyslu (poplatky, veřejná pojistná, odvod z loterií a jiných
podobných her). Navíc jsou obsahem stěžejní změny zákonů ze sociální a zdravotní oblasti.
Návrh zákona tak lze označit za "daňově-sociálně-zdravotní" balíček s tím, že hlavní
změnou, kterou obsahuje, je zřízení jednoho inkasního místa, ale zákon obsahuje i řadu jiných změn s
jedním inkasním místem nesouvisejících, které pojí zejména to, že jde o úpravu daní v širokém slova
smyslu (viz výše). Proto je v názvu zákona uvedeno
"a dalších změnách daňových a pojistných
zákonů"
.2.16 Protischodkový balíček (č. 500/2012
Sb.)
Dalším daňovým balíčkem je zákon o změně daňových,
pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných
rozpočtů62). Tento zákon bývá označován jako tzv. protischodkový
balíček63). Podle důvodové zprávy je cílem opatření zahrnutých do tohoto
návrhu zvýšení příjmů zejména státního rozpočtu a zefektivnění výdajů veřejných rozpočtů. Jednalo se
o opatření z daňové oblasti (například zavedení solidárního zvýšení u daně z příjmů fyzických osob)
a zdravotní oblasti (zrušení maximálního vyměřovacího základu zaměstnance a osoby samostatně
výdělečně činné pro placení pojistného na veřejné zdravotní pojištění pro roky 2013-2015). Navržená
změna zákonů ze sociální oblasti byla z návrhu v Poslanecké sněmovně vypuštěna.
Protischodkovým balíčkem byl novelizován zákon o
daních z příjmů, zákon o dani z přidané
hodnoty, zákon o spotřebních daních,
zákon o dani dědické, dani darovací a dani z převodu
nemovitostí, zákon o pojistném na všeobecné zdravotní
pojištění, zákon o rozpočtovém určení daní a
zákon č. 370/2011 Sb.
Protischodkový balíček je dalším z příkladů daňových balíčků, které mají jednotící prvek,
zde zvýšení příjmů veřejných rozpočtů a snížení výdajů státního rozpočtu. Nicméně všechny navržené
předpisy souvisí s daněmi v širším slova smyslu.
2.17 Změna daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva (č.
344/2013 Sb.)
Změny daňového práva, vyvolané rekodifikací soukromého práva, byly soustředěny v jednom
právním předpise, a to zákonného opatření Senátu o změně daňových zákonů v souvislosti s
rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů64). Spolu s těmito
změnami zákon obsahoval i řadu dalších změn daňových zákonů. Stranou ponechávám způsob přijetí
tohoto právního předpisu, který byl navržen jako standardní zákon, ale v důsledku rozpuštění
Poslanecké sněmovny byl pozměněn a přijat formou zákonného opatření Senátu.
Zákon mění všechny daňové zákony v užším slova smyslu (s výjimkou
zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu
nemovitostí, který by zrušen a nahrazen zákonným opatřením Senátu o dani z nabytí nemovitých
věcí), včetně daňového řádu,
zákona o mezinárodní spolupráci při správě
daní65), zákona o mezinárodní
pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek66),
zákon o pojistném na důchodové
spoření67), zákony o Finanční
správě České republiky a o Celní správě České
republiky68), zákon o
správních poplatcích, zákon o pojistném na sociální
zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění a
celou řadu dalších zákonů. Jiné zákony jsou měněny zvláště v důsledku změn daňových
zákonů.
Samozřejmě, že jednoznačným pojítkem uvedených změn je rekodifikace soukromého práva,
nicméně v návrhu jsou obsaženy nejenom změny daní v užším slova smyslu, ale i poplatků (správní
poplatky), veřejných pojistných, pojistného na důchodové spoření a cla, jsou tedy dotčeny daně v
širokém slova smyslu. Novelizován je procesní předpis upravující správu daní i zákon upravující
mezinárodní spolupráci při správě daní a zákon upravující
mezinárodní pomoc při vymáhání některých finančních pohledávek. S ohledem na počet
novelizovaných předpisů a rozsah jejich změn jde o nejrozsáhlejší daňový balíček, jaký byl dosud
přijat.
2.18 Zákon č. 267/2014 Sb.
Posledním zákonem, který zmíním, je zákon č.
267/2014 Sb.69) Tento zákon
byl podle důvodové zprávy přijat proto, že bylo dále měněno daňové právo v návaznosti na
rekodifikaci soukromého práva a že se bylo nutné vypořádat se zákonem o jednom inkasním místě, jehož
převážná část měla nabýt účinnosti od 1. 1. 2015.
Jako hlavní byla v tomto návrhu označena novela
zákona o daních z příjmů. Dále byly obsaženy nejenom
novely dalších daňových zákonů (zákona o rezervách,
zákona o dani silniční,
daňového řádu,
zákona o Finanční správě České republiky a
zákona o rozpočtovém určení daní), ale i novely zákonů
ze sociální oblasti, včetně zákona o pojistném na sociální
zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a zákonů ze zdravotní oblasti,
včetně zákona o pojistné na veřejné zdravotní
pojištění. Novelizovány byly i předchozí daňové balíčky (protischodkový balíček a zákon o
jednom inkasním místě).
Hlavní spojitost uvedených zákonů lze spatřovat v jejich ovlivnění zákonem o jednom
inkasním místě, to je hlavní důvod, proč jsou novelizovány tímto zákonem. Nicméně opět je třeba
zdůraznit, že souvislost je dána i tím, že se jedná o daně v širším slova smyslu.
3. Zhodnocení legislativy v oblasti daňových balíčků
Z přehledu uvedeného v předchozí části lze dovodit tyto obecné závěry:
1)
Předně je patrné, že existuje poměrně velký počet zákonů, které naplňují definici
daňového balíčku. Z toho lze učinit závěr, že technika legislativních balíčků není neobvyklá, ale že
jde o poměrně běžně používaný nástroj v legislativní praxi.
2)
Často nejsou daňovými balíčky novelizovány jen právní předpisy upravující daně v
užším slova smyslu, ale i daně v širokém slova smyslu (zejména poplatky a veřejná pojistná), a
rovněž daňový řád (případně v minulosti
zákon o správě daní a poplatků) jako právní předpis
upravující správu daní v širokém slova smyslu.
3)
Zpočátku byly daňové balíčky koncipovány tak, že se jednalo o hlavní novelu (v drtivě
většině případů zákon o daních z příjmů), která byla
doplněna novelami dalších daňových zákonů, případně i jiných než daňových zákonů. Někdy tyto novely
ostatních daňových a jiných zákonů souvisely s hlavní novelou úžeji, jindy byla souvislost
širší.
4)
Pokud byla souvislost mezi hlavní novelou a ostatními novelami širší, lze hovořit o
zárodcích klasických balíčků. Příkladem jsou zákony č.
669/2004 Sb. a č.
545/2005 Sb. V případě těchto návrhů je souvislost
ostatních novel dána pouze tím, že jde rovněž o daňové zákony (v užším i širším
smyslu).
5)
Za první velký klasický daňový balíček lze považovat
zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů (Topolánkův
batoh), který dokonce nejenom, že je balíčkem daňovým, ale rovněž balíčkem sociálním a zdravotním.
Jak jsem již uvedl, šlo o do té doby bezprecedentní spojení novel řady právních předpisů do jednoho
zákona. Souvislost změn byla odůvodněna potřebou stabilizovat veřejné rozpočty.
6)
Stejný způsob odůvodnění spojení novel v jednom předpise, jako v případě
zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů, byl použit
ještě několikrát (Janotův balíček, protischodkový balíček).
7)
Zcela svébytné místo ve výčtu daňových balíčků zaujímají zákon o jednom inkasním
místě a zákon o změně daňových zákonů v souvislosti s
rekodifikací soukromého práva, a to nejenom svým rozsahem. S ohledem na jejich obsah muselo
vždy dojít k novelizaci prakticky všech daňových zákonů v užším smyslu a řady daňových zákonů v
širším smyslu.
V návaznosti na tyto učiněné závěry lze jednotlivé, výše uvedené daňové balíčky
kategorizovat do těchto skupin:
1)
Balíček s hlavním daňovým zákonem a souvisejícími změnami
Jde o případ, kdy je novelizován jeden daňový zákon, jehož změna vyvolá potřebu novelizace
jiných daňových zákonů, příp. jiných zákonů.
2)
Balíček s hlavním daňovým tématem
V tomto případě je novelizováno několik daňových zákonů (příp. i další zákony) z důvodu
nutnosti promítnout do těchto zákonů společné téma daňového charakteru. Příkladem je zákon o jednom
inkasním místě.
3)
Balíček s hlavním tématem mimo daně
I v tomto případě je novelizováno několik daňových zákonů, ovšem nikoliv z důvodu nutnosti
promítnout do nich společné téma z daňové oblasti, ale z oblasti mimo daně. Příkladem je zákon,
kterým se mění daňové zákony v souvislosti s rekodifikací soukromého práva, nebo zákon, kterým se
mění daňové zákony v souvislosti s důchodovou reformou (zákon č.
370/2011 Sb.).
4)
Balíček s hlavním rozpočtovým tématem
Specifickým případem daňových balíčků jsou balíčky, jejichž cíl přijetí souvisí s
veřejnými rozpočty, s jejich příjmy či deficity. Zde bývá nosnou myšlenkou naplnit veřejné příjmy,
snížit veřejné výdaje, příp. snížit rozpočtové schodky. Často se v těchto případech balíček
neomezuje jen na změnu daňových zákonů, ale rovněž na změnu zákonů ze sociální a zdravotní oblasti.
Typickým příkladem takových balíčků je Topolánkův batoh, Janotův balíček a protischodkový
balíček.
5)
Balíček bez hlavního tématu
Posledním typem daňových balíčků jsou zákony, které nepojí žádné významnější téma, ať už z
oblasti daňové, anebo jiné. Jednotlivé novely spojuje to, že se jedná o novely daňových zákonů v
širokém slova smyslu, někdy i ve spojení s obecným předpisem upravujícím správu daní. Příkladem
takových balíčků může být zákon č. 545/2005 Sb. nebo
zákon č. 669/2004 Sb.
4. Daňový balíček 2017
Jak jsem již uvedl, zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti daní (tzv. daňový
balíček 2017) schválila vláda dne 7. července 2016. Jde o soubor novel těchto zákonů: (i)
zákona o daních z příjmů, (ii)
zákona o rezervách, (iii)
zákona o dani z přidané hodnoty, (iv)
zákona o místních
poplatcích70), (v) zákona o
správních poplatcích, (vi) daňového řádu a
(vii) zákona o působnosti orgánů Celní správy České republiky v souvislosti s vymáháním práv
duševního vlastnictví71).
Už z názvu zákona je patrné, že jde o daňový balíček. Název zákona totiž deklaruje, že jde
o soubor novel daňových zákonů. Tato skutečnost je splněna, neboť jsou novelizovány zákony
upravující daně v užším smyslu (zákon o daních z
příjmů a zákon o dani z přidané hodnoty),
zákony upravující poplatky (zákon o místních
poplatcích a zákon o správních poplatcích),
obecný zákon upravující správu daní v širokém slova smyslu
(daňový řád) a zákony úzce související s uvedenými
zákony (zákon o rezervách a
zákon o působnosti orgánů Celní správy České republiky
v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví).
Důvod zařazení uvedených novel do jednoho právního předpisu je vyjádřen v důvodové zprávě
takto:
"V návrhu zákona jsou obsaženy zásadní změny daňových zákonů, ke kterým má dojít s
účinností od 1. ledna 2017. Zařazením těchto změn do jednoho právního předpisu se pro daňové
subjekty zvyšuje přehlednost, neboť nejsou prováděny řadou samostatných zákonů, ale jsou obsaženy v
návrhu jednoho právního předpisu"
. Důvodová zpráva tudíž akcentuje spojitost časovou (společný
den nabytí účinnosti) a spojitost věcnou (zásadní změny daňových zákonů). Konečně je argumentováno
zvýšením přehlednosti pro daňové subjekty.Z hlediska klasifikace daňových balíčků provedené výše je nepochybné, že daňový balíček
2017 není balíčkem s hlavním daňovým tématem, ani balíčkem s hlavním tématem mimo daně a ani
balíčkem s hlavním rozpočtovým tématem. S ohledem na to, že ani jednu novelu obsaženou v daňovém
balíčku 2017 není možné označit jako hlavní a změny v ostatních novelách nejsou primárně vyvolány
touto novelou, je možné konstatovat, že daňový balíček 2017 je
balíčkem bez hlavního tématu
.
Pojítkem jednotlivých novel je skutečnost, že se jedná o novely daňových zákonů v širokém slova
smyslu, včetně obecného právního předpisu upravujícího jejich správu.Při projednávání daňového balíčku 2017 na úrovni Legislativní rady vlády zaznělo několik
argumentů proti legislativnímu uchopení daňového balíčku 2017. Některé z argumentů jsou obsaženy i
ve stanovisku předsedy Legislativní rady vlády k daňovému balíčku 2017.
Předně bylo poukazováno na čl. 39
odst. 4 a čl. 54 odst. 3
Legislativních pravidel vlády. Podle těchto ustanovení platí, že v témže zákoně nelze
upravovat věci různorodé, které spolu bezprostředně nesouvisejí, a že v případě, je-li navrhován
zákon, který si vyžádá novelu jiného zákona nebo více zákonů, lze v rámci těchto novel upravovat
pouze věci, které bezprostředně souvisejí se zákonem, který novelu či novely jiných právních
předpisů vyvolal. Záměrem těchto ustanovení je, podle mého názoru, vyloučit případy, kdy by společně
byly upravovány věci, které nemají žádnou souvislost. Například by společně s novelou
lesního zákona byla předložena novela
zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku
na státní politiku zaměstnanosti. Klíčovým je výklad slovního spojení "bezprostřední souvislost". Je
nepochybné, že v případě, kdy jedna novela vyvolá novelu jiného zákona (například terminologická
změna jednoho předpisu se musí promítnout i do ostatních právních předpisů), je podmínka
bezprostřední souvislosti splněna. Je však tato podmínka splněna i v případě, kdy souvislost
novelizovaných zákonů je "volnější"? Osobně se domnívám, že ano, vykládal bych uvedená ustanovení
Legislativních pravidel vlády extenzivněji.
Stejně jako by bylo možné předložit například zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti
životního prostředí, nebo zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu, je možné
předložit zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti daní. Uvedené zákony vždy souvisejí s
určitým tématem (životním prostředí, finančním trhem nebo daněmi), je tak zcela jistě dána jejich
věcná souvislost, kterou je možné chápat s ohledem na výše uvedené jako bezprostřední.
Restriktivní
výklad uvedených ustanovení Legislativních pravidel
vlády by totiž vedl k přílišné fragmentaci právního řádu, tj. vytváření řady právních
předpisů a jejich novel, které budou upravovat jednotlivá témata a jejich jednotlivé, úzce
související změny. Myslím si, že právní řád ČR by měl spíše směřovat k větší kodifikaci a integraci
souvisejících témat a jejich změn do větších celků. Daňový balíček 2017 je příkladem takové
kodifikace.Stanovisko předsedy Legislativní rady vlády v souvislosti s hodnocením daňového balíčku
2017 uvádí, že řešením
"by zřejmě bylo rozdělení navrhovaného zákona na několik samostatných
návrhů s vnitřně blíže související úpravami, např. by šlo o novelu
zákona o daních z příjmů spojenou v jednom návrhu
zákona s novelou zákona o rezervách pro zjištění základu daně
z příjmů nebo samostatný návrh novely zákona o
působnosti orgánů Celní správy České republiky v souvislosti s vymáháním práv duševního
vlastnictví"
. V takovém případě by došlo k fragmentaci daňového balíčku 2017 do řady
jednotlivých novel právních předpisů, snížila by se přehlednost pro daňové subjekty a v neposlední
řadě by takový krok vyvolal tlak na zákonodárce, který by musel místo návrhu jednoho právního
předpisu projednat právních předpisů několik. To by zvýšilo riziko, že navrhované změny nebudou
přijaty včas tak, aby stihly nabýt účinnosti od 1. 1. 2017.Dokonce zaznívaly názory, že spojení jednotlivých novel daňových zákonů do daňového
balíčku 2017 je protiústavní s poukazem na nález Ústavního soudu sp. zn.
Pl. ÚS 21/01. V odůvodnění tohoto nálezu se
uvádí:
"Dlužno dodat, že tato praxe, kdy jedním zákonem je současně novelizováno několik různých
zákonů, je v legislativní praxi relativně častá. K tomu Ústavní soud v obecné rovině uvádí, že tato
praxe je v zásadě ústavně konformní, leč pouze tehdy, jestliže novelizované zákony vzájemně
meritorně souvisí. Naopak za nežádoucí jev, nekorespondující se smyslem a zásadami legislativního
procesu, je nutno označit situaci, kdy jedním zákonem jsou novelizovány zákony vzájemně obsahově
bezprostředně nesouvisející, k čemuž dochází např. z důvodu urychlení legislativní procedury, a to
začasté formou podaných pozměňovacích návrhů."
Z uvedeného nálezu lze dovodit, že Ústavní soud
považuje za ústavně konformní situaci, kdy novelizované zákony vzájemně meritorně souvisejí. Jsem
přesvědčen, že uvedená podmínka je v případě souboru novel daňových zákonů v širším smyslu splněna,
neboť tyto zákony spolu meritorně souvisejí. Domnívám se, že Ústavní soud citovaným nálezem mířil
primárně proti praxi nesouvisejících pozměňovacích návrhů (zejména tzv. divokých jezdců), jejichž
používání označil za protiústavní ve svém pozdějším nálezu (sp. zn.
Pl. ÚS 77/06).Naopak za ústavně konformní označil Ústavní soud
zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů (Topolánkův
batoh) ve svém nálezu sp. zn. Pl. ÚS 24/07. V
odůvodnění tohoto nálezu se uvádí, že derogačním důvodem pro Ústavní soud může být pouze extrémní
situace
"jakou by byl např. navrhovatelem uváděný příklad, v němž by vláda soustředila jednou
ročně veškeré své legislativní záměry do návrhu zákona ‚o úpravě právních poměrů v České republice',
či dokonce do zákona ,o zlepšení osudu občanů České republiky‘"
. Ačkoliv je možné s tímto
názorem nesouhlasit (zejména z důvodu zahrnutí právní úpravy nových daní do změnového zákona), je
třeba dovodit, že Ústavní soud neoznačil jako protiústavní
zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů, který byl
souborem řady novel a nových právních úprav z oblasti daňové, sociální a zdravotní.Lze se domnívat, že daňové balíčky by měly v testu ústavnosti před Ústavním soudem obstát.
Důležité je, aby jako daňové balíčky byly již navrženy (nejlépe vládou), prošly standardním
legislativním procesem a nebyly k nim formou přílepků připojeny nesouvisející věcné změny. Zákon,
kterým se mění některé zákony v oblasti daní (daňový balíček 2017) tyto podmínky podle mého názoru
splňuje, a proto by neměl být shledán protiústavním z důvodu, že obsahuje "nesouvisející" změny
daňových zákonů.
Konečně důležitým argumentem v rámci debat ohledně legislativní podoby daňového balíčku
2017 byl argument přehlednosti pro daňové subjekty. Zastánci pojetí daňového balíčku uváděli, že
integrace změn do jednoho předpisu zvyšuje přehlednost pro daňové subjekty, odpůrci naopak tvrdili,
že přehlednější jsou samostatné novely jednotlivých daňových zákonů. Lze souhlasit, že jednotlivé
novely daňových zákonů, které vyjdou ve Sbírce zákonů, nejsou nepřehledné. Ovšem stejně tak není
nepřehledný ani ve Sbírce zákonů publikovaný daňový balíček. Je nutné si uvědomit, že adresáti práva
dnes většinou vůbec nepracují se Sbírkou zákonů, ale informace čerpají z informačních systémů, a to
z platných znění příslušných právních předpisů. Pro takového adresáta není podstatné, zda novela
byla učiněna novelou příslušného daňového zákona, nebo daňovým balíčkem. Ovšem nazíráno na uvedenou
optikou přijímání právního předpisu, legislativního procesu, si myslím, že je pro adresáta
přehlednější a srozumitelnější, když změny daňových zákonů jsou obsaženy v jednom daňovém balíčku,
než když jsou činěny formou změn jednotlivých daňových zákonů. Změna daňových zákonů ve větších
celcích je totiž rozhodně přehlednější než řada dílčích změn činěných jednotlivými novelami. Zcela
jistě se při přijímání změn formou balíčků zvyšuje i přehlednost legislativního procesu. Domnívám se
tak, že daňový balíček obstojí i z hlediska kritéria přehlednosti pro daňové subjekty.
Závěr
Cílem tohoto článku bylo zamyslet se nad tím, zda je vhodnější, aby novely daňových zákonů
byly přijímány ve větších celcích (daňových balíčcích), nebo aby jednotlivé daňové zákony byly
novelizovány samostatně.
Za tím účelem jsem nejprve vymezil daňový balíček jako zákon, jehož jediným nebo hlavním
předmětem je úprava daňových zákonů, a to alespoň dvou daňových zákonů s tím, že za daňové balíčky
není možné považovat novely pouze dvou daňových zákonů, které spolu velmi úzce souvisejí.
Výsledkem provedeného historického exkurzu a jeho zhodnocení byla klasifikace daňových
balíčků do pěti skupin, a to (i) balíčků s hlavním daňovým zákonem a souvisejícími změnami, (ii)
balíčků s hlavním daňovým tématem, (iii) balíčků s hlavním tématem mimo daně, (iv) balíčků s hlavním
rozpočtovým tématem a (v) balíčků bez hlavního tématu.
Dále byl popsán daňový balíček 2017 a uvedeny a zhodnoceny argumenty, které zaznívaly při
jeho projednání na úrovni Legislativní rady vlády ohledně jeho legislativní formy daňového balíčku.
Domnívám se, že legislativní technika balíčků není v rozporu s
Legislativními pravidly vlády, není
protiústavní a jejím použitím se zvyšuje přehlednost pro adresáty daňových zákonů.
Legislativní technika daňových balíčků je totiž vhodnější než vytváření řady právních
předpisů a jejich novel, které budou upravovat jednotlivá témata a jejich jednotlivé úzce
související změny. Jak jsem již uvedl, právní řád ČR by měl spíše směřovat k větší kodifikaci a
integraci souvisejících témat a jejich změn do větších celků. Proto považuji legislativní techniku
daňových balíčků za přínosnou a podporuji její používání i budoucnu.
1 Návrh zákona je nyní projednáván Poslaneckou sněmovnou jako sněmovní tisk č.
873.
2 Tento článek byl zpracován v rámci programu "PRVOUK - Veřejné právo v kontextu
europeizace a globalizace" realizovaného v roce 2016 na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v
Praze.
3 Návrh zákona nebyl projednán samotnou Legislativní radou vlády, ale zvláštní
komisí složenou z členů Legislativní rady vlády a ze zástupců pracovních komisí Legislativní rady
vlády pro finanční, pracovní, správní a pro soukromé právo. Předseda Legislativní rady vlády rozhodl
v souladu s čl. 4 bodem 3 Statutu Legislativní rady vlády, že tento návrh nebude projednán
Legislativní radou vlády a že k němu bude vypracováno stanovisko předsedy Legislativní rady
vlády.
4 Ke kategorizaci daní v širokém slova smyslu viz Boháč, Radim.
Daňové příjmy
veřejných rozpočtů v České republice
. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2013, s. 332. ISBN
978-80-7478-045-5.5 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z
příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon
o daních z příjmů").
6 Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách
pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o
rezervách").
7 Zákon č. 337/1992 Sb., o správě
daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, který v minulosti obsahoval řadu ustanovení
použitelných pouze při správě daní z příjmů (dále jen
"zákon o správě daní a poplatků").
8 V této části jsou jako zdroje použity převážně texty právních předpisů a jejich
důvodové zprávy.
9 Zákon 35/1993 Sb., kterým se mění a
doplňuje zákon České národní rady č. 337/1992 Sb., o
správě daní a poplatků, zákon České národní rady č. 531/1990
Sb., o územních finančních orgánech, a zákon České národní rady č.
586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen "zákon č.
35/1993 Sb.").
10 Zákon č. 531/1990 Sb., o
územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o územních finančních
orgánech").
11 Zákon č. 13/1993 Sb., celní
zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "celní
zákon").
12 Zákon č. 149/1995 Sb., kterým se
mění a doplňuje zákon České národní rady č. 586/1992
Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a mění zákon České národní rady č.
589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a
příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady
č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen "zákon č. 149/1995").
13 Zákon č. 589/1992 Sb., o
pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen "zákon o pojistném na sociální
zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti").
14 Zákon č. 185/1991 Sb., o
pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.
15 Zákon č. 129/1999 Sb., kterým se
mění zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve
znění pozdějších předpisů, zákon č. 588/1992 Sb., o
dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.
586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších
předpisů, a zákon č. 61/1997 Sb., o lihu (dále jen
"zákon č. 129/1999 Sb.").
16 Zákon č. 587/1992 Sb., o
spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
"zákon o spotřebních daních").
17 Zákon č. 588/1992 Sb., o dani z
přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
"zákon o dani z přidané hodnoty").
18 Zákon č. 61/1997 Sb., o lihu a o
změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o
živnostenském podnikání (živnostenský zákon),
ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č.
587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění
pozdějších předpisů, (zákon o lihu), ve znění
pozdějších předpisů (dále jen "zákon o
lihu").
19 Zákon č. 492/2000 Sb., kterým se
mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve
znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále jen "zákon č.
492/2000 Sb.").
20 Zákon č. 592/1992 Sb., o
pojistném na veřejné (v roce 2010 všeobecné) zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále
jen "zákon o pojistném na všeobecné zdravotní
pojištění")
21 Zákon č. 463/1991 Sb., o
životním minimu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o životním minimu").
22 Zákon č. 117/1995 Sb., o státní
sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
"zákon o státní sociální podpoře").
23 Zákon č. 563/1991 Sb., o
účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
"zákon o účetnictví").
24 Zákon č. 16/1993 Sb., o dani
silniční, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
"zákon o dani silniční").
25 Zákon č. 243/2000 Sb., o
rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům
(zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění
pozdějších předpisů (dále jen "zákon o rozpočtovém
určení daní").
26 Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku
České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
"zákon o majetku státu").
27 Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z
nemovitých věcí (v roce 2000 z nemovitostí), ve znění pozdějších předpisů.
28 Zákon č. 575/2002 Sb., kterým se
mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve
znění pozdějších předpisů, zákon č. 588/1992 Sb., o
dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č.
353/2001 Sb., kterým se mění zákon č.
563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších
předpisů, a některé další zákony (dále jen "zákon č. 575/2002
Sb.")
29 Zákon č. 353/2001 Sb., kterým se
mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění
pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále jen "novela
zákona o účetnictví").
30 Zákon č. 438/2003 Sb., kterým se
mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve
znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon č.
438/2003 Sb.").
31 Zákon č. 248/1992 Sb., o
investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů.
32 Zákon č. 253/2000 Sb., o
mezinárodní pomoci při správě daní a o změně zákona č.
531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění
pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o mezinárodní spolupráci při
správě daní").
33 Zákon č. 455/1991 Sb., o
živnostenském podnikání (živnostenský zákon),
ve znění pozdějších předpisů (dále jen "živnostenský
zákon").
34 Zákon č. 669/2004 Sb., kterým se
mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve
znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále jen "zákon č.
669/2004 Sb.").
35 Zákon č. 482/1991 Sb., o
sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů.
36 Zákon č. 357/1992 Sb., o dani
dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o
dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí").
37 Zákon č. 257/2004 Sb., kterým se
mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o
podnikání na kapitálovém trhu, zákona o kolektivním
investování a zákona o dluhopisech.
38 Zákon č. 280/2004 Sb., kterým se
mění zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních
družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona č.
586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších
předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992
Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
39 Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z
přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "novela zákona o dani z přidané
hodnoty").
40 Zákon č. 545/2005 Sb., kterým se
mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve
znění pozdějších předpisů, a některé související zákony (dále jen "zákon č.
545/2005 Sb.").
41 Zákon č. 362/2003 Sb., o změně
zákonů souvisejících s přijetím zákona o služebním
poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
42 Zákon č. 634/2004 Sb., o
správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
43 Zákon č. 676/2004 Sb., o
povinném značení lihu a o změně zákona č. 586/1992
Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších
předpisů.
44 Zákon č. 215/2005 Sb., o
registračních pokladnách a o změně některých zákonů (zákon o registračních pokladnách), ve znění
pozdějších předpisů (dále jen "zákon o registračních pokladnách").
45 Zákon č. 353/2003 Sb., o
spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
"zákon o spotřebních daních").
46 Zákon č. 261/2007 Sb., o
stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o stabilizaci
veřejných rozpočtů").
47 Viz
Idnes.cz
[online]. 2007 [cit. 2016-07-12]. Topolánkův batoh zamává
byznysem. Dostupné z WWW:
<http://ekonomika.idnes.cz/topolankuv-batoh-zamava-byznysem-drd-/ekonomika.aspx?c=A070902_204318_ekonomika_ost>.48 Viz části 46-48 zákona o stabilizaci
veřejných rozpočtů. Nesystémovost a legislativní nesprávnost tohoto kroku je v daňové oblasti
všeobecně známa, proto se jí článek i s ohledem na jeho rozsah dále nezabývá.
49 Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách,
ve znění pozdějších předpisů.
50 Zákon č. 265/1991 Sb., o
působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o
působnosti orgánů České republiky v oblasti cen").
51 Zákon č. 2/2009 Sb., kterým se
mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve
znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále jen "zákon č.
2/2009 Sb.").
52 Zákon č. 187/2006 Sb., o
nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
53 Zákon č. 87/2009 Sb., kterým se
mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty,
ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále jen "zákon č.
87/2009 Sb.").
54 Zákon č. 326/2009 Sb., o podpoře
hospodářského růstu a sociální stability, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o podpoře
hospodářského růstu a sociální stability").
55 Zákon č. 185/2001 Sb., o
odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
56 Zákon č. 362/2009 Sb., kterým se
mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010
(dále jen "zákon č. 362/2009 Sb.").
57 Viz například
Finance.cz
[online]. 2009 [cit. 2016-07-14]. Janotův
balíček - daně rostou, dávky klesají. Dostupné z WWW:
<http://www.finance.cz/zpravy/finance/236121-janotuv-balicek-dane-rostou-davky-klesaji/>.58 Zákon č. 370/2011 Sb., kterým se
mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen "zákon č.
370/2011 Sb.".
59 Zákon č. 218/2000 Sb., o
rozpočtových pravidlech a o změně některých
souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve
znění pozdějších předpisů (dále jen "rozpočtová
pravidla").
60 Zákon č. 458/2011 Sb., o změně
zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných
zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o jednom inkasním místě").
61 Zákon č. 202/1990 Sb., o
loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů.
62 Zákon č. 500/2012 Sb., o změně
daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů, ve
znění pozdějších předpisů.
63 Viz například
Financnisprava.cz
[online]. 2012 [cit. 2016-07-18].
Novela zákona o DPH od 2013 ("protischodkový balíček")
- sazby daně u zdravotnických prostředků. Dostupné z WWW:
<http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/dane/dan-z-pridane-hodnoty/informace-stanoviska-a-sdeleni/dph-ve-zdravotnictvi/novela-zakona-o-dph-od-2013-2034>.64 Zákonné opatření Senátu č. 344/2013
Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně
některých zákonů, ve znění zákona č. 376/2015
Sb.
65 Zákon č. 164/2013 Sb., o
mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen "zákon o mezinárodní spolupráci při správě daní").
66 Zákon č. 471/2011 Sb., o
mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek, ve znění zákonného opatření Senátu
č. 344/2013 Sb.
67 Zákon č. 397/2012 Sb., o
důchodovém spoření, ve znění zákonného opatření Senátu č.
344/2013 Sb.
68 Zákon č. 456/2011 Sb., o
Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č.
17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Finanční správě ČR" a "zákon o Celní správě ČR").
69 Zákon č. 267/2014 Sb., kterým se
mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve
znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen "zákon č.
267/2014 Sb.").
70 Zákon č. 565/1990 Sb., o
místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
"zákon o místních poplatcích").
71 Zákon č. 335/2014 Sb., o
působnosti orgánů Celní správy České republiky v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví
(dále jen "zákon o působnosti orgánů Celní správy České republiky v souvislosti s vymáháním práv
duševního vlastnictví").