Články

V následujícím příspěvku vám přinášíme druhý díl seriálu, ve kterém se věnujeme účetní závěrce. V minulém příspěvku, který jsme uveřejnili v časopisu UNES č. 2/2024 na s. 9, jsme se věnovali mj. přípravným pracím, inventarizaci majetku, zaúčtování závěrkových operací, v tomto čísle pokračujeme sestavením účetní závěrky.

V sérii příspěvků v tomto periodiku jsme se v uplynulém období zabývali problematikou odměňování členů zastupitelstev obcí, včetně analýzy nové právní úpravy promítnuté do novely zákona o obcích , která nabyla účinnosti 1. 1. 2024. V tomto příspěvku se zaměříme na odměňování osob, které nejsou členy zastupitelstva obce, za výkon funkce ve výborech zastupitelstva, komisích rady či zvláštních orgánech obce.

Dne 13. 2. 2024 byl ve Sbírce zákonů v částce 30 pod číslem 30/2024 Sb. vyhlášen nový zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla , s účinností již od 1. 4. 2024. Hlavním důvodem pro přijetí nového zákona bylo to, že stávající zákon č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, byl v souvislosti se změnami právního řádu České republiky a v zájmu harmonizace s právem EU mnohokrát novelizován, což se odrazilo i na jeho přehlednosti. S ohledem na to, že není možné donekonečna novelizovat stávající zákon, bylo třeba přijmout nový, přičemž i nadále se jedná o právní normu, ve které se prolínají jak veřejnoprávní, tak i soukromoprávní prvky.

Hodnocení zaměstnanců je jednou z nejdůležitějších činností prováděných vedoucím zaměstnancem. Dobře uskutečněné hodnocení zaměstnance má význam nejen pro vedoucího zaměstnance – pro kontrolu a řízení zaměstnanců. Je důležité také pro samotné zaměstnance, jejich zpětnou vazbu, motivaci či jistotu v pracovních vztazích. Významně může přispět ke stabilitě pracovního poměru a k vytvoření a udržení vzájemné důvěry mezi vedoucím a zaměstnancem. Hodnocení zaměstnance má své místo i v oblasti veřejné správy. Zde má logicky, s ohledem na specifika veřejné správy proti soukromoprávní oblasti, své odlišnosti. Tento příspěvek si klade za cíl seznámit čtenáře s těmito odlišnostmi a zejména poukázat na důležitost hodnocení zaměstnance i v této oblasti, a to jako nástroje účinného řízení a péče o zaměstnance.

V tomto článku autoři navazují na svůj předchozí článek publikovaný v časopisu UNES č. 9/2022 na s 3, který se zaměřoval na problematiku whistleblowingu a ochranu oznamovatele dle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. 10. 2019, o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (dále jen „směrnice“). V období od publikace předchozího článku došlo k významné změně spočívající ve vydání zákona č. 171/2023 Sb. , o ochraně oznamovatelů, a k 15. 12. 2023 již povinnosti dle zákona dopadají na všechny povinné subjekty. Právě některým otázkám vyplývajícím z této nové vnitrostátní právní úpravy bude věnován tento aktuální článek.

Roční zúčtování záloh je konkrétně upraveno v § 38ch zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), ale váže se k němu řada dalších ustanovení ZDP . Smyslem ročního zúčtování je, aby zaměstnanci, kteří kromě příjmů ze závislé činnosti od jednoho nebo postupně od více plátců nemají jiné zdanitelné příjmy, nebyli zatěžováni povinností podávat daňové přiznání. Výsledného celoročního zdanění je tak u těchto poplatníků dosaženo prostřednictvím ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, o které mohou ve stanovené lhůtě požádat svého zaměstnavatele.

Účetní období je i nadále vymezeno základním pravidlem, že trvá 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Nově je stanovena možnost pro účetní jednotky, které jsou obchodní korporací a zároveň jsou zahrnuty v konsolidované účetní, vymezit své účetní období podle kalendářních týdnů, a to tak, aby co nejvíce odpovídalo vymezení podle kalendářních měsíců. Tímto vymezením se tedy rozumí období 52 nebo 53 kalendářních týdnů. Tato nová úprava je inspirována mezinárodními účetními standardy.

Oceňování je věnována relativně dlouhá pasáž v důvodové zprávě. Níže shrnuji, v čem se budou nejdůležitější zásady prvotního a následného ocenění lišit, a v čem naopak zůstanou shodné se stávající právní úpravou.

Navrhovaná právní úprava umožňuje účetním jednotkám, s výjimkou účetních jednotek veřejného sektoru, používat pro účely účetnictví i jinou než českou měnu. Za tímto účelem navrhovaná právní úprava zavádí nový institut tzv. funkční měny, který vychází z Mezinárodního účetního standardu 21.

Nový zákon o účetnictví zavádí pojem účetní závěrka jako obecný termín, čímž sjednocuje terminologii a usnadňuje výklad právních předpisů. Zároveň rozlišuje dva typy účetní závěrky, a to individuální účetní závěrku (sestavuje se za jednu účetní jednotku) a konsolidovanou účetní závěrku (sestavuje se za uskupení konsolidovaných entit (mateřská společnost a její dceřiné společnosti).

Konsolidovaná účetní závěrka je důležitá zejména pro potřeby vnějších uživatelů. Jedním z důvodů je i skutečnost, že Česká republika je zemí dceřiných společností, a proto je nutná větší transparentnost. Nová právní úprava se tak snaží zohlednit rovnováhu mezi zájmy vnějších uživatelů konsolidované účetní závěrky a zájmem účetních jednotek nebýt zbytečně zatěžován administrativními požadavky.

Nová právní úprava se zaměřuje na několik oblastí: zvyšování transparentnosti, postavení výroční zprávy v právním řádu, statutární výroční zpráva, zpráva vedení a terminologické změny.

Nový zákon o účetnictví zavádí povinný audit místo ověřování účetní závěrky a výroční zprávy. Povinný audit je spojen s novým institutem statutární výroční zprávy a ověřuje, zda údaje v ní jsou v souladu s účetní závěrkou. Toto poskytuje vyšší vypovídací hodnotu výstupů z auditu. Povinný audit bude, stejně jako doposud, prováděn v souladu se zákonem o auditorech.

Návrh novely zákona o účetnictví zachovává povinnost zveřejňovat účetní závěrku a případně další dokumenty ve veřejném rejstříku. V návaznosti na změnu koncepce účetního výkaznictví a s ohledem na naplnění jeho cíle, kterým je poskytování relevantních informací vnějším uživatelům, dochází k úpravě konstrukce této povinnosti.

Zákon o úpravě účetnictví se zaměřuje na zobrazování dějů a jejich důsledků pro účetní jednotku. Cílem je reflektovat aktuální potřeby účetní praxe a vedení účetnictví ve vazbě na účetní výkaznictví. Úprava se týká: vymezení vedení účetnictví a požadavku na jeho ověřitelnost, definice účetního systému a vymezení účetní dokumentace a dokumentů, včetně jejich základních náležitostí.

Navrhovaný zákon zachovává povinnost inventarizace pro účetní jednotky. Vnímá ji jako klíčovou součást vnitřního kontrolního systému pro zajištění řádného vedení účetnictví. Inventarizace slouží ke kontrole věcné správnosti účetnictví, a je tak důležitým nástrojem pro splnění požadavku na poctivé a věrné zobrazení a pro zajištění spolehlivosti účetních informací.

Nový zákon o účetnictví představuje lex specialis ve vztahu k úpravě přestupkového práva obsažené v zákoně č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“). V důsledku toho obsahuje zákon o účetnictví pouze dílčí úpravu vybraných institutů, které se od obecné úpravy odchylují. V případech neupravených tímto zákonem se subsidiárně použijí ustanovení zákona o přestupcích.

Úvod Cílem tohoto příspěvku je informovat podnikatelskou sféru a osoby zpracovávající daně o postupech ve zdravotním pojištění v souvislosti s důležitou povinností OSVČ, kterou je provedení ročního zúčtování formou podaného přehledu o...

Leasing je jedno z účetně-daňových témat, o kterých toho bylo napsáno již mnoho. Píší se o něm články, bakalářské i diplomové práce, v podnikových financích se počítá tzv. čistá výhoda leasingu (srovnávající finanční leasing a úvěr). A jak se zdá, téma leasingu bude i v blízké budoucnosti stále hojně popisováno. Proč? Protože po mnoha letech, kdy česká účetní legislativa v tomto směru ustrnula, se (konečně) posouváme blíže k mezinárodním účetním standardům IFRS.