Ing. Antonín Daněk - strana 28

Aby zaměstnavatel odváděl pojistné podle zákona, musí mít v určitých situacích u některých zaměstnanců potvrzení o skutečnostech, které placení pojistného bezprostředně ovlivňují. Níže uvedené (případně další) písemnosti představují ve zdravotním pojištění doklady rozhodné pro stanovení vyměřovacího základu a následné placení pojistného a jejich předložení je zdravotními pojišťovnami v rámci výkonu kontrolní činnosti vyžadováno. V následujícím textu předkládám vzory těchto písemností, resp. jejich doporučenou podobu.

Chci si platit zdravotní pojištění. Kolik činí?

Ne vždy je vztah zaměstnavatele a zaměstnance bezproblémový, mnohdy se zaměstnavatel bez vlastního přičinění dostane do složité situace, kdy musí řešit jak otázku placení pojistného, tak pracovněprávní vztah zaměstnance. Mezi takové složité situace patří například vzetí zaměstnance do vazby nebo déletrvající neomluvená absence, kdy zaměstnanec zpravidla zaměstnavateli důvod své absence nesdělí, resp. ani není v kontaktu se zaměstnavatelem.

Pokud se osoba samostatně výdělečně činná (dále jen „OSVČ“) rozhodne zaměstnávat zaměstnance, musí si uvědomit, že bude plnit zákonné povinnosti ve zdravotním pojištění jednak jako podnikatel - fyzická osoba, jednak jako zaměstnavatel. Vycházím ze situace, kdy OSVČ podnikala již před rokem 2011 a v letošním roce se stala zaměstnavatelem.

Snadno lze ve zdravotním pojištění vypočítat výši pojistného, placeného zaměstnavatelem za zaměstnance v případě, kdy je zaměstnanci zúčtován „prostý“ příjem, neboli hrubá mzda bez dalších doplňkových mzdových složek. Na vyměřovací základ pro placení pojistného však nelze pohlížet takto zjednodušeně, neboť vznikají situace, kdy je zapotřebí dosažený příjem korigovat tak, aby bylo pojistné odvedeno v souladu se zákonem.

Jak zaměstnavatel (společnost s ručením omezeným) postupuje v případě, kdy je jednatelem společnosti s ručením omezeným osoba s bydlištěm ve státě Evropské unie? Jsou-li takovému jednateli s. r. o. zúčtovány příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), považuje se tato osoba z pohledu českého systému veřejného zdravotního pojištění za zaměstnance. V souladu s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 včetně prováděcího nařízení č. 987/2009 jsou osoby ze státu Evropské unie pojištěny z titulu zaměstnání ve státě výkonu výdělečné činnosti. Pokud by se jednalo o osoby z Norska, Islandu, Lichtenštejnska nebo ze Švýcarska, vztahovala by se na ně za obdobných podmínek Nařízení Rady EHS č. 1408/1971 a 574/1972.

Brigádnická činnost studentů, zejména v období letních prázdninových měsíců, je prospěšná jak pro zaměstnavatele, tak i samotné studenty, kdy zaměstnavatelé tímto způsobem řeší potřebu provedení spíše jednorázových či nepravidelných činností nebo momentální potřebu výpomoci, třeba i s ohledem na probíhající sezónní práce.

V zaměstnání, ve kterém bylo zaměstnanci poskytnuto po celý kalendářní měsíc pracovní volno bez náhrady příjmu (neplacené volno), je vyměřovacím základem pro odvod pojistného minimální mzda, což je v roce 2011 pro účely zdravotního pojištění částka 8 000 Kč. Pojistné činí 13,5 % z této částky, tj. 1 080 Kč. Trvá-li pracovní volno bez náhrady příjmu kratší dobu, připočte se k dosaženému příjmu poměrná část minimální mzdy za každý celý kalendářní den jeho trvání. Jednu třetinu z takto vypočtené výše pojistného zaplatí zaměstnanec, úhrada zbylých dvou třetin může být předmětem písemné smlouvy, uzavřené mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. V souladu s právní úpravou platnou ve zdravotním pojištění má tedy výše minimální mzdy přímý vliv na placení pojistného zaměstnavatelem v případě poskytnutí pracovního volna bez náhrady příjmu zaměstnanci a taktéž za situace, kdy má zaměstnanec vykázanou neomluvenou absenci.

Právní úprava platná ve zdravotním pojištění ukládá zaměstnavatelům řadu povinností, jejichž porušení buď zapříčiní vznik dlužného pojistného a penále nebo může být důvodem k uložení pokuty.

Jednou ze specifických zvláštností a současně i odlišností zdravotního pojištění od sociálního pojištění je povinnost zaměstnavatele zajistit u zaměstnance odvod pojistného v přímé vazbě na poměrnou část minimálního vyměřovacího základu. Důležitou podmínkou pro uplatnění tohoto postupu je skutečnost, že se na zaměstnance (a tedy i na jeho zaměstnavatele - plátce pojistného) vztahuje potřeba dodržet zákonné minimum, v tomto případě jeho poměrnou část. Tato problematika je upravena v ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění , ve znění pozdějších předpisů. Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je minimální mzda 8 000 Kč.

Zaměstnávání osob v důchodovém věku není v dnešní době jevem nijak mimořádným. Pokud totiž takový důchodce splňuje podmínky na něj kladené, kdy může zaměstnavatel využít jak fyzický, tak duševní potenciál včetně dlouholetých zkušeností, má tato forma zaměstnávání z pohledu zdravotního pojištění některé výhody, které budou blíže rozebrány v dalším textu.

Systém veřejného zdravotního pojištění a placení pojistného prošel od roku 1993 určitým vývojem, nicméně se „železnou“ pravidelností se na osoby samostatně výdělečně činné (dále jen „OSVČ“) vztahuje, mj. každoroční povinnost podat finančnímu úřadu daňové přiznání a zdravotní pojišťovně pak přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné (dále jen „přehled“). Třebaže převážná část podnikatelského sektoru či specializované odborné veřejnosti má značné zkušenosti z hlediska plnění zákonných povinností ve zdravotním pojištění, stále zjišťuji spoustu nedostatků, a to i při podávání přehledů OSVČ. Proto chci tímto příspěvkem naznačit správný postup OSVČ se záměrem předejít vzniku (mnohdy zbytečných) pochybení.

Pro placení pojistného (resp. záloh na pojistné osobami samostatně výdělečně činnými [dále jen „OSVČ“]) a stanovení maximálního vyměřovacího základu v roce 2011 je ve zdravotním pojištění důležité Nařízení vlády č. 283/2010 Sb. , kterým se pro účely důchodového pojištění stanoví výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2009 a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2009 a upravují částky pro stanovení výpočtového základu (ze dne 29. 9. 2010). Z těchto údajů se následně vypočítává průměrná mzda pro rok 2011, bezprostředně ovlivňující placení pojistného zaměstnavateli a osobami samostatně výdělečně činnými.

Jsme akciová společnost a vyplácíme odměny členům představenstva a dozorčí rady. Z těchto odměn odvádíme zdravotní pojištění. Z pohledu daně z příjmu právnických osob jsou odměny daňově neuznatelné. Jak se posuzuje zdravotní pojištění? Jedná se o daňově účinný či neúčinný náklad?

Jsme a. s. Student, který po dobu prázdnin pracuje na hlavní pracovní poměr, si vzal týden neplacené volno. Je třeba dopočítat za tyto dny zdravotní pojištění, nebo je plátcem zdravotního pojištění stát, a tím se platí zdravotní pojištění jen z příjmů? Rovněž zaměstnanec invalidní důchodce (invalidita I. stupně), který vyčerpal dovolenou a má 3 dny neplacené volno. Je třeba dopočítávat zdravotní pojištění za tyto dny, nebo platit zdravotní pojištění jen z příjmů?

Jsme Společenství vlastníků jednotek, vedeme účetnictví. Předseda nemá stanovenu odměnu dopředu. Po ukončení roku (např.až v květnu po vyúčtování služeb) je svolána valná hromada členů a mimo jiné je odhlasována zpětně za předcházející rok odměna předsedovi, výše se mění dle množství práce v předcházejícím roce. Je i v tomto případě nutno platit zdravotní pojištění, když není částka sjednána dopředu? Pokud ano, kdy se zaregistrovat, na začátku roku, nebo až s 1. platbou. Jak vykazovat ve zbývajících 11-ti měsících, kdy není nic placeno - posílat nulový Přehled ZP, nebo neposílat nic? Nikde nemáme stanoveno, že předseda bude pobírat odměnu, proto jsme tento rok vystavili na některé konkrétní práce dohodu o provedení práce, např. na vyřízení opravy domu - jednání se stavební firmou. Je tato varianta přípustná?

Fyzické osobě byla nabídnuta práce ve Švýcarsku. Jedná se o zabezpečení provozu objektu k bydlení. Pracovní doba je jeden měsíc, pak jeden měsíc volno, celková doba zaměstnání jeden rok, i déle. Jaká je třeba opatřit si povolení k takovéto práci? Je třeba při tomto způsobu zaměstnání se hlásit na cizinecké policii? Jaká potvrzení by měl pracovník očekávat od svého budoucího zaměstnavatele? Jakým způsobem je nejlepší zajistit si zdravotní pojištění? Je třeba zdravotní pojištění platit i v ČR po dobu pobytu ve Švýcarsku? Je třeba platit sociální pojištění a v jaké výši? Jako fyzická osoba by pracovník zřejmě podával daňové přiznání. Kde bude danit příjem ze Švýcarska? Je potřeba podávat přiznání i ve Švýcarsku?

Zaměstnankyně se po skončení rodičovské dovolené zaměstnavateli neozvala, do zaměstnání nenastoupila. Zaměstnavatel se rozhodl ji evidovat jako zaměstnance na neplaceném volnu do doby, než se se zaměstnankyní dohodne, co bude dál. Tento stav trvá od března 2009 beze změny. Je třeba za tuto paní odvádět zdravotní pojištění? Podle mého názoru není, paní má dítě do 7 let věku, tudíž je za ni plátcem pojistného stát, když nemá zdanitelný příjem.

Likvidátor nemá uzavřenou pracovní smlouvou se společností, pracuje pro ní na základě mandátní smlouvy. Musí společnost za likvidátora odvádět zdravotní pojištění ?

Pracuji jako OSVČ, nejsem plátce DPH a vedu daňovou evidenci. Zpracovávám mzdy pro právnickou osobu – školství a zajímalo by mne, zda stále platí, že se doplácí na odvodech za neplacené dni. Jedná se o to, že učitel, který učí na dvou školách a má pracovní smlouvu do 31. 7. 2009, nebude mít dovolenou pokrytý celý měsíc červenec. Nárok na dovolenou má 23,5 dne, z toho již nějakou část vyčerpal a předpokládám, že ještě bude během května a června si něco brát, tak v případě, že bude mít cca 15 dnů neplacených, jak mám provést doplatek u každé školy, protože, když se sečte příjem z obou škol, tak jeho výše je cca 15 tis. Kč.