Ing. Antonín Daněk - strana 26

Aby byl zaměstnavatel povinen přihlásit osobu jako zaměstnance u zdravotní pojišťovny a platit za ni pojistné podle zákona, musí být tato osoba považována za zaměstnance z pohledu zdravotního pojištění. Tato základní podmínka je splněna tehdy, zakládá-li pracovněprávní vztah, případně zúčtovaný příjem (svojí výší nebo povahou) účast na zdravotním pojištění, tedy s povinností zaměstnavatele odvádět pojistné na zdravotní pojištění.

Osoby samostatně výdělečně činné (dále jen „OSVČ“), jako jediná ze skupin plátců, platí pojistné formou záloh a (případného) doplatku pojistného. OSVČ platí zálohy jednak při zahájení své podnikatelské činnosti (pokud nejsou od této povinnosti zákonem osvobozeny), jednak na základě výsledků své samostatné výdělečné činnosti v předcházejícím roce. V následujícím textu si rozebereme postup OSVČ v situaci, kdy podnikaly před rokem 2013, a dále v případě, kdy začnou podnikat po 1. 1. 2013.

Nejen koncem kalendářního roku zpravidla dochází k (mnohdy významným) legislativním změnám a ani období přelomu let 2012/2013 není v tomto směru výjimkou. Tyto změny neminuly ani oblast zdravotního pojištění, kdy plátci pojistného musí nově vzít v úvahu především následující skutečnosti.

Následující text pojednává o změnách ve zdravotním pojištění včetně analýzy právní úpravy vybraných tematických okruhů po datu 1. 1. 2013.

Základní povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění je řádné placení pojistného a plnění souvisejících zákonných povinností. Jestliže zaměstnavatel platí pojistné za své zaměstnance včas (tj. za příslušný kalendářní měsíc nejpozději ke 20. dni následujícího kalendářního měsíce) a ve správné výši (sazbou 13,5 % z vyměřovacího základu, případně s přihlédnutím k minimálnímu či maximálnímu vyměřovacímu základu), pak nemusí mít obavu, jestliže obdrží od zdravotní pojišťovny vyúčtování pohledávek a plateb. V takovém případě zdravotní pojišťovna neeviduje dluhy na pojistném ani na penále.

Různými důvody bývá motivován postup zaměstnance v situaci, kdy se kromě výkonu svého zaměstnání rozhodne začít současně i podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná. Někdy bývá tento krok téměř nutností, zpravidla za situace, kdy je příjem v zaměstnání nízký, čímž se toto zaměstnání fakticky stává vedlejším zdrojem příjmů pojištěnce. Z hlediska placení pojistného a plnění ostatních zákonných povinností ve zdravotním pojištění je rozhodující, kterou činnost bude osoba považovat za hlavní zdroj svých příjmů. Ostatně, jak se ve zdravotním pojištění posuzuje pro účely placení pojistného hlavní a vedlejší zdroj příjmů? V podstatě záleží na skutečnosti a individuálním posouzení pojištěnce, kdy hlavním zdrojem příjmů mohou být buď příjmy ze zaměstnání (případně společně s dalšími příjmy) nebo příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. Tyto důležité skutečnosti uvádí pojištěnec v rámci komunikace se zdravotní pojišťovnou jednak při plnění oznamovací povinnosti (při zahajování podnikání, případně v jeho dalším průběhu) jednak ji uvádí titulní straně Přehledu, podávaného osobou samostatně výdělečně činnou (dále jen "OSVČ").

Právnická osoba a. s., jsme plátci DPH. Náš zaměstnanec pracující na zkrácený úvazek uzavřel pracovní poměr v Německé republice za trvání pracovního poměru v České republice. Je státní příslušník ČR a má zde trvalý pobyt. Zaměstnanec se sám odhlásil z VZP 31. 3. 2012 a zaměstnavateli tuto změnu nenahlásil. Tuto skutečnost jsme zjistili až při kontrole pojištěnců s VZP. Za období od 1. 4. 12 – 31. 7. 12 bylo odváděno zdravotní pojistné do VZP a tím vznikl přeplatek. Výše zdravotního pojištění byla vypočtena dle předpisů České republiky. V dalších měsících je uložena na depozitním účtu do vyřešení situace. Zaměstnanec s naší organizací dne 1. 10. 2012 ukončil pracovní poměr. Domníváme se, že zaměstnanec nepostupoval správně a že mu zřejmě nebyly na VZP při odhlášení poskytnuty správné informace. Zaměstnanec se tak nedostavil na místně příslušnou ČSSZ k vyplnění předepsaných formulářů, aby byla správně určena příslušnost k právním předpisům a po té posouzena účast na zdravotním a sociálním pojištění. Zaměstnanec se zaregistroval u německé pojišťovny GKV - Spitzenverband Bonn, které jsme na vyžádání zaslali naše kontaktní údaje. Dosud jsme neobdrželi žádné informace ani údaje k výpočtu a poukázání pojistného za uvedeného zaměstnance. Prosíme o radu jak správně postupovat při výpočtu a odvodu pojistného?

Nejdůležitější povinností plátců pojistného ve zdravotním pojištění je pravidelné placení pojistného (záloh na pojistné) v souladu se zákonem. To znamená, že každý plátce musí příslušnou měsíční platbu (včetně případného doplatku u OSVČ) poukázat zdravotní pojišťovně včas, tedy nejpozději ke dni splatnosti, a dále ve správné výši, stanovené zákonem č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon č. 592/1992 Sb. "). Z hlediska řádného placení pojistného, případně příslušenství, je rovněž žádoucí, aby bylo možno platby řádně identifikovat, to znamená uvádět při platbě správný účet a správný variabilní symbol.

Jak v průběhu zaměstnání, tak při jeho ukončení může být zaměstnanci zúčtována určitá forma náhrady mzdy, resp. příjem související s tímto zaměstnáním.

Realitou současnosti je zaměstnávání osob z jiných států českými zaměstnavateli, a to ať už se jedná o zaměstnance ze zemí Evropské unie nebo mimo unii. S účinností od 1. 5. 2010 se postupuje u osob ze států Evropské unie (a od 1. 4. 2012 včetně Švýcarska) podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a prováděcího nařízení č. 987/2009, při zaměstnávání osob ze států Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) jsou nadále příslušná nařízení Rady EHS č. 1408/71 a 574/72 -- všechny výše uvedené státy jsou dále uváděny jako „EU".

Zákon č. 500/2004 Sb. , ve znění pozdějších předpisů (správní řád), účinný od 1. 1. 2006, stanoví zásady, neboli obecné povinnosti, kterými se řídí jak správní orgány, tak účastníci řízení. Rozhoduje-li zdravotní pojišťovna ve smyslu ustanovení § 53 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jsou tato řízení vedena z moci úřední, alternativně lze správní řízení zahájit na žádost, návrh nebo podnět plátce. Správní řízení je zahájeno dnem, kdy zdravotní pojišťovna oznámila plátci zahájení správního řízení doručením oznámení. Správní řízení zahajuje zdravotní pojišťovna bezodkladně poté, kdy prokazatelně zjistí skutečnosti odůvodňující zahájení správního řízení z moci úřední a má shromážděny podklady pro vydání rozhodnutí (podkladové materiály dodané plátcem, vyúčtování aj.). Správní řízení musí být vždy zahájeno samostatnou listinou. Není-li zákonem stanoveno jinak, je účastník (plátce pojistného) oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné nároky po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí včetně možnosti plátce vyjádřit se k disponibilním podkladům zdravotní pojišťovny před vydáním rozhodnutí. Zdravotní pojišťovna je oprávněna určit účastníkovi řízení usnesením přiměřenou lhůtu k provedení úkonu (zaujetí stanoviska), není-li tato lhůta stanovena zákonem a je-li této skutečnosti zapotřebí.

Za účelem zajištění bilanční vyrovnanosti systému veřejného zdravotního pojištění je dlouhodobým záměrem zákonodárce minimalizovat rozsah plnění, ze kterých zaměstnavatel pojistné na zdravotní pojištění za své zaměstnance neodvádí. V přímé návaznosti na zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zahrnuje zaměstnavatel do vyměřovacího základu zaměstnance příjmy zdaňované podle § 6 této právní úpravy, mimo výjimek, kterými jsou příjmy dani nepodléhající nebo od daně osvobozené podle § 3 odst. 4 , § 4 , § 6 odst. 7 a § 6 odst. 9 tohoto zákona.

Pro zaměstnavatele je poměrně snadnou situací stanovit vyměřovací základ a vypočítat výši pojistného, pokud je zaměstnanci zúčtován prostý příjem bez dalších složek mzdy. Praxe však přináší různé složité případy, ve kterých musí zaměstnavatel mnohdy velmi důkladně vyhodnotit svůj postup tak, aby bylo pojistné odvedeno v souladu se zákonem. Stává se, že i programová úprava sama osobě někdy nezajistí výpočet pojistného ve správné výši.

Dne 15. 5. 2012 u nás nastoupila zaměstnankyně, která pobírá rodičovský příspěvek, do pracovního poměru na dobu určitou do 30. 6. 2012. Přihlásila jsem jí na zdravotní pojišťovnu kódy P a M. Při odhlášení jsem použila pouze kód O. Znovu k nám nastoupí do pracovního poměru 1. 9. 2012 - mám při přihlášení opět použít P a M nebo už pouze P.

Pokud je žena na mateřské nebo rodičovské dovolené, případně je příjemcem rodičovského příspěvku, pak je za tuto osobu plátcem pojistného po celé toto období stát. Jakmile však žena ukončí rodičovskou dovolenou, případně pobírání rodičovského příspěvku, a nemá nárok a pokračování v některé ze „státních“ kategorií, musí sama řešit ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah. V tomto případě je důležité, zda je žena z pohledu zdravotního pojištění zaměstnána (respektive trvá pracovněprávní vztah), či nikoliv.

V případě přechodu ze skutečných výdajů na paušál v roce 2011 jsme provedli dodanění závazků a pohledávek za rok 2010 pro FÚ i OSSZ. Dle pokynů poradce jsme opravným dokladem dodanili i závazky a pohledávky pro VZP za rok 2010 v roce 2012. Daňovým základem pro VZP měly být skutečné příjmy a výdaje. Máme provádět další opravu pro zdravotní pojišťovnu?

Zaměstnanci byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu 1. stupně. Je stále zaměstnán a má příjem ze zaměstnání přesahující 8 000 Kč. Má se tato skutečnost také hlásit zdravotní pojišťovně kódem D. Dostává zdravotní pojišťovna za tyto částečné důchodce platbu od státu i pokud pracují.

Dnem 1. dubna 2012 nabyly účinnosti nové právní předpisy, které se významným způsobem dotýkají celé šíře oblasti zdravotního pojištění. Především se jedná o zákon o zdravotních službách č. 372/2011 Sb. , jakož i o související zákony č. 373/2011 Sb. , o specifických zdravotních službách a zákon č. 374/2011 Sb. , o zdravotnické záchranné službě. Tyto předpisy jednak definují novou terminologii, jednak upravují organizaci zdravotnictví včetně nového vymezení práv a povinností pacientů a pojištěnců apod. Přijaté právní normy nastavují legislativní úroveň, která podstatně zvyšuje nároky na poskytovatele zdravotních služeb ve vztahu k pojištěncům-pacientům a současně deklaruje výrazné posílení práv pojištěnců, kteří jsou těchto služeb účastni, resp. je využívají.

Zaměstnanec je od 24. 5. 2012 zaměstnán u jednoho zaměstnavatele pouze na dohodu o pracovní činnosti. Jiný hlavní pracovní poměr nemá ani jinou dohodu o prac. činnosti. Jak je to s dopočtem zdravotního pojištění do MVZ, když za květen jeho mzda je do 1 080 Kč? Jak to bude v červnu, když jeho mzda bude: a) do 2 000 Kč, b) nad 2 000Kč?

Osoby s trvalým pobytem na území České republiky mají svůj pojistný vztah řešen nejčastěji formou zaměstnání. Pojištěnec je prostřednictvím zaměstnavatele plátcem pojistného tehdy, pokud je zaměstnancem v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění. Pro účely zdravotního pojištění se za zaměstnance považují - mimo výjimek - osoby uvedené v § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Různé formy pracovněprávních vztahů, případně ve vazbě na výkon samostatné výdělečné činnosti, způsobují ve zdravotním pojištění vznik situací, vyžadujících řešení jak z hlediska placení pojistného, tak při plnění ostatních zákonných povinností. Následující přehled charakterizuje běžně se vyskytující varianty v aktuálně platných právních podmínkách.