Ing. Antonín Daněk - strana 27

Plnění oznamovací povinnosti u dohod o pracovní činnosti (a od 1. 1. 2012 nově i u dohod o provedení práce) je zakotveno v ustanovení § 8 odst. 2 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb.“ ), kdy zaměstnavatel přihlašuje zaměstnance u zdravotní pojišťovny dnem, ve kterém poprvé po uzavření dohody o pracovní činnosti začal vykonávat sjednanou práci, a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla tato dohoda sjednána.

Pojištěnec je ve zdravotním pojištění považován za osobu samostatně výdělečně činnou tehdy, je-li charakterem své činnosti vyjmenován v ustanovení § 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, přičemž vykazuje příjmy podle ustanovení § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Za OSVČ se však ve zdravotním pojištění nepovažují pouze osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění (živnostenský list, koncesní listina), ale okruh těchto osob je daleko širší. Na všechny tyto osoby - podnikatele se ve zdravotním pojištění vztahují obecně platné podmínky pro činnost OSVČ, tedy zejména plnění oznamovací povinnosti, placení záloh na pojistné (a případného doplatku pojistného), podávání Přehledu zdravotní pojišťovně apod.

Jsme s. r. o. Chtěla bych se zeptat na výši úhrady zdravotního pojištění u studenta VŠ - doktorské studium. Pracovní poměr byl uzavřen 1. 1. 2012, zaměstnanec pobírá 5 000 Kč hrubého (částečný úvazek), jiné příjmy nemá. 12. 1. 2012 mu bylo 26 roků. Je třeba doplatit za leden pojistné do výše pojistného z minimální mzdy, nebo toto bude platit až od února?

Zaměstnavatel je povinen platit pojistné tehdy, jsou-li zaměstnanci zúčtovány příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“ ), a dále v případě, kdy zúčtovaný příjem svojí výší povinnost placení pojistného zakládá.

Pokud se občan - pojištěnec rozhodne začít v roce 2012 podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná (dále jen „OSVČ“), musí respektovat podmínky platné ve zdravotním pojištění, kdy podstatnou roli hraje skutečnost, zda je samostatná výdělečná činnost hlavním nebo vedlejším zdrojem jeho příjmů.

Zaměstnavatelé představují ve zdravotním pojištění rozhodující skupinu plátců pojistného, proto se na ně zdravotní pojišťovny v rámci výkonu své kontrolní činnosti prioritně zaměřují. V následujícím textu jsou charakterizovány nejdůležitější povinnosti a podmínky, platné pro zaměstnavatele v právních podmínkách roku 2012. Mělo by být zájmem jak zaměstnavatelů, tak i zdravotních pojišťoven, aby byly možnosti výskytu chyb a nedostatků minimalizovány. Pokud zaměstnavatelé řádně plní svoje povinnosti, pak se platbami pojistného získává podstatná část zdrojů systému veřejného zdravotního pojištění a současně nevzniká důvod k uplatňování sankčního postihu ze strany zdravotní pojišťovny, a to ať už ve formě zjištění dlužného pojistného, vyměření penále či uložení pokuty.

Pokud zaměstnavatelé potřebují zajistit provedení příležitostných, jednorázových či z hlediska časového horizontu krátkodobých pracovních činností, využívají pro tento účel často pracovněprávní vztahy jdoucí mimo pracovní poměr, tedy dohody o pracovní činnosti (dále jen „DPČ") nebo dohody o provedení práce (dále jen „DPP"). V dalším textu se soustředím na analýzu nových podmínek u těchto dohod v přímé vazbě na účast zaměstnance na zdravotním pojištění včetně charakteristiky souběžných příjmů.

Doručování písemností je ze strany zdravotních pojišťoven trvale věnována zvýšená pozornost, neboť pouze použitím správného úředního postupu při doručování písemností jsou vytvořeny předpoklady pro následné vymáhání vyměřených pohledávek, jsou-li tyto předmětem doručení.

Předmětem mediálního zájmu (nejenom ve zdravotním pojištění) bývají spíše dluhy plátců a způsoby jejich řešení včetně přímých důsledků pro dlužníky. Opačnou alternativou je existence přeplatku, a to nejenom u pojistného, ale i u penále, jak bude dále popsáno. V souvislosti s řešením přeplatku přicházejí v úvahu různé varianty, při jejichž aplikaci je dosaženo požadovaného stavu, kdy vrácením nebo započtením nepromlčené částky přeplatku je zajištěn postup podle zákona.

Již jsme si zvykli, že s blížícím se koncem roku kulminuje legislativní aktivita příslušných orgánů, kdy musí ve vlastním zájmu zvýšit ostražitost nejen plátci daní a pojistného, ale i občané. Z tohoto důvodu je zapotřebí věnovat pozornost i novým podmínkám, platným v oblasti zdravotního pojištění pro zaměstnavatele.

Zákonem č. 298/2001 Sb. , který v podstatě novelizoval všechny zákony zdravotního pojištění, dochází s účinností od 1. prosince 2011 mimo jiné ke zcela zásadnímu průlomu do dlouholeté praxe týkající se změny zdravotní pojišťovny. Již nebude možné změnit zdravotní pojišťovnu k 1. dni kalendářního čtvrteční při současném splnění podmínky pojištění u předcházející zdravotní pojišťovny po dobu alespoň 12 měsíců.

Občan, který má v úmyslu začít podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná (dále jen „OSVČ“), musí splnit spoustu administrativních i jiných podmínek, oblast zdravotního pojištění nevyjímaje. V prvé řadě je zapotřebí si uvědomit, že nedodržení některé z povinností je ve zdravotním pojištěním důvodem k uplatnění sankčního postihu, i když je nutno objektivně říci, že ne každé provinění zdravotní pojišťovny trestají. Nicméně je obecně platnou poučkou, že nikdy není vhodné zavdávat (nejenom) zdravotní pojišťovně důvod k použití sankce. Na co tedy nesmí začínající podnikatel ve zdravotním pojištění zapomenout?

Z obecného pohledu lze konstatovat, že pojistné se platí i v případě, kdy jsou zaměstnanci zúčtovány po skončení zaměstnání příjmy podle § 3 odst. 1–3 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb. “). Ust. § 3 odst. 2 cit. zákona však vyjmenovává plnění nezahrnovaná do vyměřovacího základu zaměstnance, kdy se mj. podle písm. f) jedná o plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání – toto plnění zúčtované po skončení zaměstnání povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění při dodržení těchto podmínek nepodléhá.

Zaměstnavatelé platí pojistné za své zaměstnance za příslušný kalendářní měsíc nejpozději 20. dne následujícího kalendářního měsíce, a pokud je pojistné řádně odváděno (tedy sazbou 13,5 % z vyměřovacího základu zaměstnance), nevzniká u pojistného nedoplatek a ani přeplatek. K přeplatku může u zaměstnavatele dojít například odvodem vyšší částky pojistného v důsledku početní či jiné chyby, než jak je určeno zákonem, nebo také placením pojistného na účet jiné zdravotní pojišťovně než té, u které je zaměstnanec pojištěn.

Jednou ze základních povinností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění je zabezpečit odvod pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu 8 000 Kč za podmínky, že se na zaměstnance (a tedy i na jeho zaměstnavatele jako plátce pojistného) tato povinnost vztahuje. Právní úprava zdravotního pojištění však zaměstnavateli umožňuje v mnoha případech, a to je předmětem tohoto článku, platit pojistné ze skutečně zúčtovaného hrubého příjmu, aniž by byl porušen zákon. V tomto směru je rozhodující, zda je zaměstnanec vyjmenován mezi osobami, pro které ustanovení o minimálním vyměřovacím základu neplatí. Všechny tyto osoby naleznete v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, kdy se především jedná o osoby, za které současně platí pojistné stát.

V následujícím textu bych se zaměřil na některá pochybení zaměstnavatelů a osob samostatně výdělečně činných, která mohou být důvodem pro uložení pokuty zdravotní pojišťovnou. Pokutu jako majetkovou sankci je příslušný subjekt jako plátce pojistného povinen zaplatit za porušení povinností, stanovených v zákoně č. 48/1997 Sb. a v zákoně č. 592/1992 Sb. , oba ve znění pozdějších předpisů. Pokud k takové situaci dojde a zdravotní pojišťovna usoudí, že použití sankčního postihu ve formě pokuty je na místě, obdrží plátce pojistného oznámení o zahájení správního řízení. V tomto oznámení je plátci sděleno, kterou konkrétní povinnost porušil, čeho se zahájené správní řízení týká a současně je poskytnuta lhůta pro vznesení námitek. Nejsou-li námitky ve stanovené lhůtě podány, popřípadě tyto námitky zdravotní pojišťovna neakceptuje, vydá následně správní rozhodnutí - platební výměr. Platebním výměrem je plátce zavázán zaplatit příslušné zdravotní pojišťovně pokutu ve výši uvedené ve výrokové části platebního výměru.

Zdravotní pojišťovna mě upozornila, že od 1. 1. 2008 musí mít s. r. o. přihlášené i jednatele, kteří za svoji činnosti nepobírají žádné odměny. Nemusí za ně odvádět zdravotní pojištění, jen je má „ve stavu“. Je to tak? A je to stejné i u sociálního pojištění? Myslela jsem, že jednatele přihlásím u ZP v okamžiku, kdy pobírá jakoukoli odměnu za výkon funkce a u OSSZ jen když překročí limit.

Jsem na rodičovské dovolené/zvolená alternativa do 2 let dítěte/ a pobírám rodičovský příspěvek. Mám možnost nastoupit na úvazek 0,2 u jiného zaměstnavatele, než jsem zaměstnaná, nový zaměstnavatel je v Německu. Chci se informovat, pokud bydlím a hlavní pracovní poměr mám pořád v Čechách, zda mohu při rodičovské dovolené pracovat u jiného zaměstnavatele a jak by to bylo s pojištěním, pokud budu nadále bydlet v Čechách a chtěla bych být pojištěna nadále.

Ve zdravotním pojištění nastávají situace, ve kterých musí zaměstnavatel nebo zaměstnanec dokladovat určité (rozhodné) skutečnosti ve formě smlouvy, dohody, vystavení potvrzení nebo Čestného prohlášení zaměstnance apod. Pouze na základě těchto dokumentů může zaměstnavatel zabezpečit odvod pojistného v souladu se zákonem, proto je kontrolními orgány zdravotních pojišťoven jejich předložení vyžadováno.

Studentka (24 let) denního studia VŠ ukončila k 30. 6. 2011 studium na této škole závěrečnou zkouškou a titulem Bc. Od 22. 9. 2011 bude pokračovat ve studiu na jiné VŠ se stejným zaměřením, ale již dálkově a při tom podniká. Jak vyřešit měsíce červenec, srpen z hlediska OSSZ a ZP. Na jedné škole VŠ studium ukončila 30. 6. 2011 a na druhé začne dálkově studovat až 22. 9. 2011. Bude muset zaplatit ZP v minimální výši a též SP za tyto dva měsíce? Je pravdou, že od září, kdy už bude opět studovat, ale dálkově, bude platit jen ZP z příjmů a SP v minimální výši, protože podnikání již nebude vedlejší příjem (živnost je spíše přivýdělek). Je možné uplatňovat daňové zvýhodněn (/na nezaopatřené dítě) u matky studentky (do věku 26 let), i když se jedná o dálkové studiu, nebo daňové zvýhodnění na dítě ukončit k 30. 6. 2011