Ing. Ivan Macháček - strana 20

Pokud si zemědělský podnikatel anebo právnická osoba podnikající v zemědělství pořídila hmotný majetek zařazený pro účely daňového odpisování do 1. a 2. odpisové skupiny v období od 1. 1. 2009 do 30. 6. 2010, může u tohoto majetku uplatnit mimořádné odpisy dle § 30a zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Pokud však byl nově pořízený hmotný majetek sice pořízen do 30. 6. 2010, ale byl uveden do stavu způsobilého obvyklému užívání ve smyslu § 26 odst. 10 ZDP až po 1. 7. 2010, mimořádné odpisy u tohoto hmotného majetku již nelze uplatnit a poplatník může použít pouze odpisy vypočtené rovnoměrným nebo zrychleným způsobem.

V příspěvku si ukážeme, jaké sankce za porušení povinností v daňovém řízení obsahuje daňový řád, který je účinný od 1. 1. 2011 na základě zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“). Veškeré sankce vyplývající z daňového řádu jsou daňově neuznatelné. Vyplývá to z ustanovení § 25 odst. 1 písm. f) zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), kde se uvádí, že kromě zaplacených sankcí ze závazkových vztahů jsou všechny ostatní penále, úroky z prodlení a pokuty daňově neuznatelným výdajem (nákladem).

K nejčastějším zaměstnaneckým výhodám stále patří poskytování příspěvku zaměstnavatele na stravování jeho zaměstnanců a daňové výhody s tím související. V příspěvku si ukážeme daňové řešení příspěvku zaměstnavatele na stravování u zaměstnance a daňové řešení různých forem poskytování stravování u zaměstnavatele. Pozornost bude věnována rovněž uplatnění daně z přidané hodnoty u různých forem stravování.

V druhé části výkladu (první naleznete v č. 3/2011) daňového řešení pronájmu movitého a nemovitého majetku se zaměříme na provedení opravy a technického zhodnocení na pronajatém majetku a ukážeme si daňové řešení různých situací jak u nájemce tak u pronajímatele.

V příspěvku si rozebereme daňové řešení přechodu poplatníka daně z příjmů právnických osob a fyzických osob na účtování v hospodářském roce. Budeme se zabývat vymezením zdaňovacího období, podáním daňového přiznání, uplatněním daňových odpisů a tvorbou rezervy na opravy hmotného majetku.

V následujícím článku Vám přinášíme dokončení příspěvku, který byl uveřejněn v časopise Účetnictví v praxi č. 4/2011 na s. 17. V následujícím příspěvku se budeme věnovat zejména daňově neuznatelným sankcím dle nového daňového řádu a speciálním sankcím u DPH.

Pracovnice společnosti se podrobila operaci oka a zaměstnavatel rozhodl na základě její žádosti poskytnout pracovnici příspěvek na tento zdravotnický zákrok ze sociálního fondu. Pracovnice uhradila zákrok zdravotnickému zařízení ve výši 80 000 Kč a poskytnutý příspěvek zaměstnavatele ve výši 35 000 Kč ze sociálního fondu poukázal zaměstnavatel na účet pracovnice. Jedná se o peněžní plnění, které musí být u zaměstnance zdaněno daní z příjmů a odvedeno z tohoto plnění zdravotní a sociální pojištění? A pokud by zaměstnavatel provedl úhradu zdravotnickému zařízení, jednalo by se o nepeněžní plnění zaměstnanci, které by od daně bylo osvobozené?

Ve třetím čísle časopisu Daně a právo v praxi jsme se zabývali vymezením technického zhodnocení hmotného a nehmotného majetku a uvedli jsme možnosti daňového odpisování technického zhodnocení hmotného majetku, technického zhodnocení provedeného na hmotném majetku s uplatněnými mimořádnými odpisy, technického zhodnocení majetku využívaného k výrobě elektřiny ze slunečního záření a technického zhodnocení provedeného na nehmotném majetku. V pokračování příspěvku se zabýváme odpisováním technického zhodnocení provedeného na pronajatém hmotném majetku a na majetku pořízeném v rámci finančního leasingu.

Občas se stane, že účetní jednotka nebo podnikatel vedoucí daňovou evidenci poruší platné právní předpisy nebo uzavřené smlouvy a musí zaplatit různé druhy sankcí. Může jít o sankce ze závazkových vztahů, uzavřených podle obchodního resp. občanského zákoníku, nebo sankce za pozdě odvedenou daň, sankce za pozdě a nesprávně odvedené pojištění na sociální nebo zdravotní pojištění, sankce za opožděně podané daňové přiznání, resp. sankce za nesprávně vedené účetnictví. V příspěvku si rozebereme některé z uvedených sankcí, ukážeme si způsob jejich zaúčtování a zejména se zaměříme na daňové řešení těchto sankcí z hlediska jejich daňové uznatelnosti resp. neuznatelnosti. Blíže si rozebereme sankce dle nového daňového řádu účinného od 1. 1. 2011.

V příspěvku si rozebereme problematiku zdanění příjmů zemědělského podnikatele dosaženého z pronájmu movitého a nemovitého majetku. Pojednáme o případech, kdy je příjem z pronájmu movitého majetku zdaňován podle § 7 , podle § 9 a podle § 10 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), a příjem z pronájmu nemovitého majetku zdaňován podle § 7 a podle § 9 ZDP. Ukážeme si možné uplatnění daňových výdajů a rovněž daňové řešení situace, kdy příjmy z pronájmu jsou dosaženy z majetku, který je součástí společného jmění manželů anebo majetek je v podílovém spoluvlastnictví.

Technickým zhodnocením se podle § 33 odst. 1 ZDP rozumí výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu ve zdaňovacím období částku 40 000 Kč.

Můžu jako PO uplatnit silniční daň a dálniční známku a parkovné do daňových nákladů za použití soukromého auta zaměstnance pro pracovní cestu? Můžu si tedy ke spotřebě PHM a základní náhradě uplatnit do daňových nákladů PO i silniční daň, dálniční známku a parkovné? Dálniční známka byla zakoupena z důvodu této pracovní cesty a zaměstnanec by ji jinak nepotřeboval.

Firma je PO. Jediným zaměstnancem je jednatel, který je i jediným společníkem. Předmětem činnosti jsou kopírovací služby. Jednatel je odměňován jako statutární orgán jen jednou ročně částkou 500 Kč. Dále má uzavřenu pracovní smlouvu na 6 hodin denně v pravidelné pracovní době pondělí až pátek za hrubou mzdu 6 000 Kč. Náplní práce jsou kopírovací služby. Tento občan má uzavřeno důchodové a životní pojištění. Výše příspěvku není firmě známa. Firma přispívá na důchodové pojištění 1 000 Kč a na životní pojištění 1 000 Kč měsíčně. 1) Je stanoven nějaký poměr mezi příspěvkem zaměstnance a příspěvkem firmy? Např. občan si platí sám jen 100 Kč a firma mu platí 1 000 Kč měsíčně? 2) Je možné, aby částka 24 tis. Kč ročně byla daňovým nákladem firmy i když je pracovní doba kratší než 8 hodin? 3) Mohla by firma přispívat 24 tis. Kč jen na jedno pojištění? 4) Pokud by byl příspěvek firmy vyšší než 24 tis. Kč ročně, podléhá SP a ZP celá částka nebo jen částka nad tuto hranici? A dodaňuje se něco?

Fyzická osoba, vede DE, neplátce DPH, má ve svém domě malou prodejnu, (prodává květiny a drobné dárky), z DE by chtěla přejít na výdaje % již za rok 2010. Výdaje tedy uplatní ve výši 60 % a jak to bude se zásobami, které má k 31. 12. a v jakém řádku daňového přiznání se tyto zásoby promítnou?

Daňové přiznání kdani zpříjmů fyzických (dále jen „FO“) osob se podává podle § 136 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád (dále jen „DŘ“), nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. U poplatníků daně zpříjmů fyzických osob je tímto zdaňovacím obdobím kalendářní rok, a to i vpřípadě, že účtující fyzická osoba uplatňuje účetní období jako hospodářský rok. Jde-li o daňový subjekt, který má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo jehož daňové přiznání zpracovává a podává poradce, podává se daňové přiznání nejpozději do 6měsíců po uplynutí zdaňovacího období. To platí jen, je-li příslušná plná moc udělená tomuto poradci uplatněna u správce daně před uplynutím této tříměsíční lhůty. Poradcem se rozumí ve smyslu DŘ jak daňový poradce, tak advokát.

V příspěvku se budeme zabývat uplatněním daňové ztráty v daňovém přiznání fyzických a právnických osob za rok 2010. Zaměříme se rovněž na uplatnění daňové ztráty z předcházejících zdaňovacích období, na uplatnění daňové ztráty v případě úmrtí poplatníka, v případě spolupráce osob a v případě přeměn společností. Pozornost budeme věnovat i možnému uplatnění daňové ztráty v dodatečném daňovém přiznání podle znění zákona o daních z příjmů a podle ustanovení ZSDP a daňového řádu.

Může zaměstnavatel uplatnit daňové zvýhodnění na nezletilé dítě, pokud zaměstnanec nedoložit zaměstnavateli potvrzení o studiu? Domnívám se, že ano. Podmínkou pro uplatnění daňového zvýhodnění je, že vyživované dítě (zletilé i nezletilé) žije s poplatníkem v domácnosti. Definici domácnosti nalezneme v § 115 občanského zákoníku. Nezletilé dítě může i pracovat a daňové zvýhodnění si bude moci zaměstnanec uplatnit viz § 35c odst. 6 a). Není proto rozhodující, zda je dítě studentem. Doklad o studiu musí doložit až zletilé dítě viz § 35c odst. 6 písm. b) a nebo student, který si chce uplatnit slevu na studenta viz § 35ba odst. 1 písm. f). Je to prosím moje úvaha správná?

V příspěvku si rozebereme daňové řešení u zemědělského podnikatele, který vede účetnictví a rozhodne se přejít z účtování v kalendářním roce na účtování v hospodářském roce. Zodpovíme si otázky týkající se zdaňovacího období, podání daňového přiznání, uplatnění daňových odpisů a uplatnění rezerv na opravy hmotného majetku.

Podíl na zisku v obchodních společnostech - podmínky jeho výplaty a zdanění Ing. Ivan Macháček 1. Rozdělení zisku u jednotlivých obchodních společností Veřejná obchodní společnost Právní úprava veřejné obchodní...