Ing. Ivan Macháček - strana 17

V předcházejícím čísle časopisu (Účetnictví v praxi č. 9/2013 str. 3) jsme se zabývali v článku "Zdanění ostatních příjmů" zdaněním vybraných tzv. ostatních příjmů podle § 10 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP"). Nyní se podíváme na zdanění příjmů z prodeje hmotného majetku zařazeného a nezařazeného v obchodním majetku ("OM") poplatníka daně z příjmů fyzických osob, dále na zdanění příjmů z prodeje hmotného majetku, který byl zařazen v OM, ale před jeho prodejem došlo k vyřazení tohoto hmotného majetku z OM poplatníka. Rovněž se budeme zabývat zdaněním příjmů z prodeje hmotného majetku pořízeného v rámci finančního pronájmu a případy, kdy dochází k prodeji hmotného majetku při uplatňování paušálních výdajů poplatníkem.

Ostatními příjmy podle znění § 10 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP"), rozumíme příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku poplatníka daně z příjmů fyzických osob, pokud nejde o příjmy podle § 6 až 9 ZDP. Pokud tedy má poplatník daně z příjmů fyzických osob zdanitelné peněžní a nepeněžní příjmy a přitom je poplatník nemůže zařadit ani mezi příjmy ze závislé činnosti, ani mezi příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, ani mezi příjmy z kapitálového majetku, resp. příjmy z pronájmu, zdaňují se tyto příjmy jako tzv. ostatní příjmy podle § 10 ZDP. V příspěvku se zabýváme daňovým řešením vybraných ostatních příjmů podle tohoto ustanovení zákona.

Obchodní majetek je důležitý institut pro účely daně z příjmů. Ukážeme si jeho vymezení jak v obchodním zákoníku , tak v zákonu o daních z příjmů a zákonu o dani z přidané hodnoty. Následně se budeme zabývat zařazením majetku do obchodního majetku u poplatníka daně z příjmů fyzických osob, postupem při vyřazení majetku z obchodního majetku pro soukromé účely a při ukončení podnikatelské činnosti, dále pak použitím majetku v obchodním majetku i pro soukromé účely a v závěru si ukážeme vliv uplatnění paušálních výdajů na existenci obchodního majetku.

Doplnění článku z časopisu Účetnictví v praxi č. 6/2013 str. 21.

V textu si ukážeme daňové řešení zaplaceného nájemného v případě finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku u poplatníka daně z příjmů fyzických osob v těchto situacích: poplatník uplatňuje paušální výdaje v některém ze zdaňovacích období trvání leasingové smlouvy, poplatník uplatňuje paušální výdaje ve zdaňovacím období, kdy dochází k ukončení leasingové smlouvy, poplatník přechází ve zdaňovacím období ukončení leasingové smlouvy z paušálních výdajů na skutečné výdaje.

Text je zaměřen na daňové řešení příjmů z pronájmu movitého a nemovitého majetku u poplatníků daně z příjmů fyzických osob. Ukážeme si, kdy je příjem z pronájmu zdaněn dle § 7 , 9 a 10 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “), jaké jsou postupy v případě pronájmu majetku zahrnutého ve společném jmění manželů a v případě pronájmu majetku v podílovém spoluvlastnictví a jaké jsou možnosti uplatnění daňově uznatelných výdajů souvisejících s pronájmem. Pozornost věnujeme i možnosti vedení účetnictví při pronájmu a daňovému řešení zaplaceného nájemného u nájemce.

V letošním roce dochází ke kumulaci čtyř negativních skutečností vztahujících se na starobní důchodce: *Nižší valorizace důchodů dle vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen "MPSV") č. 324/2012 Sb. , o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2011, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2011, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2013 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2013 a o zvýšení důchodů v roce 2013. *Limit pro osvobození důchodů od daně z příjmů na základě § 4 odst. 1 písm. h) zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP"). *Limit pro osvobození důchodů v případě souběhu s dalšími příjmy dle § 4 odst. 3 ZDP. *Zrušení slevy na dani na poplatníka u starobních důchodců dle § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP zákonem č. 500/2012 Sb.

V článku si ukážeme různé situace uplatnění maximálního vyměřovacího základu v roce 2013 jak u zaměstnanců, tak u OSVČ, a porovnáme si daňové důsledky ve změnách v uplatnění maximálního vyměřovacího základu v roce 2013 oproti roku 2012.

Zákon č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "DŘ"), rozlišuje tři druhy podání daňového subjektu o dani: řádné daňové přiznání, hlášení a vyúčtování ve fázi vyměřovacího řízení, opravné daňové přiznání a opravné vyúčtování ve fázi vyměřovacího řízení, dodatečné daňové přiznání, následné hlášení a dodatečné vyúčtování ve fázi doměřovacího řízení. V příspěvku se budeme zabývat opravným a dodatečným daňovým přiznáním k dani z příjmů a vyplývajícími sankcemi z podání dodatečného daňového přiznání.

Každý poplatník daně z příjmů fyzických osob s příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti a s příjmy z pronájmu by měl v průběhu zdaňovacího období sledovat své skutečné výdaje a dle jejich výše by se měl nejpozději do skončení zdaňovacího období, resp. do sestavení daňového přiznání k dani z příjmů za toto zdaňovací období, rozhodnout, zda je pro něj výhodnější uplatňovat skutečné výdaje, nebo přejít na uplatnění paušálních výdajů anebo naopak přejít z paušálních výdajů na skutečné výdaje. Vždy je vhodné v rámci optimalizace daňové povinnosti zvolit tu nejvýhodnější variantu pro poplatníka daně z příjmů. Změnami souvisejícími s uplatněním paušálních výdajů v roce 2013 v návaznosti na zákon č. 500/2012 Sb. se zabýval článek Ing. Martina Děrgela „Pět hlavních novinek daní z příjmů“ zveřejněný v čísle 4/2013. V následujícím textu se zaměříme na daňové důsledky přechodu ze skutečných výdajů na paušální výdaje a naopak z paušálních výdajů na skutečné výdaje u poplatníka daně z příjmů fyzických osob.

V příspěvku si ukážeme, jak můžeme za pomoci zvolených postupů daňového odpisování hmotného majetku optimalizovat daňovou povinnost poplatníka daně z příjmů. Půjde o následující optimalizační možnosti: uplatnění zvýšené roční odpisové sazby v prvním roce rovnoměrného odpisování, uplatnění zvýšení odpisu v prvním roce zrychleného odpisování, přerušení daňového odpisování v průběhu odpisování rovnoměrným nebo zrychleným způsobem, uplatnění zrychleného odpisování namísto rovnoměrného odpisování, uplatnění nižší sazby než činí roční odpisová sazba v průběhu rovnoměrného odpisování.

V příspěvku si blíže rozebereme problematiku vztahu zahájení podnikání zemědělského podnikatele, zařazení hmotného majetku do obchodního majetku a možnosti jeho odpisování. Ukážeme si postup při zakoupení hmotného majetku, při jeho získání zděděním nebo darováním, a dále řešení při použití hmotného majetku pořízeného před zahájením podnikání v zemědělské výrobě.

Solidární zvýšení daně z příjmů fyzických osob bylo do zákona o daních z příjmů (dále jen "ZDP ") zavedeno zákonem č. 500/2012 Sb. , o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů. Do zákona o daních z příjmů byla začleněna nová ustanovení § 16a , § 38g odst. 4 a § 38ha ZDP .

V příspěvku si na konkrétním příkladu ukážeme postup při vyplnění daňového přiznání poplatníka daně z příjmů právnických osob zabývajícího se zemědělskou činností za rok 2012.

Zákonem č. 500/2012 Sb. , o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů (dále jen "zákon č. 500/2012 Sb. "), došlo s účinností od 1. 1. 2013 ke dvěma změnám v uplatnění paušálních výdajů, které mají negativní dopad na zdanění poplatníků daně z příjmů fyzických osob. V příspěvku se zaměříme na podmínky pro uplatnění paušálních výdajů v roce 2013, blíže si rozebereme změny v zákonu č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP"), týkající se paušálních výdajů a uvedeme si daňové důsledky a rovněž možnosti, jak tyto důsledky změn alespoň zčásti zmírnit.

V souvislosti s blížícím se termínem zpracování a podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2012 si v článku připomeneme zásady možnosti převedení příjmů a výdajů dosažených zemědělským podnikatelem na spolupracující osoby v souladu se zněním § 13 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP"). Ukážeme si výhody a nevýhody této spolupráce a uvedeme si případy, kdy spolupráce osob optimalizuje daňovou povinnost poplatníků.

V článku si rozebereme blíže daňové řešení doplňkového penzijního spoření v roce 2013 a ukážeme si na rozdíly oproti řešení v roce 2012.

V článku si blíže ukážeme daňové řešení různých situací, kdy dochází k vyřazení hmotného majetku z obchodního majetku.

V následujícím příspěvku se zaměříme na slevy na dani z příjmů právnických osob. Tyto slevy rozdělujeme do dvou skupin, a to slevy z důvodu zaměstnání zaměstnanců se zdravotním postižením - § 35 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP"), a slevy poskytnuté v rámci investičních pobídek - § 35a , 35b ZDP.

S blížícím se termínem ročního zúčtování záloh a daně z příjmů ze závislé činnosti a s blížícím se termínem pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2012 si připomeneme v následujícím textu podmínky a postupy uplatnění odpočtu od základu daně v souvislosti s poskytnutím darů různým subjektům, jak vyplývají z § 15 odst. 1 a dalších ustanovení zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“).