Ing. Ivan Macháček - strana 19

V příspěvku si ukážeme na konkrétním příkladu postup při vyplnění daňového přiznání zemědělské společnosti k dani z příjmů právnických osob za rok 2011.

V následujícím článku si rozebereme zásady uplatnění paušálních výdajů na dopravu u poplatníků daně z příjmů fyzických a právnických osob a ukážeme si, jak se paušální výdaj na dopravu uplatní v daňovém přiznání k dani z příjmů za rok 2011.

Při činnosti podnikatele může dojít k situaci, že se fyzická osoba rozhodne z různých důvodů k tomu, že ukončí výkon podnikatelské činnosti, popř. fyzická osoba na nějakou dobu přeruší své podnikání. V příspěvku si ukážeme řešení z pohledu daně z příjmů, pokud dojde k výše uvedeným situacím a to v případě, že fyzická osoba vede účetnictví, vede daňovou evidenci anebo uplatňuje paušální výdaje.

V příspěvku si rozebereme legislativní úpravu podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob (dále jen „DPFO“) za rok 2011 obsaženou v zákoně č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“), a v zákoně č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), a na konkrétním příkladu si ukážeme postup vyplnění daňového přiznání zemědělského podnikatele za rok 2011.

Platíme Finančnímu úřadu úroky z neodvedené daně z příjmu a DPH,z § 24zi to není jednoznačné.

Základem daně z příjmů fyzických osob se rozumí podle § 5 odst. 1 ZDP částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud není pro jednotlivé druhy příjmů podle § 6 až 10 zákona stanoveno jinak. Zdaňovacím obdobím u fyzické osoby je vždy kalendářní rok. Do základu daně se nezahrnují příjmy osvobozené od daně a příjmy, pro které se uplatní zvláštní sazba daně podle § 36 ze samostatného základu daně.

V příspěvku se budeme zabývat uplatněním daňové ztráty v daňovém přiznání fyzických osob za rok 2011. Zaměříme se rovněž na uplatnění daňové ztráty z předcházejících zdaňovacích období, na uplatnění daňové ztráty v případě spolupráce osob a v případě úmrtí podnikatele. Pozornost budeme věnovat i možnému uplatnění daňové ztráty v dodatečném daňovém přiznání.

V článku si rozebereme jednotlivé daně, které hradí zemědělský podnikatel, a ukážeme si, které z nich za jistých podmínek lze zahrnout do daňově uznatelných výdajů (nákladů) poplatníka, a které jsou daňově neuznatelnými.

Blíží se termín pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob a mnozí podnikatelé zvažují, jak optimalizovat svou daňovou povinnost. V textu se zabýváme možností uplatnění daňové ztráty v daňovém přiznání fyzických osob za rok 2011 a současně i možností uplatnit daňovou ztrátu z předcházejících zdaňovacích období. Specifickou otázkou je uplatnění daňové ztráty v případě úmrtí poplatníka a v případě spolupráce osob s podnikatelem.

K nejvíce obchodovatelným cenným papírům patří akcie. Při stávající kolísavosti cen akcií mnohé fyzické osoby využívají poklesu akcií k jejich nákupu a po jejich i krátkodobém vzestupu zase akcie prodávají. V souvislosti s blížícím se termínem pro zpracování daňového přiznání za rok 2011 se v dnešním příspěvku podíváme, kdy je příjem z prodeje akcií u poplatníka daně z příjmů fyzických osob osvobozen od daně z příjmů, a kdy je naopak zdaněn buď podle § 7 nebo podle § 10 zákona č. 586/1992 Sb. , daních příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“).

V příspěvku si ukážeme daňové souvislosti institutu obchodního majetku u poplatníka daně z příjmů fyzických osob a uvedeme si daňová řešení některých případů použití majetku zařazeného do obchodního majetku k soukromým účelům poplatníka.

V následujícím příspěvku se budeme zabývat vymezením společného jmění manželů a daňovým řešením použití majetku zahrnutého ve společném jmění manželů k podnikání jednoho nebo obou manželů a daňovým řešením pronájmu tohoto majetku.

V příspěvku si porovnáme daňové řešení dvou možností začlenění fyzické osoby, která se chce uplatnit v zemědělské výrobě. Půjde jednak o možnost realizovat se jako zemědělský podnikatel, to je jako osoba samostatně výdělečně činná. Druhou možností je být zaměstnán v u zemědělského podnikatele, kterým může být fyzická osoba provozující zemědělskou výrobu, nebo zemědělské družstvo popřípadě typ obchodní společnosti podnikající v zemědělské výrobě.

V ustanovení § 6 odst. 9 písm. a) až d) , písm. g) , písm. i) , písm. p) zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP“), ve znění pozdějších předpisů, nalezneme řadu nepeněžních plnění poskytovaných zaměstnavatelem jeho zaměstnancům, které jsou u zaměstnance osvobozeny od daně z příjmů ze závislé činnosti, a tudíž nejsou rovněž zahrnovány do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Peněžní forma těchto plnění zaměstnavatele vyplácená přímo zaměstnancům podléhá vždy zdanění u zaměstnance ze superhrubé mzdy včetně zahrnutí tohoto plnění do vyměřovacího základu.

Podnikatel podniká dle § 7 (daňová evidence). Současně má příjmy z pronájmu dle § 9 ZDP. Všechny příjmy z podnikání dle § 7 a dle § 9 chodí ne jeden společný bankovní účet. Je to problém? V účetním systému má příjmy dle § 9 odlišeny jinou analytikou, aby poznal, že je nemá zdaňovat dle § 7, ale dle § 9 ZDP.

Zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), obsahuje několik ustanovení, které se zabývají osvobozením příjmů z prodeje nemovitostí u poplatníků daně z příjmů fyzických osob.

Kromě klasického pracovního poměru sjednaného na dobu neurčitou nebo určitou se v pracovněprávních vztazích využívá dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Převážně půjde o krátkodobé zaměstnání, řešící zejména sezónní potřebu pracovníků, nebo jde o krátkodobé zaměstnání studentů během jejich studia, resp. poživatelů starobních důchodů. V následujícím příspěvku si ukážeme řešení tohoto zaměstnávání z hlediska zákoníku práce, pojistných zákonů a z hlediska zdanění dosažených příjmů zaměstnance.

Zemědělský podnikatel může být postižen různými sankcemi za porušení platných právních předpisů nebo za porušení uzavřené smlouvy. Může jít o sankce ze závazkových vztahů, uzavřených podle zákona č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObchZ“), resp. zákona č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ObčZ“), nebo sankce za pozdě odvedenou daň, sankce za pozdě a nesprávně odvedené pojištění na sociální nebo zdravotní pojištění, sankce za opožděně podané daňové přiznání, resp. sankce za nesprávně vedené účetnictví. Některé sankce mohou být daňově uznatelné ve smyslu znění § 24 odst. 2 písm. zi) zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), jiné pak jsou daňově neuznatelné dle znění § 25 odst. 1 písm. f) ZDP.

Dnem 1. 1. 2011 nabyl účinnosti nový daňový řád (dále jen „DŘ“), který byl publikován ve Sbírce zákonů již v r. 2009 pod číslem zákona 280/2009 Sb. , a který zcela nahrazuje stávající zákon o správě daní a poplatků (zákon č. 337/1992 Sb. ). Zákonem č. 30/2011 Sb. došlo k novele daňového řádu s účinností od 1. 3. 2011.

Hospodářský rok jako účetní období může uplatnit i poplatník daně z příjmů fyzických osob, který povinně nebo dobrovolně vede účetnictví a má příjmy dle § 7 odst. 1 písm. a) nebo b) zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Uplatnění hospodářského roku u fyzických osob je zcela odlišné od řešení u právnických osob, a to zejména z důvodu odlišného pojetí zdaňovacího období a podmínek specifikovaných v § 7 odst. 12 ZDP. V příspěvku si ukážeme řešení účtování v hospodářském roce fyzických osob z pohledu podání daňového přiznání, uplatnění daňových odpisů a tvorby rezerv na opravy hmotného majetku.