Jana Bellová - strana 2

Hodnocení ekonomické reality je často problém. Stejně jako i v jiných oborech se k tomu používají ukazatelé, v našem případě ukazatelé ekonomiky. Těch jsou stovky. Které z nich jsou vhodné, přiměřené a dostačující? Kdysi se uvádělo, že komplexním ukazatelem je zisk, zohledňuje na jedné straně vynaložené náklady, na straně druhé dosažené výnosy. Co je to však zisk? Je to matematický rozdíl mezi výnosy a náklady, tedy mezi právem na úhrady a povinností platit, tj. rozdíl mezi dvěma skupinami práv.

V ČR je největší počet podnikatelů na metr čtverečný ve střední a východní Evropě. Nejsou to vždy jen osoby, které podnikají primárně, tzn. že mají podnikání jako hlavní zdroj svých příjmů. Spousta lidí má podnikání jako svou sekundární činnost, tedy vedlejší činnost kromě svého zaměstnání. Vesměs se jedná o služby, prodejní činnosti, překládání, psaní publikací apod., kdy lidé tyto činnosti vykonávají nad rámec svých běžných pracovních povinností svého hlavního zaměstnání. Někteří lidé dokonce využívají všech 3 forem výkonů profesí, tj. jako zaměstnanci, FO i PO. Jaká je motivace k takovému pracovnímu vypětí, co vede řady lidí ke kombinaci právních forem výkonů profese, pomineme-li takové vlastnosti jako je pracovitost, nebo touha dosáhnout úspěchu. Budeme se zabývat pouze ekonomickými podněty proč lidé zakládají nebo nakupují podniky a podnikají.

V minulé části, uveřejněné v předchozím čísle časopisu , jsme se věnovali vlivu spotřebitelských úvěrů na zadlužování lidí, firem i státu a zejména vlivu spotřebitelských úvěrů na jiné věci než na bydlení. Nyní podrobněji analyzujeme spotřebitelské úvěry na bydlení, zabýváme se postupem bank, splácením či nesplácením, úrokovými sazbami, možností předčasného splacení a dalšími faktory spojenými s těmito typy úvěrů.

V tomto příspěvku, rozděleném na dvě části, se věnujeme vlivu spotřebitelských úvěrů a jejich dopadu na zadlužování lidí. Každý subjekt, člověk, domácnost i stát se mohou zadlužit, pokud je to zadlužení efektivní a produktivní, tedy jestliže subjekt jej bude schopen splácet, a navíc, pokud peníze investuje. Investuje tak, že v důsledku investice bude mít zajištěn dodatečný příjem později, anebo jiný užitek v tom, že investice povede ke zlepšení ekonomických či životních parametrů, k obohacení života jedince, domácnosti, firmy, státu. Pokud jsou však peníze z úvěru či půjčky vynaloženy neefektivně, tj. jsou spotřebovány, pak je obvykle zadlužení neproduktivní, vede často jen ke zvýšení dluhů a ve svém konečném důsledku k celkovému úpadku, bankrotu, exekuci. A v České republice jsou zadlužovány již i děti, proto je nanejvýš potřebná výuka finanční gramotnosti zejména v těch oblastech, které mohou tento proces zastavit. Následující příspěvek shrnuje možnosti, jak získat finanční prostředky, a v závěru se věnuje spotřebitelským úvěrům, které nejsou určeny na bydlení. Druhá, navazující část, se pak věnuje spotřebitelským úvěrům na bydlení.

V pokračování exkurze do základů investičního rozhodování se zaměříme na popis rizik finančních investic a klasifikaci finančních trhů.

Náš článek uvádí čtenáře do problematiky investování, strategie investování, druhů investic, zejména finančních investic a jejich dopadu na prosperitu nebo naopak na úpadek ekonomického subjektu. Jsou zde vysvětleny rozdíly mezi reálnými a finančními investicemi. Dále se věnujeme stručnému popisu funkce cenných papírů, jejich rozdělení podle podoby, převoditelnosti a formy. Cenné papíry představují hlavní druh finanční investice. Cenný papír jako nositel hodnoty s sebou nese investiční, spekulační a cirkulační funkci. V druhé části příspěvku se zamýšlíme nad kritérii investičního rozhodování a uvádíme výpočty budoucích výnosů. Tento článek si klade za cíl přispět k lepší orientaci ve sféře financí, finančního investování, schopnosti vypočítat si možné dopady investic, stanovit si základní finanční parametry jako je výnosnost, riziko a likvidita pro finanční a investiční rozhodování.

Základní finanční otázkou je, jak generovat peníze. Možností není mnoho, alespoň těch legálních. Ostatně jsou v paragrafovaném znění, s výjimkou důchodů, obsaženy v daňovém přiznání, resp. již primárně v zákoně o daních z příjmů (§ 6 až 10). Následně po získání peněz vyvstává druhá, složitější, otázka, co potom s nimi. Někdy to problém není, mnozí lidé žijí od výplaty k výplatě a řeší spíše tu otázku prvou. Avšak otázka, co s penězi, je otázkou zcela zásadní a řeší ji často všechny ekonomické subjekty – počínaje domácnostmi, přes firmy, správní či samosprávné celky, vesnice, města, kraje, státy, ekonomické integrace či nadnárodní instituce, prostě občas všichni. Na první pohled se ani tento problém nezdá být složitým.

V tomto příspěvku se podrobněji rozepisujeme o zdravotním pojištění, dle zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění, a dle zákona č. 592/1992 Sb. , o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, v aktuálním znění pro rok 2018.

V tomto článku dokončujeme téma povinných srážek ze mzdy a odvodů zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných (dále jen „OSVČ“). V minulých dílech (Daně a právo v praxi č. 7-8/2017, s. 23 , a č. 5/2018, s. 28 ) jsme se zabývali srážkami zdravotního pojištění a obecně pak sociálního zabezpečení, s podrobnějším rozpisem na jednotlivé složky. Zvláštní pozornost jsme věnovali nemocenskému pojištění. V následujícím příspěvku analyzujeme tu část sociálního pojištění zaměstnanců a OSVČ, která slouží k jejich důchodovému zabezpečení.

Sociální zabezpečení v České republice (ČR) se skládá ze tří složek. Významná část pojištění připadá na nemocenské pojištění. Zákon o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb. patří mezi často aktualizované zákony, například jen v roce 2017 byl rozšířen o znění zákonů č. 24/2017 Sb. , č. 99/2017 Sb. , č. 148/2017 Sb. , č. 183/2017 Sb. , č. 195/2017 Sb. , č. 259/2017 Sb. a č. 310/2017 Sb. Obecně bývá spojován víceméně jen s představou úhrad v době přechodné a dočasné nemoci, kdy pojištěnec dostává určitou částku za dobu nemoci. Jeho působnost je však širší, i když se pak týká jen vybraných skupin obyvatelstva nebo specifických případů. V následujícím příspěvku se zaměříme na srážky z mezd na tuto formu povinného pojištění u zaměstnanců, na povinnosti zaměstnavatele a na možnosti pojištění u osob samostatně výdělečně činných.

Téměř každoročně dochází k 1. 1. nového kalendářního roku k četným novelám zákonů anebo alespoň k zásahům typu doplňků slov či celých odstavců, zrušení určitých paragrafů či úpravě stávajícího znění. V tomto příspěvku se zabýváme právy a povinnostmi zaměstnanců a jejich zaměstnavatelů a také právy a povinnostmi osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), týkajících se srážek ze mzdy a příjmů. Podrobněji se zabýváme srážkami z mezd a příjmů pro účely sociálního zabezpečení zaměstnanců, dále pak sociálním pojištěním OSVČ.

V první části tohoto rozboru vybraných případů zápisů v daňové evidenci (Daně a právo v praxi č. 3/2017, s. 39) jsme se zabývali dvěma jevy, a to rezervami na opravu hmotného majetku a možnostmi zápisů výdajů vztahujících se ke služebním cestám zaměstnanců jak do tuzemska, tak i do zahraničí. Ve druhé části se zaměříme na další dva jevy ovlivňující daňové přiznání fyzických osob v nezávislé činnosti (OSVČ) a na jejich možný zápis do daňové evidence – automobil v podnikání a přechod z daňové evidence na účetnictví a naopak.

V předcházejících číslech časopisu jsme se zabývali kalkulacemi jako součástmi manažerského účetnictví v širším pojetí. To obsahuje několik informačních oborů. Ve velkých korporacích pracuje na tvorbě všech oborů reportingu i několik ekonomických oddělení. Fyzické osoby si musí vystačit samy, anebo zaměstnávat účetní, daňové poradce či další specialisty. Některé informační obory jsme analyzovali v předchozích článcích tohoto časopisu a nyní se věnujeme další součásti manažerského účetnictví, a to rozpočetnictví.

V minulém čísle jsme se začali zabývat problematikou kalkulací. Ve třech částech předcházejícího článku jsme pojednávali o struktuře kalkulačního vzorce, podrobněji jsme analyzovali jeho položky a zmínili jsme se o kalkulačních jednicích. Nyní se zaměřujeme na další aspekty tvorby kalkulací. Hned v následujícím textu přinášíme výčet a charakteristiku jednotlivých druhů kalkulací.

Manažerské účetnictví a jeho funkce v systému řízení Ing. Jana Bellová Ph.D. Ing. Jaroslav Zlámal Ph.D. Manažerské účetnictví a jeho funkce v systému řízení obchodní firmy nebo instituce (3....

Poskytovatelé zdravotní péče mají v ČR několik možných právních forem. Právní forma poskytovatele zdravotních služeb (dále jen “PZP„) má nejen právní, ale rovněž ekonomické dopady na hospodaření instituce či majitele takového poskytovatele. Ve svém důsledku pak ekonomické rozdíly ústí do daňového přiznání a tudíž ovlivňují výši daně z příjmů PZP. Nebudeme se zabývat všemi možnými právními formami při poskytování zdravotní péče, ale jen postavením fyzické osoby (FO) jako majitele privátního zařízení a poskytovatele zdravotních služeb, a to především s ohledem na jeho daňové přiznání.