Ing. Václav Benda - strana 3

Plyn a elektřina jsou pro účely zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “) chápány jako specifické druhy zboží. Při uplatňování DPH při jejich dodání se tedy postupuje podle příslušných ustanovení zákona o DPH , která upravují pravidla pro dodání zboží s tím, že při dodání plynu a elektřiny je třeba respektovat některá specifika, která se týkají zejména stanovení místa plnění, dne uskutečnění zdanitelného plnění a také uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění. V souvislosti se skokovým zdražením plynu a elektřiny na podzim roku 2021 bylo přijato rozhodnutí, kterým mělo být toto zvýšení cen dočasně kompenzováno. Stalo se tak rozhodnutím bývalé ministryně financí, kterým byla prominuta DPH v období od 1. 11. 2021 do 31. 12. 2021 za dodání elektřiny nebo plynu. Toto rozhodnutí o prominutí daně z přidané hodnoty z důvodu mimořádné události bylo zveřejněno ve Finančním zpravodaji 34/2021 ze dne 20. 10. 2021. V navazující informaci GFŘ k vyúčtování elektřiny a plynu, která byl zveřejněna koncem října 2021, je uveden podrobnější výklad k tomuto rozhodnutí ministryně financí.

Podle zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), je dovoz zboží ze třetích zemí s místem plnění v tuzemsku obecně předmětem daně. Ve stanovených případech je však dovoz zboží, a to ve vazbě na příslušné předpisy Evropské unie (dále jen „EU“) osvobozen od daně. Novelou zákona o DPH , která byla provedena zákonem č. 355/2021 Sb. a nabyla účinnosti od 1. 10. 2021, byly provedeny ve vazbě na změny předpisů EU v daňové a celní oblasti změny v pravidlech pro osvobození od daně při dovozu zboží a byla zavedena nová pravidla pro zdaňování dovozu zboží nízké hodnoty, kterým se rozumí zboží do vlastní hodnoty 150 EUR.

V článku jsou stručně vysvětlena pravidla platná pro vracení daně ve vztahu k Velké Británii, která platila v přechodném období, tj. od 1. 2. 2020 do 31. 12. 2021, a v další části textu aktuálně platná pravidla pro vracení daně zahraničním osobám, mezi něž od 1. 1. 2021 patří také osoby povinné k dani usazené ve Velké Británii.

V následujícím článku jsou nejprve vymezeny nové základní pojmy, kterými jsou prodej zboží na dálku a prodej dovezeného zboží na dálku. Návazně jsou pro tyto způsoby prodeje zboží vysvětlena nová pravidla pro určení místa plnění. V další části jsou s využitím příkladů uvedena poučení pro uplatňování DPH při prodeji zboží na dálku z tuzemska do jiného členského státu, a naopak z jiného členského státu do tuzemska. V závěrečné části textu jsou shrnuta pravidla pro uplatňování DPH při prodeji dovezeného zboží na dálku s místem plnění v tuzemsku.

V následujícím článku jsou vysvětleny nejprve aktuálně základní podmínky, za nichž může plátce jako věřitel provést opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky. Návazně jsou vysvětlena navazující pravidla pro provádění navazující opravy odpočtu daně ze strany dlužníka, který je plátcem, vůči němuž byla oprava základu daně ze strany věřitele provedena, a postup dlužníka při snížení odpočtu daně v souvislosti se zrušením registrace plátce.

Dotaz Mám vystavit zálohovou fakturu ve výši 50 % budoucí konečné ceny za dodávku zboží polskému plátci DPH. Zálohová faktura bude tedy bez DPH. Uvedu ji do našeho kvartálního DPH, dále do měsíčního souhrnného hlášení. Je potřeba něco dále udělat v souvislosti s vystavením zálohové faktury a následně s její přijatou úhradou z Polska? Faktura nebude uvedena ve čtvrtletním kontrolním hlášení?

Dotaz Plátce A vlastní areál, ve kterém se jezdí na motokárách (závodní dráha). Areál dlouhodobě pronajímá (s DPH) jinému plátci B, který areál provozuje. Plátce B (provozovatel) pak poskytuje areál jiným osobám (právnickým i fyzickým) k různým sportovním a jiným činnostem. Prosím o vyhodnocení, jaká sazba by se měla u jednotlivých služeb aplikovat a proč, jsou na to totiž v praxi různé názory. Pojmem „fakturace“ je myšlen zjednodušený daňový doklad (do 10 000 Kč včetně) pro jednu osobu nebo faktura nějaké právnické osobě. Doposud uplatňujeme (jako provozovatel) u všech činností základní sazbu daně (21 %), ale byli jsme upozorněni, že by se měla uplatňovat druhá snížená sazba daně (10 %) s odkazem na přílohu č. 2a zákona o DPH od 1. 7. 2020, CZ-CPA 93.11, 93.12, 93.13, 93.29.11. Poskytnutí oprávnění ke vstupu na sportovní události; použití krytých i nekrytých sportovních zařízení ke sportovním činnostem; služby související s provozem rekreačních parků a pláží. Činnosti: a) Pronájem motokárové dráhy krátkodobý do 48 hodin/celý okruh, ale bez poskytnutí našich motokár. b) Fakturujeme podnájem části areálu krátkodobý do 48 hodin. c) Celodenní trénink na naší motokárové dráze s našimi motokárami bez instruktora. d) Celodenní trénink na naší motokárové dráze s našimi motokárami s instruktorem. e) Fakturujeme účast závodníků na námi pořádaných závodech (provozovatel uspořádá závod a jednotliví závodníci nebo právnická osoba, kteří se přihlásí, platí za účast na závodě „startovné“). f) Fakturujeme jednotlivé jízdy na našich motokárách pod vedením našich instruktorů. g) Fakturujeme pronájem půjčovny včetně motokár bez našich instruktorů. Pronájmem půjčovny je myšleno pronájem motokárové dráhy včetně terminálu, který sleduje rychlost motokár a počet kol a vyhodnocuje pořadí závodníků, závodníci jezdí na našich motokárách, které jsou ve vlastnictví provozovatele.

Od 1. 1. 2022 nabývají účinností dílčí změny pravidel pro aplikaci zvláštního režimu pro cestovní službu, který upravuje v § 89 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “). Tyto změny byly provedeny novelou zákona o DPH , která je součástí zákona č. 343/2020 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s implementací daňových předpisů Evropské unie a v oblasti zamezení dvojímu zdanění. Tato novela nabyla účinnosti z převážné části od 1. 9. 2020, ale změna pravidel pro aplikaci zvláštního režimu pro cestovní službu měla záměrně odloženou účinnost až od 1. 1. 2022. V článku jsou vysvětleny principy uplatnění zvláštního režimu pro cestovní službu podle § 89 zákona o DPH , který spočívá ve zdanění přirážky poskytovatele cestovní služby, s upozorněním na nejvýznamnější změny, které vyplývají ze schválené novelizace zákona o DPH s účinností od 1. 1. 2022.

V článku jsou nejprve stručně vysvětlena obecná základní pravidla pro uplatňování daně při dovozu zboží, která se novelou zákona nemění. V návaznosti na to jsou vysvětleny podmínky pro osvobození od daně při dovozu zboží a základní principy nového zvláštního režimu pro přiznávání daně při dovozu zboží nízké hodnoty.

V článku jsou nejprve vymezeny nové základní pojmy používané v souvislosti s dodáním zboží za použití elektronického rozhraní. Návazně je s využitím příkladů vysvětlena praktická aplikace nových pravidel pro dodání zboží usnadněné provozovatelem elektronického rozhraní, a to jak při prodeji dovezeného zboží, tak i při dodání zboží zahraniční osobou osobě nepovinné k dani na území EU. V závěrečné části textu jsou shrnuta pravidla pro registraci provozovatele elektronického rozhraní a zahraniční osoby a vedení evidence pro účely DPH.

Zvláštní režim jednoho správního místa byl v návaznosti na změnu pravidel pro stanovení místa plnění u tzv. digitálních služeb, tj. při poskytování telekomunikačních služeb, služeb rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskytovaných služeb osobě nepovinné k dani zaveden od 1. 1. 2015.

Hlavním smyslem zvláštního režimu jednoho správního místa je usnadnit plnění daňových povinností poskytovatelům vybraných plnění. Od 1. 7. 2021 nabyly účinnosti změny směrnice Rady 2006/112/ES , o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “) a navazujícího nařízení Rady č. 282/2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o DPH (dále jen „prováděcí nařízení ke směrnici o DPH“), kterým se zavádějí nová pravidla pro uplatňování DPH v oblasti elektronického obchodování. Tato nová pravidla se promítají do právního řádu novelou zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), a navazující novelou celního zákona , které měly nabýt účinnosti také od 1. 7. 2021, ale při jejich projednávání a schvalování došlo k časovému posunu účinnosti až od následujícího dne po vyhlášení ve Sbírce zákonů. Touto novelou se ve vazbě na výše uvedené předpisy EU upravují zejména pravidla pro prodej zboží na dálku a při obchodech se zbožím za použití elektronického rozhraní a také pro dovoz zboží nízké hodnoty. Zároveň se rozšiřuje využití zvláštního režimu jednoho správního místa, které bývá označováno také jako One-Stop-Shop (OSS). Podle informace k novele zákona o DPH v oblasti elektronického obchodování (e-commerce) s plánovanou účinností od 1. 7. 2021, která byla zveřejněna GFŘ 21. 6. 2021 na webových stránkách Finanční správy ČR, mohly daňové subjekty již od 1. 7. 2021 při aplikaci zvláštního režimu jednoho správního místa postupovat podle novelizovaných pravidel, a to na základě přímého účinku směrnice o DPH až do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti této novely zákona o DPH . V tomto období bylo možno podle GFŘ také postupovat podle dosud účinného zákona o DPH . V článku jsou nejprve shrnuta nově platná obecná pravidla pro zvláštní režim jednoho správního místa a návazně jsou vymezena vybraná plnění, u nichž je možné od 1. 7. 2021 tento zvláštní režim využívat. Návazně jsou stručně shrnuty podmínky pro registraci do tohoto zvláštního režimu a pravidla pro podávání daňových přiznání. V dalších částech je s využitím příkladů vysvětlena praktická aplikace zvláštního režimu jednoho správního místa, a to v případě režimu mimo Evropskou unii, režimu Evropské unie a nového dovozního režimu.

Společnost vlastní bytový dům, který pronajímá nájemníkům – b. j. a také podnikatelům pro provoz např. holičství/kadeřnictví, ordinace lékaře nebo pojišťovny. Pro vytápění objektu a ohřev teplé vody je v prostorách bytového domu kotelna na plyn. Dodavatel plynu nám účtuje spotřebu plynu v základní sazbě 21 %. Nájemníkům účtujeme náklady na plyn (pro vytápění a ohřev vody) rovněž v sazbě DPH 21 %. Prosím o sdělení, zda je daný postup správný. Jedná se o výši sazby daně.

Pro účely zákona č. 235/2014 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), je třeba přemístění zboží do jiného členského státu chápat v souladu se Směrnicí Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “) jako transakci, při níž osoba povinná k dani přemístí obchodní majetek z jednoho členského státu do jiného členského státu pro účely uskutečňování svých ekonomických činností. V dřívějším znění zákona o DPH nebyla definice pojmu „přemístění zboží“ výslovně uvedena. Novelou zákona o DPH , která je součástí zákona č. 343/2020 Sb. , kterým se mění některé zákony v oblasti daní v souvislosti s implementací předpisů EU, ve znění pozdějších předpisů, do § 4 zákona o DPH , ve kterém jsou vymezeny základní pojmy pro účely DPH, bylo doplněno, co se rozumí přemístěním zboží.

Při uplatňování daně z přidané hodnoty (DPH) při bezúplatném poskytnutí služby je nutno respektovat pravidla stanovená zákonem o dani z přidané hodnoty , z nichž vyplývá, za jakých podmínek je takové poskytnutí služby předmětem DPH. V následujícím textu jsou nejprve vysvětlena základní obecná pravidla, z nichž vyplývá, za jakých podmínek je poskytnutí služby předmětem DPH. Potom jsou s využitím praktických příkladů vysvětleny praktické postupy plátce daně při bezúplatném poskytnutí služby.

Úprava odpočtu daně je korekčním mechanismem, který se vztahuje k původnímu odpočtu daně uplatněnému u dlouhodobého majetku. Pravidla pro úpravu odpočtu vyplývají z § 78 až 78e zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “). Úprava odpočtu se vztahuje k odpočtu daně, který byl uplatněn při pořízení dlouhodobého majetku, pokud v průběhu kalendářního roku dojde ke změně v rozsahu použití tohoto majetku pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně, případně k jeho prodeji, který může být také spojen s úpravou odpočtu.

Novelou zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), která by měla nabýt účinnosti od 1. 7. 2021, budou upravena v návaznosti na předpisy EU nová pravidla pro dovoz zboží nízké hodnoty, kterým se bude prakticky rozumět zboží, jehož vlastní hodnota nepřesahuje 150 EUR. Základní pravidla pro dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku, který je obecně předmětem daně podle příslušných ustanovení zákona o DPH , se přitom nezmění. Ve stanovených případech je dovoz zboží, a to ve vazbě na směrnici Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice o DPH “) a navazující právní předpisy EU osvobozen od daně. Od 1. 7. 2021 nabydou účinnosti změny předpisů EU v oblasti DPH a v celní oblasti, které by se měly k tomuto datu promítnout do právního řádu České republiky, tj. do zákona o DPH a do celního zákona . Těmito novelizacemi dojde zejména k úpravě pravidel pro zdaňování dovozu zboží nízké hodnoty. V článku jsou nejprve stručně vysvětlena obecná základní pravidla pro uplatňování daně při dovozu zboží, která se od 1. 7. 2021 nezmění. V návaznosti na to jsou vysvětleny aktuálně platné podmínky pro osvobození od daně při dovozu zboží a dále je upozorněno na změny v této oblasti od 1. 7. 2021. V dalších částech článku jsou ve vazbě na změny předpisů EU vysvětleny základní principy nových zvláštních režimů pro přiznávání daně při dovozu zboží nízké hodnoty, které by měly být v rámci celé EU využívány od 1. 7. 2021.

Velká Británie k 31. 1. 2020 ukončila své členství v Evropské unii (EU) a v souladu s dohodou o vystoupení se tak stala od 1. 2. 2020 třetí zemí. V dohodě o vystoupení Velké Británie z EU bylo sjednáno přechodné období, které trvalo do 31. 12. 2020. V něm se na Velkou Británii vztahovalo veškeré právo EU a vzájemný obchod dočasně probíhal na základě pravidel vnitřního trhu EU. Z hlediska uplatňování DPH tedy ještě nedošlo po dobu přechodného období k žádným změnám, tj. pro Velkou Británii platila při obchodování se zbožím a při poskytování přeshraničních služeb stejná pravidla jako pro ostatní členské státy EU, jak také potvrdila informace GFŘ zveřejněná koncem ledna 2020 na webových stránkách finanční správy (viz https://www.financnisprava.cz/cs/dane/novinky/2020/danove_dopady-BREXIT-10324 ).

Pravidla pro povinná elektronická podání v oblasti DPH jsou upravena v § 101a zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), který navazuje zejména na novelizované znění § 71 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “). Od 1. 1. 2021 nabyla účinnosti novela zákona o DPH , která je součástí zákona č. 283/2020 Sb. kterým se mění zákon č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. V návaznosti na novelu daňového řádu nabyla účinnosti od 1. 1. 2021 vyhláška č. 457/2020 Sb. , o formulářových podáních pro daň z přidané hodnoty (dále jen „formulářová vyhláška“). V příloze této vyhlášky jsou uvedeny vzory formulářových podání, např. daňového přiznání, souhrnného hlášení a dalších podání v oblasti DPH platné od 1. 1. 2021. Každá změna ve formulářích uvedených v této vyhlášce musí být od tohoto data provedena formou její novelizace.

Pravidla pro podávání daňových tvrzení upravuje obecně zákon č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “), a některá specifická pravidla pro podávání daňových tvrzení v oblasti DPH vyplývají ze zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “). Od 1. 1. 2021 nabyl účinnosti zákon č. 283/2020 Sb. , kterým se mění daňový řád a další související zákony, včetně zákona o DPH . Novelou zákona o DPH , která je součástí tohoto zákona, byly provedeny dílčí změny v části zákona, která upravuje správu DPH v tuzemsku, a to v návaznosti na změny provedené v daňovém řádu . Některé z těchto změn se týkají také pravidel pro povinná elektronická podání. V návaznosti na uvedené legislativní změny nabyla účinnosti od 1. 1. 2021 vyhláška č. 457/2020 Sb. , o formulářových podáních pro daň z přidané hodnoty (dále jen „formulářová vyhláška“). V příloze této vyhlášky jsou uvedeny vzory formulářových podání, např. daňového přiznání, souhrnného hlášení a dalších podání v oblasti DPH platné od 1. 1. 2021. Každá změna ve formulářích uvedených v této vyhlášce musí být od tohoto data provedena formou její novelizace.