Dokumenty - strana 11

Po ukončení dědického řízení fyzické osoby podnikající na základě živnostenského oprávnění, chce dědic založit s. r. o. s tím, že něm použije prostředky (majetek) zděděný, který vznikl na základě podnikatelské činnosti otce. De facto chce v podnikání fyzické osoby pokračovat jako s. r. o. – činnost bude stejná. Lze to považovat za pokračování v podnikatelské činnosti zesnulého? Pokud ne, jak bude třeba vypořádat DPH, majetek, odpisy, zaměstnance, co lze využít z hlediska daní? Pokud ano, jaký bude mechanismus a podmínky převodu?

Provozujeme restauraci od jara do podzimu. Na období od dubna do června jsme uzavřeli se zaměstnanci DPP. Protože v letních měsících červenec a srpen odpracují zaměstnanci při stejné činnosti celý fond pracovní doby, uzavřeme s nimi smlouvu na pracovní poměr na dobu určitou 01.07.24 - 31.08.24. V září bychom chtěli, aby zaměstnanci opět pracovali na DPP. Lze uzavřít od 01.09. 24 novou DPP nebo lze uzavřít hned v dubnu DPP na měsíce 4, 5, 6, 9? Nechceme zaměstnance šidit, a proto chceme dovolenou vypočítat z celé odpracované doby DPP, i když doba byla přerušena. Je to tak v pořádku? Můžeme takto střídat DPP a pracovní poměr?

Rádi bychom se zeptali na daňovou uznatelnost drobných dárků podle § 25 odst. 1 písm. t) zákona o daních z příjmů na straně zaměstnavatele/společnosti. Rádi bychom naše zaměstnance podarovali těmito drobnými předměty (vše je označeno logem naší firmy a je do limitu 500 Kč/kus), konkrétně se jedná o kosmetické tašky obsahující kosmetiku. Je možné tyto dárky posoudit jako daňově uznatelný náklad? 

Obchodní společnost bude stavět polyfunkční dům, kde převládá funkce bydlení (51 %), komerční prostory budou ve zbývajících 49 % plochy. Objekt má mít dle stavebního povolení 3 užitná podlaží, kde: suterén bude sloužit jako společné technické zázemí (kotelna a ohřev TUV, sklepní prostory, garážové stání a společné spojovací schodiště); 1. NP pro komerční využití společnosti (kanceláře, společné schodiště); 2. NP pro samostatné bydlení, kde budou dvě bytové jednotky(+ sklepní koje, společná chodba a schodiště). Oba byty budou do 120 m2, v plánu je jejich pronájem FO, případně prodej. Jakou sazbu nám mají fakturovat dodavatelé při budování základové desky a 1. NP (základní vs snížená) a v jaké výši máme nárok na odpočet v případě budoucího pronájmu, nebo prodeje? Pokud by došlo ke změně stavebního povolení a byty ve 2. NP bychom nedostavěli, mělo by to vliv na uplatnění odpočtu DPH ze základové desky a 1. NP?

Fyzická osoba vlastní byt, který pronajímá dlouhodobě firmě (s. r. o.), která jej používá pro své účely. Musí z tohoto pronájmu odvádět 15% daň a musí mít na pronájem ŽL, nebo stačí jednou za rok podat daňové přiznání a odvést pouze daň? Když příjem z pronájmu je 20.000 Kč a za byt je placena hypotéka ve výši 15.000 Kč, bude se danit pouze rozdíl, tj. 5.000 měsíčně nebo celých 20.000? Ještě jen pro pořádek, fyzická osoba, která byt pronajímá je zároveň jednatelem a společníkem zmíněné s. r. o., které je byt pronajímán.

Společnost s r. o. nakupila v dubnu 2024 automobil na za  3000 000 Kč + DPH 630 000 Kč. Na tento automobil byla zaplacená v prosinci 2023 záloha ve výši 300 000 Kč + DPH 63 000 Kč. Může dle přechodných ustanovení uplatnit firma z automobilu celou hodnotu DPH nebo pro ni bude platit limit 420 000 Kč? Z jaké částky bude odpisovat pro daň z příjmu právnických osob?

Po absolvování Vysoké školy ekonomicképracoval jako vedoucí podnikových účtáren, ve Svazu účetních ve výboru i v metodické komisi. Spolupracoval po metodické stránce s autory při vytváření resortního programu účetnictví. V roce 1990 složil auditorskou zkoušku a stál u zrodu auditorské skupiny ve Svazu účetních. Ve spolupráci se zahraniční společností vedl společnou auditorskou firmu. Po vzniku Komory auditorů byl dvě volební období předsedou kárné komise a pak se stal členem metodického výboru (nyní výbor pro účetní výkaznictví). Členem tohoto výboru je dosud. Je autorem několika knih zabývajících se metodikou účetnictví a též článků v různých odborných časopisech.

Dle současně platné legislativy vzniká odvodová povinnost z uzavřených dohod o provedení práce z hlediska sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění po překročení absolutního limitu ve výši 10 000 Kč hrubého měsíčního výdělku. Zároveň pokud úhrnná výše příjmů na základě dohody o provedení práce u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc tuto částku a pokud u daného zaměstnavatele nebylo zaměstnancem podepsáno pro dané zdaňovací období Prohlášení poplatníka k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, příjem plynoucí z dohod o provedení práce podléhá srážkové dani ve výši 15 %. V původním návrhu novely zákona o nemocenském pojištění s plánovanou účinností od 1. července 2024 se předpokládaly dva limity pro účast zaměstnanců na pojistném na sociální zabezpečení – ve výši 25 % průměrné mzdy v případě jedné či více dohod u jednoho zaměstnavatele (tj. 10 500 Kč pro 2024) a dále kumulativní limit v případě, kdy by měl zaměstnanec podepsaných více dohod o provedení práce souběžně u více zaměstnavatelů ve výši 40 % průměrné mzdy (tj. limit 17 500 Kč pro rok 2024) ze všech těchto dohod. Odborná veřejnost a celá řada zaměstnavatelů však upozorňovala na komplikace způsobené zavedením kumulovaného limitu, a i na opomenutí potřebné právní úpravy v zákoně o veřejném zdravotním pojištění , která byla ponechána v původním znění. Proto se teď zákonodárci snaží využít poslední čas, kterým jim do 1. července 2024 zbývá, a ještě vše zvrátit tak, aby tato právní úprava nikdy nezačala platit a namísto toho byla přijata nová úprava, která by měla být propsána do obou pojistných zákonů (tj. nejen do zákona upravujícího odvody pojistného na sociální zabezpečení, ale i do zákona upravujícího odvody zdravotního pojištění).

Výpomoci studentů zaměstnavatelé rádi využívají i z toho důvodu, že ve zdravotním pojištění neplatí pro tyto osoby jako zaměstnance minimální vyměřovací základ, což je z finančního hlediska výhodné jak pro zaměstnavatele, tak i pro zaměstnaného studenta. To znamená, že vyměřovacím základem může být částka relevantně i nižší než 18 900 Kč. Aby však zaměstnavatel mohl při stanovení vyměřovacího základu a navazujícím odvodu pojistného takto postupovat, musí mít oporu ve formě potvrzení o studiu vystaveného příslušnou školou.

Soudní dvůr je nejvyšší instancí opravňující vykládat evropské směrnice k dani z přidané hodnoty, z nichž vychází národní legislativa. V posledních několika měsících se vyjadřoval například k dárku k předplatnému časopisu – podívejme se, jak rozhodl.

Sto stupňů, to je dnes horko! Nepřeháněj, teploměr mi ukazuje necelých 38. Oba se pletete, na chytrých hodinkách mám 311. A přitom všichni mají pravdu, tu svou. Nerozumějí si proto, že teplotu vyjádřil každý v jiné jednotce: první v amerických fahrenheitech, druhý v nám známějších celsiích a třetí v absolutních kelvinech. A podobně jsou na tom české firmy obchodující se zahraničními. Nestačí, když se dohodnou na ceně 100, musejí si vyjasnit, v jaké měně. Protože koupit kilogram dobré zrnkové kávy za 100 Kč je podezřele levné, zatímco za 100 eur silně předražené. A nejvíce práce s používáním cizích měn leží na bedrech účetních. Dlouhá léta měli jasno: účtuje se v české měně, na kterou je nutno přepočítat cizoměnové položky. Tato zásada skončila s rokem 2023…

Soudní dvůr je nejvyšší instancí opravňující vykládat evropské směrnice k dani z přidané hodnoty, z nichž vychází národní legislativa. Podívejme se na určení místa plnění při poskytnutí služby v oblasti kultury, umění, sportu, vědy, vzdělávání a zábavy, zejména služeb spočívajících v oprávnění ke vstupu na akce. Soudní dvůr byl konfrontován s otázkou, zda služby poskytované formou videochatu v reálném čase spadají pod tento způsob určení místa plnění.

Soudní dvůr je nejvyšší instancí opravňující vykládat evropské směrnice k dani z přidané hodnoty, z nichž vychází národní legislativa. Podívejme se na povinnosti příjemce plnění být osobou povinnou k dani, zejména ve spojitosti s dodávkami zboží do jiných členských států EU, a na to, zda lze osvobodit dodání zboží, které převzal jiný subjekt, pokud je tento subjekt osobou povinnou k dani. Další část bude věnována členu představenstva akciové společnosti ve výkonu ekonomické činnosti ve smyslu zákona o DPH a zda je tedy považován za osobu povinnou k dani.

Soudní dvůr je nejvyšší instancí opravňující vykládat evropské směrnice k dani z přidané hodnoty, z nichž vychází národní legislativa. Podívejme se na daňové úniky a zneužití práva v obchodních transakcích a rozhodování soudů v konkrétních případech, kde je sporné, zda byl podvod skutečně proveden a kdo je odpovědný za zaplacení daně uvedené na faktuře.

Soudní dvůr je nejvyšší instancí opravňující vykládat evropské směrnice k dani z přidané hodnoty, z nichž vychází národní legislativa. Podívejme se na jeho vyjádření k bydlení v rámci použití snížené sazby DPH.

V dalším čísle Účetnictví v praxi se pokusíme blíže představit jednotlivé body, kterými se zabývá tzv. „technická novela konsolidačního balíčku“, o které jsme vás informovali v předchozím čísle a která již byla schválena poslanci ve třetím čtení. Dále vás seznámíme s navrhovanou interpretací Národní účetní rady NI-70 týkající se problematiky odložené daně a kurzových rozdílů vyloučených ze zdanění, která se v současné době nachází ve vnějším připomínkovým řízení. Stručně se vyjádříme ke zrušení kolkových známek, k platbě daně z nemovitých věcí a k nové online službě ČSSZ.

V praxi se z různých důvodů může stát, že nájemce zjistí potřebu úprav na najaté věci prostorách, které pronajímatel z různých důvodů v jeho prospěch nezrealizuje sám. Obvykle se jedná o věci nemovitou a úpravy stavební. Tento článek přináší stručný přehled východisek a postupů v situaci, kdy nájemce provede změnu na najaté věci ve vlastní režii a zaměřuje se na řešení některých situací, které mohou nastat při ukončení nájemního vztahu a vypořádání (či nevypořádání) příslušné investice provedené nájemcem.

Herci říkají, že není malých rolí, naproti tomu účetní si malých a málo významných účetních případů příliš nehledí. Máme spoustu jiných starostí s položkami, které jsou pro činnost účetní jednotky významné, navíc jsou spojeny s DPH, může u nich být komplikované daňové posouzení. Ty chceme mít správně, proto se jimi zabýváme jaksi přednostně. Málokdo se stará například o ceniny, o kterých je všeobecně známo, že se účtují na účet 213-Ceniny, oceňují se jmenovitou hodnotou, nejsou obvykle spojeny s DPH a posouzení jejich daňové účinnosti je jednoduché. A navíc se v dnešní době vyskytují už málo.