Daně a pojištění - strana 150

Společnost se zabývá sklizní zeleniny, na tyto práce si najímá externí pracovníky (pracovníci na IČO). Firma zároveň těmto pracovníkům poskytuje (kupuje) obědy a zajišťuje ubytování (penziony, motely). Budou faktury za nákup obědů a ubytování pro firmu daňově uznatelné nebo to budou náklady daňově neuznatelné, které se budou účtovat na účet 513 bez nároku na odpočet? V případě daňové uznatelnosti, bude si moci firma uplatnit nárok na odpočet DPH?

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 4/2023 ze dne 14. března 2023, který obsahuje seznam smluvních států uplatňujících společný standard pro oznamování a rozhodných dnů.

Proč koupené auto, bagr, výrobní linka, stavba… nejsou jednoduše ihned daňovým výdajem? Hlavně kvůli § 25 odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů („ZDP “). Stanovuje, že daňově účinné nejsou výdaje na pořízení hmotného majetku, kterými jsou především stavby a movité věci s cenou přes 80 000 Kč. Naštěstí ale ustanovení dodává – s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 ZDP . Kde je na čestném prvním místě pod písmenem a) možnost daňového uplatnění hmotných investic – daňovým výdajem jsou odpisy hmotného majetku. Zatímco účetní odpisy by měly a priori odpovídat době použitelnosti majetku, ty daňové jsou politickým rozhodnutím. A v poslední době byly na podporu skomírající ekonomiky skrze nové investice třikrát dočasně zavedeny mimořádně zkrácené daňové odpisy – letos jsou opět naposledy…

Komponentní odpisování majetku je v českých podmínkách upraveno § 56a vyhlášky č. 500/2002 Sb. v platném znění. Ten v odst. 2 definuje komponentu jako určenou část majetku či souboru majetku nebo určenou kontrolu výskytu závad, u které je výše ocenění významná v poměru k výši ocenění celého majetku či souboru majetku a jejíž doba použitelnosti se významně liší od doby použitelnosti majetku či souboru majetku. Komponenta jako taková se odepisuje samostatně, a to po dobu její očekávané životnosti.

Nárok na odpočet je základním principem fungování daně z přidané hodnoty. Přijít o něj nemůže ani kupující, který pořizuje nemovitost od osoby v insolvenci, jak uvádí judikát HA.EN. Naopak v případě, kdy je prodávající v likvidaci a službu zatížil chybně daní, mají členské státy umožnit kupujícímu, aby chybně odvedenou daň získal zpět. Za jakých podmínek, uvádí judikát HUMDA. V posledním rozsudku se dočtete o nároku na odpočet u holdingových společností.

Fyzické osoby mohou využít možnosti odpočtu zaplacených úroků z hypotečního úvěru od základu daně z příjmů v rámci ročního zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění nebo v rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za příslušné zdaňovací období. Pro stanovení výše úrokové sazby je vždy důležitá výše repo sazby v daném období. Uvedeme si podmínky uplatnění tohoto odpočtu od základu daně a na příkladech si ukážeme jeho řešení.

Rada Evropské unie v únoru 2023 aktualizovala seznam jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti. Nově k nim (vedle dalších 3 zemí) přibyla i Ruská federace. Ruská federace byla zařazena na seznam poté, co bylo zjištěno, že nesplnila svůj závazek řešit škodlivé aspekty zvláštního daňového režimu pro mezinárodní holdingové společnosti.

Zaměstnanec - obchodní zástupce má v pracovní smlouvě z 01. 02. 2008 sjednanou dohodnutou mzdu a dodatky v průběhu let specifikovaný výpočet prémiové složky k této mzdě ve vazbě na dosažené obraty. Mohu v případě neodpracované doby v daném měsíci (svátek, nemoc, OČR, dárce krve) měsíční mzdu (tj. základ sjednaný ve smlouvě plus prémie dle dodatku ve vazbě na obrat obchodního zástupce) krátit a řádně hradit např. svátek náhradou? Zaměstnanec tvrdí, že by tento postup musel být jednoznačně sjednán ve smlově, což není. Pro mě z logiky věci vyplývá, že např. v případě nemoci nebudu hradit zaměstnanci plnou měsíční mzdu, ale mzdu vypočtenou jako součet základu daný smlouvou a prémiovou složku dle dodatku k této smlouvě poměrově náležející k odpracované době a zákonnou náhradu za prvních 14 dní PN. Zdůrazňuji ještě jednou, že tento postup není ve smlouvě nijak specifikován.

Fyzická osoba podnikající na IČ je v režimu paušální daně. Je majitelem 5/6 nemovitosti, která se v roce 2023 začne pronajímat. Zbylou 1/6 vlastní majitel, který je jenom zaměstnanec. Oba majitelé se dohodli, že příjem z nájmu dá do svého daňového přiznání majitel 1/6. Tím by neměl být dotčen režim paušální daně u druhého majitele. Lze to takto udělat?

Vztahuje se na mne osvobození z prodeje bytu za této situace? Byla jsem od r. 2015 členem bytového družstva, kde jsem měla družstevní byt. V r. 2022 bytové družstvo převedlo byt do mého vlastnictví a tento byt jsem v r. 2022 prodala. Příjem z tohoto prodeje chci letos - tj. v r. 2023 - jednak použít na doplacení hypotéky, kterou mám na dům, v němž trvale bydlím. Hypotéku splácím cca 10 let. A zbývající část příjmu z prodeje chci použít na opravy domu a opravu a dobudování parkovacích prostor na pozemku u domu.

Lze uplatnit daňové zvýhodnění na dceru našeho zaměstnance za červenec a srpen (dobu prázdnin), pokud v červnu úspěšně vykonala maturitní zkoušku, po celý červenec i srpen byla výdělečně činná (měla DPP nad 10 000 Kč za měsíc) a od září nastoupila do jednoletého kurzu cizích jazyků s denní výukou (dle § 12/1/f zákona č. 117/1995 Sb.)? Dle § 13/3 by to v tomto případě bylo možné jen pokud by se dcera stala studentem vysoké školy v tom samém kalendářním roce. Opravdu tedy při přestupu ze SŠ na jednoletý jazykový kurz nelze v případě výdělku daňové zvýhodnění za prázdniny uznat? Stejná situace by byla v případě přestupu ze SŠ na jinou SŠ, případně na VOŠ?

Občan ČR, podniká na území ČR na základě živnostenského oprávnění (OSVČ). V roce 2023 se přestěhuji i s rodinou na neurčito do Austrálie. Jako OSVČ však dále bude na území ČR podnikat - některé potřebné záležitosti bude řešit "na dálku", ostatní bude zajišťovat zaměstnanec, případně subdodávkou jiná osoba. OSVČ tak i nadále bude v ČR podávat daňové přiznání k DPFO (už ale jako český nerezident, resp. rezident Austrálie). Otázka je, jak má postupovat z pohledu sociálního a zdravotního pojištění. Tzn. zda bude i nadále podávat přehledy na OSSZ a ZP a zda má tedy povinnost odvádět sociální a zdravotní pojištění na území ČR. Pokud by povinnost odvádět sociální pojištění nebyla, může tato FO být v nějakém konkrétním režimu u OSSZ a hradit pojistné? Důvodem je to, aby měla časem nárok na důchod.

Podnikatel, OSVČ, dne 31. 3. 2022 přerušil živnost a tímto datem vystoupil z režimu paušální daně, od 04/22 dosud je zaměstnán (závislá činnost) a živnost se obnovit nechystá (tedy pravděpodobně do termínu pro podání přiznání neobnoví). Pro rok 2022 tedy chceme využít možnost paušálních výdajů, nicméně problém nastává s pohledávkami. Jednak je tu pohledávka vzniklá 15. 12. 2021 uhrazená 17. 1. 2022 - předpokládám, že zde nebude možné uplatnit paušální výdaje a bude třeba o tuto celou částku zvýšit základ daně (ale moc ráda bych se pletla ...) A dále jsou tu pohledávky z činnosti do 31. 3. 2022 na které byl vystaven doklad a uhrazeny jsou až po přerušení živnosti 14. 4. a 16. 5. 2022. Obávám se, že situace bude obdobná - nebude na ně možno uplatnit paušální výdaje a budou muset být zdaněny v celé výši. Je moje teorie správná, nebo máte jiný názor? 

Zaměstnanec zrušil předčasně životní pojištění. Musí dodanit posledních 10 let, kdy si uplatil slevu na dani. Bývalý zaměstnavatel mu však nechce poskytnout Potvrzení o zdanitelných příjmech a zpětně si nepamatuje, zda uplatnil ve všech letech a v jaké výši. Je zaměstnavatel povinen tuto informaci poskytnout? 

Manželé (oba Ukrajinci) jsou v ČR od dubna 2022. Mají tady společně hospodařící domácnost a vychovávají nezletilého syna (nar. 2018). Od září 2022 oba pracují, oba mají živnosti jako OSVČ. V daňovém přiznání k DPFO paní za rok 2022 uplatním základní slevu na poplatníka (má příjmy přes 100 000 Kč a všechny příjmy jsou ze zdrojů na území ČR). Mohu uplatnit i slevu na vyživované dítě (jistě pouze u ní a u manžela ne, ten dá prohlášení, resp. správce daně má obě přiznání na jednom úřadě tak si může sám zkontrolovat, že manžel si slevu neuplatnil)? Její příjem za rok 2022 přesáhl šestinásobek minimální mzdy (6 × 16 200 = 97 200 a ona má přes 100 000 Kč). Uplatňuje výdaje paušálem, je to tak, že omezující podmínka nemožnosti uplatnit si slevu na dítě, pokud má OSVČ výdaje paušálem už byla zrušena? Pokud slevu na dítě mohu uplatnit, tak za kolik měsíců? Od doby, co pracují a mají zdanitelné příjmy (tedy od září 2022 – tj. 4 měsíce), nebo od doby co mají společnou domácnost v Evropském prostoru (což je od dubna 2022 – tj. 11 měsíců)? Jak to bude s formou podání DAP? Oba mají datové schránky, a tedy musí podávat v elektronické podobě, ale nemají rodná čísla (pouze speciálně přidělené pro účely zdravotního pojištění, ale tento formát EPO nebere a hlásí to kritickou chybu a nemožnost odeslání v elektronické podobě). Tedy nelze odeslat datovkou elektronické podání s kritickou chybou, ale pokud by kvůli tomu podávali DAP v papírové podobě, tak riskují pokutu - je to tak? Jakou formou tedy jejich daňová přiznání podat?

Je možné, aby si otec dítěte uplatnil slevu na dítě v daňovém přiznání za podmínky, že je zapsaný v rodném listě dítěte, ale s matkou a dítětem nežije ve společné domácnosti? Dítě pravidelně navštěvuje, trvalé bydliště má jiné.

Pokud společnost tvoří daňově uznatelnou rezervu na opravu majetku, jedna z podmínek ze zákona je vytvoření speciálního účtu, kde je rezerva deponována. Musí mít tento účet nějaké konkrétní náležitosti? Může se jednat o propojení tří účtů - běžný, spořící, termínovaný - kdy všechny tyto tři účty by sloužily pouze pro tuto konkrétní rezervu na opravu konkrétního majetku? A zároveň by se peníze nějakým způsobem zhodnocovaly i po dobu deponace? Jednatel plánuje vložit rezervu na spořící účet, z toho se peníze obratem převedou na termínovaný účet s lepším zhodnocením, úroky by však potom chodily na běžný účet. Zároveň by však celé toto klubíčko 3 účtů sloužilo pouze pro tuto rezervu.

Jsme plátci DPH a chceme naše dodavatele motivovat k uzavření smlouvy na dodávku suroviny v příštím roce. Motivovat je chceme tím, že jim letos vyplatíme finanční bonus, když s námi letos tuto smlouvu uzavřou. Uvažujeme o dvou variantách výše bonusu:  a) stejná výše pro všechny dodavatele, jen vázaná na uzavření smlouvy, b) různá výše, vázaná na uzavření smlouvy a dle množství suroviny.  Do jakého účetního období máme dát nákladově vyplacení bonusu v případě a) nebo b)? Do letošního nebo až příštího, když smlouva bude uzavřena v letošním účetním období, ale dodávka se uskuteční až v příštím? Bude tento bonus podléhat DPH, opět jak v případě a) i b)?

Otec pronajímá synovi byt, který za něj platí nájem. Současně na tento byt otec platí hypotéku. Je možné, aby otec (vlastník bytu) uplatňoval tyto úroky dle § 15 odst. 3 a 4 ZDP nebo je může dát jen jako výdaj do § 9?