Daňové a nedaňové výdaje - strana 22

K zápisu s. r. o. do obchodního rejstříku je třeba předložit nájemní smlouvu na sídlo. Firma tedy uzavřela nájemní smlouvu dne 3. 6. 2020, zapsaná v obchodním rejstříku je ke dni 8. 7. 2020. Nájemné za měsíc červen je tedy fakturované před založením firmy. Je toto nájemné daňově uznatelné a bude se účtovat s datem 8. 7. 2020 na MD 518?

Pandemie poznamenala celé spektrum života, dotkla se téměř všech osob a ovlivnila současné i budoucí smluvní vztahy. Výjimkou nejsou ani vztahy nájemní. Nájemné je významnou nákladovou položkou nájemců, současně také zdrojem příjmů vlastníků. Jako i jiné oblasti, i nájemné a nájemní vztahy jsou současnou dobou modelovány a ovlivňovány. V článku se zaměříme na účetní a daňové dopady regulace, která dočasně nájemní vztahy modifikuje.

Nebudeme si povídat o tzv. siamských (srostlých) dvojčatech ani o milencích, či transplantaci orgánů. Přívlastek „spojené“ zde zákonodárci zvolili dosti nepřesně, příhodnější by bylo hovořit o „vlivných“ osobách. Protože je to právě možnost efektivně ovlivnit jinou osobu, která pak „skáče, jak pískáme“, čehož se ministerstva financí – a to všude po světě, oprávněně obávají. A kvůli tomu se zejména v Praze i Bruselu vymýšlí bezpočet regulací snažících lavírovat mezi svobodou volby jednotlivce a veřejným zájmem na „spravedlivé zdanění“. Zejména daně z příjmů totiž mají ten problém, že pro výši daně je určující cena, typicky prodejní cena za výrobky, zboží a služby. Jenže máte-li onen vliv na svého dodavatele nebo odběratele a zájem o co nejnižší zdanění (ostatně kdo by chtěl platit velké daně?), tak lehce díky čistě účelově sjednaným nereálným cenám můžete platit daň, jakou chcete. Skutečný příklad z praxe? Česká dceřiná společnost ušije sadu koberečků do auta, které dobrovolně/povinně prodá své německé mateřské společnosti za 200 Kč, načež jí tato automobilka prodává do svých vozů za 100 Eur. Ovšem smluvní ceny nejsou zdaleka jediným daňovým specifikem spojených osob. Nejprve se seznámíme s poměrně obsáhlou a strukturovanou definicí „spojených osob“ pro účely daní z příjmů, načež si připomeneme několik daňových výhod takovýchto uskupení. V souladu s očekáváním se pak podíváme na odvrácenou tvář daňových nevýhod, rizik a omezení. Kde sice dominují ty známější „cenové“, nicméně jsou i jiné neprávem opomíjené handicapy. V poslední kapitole už pouze stručně vylekáme ATADem – unijní směrnicí, která byla loni povinně implementována do ZDP – a to zejména pro velké, a ještě větší přeshraniční obchodní uskupení, obzvláště pokud mající nekalé úmysly a chtěly by se vyhýbat daňové povinnosti v Česku.

Senát ČR schválil změny několika daňových zákonů a dále zákon, který transponuje směrnici EU o mechanismech řešení daňových sporů v Evropské unii (směrnice DRM) - řešení sporů mezi smluvními stranami smluv o zamezení dvojímu zdanění.

Lze se s dodavatelem služeb dohodnout, že za cestu k nám do společnosti (místo, kde nám poskytne službu), nám bude kromě poskytnuté služby fakturovat také svou dopravu v dohodnuté ceně (= počet ujetých km x dohodnutý paušál za ujetý km) a čas, který na cestě stráví? Předpokládám, že ano, že uvedená doprava se stane součástí našich daňově uznatelných nákladů vynaložených na tuto službu.

V návaznosti na probíhající epidemii virové nemoci Pandemie COVID-19 v České republice, způsobenou koronavirem SARS-CoV-2, velké množství firem začalo nově využívat práce svých zaměstnanců z domova (home office). V článku se zaměříme na pracovněprávní a daňové podmínky práce z domova na straně zaměstnance i zaměstnavatele.

Zaměstnanec (v mém případě jednatel, který má dle smlouvy nárok na cestovní náhrady stejně, jako kdyby byl zaměstnanec) byl na pracovní cestě za účelem seznámení se s novým potenciálním produktem přímo ve výrobě a navázání obchodních kontaktů. Cestoval se skupinou několika obchodníků z jiných firem, cesta byla organizována z ČR jedním z obchodních partnerů, vzhledem k cílové zemi bylo vše takto bezpečnější. Organizátor cesty zajistil mj. i celodenní stravování (snídaně, obědy i večeře – většinou v hotelu, kde byli ubytováni), které následně společně s ostatními náklady rozpočítal a vyfakturoval jednotlivým účastníkům. Můžeme dát hodnotu stravování do daňově uznatelných nákladů, pokud pokrátíme denní stravné za tři poskytnutá „bezplatná“ jídla? Uvažuji správně, že by to mohla být analogie k situaci, kdy cena stravy zaměstnance na školení je daňově uznatelná? Pokud ne, jak s tím správně naložit?

Zaměstnavatelé poměrně často vyžadují, aby zaměstnanci vykonávali práci na svém pracovišti i mimo svou pracovní dobu. Přestože jsou v takovém případě povinni poskytnout zaměstnancům náhrady výdajů, které jim v této souvislosti vznikly, většinou tak nečiní. O jaké náhrady se jedná? Podle § 151 zákoníku práce je zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci náhradu výdajů, které mu vzniknou v souvislosti s výkonem práce, a to v zásadě při cestách uvedených v § 152 zákoníku práce . Podle § 156 odst. 2 zákoníku práce se pro účely cestovních náhrad považuje za pracovní cestu také cesta uvedená v § 152 písm. c) zákoníku práce , tj. mimořádná cesta v souvislosti s výkonem práce mimo rozvrh směn v místě výkonu práce nebo pravidelného pracoviště.

Poslanecká sněmovna dne 29. 5. 2020 ve zrychleném jednání schválila balíček daňových změn, které mají zmírnit nepříznivé ekonomické dopady pandemie na podnikatele i firmy.

Ministerstvo financí předkládá vládě návrh daňových změn s navrhovanou účinností od roku 2021.

Publikovali jsme nejnovější články z oblasti účetnictví, v nichž vás provedeme problematikou daňových úlev poplatníků daně z příjmů, změnami v oblasti DPH v souvislosti s koronavirem či tématem účetních a daňových dopadů mimořádných opatření.

Tak tohle asi leckterou pečlivou účetní nadzvedne ze židle. Přece není možné daňově uplatňovat výdaje zaplacené obvykle hotově za podivných okolností bez řádného dokladu kdovíkomu. Vždyť na každém školení slyší, že pravdou je v daních je pouze to, co se poplatníkovi podaří hodnověrně prokázat. A že by berňák uznal fakturu či pouhý výdajový doklad neznámého (neexistujícího) dodavatele podepsaný nečitelným klikyhákem, no to snad ne! Jenže… Naštěstí podnikatelé mohou rozhodnutí správce daně nechat přezkoumat správním soudem. A soudci věc obvykle nevidí pro-fiskálně a formálně, ani poplatníka coby „sprostého podezřelého“, ale posuzují širší paletu okolností, zvažují smysl a účel daňových ustanovení, zkrátka hledají spravedlnost. Takže skutečně někdy postačí prokázat, že výdaj byl vynaložen za účelem podnikání a osoba dodavatele není až tak podstatná.

Informace k daňové uznatelnosti nákladů na povinné testy na COVID-19.

Na stránkách MF byl dne 5. 5. 2020 uveřejněn Finanční zpravodaj č. 8/2020, který obsahuje pokyn č. MF-17: postup při uplatňování odpočtu na podporu výzkumu a vývoje, a dále sdělení k tomuto postupu.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 12. 2019, čj. 1 Afs 429/2018-41

V rámci nouzového stavu do fakultní nemocnice nastoupili dobrovolníci, kteří nám pomáhají zvládnout a překlenout krizovou situaci. Těmto dobrovolníkům (zaměstnancům) chceme zajistit alespoň stravování zdarma (obědy připravované naším stravovacím zařízením ve studené podobě, které lze ohřát v mikrovlnné troubě). Existuje (vzhledem k mimořádné situaci) možnost zúčtovat hodnotu neuhrazené pohledávky za těmito zaměstnanci (v hodnotě pořizovací ceny potravin) do daňově uznatelných nákladů?

Stále dostávám otázku, kdy máme v účetnictví účtovat o rezervách a kdy máme účtovat na dohadné účty (aktivní a pasivní). Dalším problémem je případ, kdy o rezervách není účtováno vůbec, přesto jejich tvorba v případě významných položek vyplývá ze zákona č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví “). Nebo je místo účtování o rezervách účtováno na dohadné účty. To může mít zásadní dopad. V prvním případě jsme porušili zákon o účetnictví . Druhý případ má obvykle za následek nesprávně vypočtenou daňovou povinnost.

Mezi daňovými odborníky proslavené a oblíbené závěry Koordinačního výboru vznikají z odborných jednání zástupců Komory daňových poradců a zástupů státní správy, kterými jsou obvykle zaměstnanci Generálního finančního ředitelství. Představíme si některá zajímavá stanoviska k problémům, které se často vyskytují a z jejichž řešení se můžeme poučit. Závěry a stanoviska z těchto jednání nejsou samozřejmě žádným výkladem zákona, neboť to může v České republice činit pouze soud. Z praktického pohledu lze tyto závěry považovat za bezpečná daňová řešení, která nebudou na daňových kontrolách zpochybněny, neboť byly odsouhlaseny právě nadřízeným orgánem finančních úřadů. Ne každý problém projednávaný Koordinačním výborem však vyústí ve shodné stanovisko obou stran, jednání pak skončí s rozporem a do praxe žádnou jistotu nepřináší. Naopak shodná stanoviska jsou pro praxi velkým přínosem.

Účetní jednotka vytvořila v roce 2018 opravnou položku k pohledávkám z roku 2015 dle § 8a zákona o rezervách. V tu dobu pohledávky nebyly promlčené. Tato opravná položka nebyla nikdy zrušena a je stále v účetnictví. Je možné ji k 31. 12. 2019 zrušit a pohledávky, které jsou již promlčené, daňově odepsat? Je nutné opravné položky k pohledávkám z minulých účetních období vždy na začátku nového účetního období zrušit a vytvořit nové, nebo pokud nedojde k žádné změně, je možné tyto opravné položky nerušit, ale nechat je v účetnictví do doby, než dojde k odpisu pohledávky?

Fyzická osoba, plátce DPH, provozuje živnost v rodinném domě, který není a nebyl vložen do obchodního majetku. Dům má jedno podlaží. Celé přízemí je využíváno jako provozovna, v patře je bytová jednotka, kde fyzická osoba bydlí. Zastavěná plocha domu je dle katastru nemovitostí 184 m2, plocha provozovny (přízemí) 80 m2. K zastavěné ploše patří malé nádvoří. Lze při určování poměrné výše spotřeby energií vycházet z předpokladu, že horní patro nemá větší plochu než přízemí (což skutečně nemá), kde je provozovna, a tudíž lze rozdělit spotřebu energií na 50 % podnikání a 50 % osobní spotřeba, nebo je nutné vycházet z výměry dle katastru nemovitostí?