Placení daní - strana 3

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 17. 11. 2022 ve věci C-607/20 GE Aircraft Engine Services

Fyzická osoba má v DIS+ (daňová informační schránka) evidovaný přeplatek 271 Kč na dani z příjmů fyzických osob starší než 4 roky (víc zpět nevidím). Může si požádat o vrácení, i když je to starší přeplatek? Jiný klient má nově DIS+ a má přeplatek jen 80 Kč. Ten se nevrací. Ale může si ho fyzická osoba zahrnout například do zaplacených záloh v daňovém přiznání a zaplatit o to méně?

Dostane-li se daňový poplatník do situace, kdy je mu správním orgánem v rámci daňového řízení způsobena škoda nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem konkrétního správce daně, nezbývá mu poté zpravidla nic jiného, než tento svůj nárok postupem stanoveným zákonem č. 82/1998 Sb. , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona ČNR č. 358/1992 Sb. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád ), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpovědnosti za škodu“) uplatnit u orgánu jednajícího za stát ve věci škody. V případě, že škoda vznikla v rámci daňového řízení, které bylo vedeno konkrétním správcem daně, bude tímto orgánem Ministerstvo financí.

Jednatel malé s. r. o., která je už pátým rokem bez činnosti, zrušil kvůli měsíčním poplatkům jediný bankovní účet, vybral hotovost a převedl do pokladny. Je možné, aby s. r. o. (bez příjmů) nemělo žádný bankovní účet? A pokud bez účtu být může, jakým způsobem by se měla zaplatit případná daň (např. za rok 2022 vyšla daň z příjmů necelých 200 Kč z důvodu odúčtování prominutého závazku do výnosů), když se jedná o právnickou osobu? 

Vzhledem k tomu, že se v současné době zaměstnavatelé snaží, případně i prostřednictvím dalších subjektů, poskytovat zaměstnancům různé benefity, stojí za zamyšlení i otázka zdanění takových plnění. V článku je poukázáno na poměrně široké pojetí příjmů ze závislé činnosti. V nedávné době byla tato problematika řešena Nejvyšším správním soudem v rozsudku čj. 10 Afs 61/2022-41. V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud odkazuje i na své dřívější rozsudky čj. 7 Afs 29/2005-91 , čj. 5 Afs 38/2014-37 a čj. 1 Afs 162/2018-39 .

Může si fyzická osoba nepodnikající, pobírající rodičovský příspěvek a mající příjmy pouze z nájmu uplatnit základní slevu na poplatníka? Je tam nějaký limit? 

Připravuji daňové přiznání pro dva poplatníky. Nejsou manželé (druh a družka), žijí ve společné domácnosti, kde vychovávají vlastní, studující dítě na VŠ 21 let. Oba podávají samostatně DPFO. Nejsem si jistý, po přečtení § 13 odst. 4 písm b) ZDP, zda mohu u družky uplatniti roční slevu na vyživovanou osobu ve společné domácnosti 15 204 Kč a současně u druha využít ust. § 13 odst. 1 písm. b) a na syna - spolupracující osobu převést 20 % příjmů a výdajů. 

Pokud mám dva příjmy z pronájmu, kdy jeden má výdaje vyšší než příjmy a druhý má jen příjmy, jak správně vyplnit do přílohy 2 přiznání DPFO. Mohu na jednu nemovitost uplatnit skutečné výdaje a na druhou výdaje procentem? Do přílohy 2 pak příjmy a výdaje sečtu, nebo budu vyplňovat dvě přílohy?

Článek představuje koncept prodeje zboží na dálku včetně zjednodušení správy daně, která se k tomuto způsobu prodeje váže. Tímto zjednodušením je využití režimů jednoho správního místa. Pro zboží z dovozu si představíme i roli elektronického rozhraní, které může usnadnit prodej dovezeného zboží na dálku.

FO podnikající (účetnictví) přešla k 1. 1. 2023 dle OR na PO společnost s. r. o. Notářský zápis o přeměně společnosti byl sepsán 1. 12. 2022. Dle notářského zápisu se společník podílí na základním kapitálu společnosti vkladem 1 mil., který je nepeněžitý. Obchodní závod zakladatele tvoří nepeněžitý vklad do základního kapitálu dle ocenění majetku. Ocenění majetku je ve výši 13,5 mil a na vklad společníka je započítán 1 mil. Zbytek 12,5 mil má být vkladové ážio. Jak bude o těchto vkladech, pohybech účtováno u FO a u PO? Koncové stavy RZV k 31.12 FO budou počáteční stavy RZV PO. Jak bude účtováno o základním kapitálu-vkladu společníka a vkladovém ážio. V majetku FO jsou NA automobily, které by měly přejít v rámci vkladu do majetku nové právnické osoby, s. r. o., zápis v obchodním rejstříku je od 1. 1. 2023. Kdy dochází tedy k jejich nabytí - zápisem do OR nebo přepisem v registru (do 31. 1. 2023 stále nejsou převedeny)? Zajímá mne od kdy a kdo bude platit silniční daň, náklady za vozidla, PHM, opravy. Zda bude probíhat mezi firmami přefakturace? Stejný problém s nemovitostmi - od kdy se bere rozhodný okamžik - s ohledem na daň z nemovitosti - zápis do OR nebo až změnou v katastru - do této doby 31. 1. 2023 nezměněno?

Zákonem č. 366/2022 Sb. došlo s účinností od 1. 1. 2023 k podstatnému rozšíření uplatnění paušální daně pro poplatníky s příjmy ze samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP v souvislosti se zvýšením hranice příjmů ze samostatné činnosti pro vstup do paušálního režimu z 1 000 000 Kč na 2 000 000 Kč a se zavedením tří pásem paušálního režimu odvozených od výše a charakteru příjmů poplatníka.

V tomto článku se zmíníme o základních zásadách spolupráce osob dle § 13 zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb. (dále jen „ZDP “), zaměříme se na hlavní výhody spolupráce osob vedoucí k optimalizaci daně z příjmů, ale upozorníme i na určité nevýhody takové spolupráce, na než by podnikatel i spolupracující osoba neměli zapomínat.

Příjemce rozhodnutí se může odvolat proti stanovenému penále, pokud se domnívá, že penále nebylo stanoveno v souladu se zákonem. Odvolání musí být podáno do 30 dní od doručení příslušného rozhodnutí.

Proti úkonu správce daně při placení daní, pokud nejde o rozhodnutí, u kterého zákon připouští podání odvolání, může osoba zúčastněná na správě daní uplatnit námitku ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se o úkonu dozvěděla. Podání námitky může sloužit například při nesprávném vypočtení úroků z prodlení či úroků od správce daně.

Jelikož se v praxi při konkludentním stanovení daně nezasílá platební výměr daňovému subjektu, tak si může daňový subjekt vyžádat od správce daně stejnopis platebního výměru, který správce daně zašle daňovému subjektu do 30 dnů ode dne, kdy obdržel jeho žádost (případně pokud je žádost podána před okamžikem vydání platebního výměru, tak běží tato lhůta ode dne jeho vydání).

Daňový subjekt může požádat o převedení přeplatku na dani na úhradu jiné daňové povinnosti a to dokonce i jiného daňového subjektu. Převedení přeplatku se realizuje na základě podané žádosti s příslušnými náležitostmi.

V odůvodněných případech stanoví správce daně zálohy jinak, popřípadě povolí výjimku z povinnosti daň zálohovat, a to i za celé zdaňovací období. Daňový subjekt tedy může požádat o změnu výše záloh formou žádosti s příslušnými náležitostmi.

Pokud daňovému subjektu vznikne povinnost platit daň, u které se hradí zálohy, tak je třeba tyto zálohy stanovit. To se provádí formou žádosti anebo na základě moci úřední. Daňový subjekt tedy může požádat o stanovení záloh formou žádosti s příslušnými náležitostmi.

Rok 2023 bude rokem nové daně – daně z neočekávaných zisků. Novela zákona o daních z příjmů, která tuto daň zavedla, byla přijata v rámci poslaneckého pozměňovacího návrhu – byť připraveném Ministerstvem financí – v rekordním čase. Novela, zejména z důvodu nové konstrukce definice poplatníků, přináší několik výkladových problémů a může v některých případech směřovat i na subjekty, které neočekávané zisky „neutrpěly“, nebo cílit na zdanění příjmů z jiných činností než těch, na které úprava míří. Interpretace zákonných ustanovení s ohledem na jejich zamýšlený účel tak bude muset být zásadním východiskem pro řešení sporných situací, které nelze v následujících třech letech vyloučit. Nad základními problémy nové úpravy se také zamýšlí následující text.